Detail sumerského artefaktu, takzvané „Urské standarty“ zobrazuje pěšáky a urozené vozataje. Datace se odhaduje na 3. tisíciletí před Kristem
Válka.
Slovo při jehož vyslovení se někomu ježí vlasy, někomu se rozbuší srdce vzrušením. Slovo, pod kterým si dnes umíme představit mnoho, ale ti, co jí zažili řeknou, že o ní nevíte nic.
Válka provází lidstvo doslova od nepaměti. Kdy ale proběhla ta úplně první?
O organizovaném násilí jedné skupiny lidí proti jiné máme důkazy už z jeskyních maleb starých až 30 tisíc let. První doložený záznam o válce, ale pochází až z dob, kdy lidstvo ovládlo sofistikovanější umění zaznamenání událostí. Na kamenné destičce nalezené asi 80 km jižně od Basry v dnešním Iráku se dochoval zatím nejstarší důkaz o tom, že válka asi prostě k lidstvu patří.
S rozvojem zemědělství došlo k opuštění nomádského způsobu života a tak začaly vznikat první městské státy a městské civilizace. Nejdříve v Egyptě a pak v oblasti, kterou Řekové nazvali Mezopotámie. Ze základní školy víme, že to je území mezi řekami Eufrat a Tigris. Proč, ale měli lidé najednou potřebu se hromadně zabíjet?
Je to pravděpodobně v důsledku změny myšlení. Lidé, kteří se usadili, aby mohli obdělávat svou půdu už nadále nemohli být oddaní jen své nejbližší rodině nebo klanu, ale museli začít poslouchat svého náčelníka. Jeho úkolem bylo postarat se o svůj kmen – zajistit vláhu stavbou zavlažovacích kanálů nebo si naklonit bohy vztyčením velkolepých zikkuratů. Náčelníci se později prohlásili za krále a aby měli jak vynucovat svou autoritu a zároveň ochránit tisíce svých poddaných potřebovali zbrojnou moc. Tak vznikly první ozbrojené družiny a z těch se vyvinuly i první armády. Ve stejné době získala i náboženství svůj vliv a smysl, když se, zjednodušeně řečeno, ve jménu libovolného boha konečně smělo jít dobývat slabší a tvořit říše.
Historie Mezopotámie, jedné z nejranějších civilizací byla vlastně plná válčení. A to i potom, kdy v období mezi rokem 2334 a 2279 př.n.l. došlo za vlády krále Sargona Velikého k sjednocení území od dnešního Kuwajtu až po Sýrii do jednoho státu – Akkadské říše. Ta musela dále neustále potlačovat různá povstání nebo odrážet vetřelce.
První zaznamenaná válka se odehrála ještě o pár století dříve mezi Sumery a Elamity.
Jejich vzájemná rivalita pocházela nejspíš už z dob neolitu, ale až kolem roku 2700 před naším letopočtem sumerský vládce Enmebaragesi z Kíše za pomoci první organizované armády na světě vedl válku proti tomuto království na území dnešního Íránu. To nakonec podlehlo a jako válečnou kořist muselo ‚odevzdat všechny své zbraně‘. Bohužel, to kde probíhaly bitvy, nebo kolik se zúčastnilo bojovníků se nejspíš už nikdy nedozvíme.
Zajímavostí mimojiné je, že první irácko-íranská válka v historii probíhala v podstatě na stejném místě jako ta v letech 1980-1988.
