(2 783 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 17. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu 147 útočnými drony Šahed a různými typy dronových simulátorů. Protivzdušná obrana zneškodnila 83 cílů. O útoku informovalo Vojenské letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. Dalších 59 nepřátelských dronů bylo ztraceno v terénu.
V noci na 17. února zaútočily ukrajinské drony na dva podniky v ruském Krasnodarském kraji, které pracují pro ruský vojensko-průmyslový komplex – Ilský ropný rafinérský závod a ropnou čerpací stanici Kropotkinskaja. O útoku informoval server Hromadské zdroj v SBU. Podle dostupných informací byly cíle napadeny drony Bezpečnostní služby Ukrajiny a Sil speciálních operací Ozbrojených sil Ukrajiny. V oblasti Ilského ropného rafinérského závodu zaznělo nejméně 20 explozí a v areálu závodu vypukl požár. Tento závod zahrnuje šest technologických jednotek pro rafinaci ropy s celkovou kapacitou 6,6 milionu tun ročně. Již v únoru loňského roku tento závod zasáhly drony SBU, přičemž tehdy došlo k poškození primární rafinační jednotky v hodnotě 50 milionů dolarů. Ropná čerpací stanice Kropotkinskaja je největší čerpací stanicí Kaspického ropovodního konsorcia v Rusku. V důsledku útoku stanice přestala fungovat a byla odstavena z provozu. Podle informovaného zdroje je nyní ropa přečerpávána mimo tuto stanici.
Neplecha v Rusku: Ukrajinské ozbrojené složky odrazily útok ruských mariňáků u Nikolského
Po dobytí Sverdikova pokračují ruští vysadkáři v tlaku na ukrajinské linie v okolí. U Kamyševky se Rusům podařilo postoupit o 400 metrů. Ukrajinci se v tomto směru brání v lesních remízcích, které pak musí rusové jednotlivě ničit.
Těžké boje pokračují u Kurilovky kde se Ukrajinci měli pokusit 4 neúspěšně o útok. Rusům se mělo podařit vstoupit do Kurilovky.
Ukrajinci pak ustoupili ze Sverdlikova do lesních pásů za vesnicí a zakopali se zde. Rusové se v současnosti nacházejí přibližně 8 kilometrů od dálnice 38K-004, která je důležitou zásobovací tepnou pro ukrajinské jednotky. Da se předpokládá, že se ukrajinské síly soustředí na udržení stabilní linie aby předešla možnému přetnutí této tepny.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Lyman okupanti podle DeepstateUA obsadili území mezi Fiholyvkou a Novomlynskem. Ruské předmostí na západním břehu Oskilu se tak pomalu, ale jistě rozrůstá. Ve směru na Kupjansk a dále na jih pokračují boje na stejných místech, jako v předchozích dnech.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují těžké boje. Rusové zde začali používat FPV drony vedené přes optická vlákna, které ukrajinským ozbrojeným složkám komplikují logistiku a evakuaci raněných.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné změny.
Ve výběžku na Pokrovsk pokračují boje u Lysivky, jižně od Dačenského, u Piščaného, Kotlyném a u Udačného. Více na jih se zvedla ruská aktivita u Nadijivky, přes kterou se okupanti snaží dostat k hranicícm Dniproperovské oblasti a ještě více na jih okupanti nyní drží prakticky celou vesnici Sribné a tlačí zde také směrem na západ. V Andrijivce se obránci pokouší zpomalit okupanty pomocí protiútoků, ale výrazné změny jsme zde nezaregistrovali.
Západně od Kurachového hlásí ukrajinský projekt DeepstateUA ruský postup severně od Dačného, ale některé jiné ukrajinské zdroje mluví o tom, že se ukrajinské jednotky stáhly z celé kapsy východně od vesnice Ulakly. Zatím není jasné, jaká je situace doopravdy, je však pravdou, že vzhledem k tomu, že se okupantům podařilo v Ulaklách už včera uchytit, stala se cesta z Dačného do Konstantynopilu prakticky nevyužitelná. V Ulaklách samotných pokračovaly těžké boje a okupanti se snažili z jihu probít i do Konstantynopilu, což se jim však nepodařilo.
Západně od Veliké Novosilky postoupili okupanti přibližně jeden kilometr ve směru na Novosilku
Diplomatické a politické události:
Evropa plánuje vyslat na Ukrajinu 25 000 až 30 000 vojáků, kteří budou „připraveni ukázat sílu“ v případě druhého ruského útoku. Největší kontingent by mohli tvořit francouzští vojáci. O tom informuje The Washington Post, který se odvolává na nejnovější diskuse probíhající v Evropě. Podle těchto informací budou evropští vojáci nasazeni mimo kontaktní linii. Zároveň mohou být tyto síly podpořeny většími jednotkami umístěnými mimo Ukrajinu, pokud bude nutné rychlé posílení obrany. Dva vysocí představitelé, kteří mluvili s novináři, uvedli, že Francie je připravena poskytnout největší počet vojáků – asi 10 000. Ostatní evropští spojenci údajně čelí omezeným kapacitám svých ozbrojených sil. Další zdroje WP uvádějí, že i když americká administrativa odmítla vyslat své vojáky na Ukrajinu, nevylučuje možnost evropské podpory. USA proto zaslaly Evropě seznam otázek týkajících se možné americké pomoci v tomto scénáři. Podle evropských zdrojů by USA mohly pomoci zpravodajskými informacemi, případně leteckým krytím nebo protivzdušnou obranou, aby ochránily evropské síly.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je „připraven a ochoten“ vyslat britské vojáky jako mírový kontingent po uzavření mírové dohody týkající se války mezi Ruskem a Ukrajinou. Uvedl to ve svém článku pro The Telegraph. Zdůraznil, že toto rozhodnutí neučinil bez rozvahy a poznamenal, že Spojené království je připraveno hrát vedoucí roli v urychlení prací na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. To zahrnuje další podporu ukrajinské armády, na kterou Londýn již vyčlenil 3 miliardy liber ročně do roku 2030. „To ale také znamená ochotu a touhu přispět k zajištění bezpečnosti Ukrajiny nasazením našich vojáků, pokud to bude nutné. Neříkám to lehkovážně a uvědomuji si odpovědnost, která přichází s ohrožením britských vojáků. Ale jakákoli role při zajišťování bezpečnosti Ukrajiny znamená zajištění bezpečnosti našeho kontinentu a této země,“ zdůraznil Starmer. Britský premiér také dodal, že konec této války „nemůže být jen dočasnou pauzou před dalším Putinovým útokem“.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že nadcházející dny a týdny ukážou, zda je ruský vůdce Vladimir Putin skutečně oddán míru na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru pro CBS News. Rubio připomněl, že minulý týden americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s Vladimirem Putinem. Podle něj Putin během tohoto hovoru „vyjádřil svůj zájem o mír“. „Teď je samozřejmě potřeba jednat, takže následující týdny a dny rozhodnou, zda to (Putinova slova o míru – pozn. red.) myslí vážně, nebo ne,“ uvedl Rubio. Podle něj Trump v rozhovoru jasně vyjádřil svou vizi ukončení války. Chce „trvalý mír a ochranu ukrajinské suverenity“ a také záruky, že v příštích letech nezačne nová invaze. „Nakonec, jeden telefonát mír nepřinese. Jeden telefonát nevyřeší tak složitou válku. Ale mohu říct, že Donald Trump je jediným lídrem na světě, který může tento proces potenciálně nastartovat,“ prohlásil ministr zahraničí. Marco Rubio také poznamenal, že jednání o ukončení války na Ukrajině dosud nezačala. Podle něj se Ukrajina musí jednání účastnit, protože byla napadena. Zapojiť by se měl i Evropská unie, protože její členské státy uvalily sankce na Rusko a „přispěly svým dílem“. „V tuto chvíli žádný proces (mírových jednání – pozn. red.) neprobíhá. Zatím došlo pouze k telefonátu mezi Putinem a Trumpem, během něhož obě strany vyjádřily zájem o ukončení tohoto konfliktu. Předpokládám, že budou následovat další rozhovory, které určí, jak bude vypadat proces diskusí, a teprve poté možná budeme moci sdílet podrobnější informace,“ uvedl Rubio.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že je připraven umožnit evropským zemím nakupovat americké zbraně pro Ukrajinu. O tom informuje Bloomberg. Agentura poukazuje na to, že takový krok by umožnil Ukrajině používat americké zbraně i v případě, že by USA zastavily svou vojenskou podporu, protože Trump se snaží ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Není však jasné, zda bude tento scénář realizován. Podle Bloombergu Trumpova administrativa sdělila západním spojencům, že chce, aby nakupovali americké zbraně a vojenské vybavení k zachování alianční spolupráce v rámci NATO. Tým amerického prezidenta také při jednáních o bezpečnostních vztazích prosazoval, aby Evropa nakupovala více americké energie. Připomeňme, že Reuters dříve uvedl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa chce přimět evropské spojence Ukrajiny k větším nákupům amerických zbraní pro Kyjev před možnými mírovými jednáními s Ruskem. Zvláštní zmocněnec USA pro Ukrajinu Keith Kellogg odmítl tyto záměry potvrdit nebo vyvrátit, ale uvedl: „USA vždy rády prodávají americké zbraně, protože to posiluje naši ekonomiku. Existuje mnoho možností. Teď je všechno na stole.“
Zvláštní zástupce amerického prezidenta pro válku na Ukrajině Keith Kellogg přijede na Ukrajinu 20. února. Během návštěvy se setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vrchním velitelem Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandrem Syrským. Zelensky to oznámil novinářům během videokonference. Očekává se, že Kellogg zůstane na Ukrajině přibližně dva dny, během nichž, jak Zelensky doufá, navštíví frontovou linii i velitele některých ukrajinských brigád. „Chci, aby prostudoval všechny otázky a detaily, aby především hovořil s našimi vojáky […] ,“ uvedl ukrajinský prezident. Podle něj povede s Kelloggem „širokou diskusi“ o bezpečnostních zárukách a po jeho návštěvě Zelensky očekává, že je Kellogg „pochopí“ při svém setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zvláštní zástupce amerického prezidenta pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg také ujistil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebude nucen přijmout mírovou dohodu s Ruskem. Rozhodnutí bude zcela na něm a ukrajinském lidu. Kellogg to uvedl novinářům po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, cituje ho Radio Svoboda. Jeho slova zazněla v souvislosti s nadcházející schůzkou amerických a ruských zástupců v Saúdské Arábii, na níž se obě strany dohodly po telefonickém rozhovoru mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
Evropští lídři, kteří byli Paříží pozváni na neformální summit, budou diskutovat o tom, jak zabránit tomu, aby mírové rozhovory o Ukrajině skončily jako odměna za ruskou agresi. Tuto informaci oznámil španělský ministr zahraničí José Manuel Albares, uvádí agentura Reuters. „Válka agresora nemůže být odměněna, nemůžeme povzbuzovat další k zahajování válek agresivity,“ uvedl. Ministr je přesvědčen, že Rusko bude nadále útočit a ostřelovat Ukrajinu, a proto v současnosti nevidí „mír na obzoru“.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot prohlásil, že v současnosti je „nemyslitelné“, aby se Rusko znovu připojilo ke skupině G7, jak dříve uvedl americký prezident Donald Trump. Slova francouzského představitele cituje Figaro. Barrot zdůraznil, že Rusko dnes „není vyspělou demokracií“, a proto je jeho návrat do G7 nepřijatelný. „Rusko se chová čím dál méně jako demokracie, bezostyšně a bez překážek útočí na další členy G7, takže to není přijatelné,“ zdůraznil francouzský ministr zahraničí. Zároveň však Jean-Noël Barrot uvedl, že pokud bude po skončení války na Ukrajině dosaženo „spravedlivého a trvalého míru“, může se Rusko do G7 vrátit. „V budoucnu, proč ne? Odpovědnost za tuto válku proti Ukrajině leží na bedrech Putina, nebyl to ruský lid, kdo tuto válku začal. Pokud po vytvoření podmínek pro spravedlivý a trvalý mír dokážeme obnovit interakci s ruským lidem, jsou možné i další diplomatické vztahy,“ uvedl.
Několik evropských zemí nebylo pozváno na neformální summit v Paříži, kde se bude diskutovat o válce na Ukrajině a pravděpodobně také o myšlence vyslání evropských mírových sil po skončení konfliktu. To vyvolalo rozhořčení mezi některými státy. Informuje Le Monde. Podle zdroje v české vládě není v Evropě žádná jiná země, která by měla více ukrajinských uprchlíků na obyvatele než Česko. Navíc Česká republika organizuje „jeden z nejefektivnějších systémů dodávek zbraní“, čímž pravděpodobně narážel na českou iniciativu na dodávky munice Ukrajině. „Pokud vezmeme v úvahu Polsko, není žádná jiná země blíže válce než Česká republika,“ uvedl zdroj z české vlády a odsoudil „aroganci“ francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Mezitím poradce pro obranu a bezpečnost dočasného rumunského prezidenta Ilieho Bolognese, Cristian Diaconescu, vyjádřil lítost, že jeho země nebyla pozvána do Paříže „navzdory svému úsilí“. „Témata jednání nebudou souviset s bezpečností a stabilitou východního křídla NATO, zejména oblasti Černého moře, a co je velmi důležité – nebudou přijata žádná rozhodnutí. Mohu vás ale ujistit, že budou následovat další kroky, do kterých budeme zahrnuti,“ uvedl Diaconescu. Kritiku vyjádřila i slovinská prezidentka Nataša Pirc Musar, která uvedla, že nepozváním všech evropských zemí dávají organizátoři pařížského summitu najevo, že ani v rámci EU nejsou všechny státy považovány za rovnocenné. Podle ní „toto není Evropa“, která by mohla být důstojným partnerem pro Spojené státy, cituje ji Le Monde na základě vyjádření slovinské Radiotelevizije Slovenija.
Dnes si přiblížíme strategii boje s inflací v Rusku, kde na pomoc centrální bance (jejíž možnosti ovlivňování inflace jsou v poslední době poněkud omezené, jak jsme už několikrát informovali) přispěchala s pomoci statistická agentura Rosstat. Na úvod připomeňme, že na zasedání centrální banky minulý pátek nedošlo ke změně úrokové sazby, která je tak stále na úrovni 21%.
Rosstat přistoupil k boji s inflací z té strany, že provedl důkladnou analýzu spotřebního koše, který slouží pro výpočet inflace, a provedl v něm plošné úpravy. Počet produktů, které se podílí na spotřebním koši, byl snížen z 566 na 556, u mnoha druhů zboží byla také zobecněna jejich specifikace (a lze tedy zvolit takový, u kterého se cena zvýšila nejméně). Například místo “fotbalový míč“ je nyní uvedeno “sportovní míč“ , namísto “červená cihla“ je nyní pouze “cihla“. Také byla upravena metodika sběru údajů, aby bylo možné lépe dosáhnout předpokládaných výsledků.
Díky tomu bylo možné oznámit, že meziroční inflace klesla v lednu 2025 z 1,02% na 9,92%, při meziměsíční inflaci 1,23%. Díky takto dobrým výsledkům, publikovaným Rosstatem, byla vytvořena možnost snížení základní úrokové sazby centrální bankou, a to již v březnu nebo dubnu roku 2025. Tyto údaje sice neodpovídají vlastním analýzám ruské centrální banky, nicméně analýzy Rosstatu mají u ruské vlády vyšší váhu, a tak lze v budoucnu očekávat tlak na centrální banku směřující ke snížení úrokových sazeb, bez ohledu na to, jaká je reálná úroveň inflace v Rusku.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Hamás dnes oznámil, že je připraven předat správu nad Pásmem Gazy do rukou Palestinské samosprávy. Ta do dnešního dne působila pouze na Západním břehu.
Po patnácti měsících nepřetržitého operačního nasazení dnes v Gaze ukončila svou činnost 162. divize IDF. Ta v posledních týdnech měla na starosti vytvoření a zabezpečení nárazníkové zóny na severu Pásma Gazy. Nově po ní správu nad naraznikovým pásmem převezme 252. divize. Během svého nasazení přišla 162. divize o 265 vojáků. Podařilo se jí, ale zničit nemalé množství tunelů a operativců Hamásu. Jižní část nárazníkové zóny, “filadelfský koridor” a hraniční oblast Egypta a Gazy zůstane i nadále pod odpovědnosti 143. gazanské divize IDF.
Libanon: IDF dnes provedlo úder bezpilotnim letounem na velitele bojových operací Hamásu v zemi. Úder byl proveden v pobřežním městě Sidon na jihu země a usmrtil Mohammeda Šahýna. Ten byl podle zpravodajské služby Šin-Bet velitelem operaci Hamásu v Libanonu. Na starosti měl plánování a provádění útoku na civilní obyvatelstvo Izraele. V zemi jeho operace štědře podporoval Írán po finanční i materiální stránce.
IDF po zítřejším datu zůstane přítomna na 5 místech v jižním Libanonu. Zbytek jednotek se ze země stáhne podle sjednaných podmínek příměří.
Sýrie: Júsuf al-Mahmúd, velitel 47. brigády milicí bývalého režimu napojených na Írán, a jeho doprovod byli včera zabiti v poušti poblíž města Albu Kamal. Zajímavé je, že al-Mahmúd se nedávno dobrovolně vzdal novému režimu a podstoupil tzv. proceduru urovnání. Jak je vidět, ne všichni gesto dobré vůle přijali.
Z oblastí Manbídže a Rakká dnes nejsou hlášeny žádné změny.
Africká vsuvka: Vojáci hnutí M23 pokračují se zabezpečovacími operacemi ve městě Bukavu a jeho okolí po jeho včerejším obsazení. Konžské ministerstvo komunikace dnes poprvé připustilo, že vláda nemá kontrolu na městem a jeho okupaci. Zároveň slíbilo, že vláda dělá vše v jejich silách, aby město a východní část země získala znovu pod kontrolu. Prezident Demokratické Republiky Kongo, Felixs Tšisekedi v nedávnem prohlášení varoval, že by teritoriální expanze hnutí M23 mohla přerůst v regionální konflikt.
Dnešní Třešnička™ bude o konspirační teorii, která se stala praxí… nebo tak něco. Zdá se, že se dezoláti konečně dočkali zadostiučinění, byť s poněkud pomotanou chronologií. Vzpomínáte na ty skazky o tom, že je Ukrajina jen loutkou USA a Putin tam musí chtě nechtě vlítnout, aby chránil svou “sféru”? Sice to nebyla pravda, ale mohla by být – doslova. Trump se totiž zjevně rozhodl vyměnit geopolitiku za korporátní dealování s topícím se podnikem. Ukrajina v tomto byznysu už není statečný spojenec, který brání Evropu před ruskou agresí, ale je to teď jakýsi „prémiový balíček“, kde k hrdinství zdarma dostanete i splátkový kalendář horší než Německo po válce. Versailles pro napadeného, tentokrát pod záštitou Newyorského práva. “Hele to ani nemusíte číst, jen to podepište. Nám letí letadlo, honem!” Zelenskyj si možná myslel, že Trumpa zaujme nabídkou těžebních práv jako pojistkou proti ruské invazi. Místo toho dostal návrh na ekonomickou okupaci, která by Ukrajinu přeměnila na surovinovou kolonii s permanentním odvodem desátku do Washingtonu. Když už Amerika poslala miliardy na obranu, proč si je rovnou nevyžádat zpět i s pořádným dílem z koláče ukrajinského HDP, že? A tak teď Kyjev čelí klasické trumpovské „nabídce, která se neodmítá“: buď přijmete naše podmínky, nebo si Putin přijde vzít, co zbyde. Možná by příště bylo lepší nevyjednávat v Trump Tower, kde se obchody neuzavírají férově, ale jen ve prospěch toho, kdo vlastní barák. Nelze se pak divit, že Ukrajinci, byť pod tlakem času i okolností nabídku vrátili.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
