Umělecká představa konceptu Boeingu 747 Airborne Aircraft Carrier
Ozbrojené síly Spojených států amerických jsou nejmocnější vojenská síla na světě. S tímto prohlášením se nelze hádat. Ale málokdo ví, že největší síla americké armády je i její slabina.
Diverzifikace, čili militantní korporativismus v praxi; každá složka ozbrojených sil má svůj rozpočet, svoje velení, svoje poradce a své často stejné jednotky (myšleno technikou a taktikou – ne názvem). A žádné jiné represivní složky USA (vyjma snad civilních NSA a FBI) si nejdou tak po krku jako USN (Námořnictvo spojených států) a USAF (Letectvo spojených států). Proto uprostřed studené války byla opět na světlo vytažena velmi zaprášená myšlenka z konce dvacátých let: letadlové nosiče ve vzduchu! Myšlenka, která mimochodem stála za vznikem vzducholodí třídy Akron pod velením USN, se objevila v myslích USAF. Když to nedokázalo námořnictvo, tak letectvo to přeci dokáže. A vlastně podruhé.
Na počátku sedmdesátých let byl revidován koncept parazitních stíhaček a jejich nasazení u B-36 Peacemaker. Studii dostala na starost firma Boeing, která zvláště zkoumala použití 747 Jumbo Jet jako létající letadlové lodi. Studie byla provedena na základě smlouvy s Letectvem spojených států, odbor Laboratoř letové dynamiky (Flight Dynamics Laboratory (USAF FDL)) na letecké základně Wright-Patterson v Ohiu. Studie také zvažovala použití letounu Lockheed C-5A Cargolifter jako nosného letadla, ale inženýři z Boeingu bez překvapení usoudili, že Boeing 747 bude lepší volba.
Koncept firmy Boeing byl více než ambiciózní a představoval dopravní proudový letoun 747-200 jako „Leteckou letadlovou loď“ s nákladem deseti mikrostíhaček. Boeing 747 AAC by mohl nejen vypouštět mikrostíhačky, ale i je „vytahovat“ zpět na palubu, kde by mohly být dozbrojeny, doplněno palivo a připraveny pro další bojový let. Plná posádka měla čítat 44 lídí a palubní posádka mohla zároveň pracovat na třech strojích. Upravený 747 měl mít dokonce i schopnost tankeru, a mohl tedy za letu doplňovat palivo mikrostíhačům „okolo“.
K čemu to ale ve výsledku mělo sloužit? Jak by vypadalo nasazení takového zbraňového systému? V přímé myšlence USAF jistojistě bylo, že stejně tak jako letadlové lodě přivezou mariňáky na místo nasazení, tak AAC by byly doprovázeny výsadky parašutistů. Takže by pak „Letecký letadlový svaz“ plnil stejné funkce, jako „Svaz letadlových lodí“. Ale pod velením USAF, což pravděpodobně byla hlavní premisa celé studie.
Celý koncept 747 AAC, včetně doplňkové 747 AWACS verze s dvěma průzkumnými mikrostíhačkami, byl vyhodnocen jako uskutečnitelný v roce 1973. Nicméně letectvo se svými neúspěšnými a drahými „nápady“ v šedesátých letech již nedostávalo tolik finanční pozornosti jako klasické námořnictvo, a proto (mimo jiné i díky mohutné výstavbě nových letadlových lodí třídy Nimitz) tento zajímavý a proveditelný koncept zůstal jen na papíru.
