Němci dali v minulosti vánočnímu období spoustu prvků, které známe dodnes. Bez vánočního stromečku, perníčků nebo adventního kalendáře si už ani Vánoce snad nedokážeme představit.
Nacisté si uvědomovali význam Vánoc v silně křesťanském Německu a tak se je z počátku snažili doplnit o své vlastní tradice. Členové strany se převlékali za Josefa a Marii při scénách z narození Páně a známé koledy se zpívaly společně s hymnou NSDAP Horst Wessel Lied. Aby se ještě více nový režim prolnul s vánoční tradicí byl zřízen program státem hrazených vánočních dovolených. Další novinkou byly kampaně Winterhilfswerk, kdy členové Hitlerjugend po celé zemi vybírali peníze, které se pak rozdávaly nejchudším Němcům. Přesto nebyl nacismus už ze své podstaty kompatibilní s židokřesťanským pojetím oslav narození Ježíše Krista. Režim měl v rukávu vlastní svátky, jako například Den národního povstání (převzetí moci) nebo Hitlerovy narozeniny. S tím příšly i nové, pohanstvím inspirované, rituály při narozeninách nebo svatbách a Vánoce nebyly výjimkou. Julské stromečky, místo těch vánočních, byly zdobeny runami nebo svastikami a též koledy nebyly ušetřeny. Z řad některých SS byla i snaha o přesunutí svátku z 25. prosince na zimní slunovrat, tj. na 21. prosinec a nebo nahrazení sv. Mikuláše severským bohem Wotanem.
S vypuknutím války však musely jít snahy neopohanských romantiků stranou. Obyvatelstvo se, tváří v tvář přibývajím ztrátám blízkých na frontě i v zázemí, stále časteji uchylovalo do kostelů a hledalo útěchu ve víře. Aby se dařilo udržovat morálku během svátečního období, říšský maršál Hermann Göring zásoboval obchody množstvím extra jídla a zboží z okupovaných zemí.
Vánoční období mělo být tehdy jako dnes svátkami klidu a míru. To se ovšem německé propagandě příliš nehodilo, a tak byly adventní kalendáře, pohledy, výzdoby i veřejné akce zaměřeny hlavně na zimní slunovrat, pohanské symboly a oslavy válečných úspěchů.
Zajímavostí je vztah k Vánocům samotného německého Vůdce. Jednou měl prohlásit, že “největším výsměchem všemu božskému, co ve svém vlastním bludu dokázala lidská mysl vymyslet, je křesťanství.” Přesto Adolf Hitler nikdy nepostavil křesťanské tradice mimo zákon. Hitler se jako vůdce NSDAP rád účastnil vánočních oslav u prominentních členů své strany a po svém zvolení kancléřem založil novou tradici – vánoční projev ke ‘starým bojovníkům’ v Mnichově. V roce 1939 na západní frontě dokonce vojákům v bunkrech rozdával drobné dárky. O rok později zase navštívil piloty ve Francii. O následujících třech letech toho nevíme mnoho, krom toho, že svátky strávil ve svém východopruském bunkru Vlčím doupěti. Poslední Vánoce Hitler prožil v Orlím hnízdě odkud řídil bitvu v Ardenách.
Autor: /PH/
Editor: /JT/
Pokud se Vám článek líbil, můžete nás podpořit sledováním, sdílením nebo komentářem.
