Josef Priller byl jedním z mála německých pilotů, kteří se dostali do bojů během spojeneckého vylodění v Normandii. Společně se svým číslem, Heinzem Wodarczykem, byli dokonce jedinými ze stíhací eskadry JG26. Zbytek jednotky byl totiž právě uprostřed přesunu do Německa, kde měli chránit města před nepřátelským bombardováním. Ačkoliv se jim podařilo proklouznout přímo nad pláže Gold a Juno, a vypálit několik salv na vyloďující se vojáky, jejich obdivuhodně odvážná mise neměla prakticky žádný vliv na probíhající Den D.
Luftwaffe měla v západní Evropě papírově asi 570 strojů, převážně stíhačů a průzkumných letadel. Avšak v momentě vylodění 6. června 1944 velitelé německého letectva mohli nasadit asi jen 50 z nich. Ve srovnání s tisíci spojeneckými letouny pak není divu, že mezi německými vojáky koloval hořký vtip o tom, že když je letadlo hnědé tak je britské, když stříbrné, tak americké a když není žádné, tak je německé.
Jako kulturní vsuvku ZDE naleznete scénu z filmu Nejdelší den (1962), ukazující právě Prillerův nálet.
