(3 231 slov, doba čtení 17 minut)
Podle dostupných informací došlo 13.2.2025 v datovém centru v Düsseldorfu ke zpomalení a výpadkům služeb způsobeným DDoS útokem. Poskytovatel hostingu následně identifikoval zdroj problému a zavedl opatření, která dnes (tj. 14.2.2025) způsobovala omezené výpadky serveru. V současné době (zhruba od 17:30) je již ale vše funkční. Omlouváme se čtenářům za tyto komplikace.
V noci na 14. února podnikly ruské síly útok na Ukrajinu s nasazením 133 dronů Šahed a dalších typů. Podle Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k 8:30 ráno potvrzeno sestřelení 73 dronů v Charkovské, Poltavské, Sumské, Čerkaské, Černihivské, Kirovohradské, Žytomyrské, Chmelnycké, Záporožské, Mykolajivské a Oděské oblasti. Dalších 58 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Při tomto útoku narazil dron do ochranné konstrukce čtvrtého bloku Černobylské jaderné elektrárny. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) došlo k explozi v 1:50 ráno poblíž Nového ochranného obalu, který kryje zničený reaktor, přičemž náraz způsobil požár na střeše ochranné budovy.
Ukrajinské orgány zahájily vyšetřování ruského útoku na ochranný kryt Černobylské jaderné elektrárny. Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) zveřejnila trosky ruského dronu, který objekt zasáhl, a potvrdila, že nesl bojovou hlavici a měl sériové číslo. Vyšetřování potvrdilo, že v noci 14. února ruské síly zaútočily na Kyjevskou oblast pomocí bezpilotních letounů, přičemž byl poškozen vnější plášť jednoho z energetických bloků a další zařízení elektrárny. Podle SBU útočníci použili dron Geran-2, což je ruská verze íránského Shahedu. Úroveň radiace v Černobylské elektrárně i v zóně vyloučení zůstává v normálních mezích a nebyl zaznamenán žádný únik radioaktivních látek.
Neplecha v Rusku: Rusové postoupili ve Sverdlikovém a podle dostupných informací pravděpodobně ovládají většinu vesnice. Ruský kanál, Majakovsk, uvádí, že Rusové dnes zaútočili na vesnici z jižního směru a podařilo se jim do ní vstoupit. Zatím ale není zcela jasné, do jaké míry mají nad vesnicí kontrolu.
Další Ruský kanál Slivočnyj Kapríz potvrzuje pokračující boje ve Sverdlikovém a tvrdí, že ruským silám se podařilo postoupit o jeden kilometr podél západního břehu řeky Lokňa. Ukrajinci v oblasti intenzivně nasazují dělostřelectvo a drony k zastavení ruského tlaku.
Jiný ruský kanál, Radov, pouze potvrzuje, že ruské výsadkové jednotky pokračují v bojích o Sverdlikovo, ale nijak se nezmiňuje o tom, že by vesnice byla plně obsazena.
Mezi Čerkasskou Konopelkou a farmou u Kolmakova pokračují boje.
Kanál Dnevnik Desantnika informuje, že ukrajinské síly se pokusily o protiútok u Kurilovky, ale byly odraženy příslušníky ruské námořní pěchoty. Podle stejného zdroje přesunula ukrajinská armáda během dneška do Sudžanské oblasti přibližně 250 vojáků jako posily.
Rusové aktivně přesouvají techniku přibližně 20 km od frontové linie. K likvidaci ukrajinské techniky v týlu využívají optické drony. Pokud žádné cíle neobjeví, útočí na civilní auta a domy v oblasti.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk ruské jednotky pokračují v tlaku na západní břeh řeky Oskil a postoupily u Zapadného a Dvoričné. Okupantům se navíc podařilo uchytit ve Fiholivce. Do těchto míst přesunuli zálohy a očekává se, že v tlaku budou pokračovat i v následujících dnech. Dále na jih pokračují boje u Makjivky.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru a jeho okolí jsme nezaznamenali žádné změny. Kromě bojů na obvyklých místech okupanti ostřelovali Stupočky, což naznačuje, že jejich zájem o tento směr stále trvá.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje v severozápadní a severní části města. Ruské síly se zde nadále snaží obsadit areál dolu Toreckaja a získat zbytek sídliště Krymské. Severně od Ňu Jorku ruské dělostřelectvo ostřeluje ukrajinské pozice v Novospaském, přičemž intenzita ostřelování se zde v posledních dnech zvýšila.
Ve směru na Pokrovsk pokračují boje u nadúrovňové křižovatky Malinovskaja a ve vesnicích Vodjane Druhe, Ševčenko, Piščané, Kotlyne a Udačné. Nezdá se však, že by okupanti na některém z těchto míst dosáhli výraznějších úspěchů. Směrem na jih od Pokrovsku probíhají boje v Záporožije a v Andrijivce. V druhé jmenované vesnici se okupanti nadále prosazují a podařilo se jim vytlačit obránce z několika dalších pozic.
Západně od Veliké Novosilky okupanti pokračují v postupu směrem na Burlatské. I zde je patrné, že se snaží stabilizovat linie před dalším tlakem na ukrajinské obránce.
Jižní a Chersonská fronta opět beze změn.
Mnichovská konference 2025:
Americký ministr obrany Pete Hegseth během brífinku po setkání s polským ministrem obrany Władysławem Kosiniakem-Kamyszem nevyloučil možnost, že by Ukrajina mohla získat zpět území v hranicích, které měla před ruskou invazí v roce 2022, ale uvedl, že to zůstává předmětem jednání. Hegseth prohlásil, že jeho úkolem je „přiblížit diskusi k realitě“ ohledně války na Ukrajině, což podle něj znamená, že je „nepravděpodobné“, aby se Ukrajina vrátila k hranicím z roku 2014, vstoupila do NATO nebo aby byly na její území vyslány americké jednotky. Nicméně pokud jde o návrat k hranicím alespoň z roku 2022, uvedl, že „všechno je možné“. „Jak budou hranice vypadat, se teprve uvidí. Myslím, že to bude součástí jednání mezi naším prezidentem, Zelenským, Putinem, a možná se do těchto jednání zapojí i Evropa.“
Americký viceprezident J.D. Vance vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde kritizoval evropské země za odklon od demokracie. Během svého vystoupení uvedl, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zajímá o evropskou bezpečnost a vyjádřil naději, že se jí podaří dosáhnout „rozumného urovnání“ rusko-ukrajinské války. Nicméně Vance také zdůraznil, že největší obavy nemá z Ruska, Číny ani žádné jiné vnější hrozby, ale spíše z „hrozby zevnitř“. Kritizoval například anulování výsledků prvního kola voleb v Rumunsku, ve kterých zvítězil proruský kandidát Călin Georgescu, jako ústup od demokracie. „Pokud může vaši demokracii zničit pár stovek tisíc dolarů v digitální reklamě z jiné země, pak nebyla příliš silná,“ řekl, když komentoval domněnky rumunských zpravodajských služeb, že Georgescova kampaň byla podporována zahraničním státem.
Americký republikánský senátor Lindsey Graham věří, že rusko-ukrajinská válka skončí, jakmile Ukrajina a Spojené státy podepíšou partnerskou dohodu, která počítá s těžbou ukrajinských vzácných nerostů. Uvedl to během diskuse na Mnichovské bezpečnostní konferenci. „Putin nechápe, co se děje. Pokud podepíšeme tuto dohodu, Putin prohrál, protože Trump ji bude bránit,“ myslí si Graham. Senátor navíc říká, že válka skončí způsobem, který znemožní její obnovení v budoucnu. „Prezident Trump neudělá na Ukrajině to, co jsme udělali v Afghánistánu. […] Myslím, že najde způsob, jak ukončit tuto válku tak, že Putin by byl blázen, kdyby ji (znovu zaútočil na Ukrajinu — pozn. red.) zopakoval. […] Vyzbrojte ho (ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského — pozn. red.) až po zuby. Dejte mu hromadu F-16, ne jen pár. Dejte jim protitankové řízené střely (ATGM), dejte jim tanky, protože oni budou bojovat,“ řekl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během diskuse na Mnichovské bezpečnostní konferenci uvedl, že se nejedná o podpisu mírové dohody, a připomněl Mnichovskou dohodu z roku 1938, která umožnila nacistickému Německu obsadit část Československa. „Protože jsme v Mnichově a není tu žádný prezident (USA – pozn. red.). A my si pamatujeme, co se tady podepisovalo. Já takové věci opakovat nebudu,“ řekl Zelenskyj. Dále uvedl, že Ukrajina vedla „přímé rozhovory“ s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o příměří a výměně zajatců, ale Putin na to nepřistoupil. Prezident tím pravděpodobně odkazoval na jednání s Putinem před plnohodnotnou invazí. „On (americký prezident Donald Trump – pozn. red.) mi řekl, že Putin chce zastavit válku. Řekl jsem mu, že (Putin – pozn. red.) je lhář: ‚Můžeš s tím počítat, doufám, že na něj dokážeš vyvinout tlak, protože mu nevěřím,’“ uvedl Zelenskyj. Také zdůraznil, že nechce být „člověkem, který pomáhá Putinovi okupovat mou zemi.“
Diplomatické a politické události:
Americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že nevylučuje možnost poskytnutí jaderných zbraní Ukrajině, ale takové rozhodnutí bude záviset na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Řekl to v rozhovoru pro Breitbart News. Hegseth zdůraznil, že jeho úkolem je vytvořit podmínky pro jednání, zejména pokud jde o NATO. „Nejsem tu od toho, abych oznamoval něco otevřeného nebo nepromyšleného. To není moje práce. To je práce prezidenta. On je lídr, mistr vyjednávání a uzavírání dohod,“ uvedl ministr.
Spojené státy uvalí další sankce na Rusko, pokud ruský vůdce Vladimir Putin nepřistoupí na mírovou dohodu s Ukrajinou, která zajistí Kyjevu dlouhodobou nezávislost. Možnost vyslání amerických vojsk na Ukrajinu také zůstává „na stole“. Toto prohlásil americký viceprezident J.D. Vance v rozhovoru pro The Wall Street Journal. Podle Vanceho mají USA k dispozici ekonomické nástroje, ale „rozhodně i vojenské nástroje“, které mohou použít proti Putinovi. Několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že zahájí jednání o ukončení války na Ukrajině, Vance uvedl: „Myslím, že z toho vzejde dohoda, která mnoho lidí šokuje.“ Viceprezident se domnívá, že je příliš brzy na to říci, kolik území Ukrajiny by mohlo zůstat pod ruskou okupací nebo jaké bezpečnostní záruky by Spojené státy a další spojenci mohli Ukrajině nabídnout. Uvedl, že tyto detaily bude nutné vyřešit v rámci mírových jednání. „Existuje řada možných formulací a konfigurací, ale zajišťujeme, že Ukrajina bude suverénní a nezávislá,“ ujistil Vance.
Dvě laboratoře Organizace pro zákaz chemických zbraní potvrdily, že Rusové na Ukrajině používají granáty obsahující zakázané chemikálie. Tuto zprávu poskytla Organizace pro zákaz chemických zbraní, uvedlo ukrajinské Ministerstvo zahraničních věcí. Experti OPCW analyzovali materiály poskytnuté Ukrajinou, včetně čtyř ruských granátů RG-Vo a odpovídajících vzorků půdy a trávy. Výsledkem bylo, že dvě nezávislé, certifikované laboratoře potvrdily, že důkazy předložené Ukrajinou obsahovaly látku CS, která je součástí prostředků pro potlačování masových nepokojů. Ministerstvo zahraničních věcí zdůraznilo, že ukrajinská strana neustále informuje mezinárodní společenství o systematickém používání nebezpečných chemických látek Ruskem proti Ukrajině, zejména slzných granátů RG-Vo. Mezi únorem 2023 a únorem 2025 bylo zdokumentováno 6 129 případů použití munice obsahující nebezpečné chemické látky ruskými okupanty, včetně 2-chlorbenzalmalonitrilu (CS), chloroacetofenonu (CN), stejně jako chlorpikrinu a merkaptanů (malodorantů). Takové jednání Ruské federace je hrubým porušením článku 1, odstavce 5, Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Rusko ratifikovalo tuto úmluvu 5. listopadu 1997. „Nejnovější zpráva OPCW ukázala systematickou povahu ruských zločinů, které cíleně ničí základy globální bezpečnostní architektury a podkopávají principy nešíření zbraní hromadného ničení,“ uvedlo ministerstvo.
K listopadu 2024 dosáhla celková výše přímých zdokumentovaných škod na ukrajinské infrastruktuře v důsledku destrukce během války téměř 170 miliard dolarů. Tuto informaci uvedla Kyjevská škola ekonomická (KSE). Největší ztráty utrpěl bytový fond, dopravní infrastruktura a energetika.
Dnes vám přinášíme přehled inverzních úspěchů na poli ruského civilního letectví. Již z počátkem invaze a následných sankcích předních výrobců letadel zesílilo Rusko svou snahu o samostatnost na poli civilních leteckých konstrukcí, přičemž v současnosti jsou rozvíjeno pět modelů. Stav prací na jednotlivých modelech je uveden níže:
Il-114-300
Tento model byl vytvořen jako náhrada zejména za typ An-24, stejně jako u něj se jedná o malý turbovrtulovými motory poháněný letoun určený pro regionální tratě. První vzlet protorypu tohoto letounu proběhl v roce 1990, od roku 1997 do 2012 probíhala výroba modelu Il-114-100 s motory Pratt&Whitney v uzbeckém Taškentu. V roce 2016 bylo rozhodnuto o přenesení výroby do Ruska, a v roce 2019 odstartoval první prototyp již s ruskými motory Klimov TV7-117S. Druhý prototyp byl dokončen v březnu 2024 a do konce roku absolvoval 12 zkušebních letů.
V prvním čtvrtletí roku 2025 se předpokládá zahájení zkoušek třetího prototypu, přičemž v plánu je ukončení certifikace do konce roku 2025, a v roce 2026 mají být první tři vyrobené stroje předány do provozu. Následně má být zahájena sériová výroba, u které je úzkým hrdlem produkce zejména výroba motorů Klimov. V plánu je výroba dvanácti motorů v letech 2025 a 2026, a dvojnásobný počet v roce 2027, teoreticky se tak má jedat o stavbu dvanácti letounů od roku 2027.
SSJ-100
Tento letoun absolvoval první let v roce 2008 a představuje menší proudový letoun ve stejném segmentu jako například letouny Embreaer E-190. Původní konstrukce využívala množství importovaných komponent, například motory nebo avioniku. V roce 2024 byl již představen model, který měl údajně většinu těchto komponent nahrazenu lokální produkcí, a podle vyjádření společnosti Rostech z prosince minulého roku absovoval letoun již přibližně 15% letových zkoušek, nutných k certifikaci.
Tyto zkoušky však letoun absolvoval ještě s původními motory SaM146, zkoušky s lokálně produkovanými motory PD-8 mají být zahájeny v průběhu roku 2025. Ve výrobním závodě v Komsomolsku na Amuru se v současné době nachází 20 letounů tohoto typu v různé fázi dokončení, jejich předání do komerčního provozu je plánováno v průběhu roku 2026.
MS-21-310
MS-21 má představovat konkurenci pro letouny ve třídě, ve které se nacházejí například Boeing 737 nebo Airbus 320. Jak jsme informovali 15.1., tento letoun má po přepracování na verzi využívající lokálně produkované komponenty potíže s přílišnou hmotností, a tak se uvažuje o jeho zkrácení o jednu sekci (přibližně 6 m). Obdobně jako v případě SSJ 100 se v současnosti ve výrobních halách výrobce v současné době nachází 20 draků tohoto letounu v různých fázích dokončení.
V první polovině roku 2025 je plánováno zahájení certifikačních letů, přičemž již v tomto roce je očekáváno také předání prvního vyrobeného letounu zákazníkovi. Jeho motor představuje rozvojovou verzi motoru PS-90A, byl vyvíjen od roku 2008 a poprvé byl využit pro pohon letounu v roce 2020. V roce 2021 obdržel tento motor mezinárodní certifikaci, původně plánované zahájení sériové výroby v roce 2024 bylo ale odloženo na rok 2025. Celkově bylo do konce roku 2024 vyrobeno 10 motorů tohoto typu a na rok 2025 je plánována výroba sedmi kusů místo v roce 2023 plánovaných 24 kusů.
Tu-214
Tento letoun, vyvinutý ještě za časů Sovětského Svazu a sériově produkovaný od roku 1990, je přibližným ekvivalentem letounu Boeing 757. Verze Tu-204 byla produkována v Uljanovsku, kde byla v roce 2010 představena modernizovaná verze Tu-204 SM, tento závod je ale v současnosti plně vytížen výrovou transportních Il-76 a tak je plánována výroba příbuzného Tu214 v Kazani.
Tento letoun neprošel žádnou výraznější modernizací, díky čemuž je pro ruský průmysl jednodušší zahájit jeho výrobu, letoun má ale například nyní již notně zastaralou trojmístnou pilotní kabinu s palubním inženýrem. Původně bylo plánováno vyrobit pět těchto letounů v roce 2024, vyroben byl však pouze jeden a ten byl předán do služby vládní letky. V plánu je vyprodukovat čtyři letouny v roce 2025, sedm v roce 2026 a 17 v roce 2027. Plná sériová výroba s produkcí 28 letounů ročně je plánována v roce 2028.
Potíže s nasazením tohoto typu do komerčního provozu jsou způsobeny zejména ruskými motory PS-90A, které mají jak vyšší měrnou spotřebu než odpovídající západní ekvivalenty, tak i zejména výrazně nižší životnost. Ta byla u modelu tohoto motoru, produkovaného v roce 2024, pouze 3600 hodin, přičemž ekvivalentní motor výrobce Safran má udávanou životnost 40 000 hodin.
Il-96-400M
Jediný model širokotrupého (wide-body) ruského civilního letounu. Tento model absolvoval první let v roce 2023, jeho uvedení na trh se ale v současnosti nepředpokládá a všechny vyprodukované stroje budou využity jako náhrada Il-96-300 (první let v roce 1988), které jsou ve službě u nejrůznějších ruských vládních agentur. Pro službu v civilním letectví má současná verze zejména příliš vysokou spotřebu paliva. To má být řešeno instalací nových motorů PD-35, ale zahájení jejich výroby je plánováno až na rok 2030.
Z přehledu výše je patrné, že se ruským výrobcům stále nepodařilo zahájit sériovou výrobu ani jednoho z modelů, přičemž zásadním úzkým hrdlem jsou zejména vlastní ruské motory. Ty jsou stále produkovány pouze v kusovém množství, stejně jako vlastní letouny, jejichž zahájení sériové výroby se neustále odkládá. Původní plán Vladimíra Putina, ohlášený v roce 2022, že má být v Rusku do roku 2030 vyprodukováno přes 1000 civilních dopravních letadel různých typů, se tak stává čím dál více spíše zbožným přáním.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Libanon: V noci ze čtvrtka na pátek provedlo izraelské letectvo (IAF) údery na vojenské objekty teroristické organizace Hizballáh. Operace byla vedena ve spolupráci se Zpravodajskou divizí a Severním velením IDF a zaměřila se na skladiště zbraní a odpalovací zařízení, která představovala přímou hrozbu pro izraelskou domácí frontu. K úderům došlo poté, co izraelské zpravodajské služby zaznamenaly v těchto objektech zvýšenou aktivitu, což znamenalo porušení podmínek příměří ze strany Hizballáhu. Izraelská vláda opakovaně zdůraznila, že bude podmínky příměří dodržovat, avšak zároveň tvrdě zasáhne proti jakýmkoliv provokacím.
Sýrie: Z ruské námořní základny v Tartusu dnes vyplulo několik nákladních lodí třídy Sparta II směrem do Ruska. Tento pohyb by mohl naznačovat mírné zlepšení vztahů mezi Moskvou a novým syrským režimem, zejména po nedávné situaci, kdy syrské bezpečnostní složky zablokovaly ruský vojenský konvoj mířící do Tartusu a donutily jej k návratu na základnu Hmímím.
Syrské ministerstvo vnitra dnes oznámilo, že členové bezpečnostních složek bývalého Asadova režimu, kteří své pozice opustili do roku 2021, budou přijati zpět do služby. Tento krok pravděpodobně reflektuje snahu nového režimu stabilizovat bezpečnostní situaci v zemi a zmírnit nedostatek kvalifikovaného personálu. Reintegrace bývalých bezpečnostních složek by mohla zároveň snížit riziko, že se někteří z nich přidají k odbojovým skupinám operujícím proti současné vládě.
V oblasti Šifa, východně od Deir Ezzor, dnes došlo k útoku na kurdské jednotky, jejichž vozidlo bylo zasaženo improvizovaným výbušným zařízením nastraženým islamisty. Několik kurdských vojáků při explozi utrpělo zranění. Kurdské síly a armáda nového syrského režimu pokračují v operacích proti radikálním islamistickým skupinám.
Africká vsuvka: Milice hnutí M23 dnes vstoupily do města Kavumu a obsadily místní letiště. Milbloger War&Conflict news informuje, že v oblasti byli spatřeni příslušníci burundské armády, kteří se měli po obsazení letiště začít stahovat z města. Není zatím jasné, zda se jednalo o vojáky zapojené do misí OSN nebo o bilaterální vojenskou pomoc Konžské demokratické republice.
Ztráta letiště v Kavumu představuje pro konžskou vládu vážnou ránu, protože se jedná o klíčovou dopravní spojnici obsluhující druhé největší město východní části země – Bukavu . Směr postupu jednotek M23 naznačuje, že právě Bukavu může být jejich dalším cílem. Konžská vláda se k situaci prozatím nevyjádřila.
Dnešní Třešnička™ je kyselé déjà vu. Historie má smysl pro cynismus – a kdyby se ukončení rusko-ukrajinské války mělo podepsat v Mnichově, bylo by to sladké jako ten černý zakroucený pendrek, co vždycky zbyde na dně misky s cukrátky. Stejné město, stejná slova o míru, jen obětní by se beránek změnil. Proto je důležité stále připomínat, že před 86 lety západní mocnosti obětovaly Československo ve falešné naději, že když nakrmí Hitlerovy choutky, tak odvrátí světovou válku. „Mír pro naši dobu,“ či „mír stojí za každou oběť“ říkal tehdy Neville Chamberlain. O rok později ho už nikdo nebral vážně. Evropa se topila v plamenech a těch obětí bylo trochu víc, než si v Londýně a Paříži představovali. Dnes tu máme jinou válku a jiného agresora, ale stále stejné choutky. Po expanzi, ale i appeasementu. Ukrajina se ale na rozdíl od tehdejšího Československa nehodlá spoléhat na falešné sliby a dělat ze sebe další „malou vzdálenou zemi, o které nic nevíme“. Přesto vnímáme, že je svět unavený, zbraně stojí peníze a levný plyn je potřeba – a tak by nebylo překvapením, kdyby se opět našli „realisté“, kteří budou chtít Rusku nechat „nějakou tu Sudetštinu“ výměnou za příměří. Jistě, i když není pravděpodobné, že se dnes v Mnichově sešli politici, kteří slavnostně oznámí, že „zachránili Evropu před eskalací“, bude dobré si připomenout, jak dlouho tentýž pocit trval posledně.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
