B-2 Spirit Letectva Spojených států amerických, toho času nasazených na základně RAF Fairford v Gloucestershire v Anglii, letí společně poblíž Doveru s dvojicí bitevníků F-35 Královského letectva.
Říká se tomu „Černý projekt“. Tento termín je používán pro vysoce tajný vojenský nebo nevojenský projekt, který vláda, armáda a dokonce výrobci provozují, nebo plánují provozovat na úkor povědomí veřejnosti. Příkladem jsou například vývoje letadel F-117 a SR-71, či nejznámější „Černý projekt“ v historii; projekt Manhattan, které vláda spojených států Amerických tajila a dokonce odmítala jejich existenci – dokud nebyly připraveny k veřejné prezentaci. A nejdražším „Černým projektem“ během studené války byl vývoj takzvaného „neviditelného“ bombardéru v projektu „Advanced Technology Bomber“ (ATB), kterému požadavky stanovilo samozřejmě Americké letectvo (USAF) během prezidentství Jimmyho Cartera a samozřejmě měl být prostě nejlepší.
Samotný vývoj perspektivního bombardéru ATB zapříčinil zrušení „rekonstrukce“ bombardéru B-1A schopného dosáhnout udržitelné rychlosti M2. Zadání pro vývoj nového bombardéru dostal team Northrop 20. října 1981. Design dostal označení B-2 a jméno „Spirit“. Konstrukce bombardéru se ale změnila v polovině 80. let, kdy byl „profil bombardovací mise“ změněn z vysoké letové hladiny na nízkou letovou hladinu a kopírování terénu. Náročné předělání konstrukce zpozdilo let první B-2 asi o dva roky a přidalo k programovým nákladům přibližně 1 miliardu USD. Odhaduje se, že do roku 1989 bylo na B-2 tajně vynaloženo 23 miliard USD na výzkum a vývoj.
V roce 1984 byl zaměstnanec Northrop Thomas Cavanaugh zatčen za pokus o prodej utajovaných informací Sovětskému svazu. Cavanaugh byl nakonec odsouzen k doživotí, ačkoliv se zvažoval trest smrti. Propuštěn byl na podmíněný trest v roce 2001. Prototyp B-2 byl poprvé veřejnosti představen 22. listopadu 1988 v United States Air Force Plant 42 v Kalifornské Palmdale. Tato prezentace bylo však silně cenzurovaná a hosté nesměli vidět zadní část bombardéru B-2. Reportéři časopisu Aviation Week však zjistili, že nad oblastí prezentace neexistují žádná omezení vzdušného prostoru, a tak pořizovali letecké snímky tehdy tajné zadní části z pronajatého civilního letadla.
Celkové náklady na program ATB plánované do roku 2004 byly 44,75 miliard USD (v hodnotě roku z 1997). To mělo zahrnovat vývoj, nákup, vybavení, výstavbu a náhradní díly. Celkové náklady související s programem ATB se odhadovaly na 553,6 milionů USD (v hodnotě roku z 1997). Náklady na pořízení každého B-2 ale činily 737 milionů USD (v hodnotě roku z 1997) bez dodatečných nákladů, které zahrnovaly náhradní díly a softwarovou podporu; ty byly 929 milionů USD na letadlo (v hodnotě roku z 1997). Zhruba tedy stála jednotka bombardéru B-2 kolem jedné a půl miliardy dolarů.
Ačkoli byl původně navržen především jako jaderný bombardér, byl B-2 poprvé použit v boji jako konvenční bombardér v kosovské válce, kde shazoval taktické nejaderné pumy. Dále je zdokumentováno nasazení v Iráku, Afghánistánu a Libyi. Možné je i nasazení bombardérů B-2 během občanské války v Sýrii.
