(2 245 slov, doba čtení 12 minut)
Ukrajinské letectvo dnes hlásí vzlet celkem 59 sebevražedných dronů Šahed. Z nich mělo být 21 sestřeleno a 38 mělo být zneškodněno pomocí systémů radioelektronického boje.
Ukrajinské kanály informují, že probíhají další ruské útoky na Oděsu pomocí střel s plochou dráhou letu.
V ruském Bělgorodu došlo k výbuchu ve vojenském objektu, ve kterém ruská armáda kumuluje techniku. V současnosti není jasné, k čemu došlo, pravděpodobně zde však dopadl ukrajinský dron nebo jeho trosky.
Neplecha v Rusku: V dnešní svodce z této fronty budeme vycházet především z analýzy ruského kanálu Dva Majora, který zjevně překvapivě odhalil situaci, která není pro ruské síly vůbec lichotivá.
Ruský kanál Dva Majora zveřejnil poměrně podrobnou mapu změn za posledních několik dnů. Z té podobně jako z jeho slov, je naprosto jasné, že drtivá většina změn, která se měla na frontových úsecích ukrajinského průlomů odehrát, není pravdivá.
Kanál např. uvádí na pravou míru informace od Darina, kde jsou Ukrajinci stále pevně v pozicích jižně od řeky Snagosti, kde se jim daří likvidovat ruské útoky.
Z prostoru Pogrebek, Orlovky, Nové a Staré Soročiny, odkud v posledních dnech přicházely zprávy o velkých ruských úspěších, byly podle autora naprosto mylné. Ruská 810. brigáda námořní pěchoty zde podle autora v podstatě vykrvácela, což je dáno především výtečnou prací ukrajinské 95. samostatné výsadkové útočné brigády, která zde nasazuje kombinaci vozidel Bradley a FPV a bombardovacích dronů (geolokalizace, útok vozidel Bradley od času 1:00), dlouhodobě zaminovává příjezdové prostory a i v rámci obrany zjevně vede manévrový boj.
Dva Majora dále zmiňuje situaci na jihovýchodě průlomu, konkrétně u Kurilovky, kam se sice údajně mělo podařit proniknout průzkumným skupinám, ale lze předpokládat, že pokud zde vůbec ruské síly zvládly postoupit, pak stále bojují v Plechovu.
Považujeme za důležité upozornit, že podobné řeči nejsou od ruských milblogerů a propagandistů vůbec běžné a potenciálně by se mohlo jednat o mnohem větší problém, než jak jej autor příspěvku popisuje – ostatně, sám přiznává, že jde o obrovský problém. Ukazuje se však, že Rusové nebojují jen s Ukrajinci, ale také s vlastní propagandou, která je vhání do prohlubující se spirály falešných úspěchů a drtivých ztrát.
Ukrajinský projekt Deepstate pak informuje o situaci v Novoivanovce, kde stále probíhají ruské útoky ve směru k východnímu okraji vesnice. Ty se však podle kanálu daří držet pod kontrolou.
Charkovská situace je dnes bez nových informací. Dochází zde sice ke vzájemným dronovým útokům a ostřelování, ale fronta zůstává beze změn.
Severovýchodní fronta: V průběhu dnešního dne se začaly objevovat informace o silném ruském útoku do severovýchodní části Kupjansku. Ačkoliv geolokalizované záběry ukazují, že k útoku skutečně došlo, jeho výsledek je v současné době velmi nejasný (další geolokalizaci poskytly ruské zdroje, ale vše se vesměs shoduje).
Deepstate situaci shrnuje tak, že se ukrajinské 14. a 116. samostatné mechanizované brigádě podařilo útoky odrazit, přesto je jasné, že se ruským okupantům podařilo do města proniknout podél železniční trati do hloubky zhruba dvou km – vzhledem k poměrně hlasitému tichu, které se však line z ruských kanálů, jako je Wargonzo nebo tvrdý ruský propagandista Trinadcatyj, lze do jisté míry usuzovat, že účel ruského útoku splněn nebyl (byť lze s jistým úspěchem polemizovat např. o tom, zda nešlo o průzkum ztrátami se záměrem zjistit přesnou hustotu a sílu obrany města).
Ruský kanál Dva Majora se dnes omezil prakticky jen na konstatování, že k tomuto útoku došlo podle ukrajinských kanálů, ale jinak další informace o útoku naprosto vytěsnil. Boje v Kupjansku dnes nezmínil ani jindy poměrně spolehlivý ruský kanál Vojennyj Osvědomitel – včera v noci pouze upozornil na to, že Ukrajinci se snaží útok zastavit.
Podle ruského kanálu Dněvnik desantnika mělo být hlavním cílem zaminovat ukrajinský týl (nejspíše obecně ukrajinské pozice kolem města) pomocí systému distančního zaminování Zemljedělje.
Ačkoliv ukrajinští milblogeři hodnotí, že situace kolem města je v současnosti stabilizovaná, je vidět obrovský problém, kterému ukrajinské síly na této části úseku čelí. Ukrajinská obrana je poměrně děravá a pokud se podařilo dvěma ruským konvojům, vybavenému především lehkou technikou (transportéry LT-MB a BTR s podporou několika tanků) proniknout několik kilometrů do východní části ukrajinského perimetru, příští útok, který může být mnohem silnější, už by mohl prorazit obranné linie definitivně způsobem, který už nespraví útoky drony a protitankovými zbraněmi. Jde však o dlouhodobější stav, který je velmi dobře patrný u Kruhljakivky a Peršotravněva, kde se daří okupantům postupovat ukrajinskými liniemi – dlouhodobě na něj upozorňují i sami ukrajinští vojáci. A kritika samozřejmě zcela oprávněně trvá i nadále.
Ze zbytku tohoto úseku dnes nejsou prakticky žádné nové informace, které by poukazovaly na nový vývoj.
Bachmutská fronta: Ruští OSINT analytici zveřejnili geolokalizaci záběrů, ze kterých je patrný ruský postup v prostoru mezi Kliščijivkou a Kurďumivkou. Pokud zde tedy Ukrajinci stále mají nějaké pevné pozice, pak lze poměrně oprávněně předpokládat, že minimálně v části prostoru dochází k jejich zmenšování.
Doněcká fronta: Geolokalizované videozáběry z Torecka ukazují, že se ruským silám velmi pravděpodobně podařilo přesunout boje dále na západ, zhruba do blízkosti místního fotbalového stadionu Avangard Toreck, kde je napadají dronaři 4. praporu 101. brigády ochrany generálního štábu. Nejde o nijak významný posun, přesto jde o první důkazy o tom, že se ruským okupačním silám podařilo vymanit z bojů v prostoru místního sídliště. Podle ukrajinských vojáků je patrné, že se situace zhoršuje a intenzita ruských útoků se stupňuje nejen v samotném Torecku, ale i směrem do předměstí Zabalka na jihu.
V okupovaném Ňu-Jorku pak příslušníci 12. brigády zvláštního určení Azov Národní gardy vyhledávají a útočí na ruské vojáky, kteří se ve městě skrývají. S pomocí dronů odhalují jejich pozice a využívají pomoci pilotů 39. brigády taktického letectva, kteří shazují naváděnou munici GBU-62 JDAM-ER.
Podle telegramového kanálu ukrajinského výsadkáře s přezdívkou Mučnoj se Rusům podařilo v posledním dni získat kontrolu nad Petrivkou a Jurivkou, dvěma vesnicemi západně od Selydového.Tím se jim definitivně podařilo postoupit na úroveň východního okraje Pokrovska. Deepstate pak hovoří o ruském postupu v Iljince na severovýchodě Kurachovského rezervoáru.
Kolem jihovýchodního okraje Kurachova pak dochází k neustálým ruským útokům, jak ilustrují záběry 79. samostatné výsadkové útočné brigády. Výraznou pomoc jim zde poskytují právě drony, které ničí techniku zastavenou v minových polích. Jihovýchodně odtud pak měli okupanti získat kontrolu minimálně nad celou východní částí Antonivky.
Podle Deepstate mělo dále dojít k určitém ruskému postupu u Dalňoho, v čemž nejspíš hraje roli i fakt, že se ruští dronaři začali více soustředit na útoky na ukrajinské tanky, které projíždějí mezi touto vesnicí a Kurachovým (geolokalizace). Byli to právě jednotky ukrajinské 33. samostatné mechanizované brigády, které výrazně zpomalovaly ruský postup jižně a jihovýchodně od města v poslední době.
Jižní fronta: Rusové podle Mučného zničili ukrajinské opěrné body u Novodarivky a Rivnopillji. Situace je zde velmi složitá a Mučnoj usuzuje, že by mohlo dojít k postupnému zvyšování ruské bojové intenzity, ve směru na Orichiv.
Krym: U městečka Džankoj došlo dnes ráno ke zřícení silničního mostu přes železniční trať vedoucí do okupovaných částí Záporožské oblasti. Podle okupačních úřadů došlo k pádu mostu poté, co přes něj přejel přeložený nákladní automobil. Trosky poškodily železnici, která je pro ruskou vojenskou mašinérii na jihu Ukrajiny naprosto zásadní. Odklízecí práce a opravy železničního svršku budou trvat nejméně několik dní.
Diplomatické a politické události:
Izrael poskytl Ukrajině vše potřebné k realizaci systému včasného varování. Ten je nyní údajně ve finální fázi před spuštěním. Ukrajinský velvyslanec v Izraeli Jevhen Korničuk to uvedl během Kyjevského židovského fóra. Podle jeho slov je část izraelského systému „již dnes“ využívána ukrajinskou armádou – konkrétně se jedná o trojrozměrné radary izraelské výroby. Tyto radary lze zakoupit ve větším množství, uvedl Korničuk.
Rusko zastaví činnost odborníků Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), pokud ji bude považovat za nevhodnou. Prohlášení ruského ministerstva zahraničních věcí nyní šíří ruská média. Experti MAAE jsou v Záporožské jaderné elektrárně na žádost generálního ředitele “výhradně se souhlasem ruské vlády a pouze po dobu, kdy naše země považuje jejich pobyt za oprávněný,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tak reagovala na slova generálního ředitele MAAE Rafaela Grossiho ohledně výhledu na válku, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Ruské ministerstvo zahraničí pobouřila Grossiho slova v rozhovoru pro německou zpravodajskou agenturu DPA, že zástupci MAAE budou v jaderné elektrárně až do ukončení či zmrazení konfliktu. Ruská diplomacie uvedla, že „naprosto není jasné, na jakém základě se vedení MAAE opovažuje posuzovat vyhlídky na ‚zmrazení‘, což je mimo její pravomoci.“ Jediným důvodem proč ruská strana trpí experty z MAAE v elektrárně je, aby prý “monitorovali provokace ze strany Ukrajiny”.
Na internetu kolují fotografie severokorejských samohybných děl M-1989 Koksan v Rusku. O této skutečnosti informují vojenské publikace Defense Express a Militarnyj, které se odvolávají na fotografie a videa od ruských vojáků. Již v říjnu podzemní hnutí ATEŠ hlásilo, že ruská armáda začala s výcvikem na severokorejských samohybných dělech. Nyní byly systémy z KLDR zřejmě spatřeny na železnici v ruském Krasnojarsku. Samohybné dělo Koksan je dělostřelecké zařízení s kanónem ráže 170 mm. Jeho prodloužená hlaveň umožňuje střílet na vzdálenost asi 40 kilometrů s konvenčními střelami, přičemž munice s prodlouženým dostřelem se tato vzdálenost blíží 60 kilometrům. Dělo dokáže vystřelit 1-2 střely každých 5 minut.
Sponzorem dnešní ekonomické rubriky z ruského světa je písmeno B, pocházející ze slova bankrot. Ukazuje se totiž, že jediný výrobce ruských osobních automobilů, společnost Avtovaz, se nachází na hranici bankrotu. Podle generálního ředitele koncernu Rostec, Sergeje Čemezova, není automobilka schopna nadále splácet své půjčky poté, co centrální banka v tomto roce několikrát zvýšila úrokové sazby. Připomeňme, že po odchodu Renaultu patří kontrolní balík akcií automobilky koncernu Rostec, a tedy i tato automobilka spadá do průmyslového impéria pana Čemezova.
Podle Čemezova je pomoc automobilce již v současné době diskutována na půdě příslušných státních institucí. Je potřeba dodat, že v září tohoto roku překročily dluhy automobilky hodnotu 100 miliard rublů, a jak jsme uváděli 7.11., není nabídka automobilky konkurenceschopná s čínskými modely, a lze předpokládat, že se finanční situace Avtovazu od té doby dále zhoršila.
Ruská vláda již na počátku tohoto roku uvažovala o umoření části dluhů automobilky, informoval o tom například vicepremiér Denis Manturov. V srpnu tohoto roku ale představitel automobilky pro styk s federálními agenturami (ano, Avtovaz má i takovéto pracovní pozice) Alexandr Vinogradov prohlásil, že toto rozhodnutí bylo odloženo s ohledem na zlepšení prodejů automobilky a s tím souvisejícího zlepšení její finanční situace.
Nicméně vládní agentury nepředpokládaly zvýšení úrokové sazby ruskou centrální bankou až na současných 21% (narozdíl od drtivé většiny soukromého sektoru). Podle Vinogradova již sice ruská vláda pomohla Avtovazu tím, že jej vyjmula z povinnosti platit recyklační poplatek, nicméně stát by měl automobilku dále podpořit preferenčními půjčkami a také cílenými legislativními změnami, které mají ochránit automobilku před cenovým dumpingem importovaných automobilů.
Podle dalšího z představitelů automobilky, Dmitrije Kostromina, směřuje 89% prostředků ruských obyvatel utracených za nákupy automobilů do Číny, a pouze 11% zůstává na domácím trhu. Ještě v roce 2023 automobilka Avtovaz prodala 352 000 automobilů, a z Číny bylo celkem importováno 456 000 automobilů, současný poměr ale ukazuje výrazné zhoršení pozice Avtovazu na ruském trhu. Z jedné strany lze předpokládat, že ruská vláda nedovolí úpadek poslední ruské automobilky vyrábějící osobní vozy pro každodenní využití, náklady pro udržení Avtovazu však budou velmi vysoké.
Situace na Blízkém východě:
Izraelské obranné síly zaznamenaly v uplynulém týdnu pokles počtu raket vypálených Hizballáhem – nyní je průměr pod 100 raketami denně. V předchozím měsíci se denní počet pohyboval mezi 150 a 200 raketami. Dnes Hizballáh vypálil na sever Izraele minimálně 25 raket, včera jich bylo 50 a předevčírem 55. Výjimkou bylo pondělí, kdy Hizballáh vypálil 190 raket na “památku svých mučedníků“. Dle všeho Hizballáh nyní obtížněji realizuje rozsáhlejší raketové útoky, protože většina jeho zásob byla zničena a desítky jeho velitelů zlikvidovány. Před válkou IDF odhadovala, že v případě eskalace by Hizballáh mohl denně vypálit až tisíce raket, Nicméně současná situace naznačuje, že jeho schopnost provádět masivní útoky je značně omezena.
IDF potvrdily provedení leteckých úderů v Sýrii a Libanonu, zaměřených na budovy a velitelská centra patřící teroristickým skupinám Palestinský islámský džihád a Hizballáh. Tyto údery představují podle armády „významnou ránu“ pro tyto skupiny a její operativce, kteří operují převážně v Pásmu Gazy. Palestinský islámský džihád se podílel na útocích ze 7. října společně s Hamásem a jeho členové se také podíleli na útocích na Izrael z Libanonu ve spolupráci s Hizballáhem.
Íránský prezident Masúd Pezeškján během setkání s šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaelem Grossim prohlásil, že Írán je ochoten vyřešit „nejasnosti a pochybnosti“ ohledně svého jaderného programu. „Jak jsme již opakovaně prokázali naši dobrou vůli, oznamujeme svou připravenost spolupracovat s touto mezinárodní organizací, abychom vyřešili údajné nejasnosti a pochybnosti týkající se mírové jaderné aktivity naší země,“ uvedl Pezeškján na schůzce v Teheránu.
Dnešní Třešnička™ přináší pohled do říše, kde se státní (ne)moc nezastaví ani před zpomaleným připojením na YouTube. Ředitel Mosfilmu (ano, ta poslední skladová zásoba pojízdné ruské techniky), Karen Šachnazarov, během nedávného setkání s Putinem také vyjádřil nespokojenost se zdlouhavým načítáním videí na YouTube, na což Putin reagoval svým typickým „Já se na to podívám.“ V zemi, kde se problémy často řeší dekrety z Kremlu, zůstává otázka, jakou podobu bude mít „řešení“ tentokrát. Můžeme se jen dohadovat, zda Putin nasadí armádní inženýry na nečekané bourání zdí k serverům Google (či snad sleví z pokuty dva sextiliony rublů), a nebo zda YouTube jednoduše vypadne z oken ruského internetu.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
