Svět ve válce (březen 2020)
Ač by se mohlo zdát, že je naše planeta v relativním míru a války jsou jen ve filmech nebo tak vzdálené, že o nich nemusíme přemýšlet, je pravdou spíše opak. Některé probíhající boje začali již před desetiletími, jiné jsou poměrně čerstvé a možná vás překvapí, že svět je prakticky ve válce. Na každém kontinentu, kromě Austrálie a Antarktidy, totiž probíhá větší či menší násilný konflikt. A abychom náhodou neusnuli na vavřínech, protože ve Střední Evropě se zrovna nebojuje, je třeba si uvědomit, že mnoho z těchto bojů nás často přímo i nepřímo ovlivňují. Z pohledu nás, Evropanů, mezi zásadní kulturní, socioekonomické a ekologické dopady „vzdálených“ bojů můžeme počítat stále aktuální masovou migraci z Afriky nebo blízkého a středního východu. Migrací zasažené populací, které jsou pak ochotny riskovat i život při cestě do „bezpečných“ zemí, zejména blahobytné Evropy. Jejich přínos pro starousedlíky i šance na návrat je diskutabilní a ne zcela jasně vyřešený problém v každé hospodě, ale i ve vrcholné politice.
Dalším, mírně sobeckým faktorem je ohrožení trhů a kolísající cena komodit, kterou vždy zaplatíme my, koncoví zákazníci. Ropa je černá krev našeho světa a jakýkoliv větší konflikt na blízkém východě dokáže vyšroubovat hodnotu ropy i o více než 100%. To se přirozeně projeví v ceně naprosto všeho kolem nás.
A v neposlední řadě také ničení nebo zanedbávání přírody, které může negativně ovlivňovat místní i globální klima. Vzpomeňme třeba práškování herbycidem Agent Orange ve Vietnamu nebo hořící ropné vrty v Kuvajtu a Iráku.
Za válku, nebo válečný konflikt se považuje použití ozbrojené síly mezi dvěmi nebo více organizovanými obrojenými skupinami. V seznamu níže tak naleznete aktuální střet vládních i nevládních, státních, mezistátních i nestátních armád, hnutí a uskupení.
Seznam nezahrnuje zločiny organizovaných vražd nebo války gangů, pokud se jich ve větší míře neúčastní vojenské nebo paravojenské jednotky.
Počty zabitých zahrnují padlé vojáky nebo civilisty v souvislosti s bojovými operacemi. Pokud válka zapříčinila hladomor, šíření nemocí nebo nedostatek základních občanských služeb, jako je lékař a podobně, jsou tyto oběti započítány v celkovém počtu násilně usmrcených.
V současnosti (březen 2020), na světě probíhají 4 rozsáhlé války, (více než 10 000 mrtvých ročně)
5 lokálních válek, (1 000-9 999 mrtvých ročně)
17 menších konfliktů (100-999 mrtvých ročně)
a 17 bojů s nízkou intenzitou. (Méně než 100 mrtvých ročně)
K těm rozsáhlým řadíme :
Válku v Afghánistánu
Ta začala pozváním sovětských vojsk afgánskou komunistickou stranou po nepovedeném převratu roku 1978, pokračovala občanskou válkou mezi komunisty, islamisty a hnutím Tálibán. Do této situace vstoupila v roce 2001 USA vedená koalice pátrající po vůdci Tálibánem podporované teroristické organizaci Al-Káidě a boje trvají dodnes.
V zemi není klid téměř 40 let a za tu dobu si boje vyžádaly kolem neuvěřitelných 2 milionů obětí. V roce 2020 zemřelo přes 2600 lidí.
Válku v Sýrii
Od roku 2011 probíhající konflikt mezi vládou Bašára Assada s mnoha povstaleckými skupinami, islámským státem a Tureckem. Za téměř 9 let zemřelo přes půl milionu lidí. V roce 2020 zahynulo přes 1200 dalších.
Jemenskou krizi
Občanská válka která začala v roce 2011, když zkorumpovaná vláda neustálá protesty tzv. Arabského jara. Povstání různých etnických i náboženských skupin, včetně Al-Kajdy vedlo ke kontroverzní intervenci koalice Saúdské Arábie a dalších států. Počet obětí se odhaduje kolem 80 000, letos zemřelo již přes 150.
Mexickou drogovou válku
Asymetrický boj mexické armády a policie snažící se rozbít mocné drogové kartely probíhá od roku 2006. Primárním cílem podle vlády není zamezení pašování drog do USA, ale snížení počtu obětí s ním spojených. Ve zdánlivě nekonečné válce zemřelo už 115 000 lidí. V roce 2018 zemřelo přes 20 000 a v roce 2019 až 35 000 lidí. Roční bilance se tak hrozivě zvyšuje a ukončení bojů je v nedohlednu.
K lokálním válkám řadíme
Turecko-kurdský konflikt
Počátky sváru mezi Kurdy, kteří žádají svůj nezávislý stát a Turky, kteří jim v tom vytrvale brání lze najít už v 18. století. Moderní fáze probíhá od 70. let 20. století. Odhaduje se až 40 000 mrtvých, z toho v roce 2019 přes 1 400.
Somálskou občanskou válku
V Rohu Afriky bojují různé klany proti federální vládě již od roku 1988. Později se k nim přidala Al-Kájda i Islámský stát. Bilance obětí činí 350-500 tisíc a více jak milion lidí bez domova. V roce 2019 zahynulo přes 2 600 Somálců.
Povstání v Maghrebu
Různé islamistické skupiny terorizují oblast severoafrického Maghrebu a Sahelu už od roku 2002. Arabské jaro v roce 2011, spojené s oslabením autoritativních vlád muslimských zemí znamenalo příležitost vystoupit radikálním islamistům a zahájit boj v plném rozsahu. Počet obětí se pohybuje kolem 17 000 z toho 4 000 v minulém roce.
Iráckou válku
Porážka Saddáma Husseina v roce 2003 znamenala pro samotný Irák katastrofu, ze které se dodnes nevzpamatoval. Rekonstrukce země neproběhla tak, jak si USA vedená koalice představovala a boje v podstatě pokračují dodnes.
Od začátku irácké války, následné občanské a současné válce proti povstalcům ze zakázaného hnutí Baath, Islámskému státu a dalším povstaleckým skupinám podle odhadů zemřelo přes půl milionu lidí. Kolem 2 300 v minulém roce.
Libyjskou krizi
Podobný osud jako ve výše zmiňovaném Iráku čekal i na Libyjce po svržení diktátora Muammara Kaddafího. Diletantsky provedený zásah Západu a zavraždění autoritativního vládce povstalci bez plánu na stabilizaci země, vedl ke kruté občanské válce mezi vládou v Tripolisu, západem podporovanými povstalci z Tobruku a jiným moci chtivým skupinám. Do války se navíc zapojil i Islámský stát. Boje si od roku 2014 vyžádaly přes 40 000 obětí. 2 200 v roce 2019 a od počátku letošního roku zemřelo již přes 120 lidí.
Menší konflikty
V současné době probíhající s nízkou intenzitou
Indicko-pákistánské hraniční spory
Od roku 1947, přes 130 tisíc mrtvých
Povstání v Sistanu a Balúčistánu
Od roku 1948, přes 20 tisíc mrtvých
Jihothajské povstání
Od roku 1960, kolem 2 tisíc mrtvých
Kolumbijská válka proti kartelům a komunistům
Od roku 1964, přes 220 tisíc mrtvých
Izraelsko-palestinský konflikt
Od roku 1965, kolem 25 tisíc mrtvých
Povstání Naxalských maoistů v Indii
Od roku 1967, kolem 15 tisíc mrtvých
Povstání Spojených demokratických sil v DR Kongu
Od roku 1996, kolem 3 tisíc mrtvých
Nigerijské komunální konflikty
Od roku 1998, přes 17 tisíc mrtvých
Iturský konflikt v DR Kongu
Od roku 1996, přes 60 tisíc mrtvých
Povstání Boko Haram
Od roku 2009, přes 51 tisíc mrtvých
Etnické násilí a občanská válka v Jižním Súdánu
Od roku 2011, až 400 tisíc mrtvých
Konflikt v Severním Mali (psali jsme)
Od roku 2012, přes 3 tisíce mrtvých
Povstání v Egyptě
Od roku 2013, přes 750 mrtvých
Ukrajinsko-ruský konflikt na Donbassu
Od roku 2014, až 13 tisíc mrtvých
Anglofonní krize v Kamerunu
Od roku 2017, téměř 2 tisíce mrtvých
Válka v Catatumbo, Jižní Amerika
Od roku 2018, kolem 900 mrtvých
S několika desítkami mrtvých ročně pak probíhají různé boje a šarvátky. Jedná se převážně o problematické islamisty, různé separatisty, ale i komunisty. Jmenujme:
Arabský separatismus v Khuzestanu
Kurdský separatismus v Íránu
Myanmarské interní konflikty s komunisty a menšinami
Západopapuanský odboj za nezávislost
Komunistické povstání na Filipínách
Válka za nezávislost Cabindy na Angole
Peruánské interní konflikty s komunisty
Konflikt v Náhorním Karabachu
Severoirský disent IRA a PIRA
Paraguayské povstání komunistů
Sikhský separatismus v Pandžábu
Sindhský separatismus v Pákistánu
Severokavkazské islamistické povstání
Sinajské islamistické povstání
Občanská válka ve Středoafrické republice
Islamistické povstání v Mozambiku
O útrapách jaké zažívají přímí účastníci se nám nejspíše nezdá ani v nejhorších nočních můrách. Jen pro představu – Podle OSN je kvůli válce a násilí každou minutu vyhnáno z domova 24 lidí. Celkově se odhaduje, že na světě je na 70 milionů uprchlíků. Číslo by nemělo zahrnovat tzv. ekonomické nebo klimatické migranty.
Asistence světového společenství při stabilizaci postižených zemí je tedy žádoucí – pomoc, ale musí být racionální, udržitelná a působit v místě konfliktu.
