Fotografie poničené budovy sídla ruské vlády „Bílého domu“ (Белый дом) na Krasnopresněnském nábřeží řeky Moskvy, během nešťastné Ústavní krize v září 1993.
Ruská ústavní krize vyvrcholila 21. září 1993, když prezident Boris Jelcin nařídil rozpuštění obou komor tehdejšího parlamentu, ačkoliv k tomu neměl ústavní oprávnění. K ospravedlní své akce využil výsledky referenda z dubna téhož roku, které podpořilo předčasné rozpuštění parlamentu. V reakci na to prohlásil Nejvyšší sovět Jelcinovo rozhodnutí za neplatné, odvolal ho z funkce prezidenta a zastupujícím prezidentem Ruska jmenoval Alexandra Ruckého.
Začátkem října se však situace zhoršila. Demonstranti prorazili 3. října policejní barikády v okolí parlamentu. Vůdci protestů následně demonstranty vyzvali aby přebrali kontrolu nad radnicí a budovou televizní věže Ostankino. Armáda, z nařízení Jelcina armádním jednotkám specnaz, aby převzaly kontrolu nad sídlem parlamentu, pak 4. října 1993 zaútočila, ačkoliv původně deklarovala neutralitu. Takzvaný „Bílý dům“ (Белый дом) se stal terčem střelby z tanků a byl vážně poškozen následným požárem. Po jeho dobytí byl Nejvyšší sovět rozpuštěn a nový zákonodárný sbor, Státní duma, vytvořený po následných volbách v prosinci 1993, přesídlil na ulici Ochotnyj rjad. Bílý dům byl následně opraven a v roce 1994 se stal opět sídlem vlády.
Desetidenní konflikt byl poznamenán nejkrvavějšími pouličními boji v Moskvě od roku 1917. Podle vládních odhadů bylo během bojů zabito 187 lidí a 437 zraněných, zatímco odhady nevládních organizací dosahují až 2 000 obětí.
