Bitevní křižník třídy Kirov – Frunze
Rusko je známé svojí schopností po generace zaostávat za světem, ale i schopností dohnat co zameškalo. Zlý jazykové by řekli, že je spíše sprinter než maratonec. Největším zástupcem tohoto přístupu je jistojistě VMF (Námořnictvo Ruské federace, ex-Sovětské námořnictvo), které bylo tradičním průkopníkem netradičních myšlenek. A proto v naprostém utajení byl položen kýl křižníku (respektive bitevního křižníku) Kirov v roce 1974. Když byl koncem roku 1980 Kirov zařazen do Severní flotily, dal tím NATO nečekaný, či přímo nechtěný dárek k vánocům. Vojenští analytici ho ihned začali nazývat BALCOM I (Baltic Combatant I).
Třída Kirov je unikátní v tom, když neřešíme mamutí obrovitost celé koncepce (blíží se velikostí bitevní lodi třídy Yamato), že je poháněna jaderným reaktorem. Přesněji je poháněna dvěma reaktory a dvěma dieselovými CODAD (Combined diesel and diesel) motory. Může být tedy stejně jako jaderné ponorky, letadlové lodě, či cokoliv jiného s jaderným pohonem nasazeno prakticky nepřetržitě.
Ačkoliv třída Kirov nikdy neprodělala bojový křest pro který byla postavena, tak nejzásadnější věcí bylo, že vyděsila Pentagon. Vyděsila ho tak moc, že v roce 1980 administrativa Ronalda Regana reaktivovala a následně modernizovala čtyři bitevní lodě třídy Iowa. Celý reaktivační projekt stál USN mimochodem 1,7 miliardy dolarů. Cena Kirovů je neznámá – ale jistojistě převyšuje všechno, co kdy Svaz dokázal poslat na vodu.
Jako hlavní výzbroj raketového křižníku je dvacet kusů křižujících protilodních střel P-700 Granit. Bylo jich vyrobeno okolo 300 kusů a nachází se ještě na kouřové lodi Projektu 1143.5 Admiral Kuzněcov, a na Ponorkách Projektu 949 Granit. Střely Granit však ve výzbroji zaostávají jak morálně, tak technicky a jejich výrobu není možné obnovit. Navíc je pro současné konflikty nevhodná, proto bude nahrazena „klasickou“ protilodní střelou P-800 Oniks.
Po rozpadu Svazu začalo tradiční přejmenovávání jednotek, aby vše bylo politicky korektní. A tak z Kirova se stal Admiral Ušakov, z Frunze se stal Admiral Lazarev, z Kalinin se stal Admiral Nachimov a z Yuri Andropov byl Petr Veliký. Po rozpadu Svazu také začalo tradiční podfinancovávání, oddalování oprav a následné uvázání k molu – často s vybrakovanými vnitřnostmi.
Ale vždy je třeba hledět ke světlým zítřkům. Ze čtyř raketových bitevních křižníků dva podstoupí modernizaci do roku 2022, a to Nachimov a Petr Veliký. Zbylé dva křižníky, Lazarev a Ušakov jsou již odepsány jako rezerva s „daleko za možností opravy“ a budou sešrotovány v roce 2021.
