(2 534 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 23. dubna 2025, od 21:30 předchozího dne, podnikly ruské síly masivní dronový útok na území Ukrajiny. Podle údajů Velitelství vzdušných sil bylo z Ruska odpáleno 134 útočných bezpilotních prostředků, přičemž 67 dronů typu Šahed a dalších UAV bylo sestřeleno nad východními, severními, jižními a centrálními oblastmi země. Dalších 47 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje a nedosáhly svých cílů.
Ve stejný den odpoledne byl dronovým útokem zasažen výrobní závod na drony Šahed ve městě Jelabuga v ruské republice Tatarstán. Úder potvrdil šéf Jelabugského okresu Rustem Nurijev s tím, že byl údajně jeden dron sestřelen a k civilním obětem nedošlo. Zásah však nepřímo potvrdil i vedoucí Centra pro boj s dezinformacemi při ukrajinské Radě národní bezpečnosti Andrij Kovalenko komentářem: „Tam, kde Rusové vyrábějí své šahedy a makety dronů, bylo místy hlučno – a místy úspěšně.“ Podle ruského telegramového kanálu Nikolajevskyj Vaněk mělo na zařízení mířit až šest dronů, z nichž pět údajně zasáhlo cíl.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: V oblasti vesnic Demidovka a Popovka i nadále probíhají bojové operace, nicméně stejně jako v předchozích dnech máme k dispozici minimum ověřených informací. Situace zde zůstává nejasná a nelze potvrdit žádné významné změny na bojišti.
Směr Kursk: Jižně od vesnice Guevo měla ruská vojska podle ukrajinského analytika Petrenka obsadit oblast historického mlýna knížete Dolgorukého. Nejintenzivnější boje se však nadále soustředí na Gornalský klášter svatého Mikuláše Bělogorského. Tento prostor je i nadále předmětem střetů s proměnlivým vývojem. Dříve zveřejněné ruské záběry naznačovaly obsazení kláštera, avšak následné ukrajinské protiakce měly vést k jeho opětovnému zisku. V současnosti ruská strana opět tvrdí, že oblast plně kontroluje, přičemž boje v okolí pokračují.
Ruský propagandistický kanál DnevnikDesantnika nově informoval o „dobytí“ kláštera a získání strategické kontroly nad přilehlými výšinami směrem k vesnici, což však nekoresponduje s analytickým shrnutím Petrenka. Tyto rozpory naznačují, že kontrola nad klášterem není jednoznačně potvrzena. Ukrajinský milbloger Majakovsk pouze potvrzuje přítomnost ruských jednotek v areálu kláštera, bez dalších detailů.
Charkovská situace je stále bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Situace ve Vovčansku a jeho okolí se podle ukrajinských zdrojů zhoršuje. Ruské síly zde v posledních dnech zintenzivnily útoky a údajně se jim podařilo vytlačit ukrajinské jednotky z některých pozic. Vizuální potvrzení těchto ztrát však zatím chybí. Z dalších částí této fronty nejsou dostupné nové informace.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru nedošlo k zásadním změnám. Okupanti pokračují v útocích pomocí salvových termobarických raketometů, přičemž se zaměřují na oblast západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel.
Doněcká fronta: V Torecku se situace nezměnila, nicméně videa z oblasti zachycují útoky ukrajinských dronů v centrální části města, což svědčí o pokračujících bojích.
Ve směru na Pokrovsk došlo k potvrzenému postupu ruských jednotek v oblasti Suché Balky, kde tlačí na širší frontě. Videozáznamy potvrzují jejich přítomnost ve vesnici. Boje dále pokračují v Lysivce a podle ukrajinských zdrojů se střety odehrávají také v Ševčenku, Piščane, Kotlyne a Udačném.
Jižně od Pokrovsku ruské drony útočily ve východní části Předobraženky, což naznačuje, že obránci mají většinu vesnice pod kontrolou. Severně od Andrijivky se okupantům podařilo obsadit území na severovýchodě a jihovýchodě rokle Stavkova. V Rozlivu ukrajinské drony zasahují v centrální části, zatímco ruské operují na severu, což potvrzuje přítomnost ukrajinských sil v oblasti.
Jižní a Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Zelenskyj: Krym zůstává ukrajinský – návrhy USA o jeho uznání jsme oficiálně neobdrželi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci reagoval na údajné americké návrhy na řešení války, které měly být předány ukrajinské straně během jednání v Paříži. Zelenskyj zdůraznil, že Kyjev žádný oficiální návrh o uznání Krymu jako ruského neobdržel. Veřejně zaznívající výroky označil za „signály“ nebo „nápady“, jejichž původ není jasné, zda skutečně pochází z USA, nebo jde o ruskou hru. „Ukrajina právně neuznává okupaci Krymu. O tom se vůbec nedá mluvit – je to mimo rámec naší Ústavy. Je to naše území,“ uvedl prezident. Zároveň oznámil, že ukrajinská delegace v Londýně má mandát jednat o bezpodmínečném nebo částečném příměří a o připravenosti pokračovat v jednáních s Ruskem v jakémkoli formátu po uzavření příměří. Pokud jde o údajný návrh, že by Spojené státy převzaly kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou, Zelenskyj uvedl, že to přichází v úvahu pouze tehdy, pokud na místě zůstanou ukrajinští technici.
Trump: „Proč jste o Krym nebojovali už před 11 lety?“ Prezident Donald Trump ostře zareagoval na Zelenského výrok o neuznání ruské okupace Krymu. Na své sociální síti napsal, že takové „výbušné výroky“ jen škodí mírovým jednáním. „Krym byl ztracen před mnoha lety za Obamy. Dnes už není předmětem diskuse,“ prohlásil Trump s tím, že to po Zelenském ani nikdo nechce. Položil řečnickou otázku: „Pokud chce Krym zpět, proč za něj Ukrajina nebojovala už před 11 lety, když ho Rusko převzalo bez jediného výstřelu?“ Zelenského označil za někoho, „kdo nemá co ukázat“, a dodal, že Ukrajina čelí strašné situaci. „Může mít mír – nebo válku ještě tři roky, než přijde o celou zemi. Já s Ruskem nemám nic společného, jen chci zachránit 5 000 vojáků týdně, kteří zbytečně umírají.“ Trump tvrdí, že strany jsou „velmi blízko dohodě“, ale že „hráč bez karet už musí konečně skončit“, čímž zjevně narážel na Zelenského.
Rubio na poslední chvíli zrušil cestu do Londýna, nahradí ho Kellogg. Podle The New York Times americký ministr zahraničí Marco Rubio zrušil plánovanou návštěvu Londýna, kde se měl setkat s ukrajinskou a evropskou delegací. Oficiálně Bílý dům tvrdí, že šlo o logistický problém, ale zdroje uvádějí, že k rozhodnutí přispělo Zelenského prohlášení o Krymu, které je v rozporu s aktuálními americkými návrhy. Spojené státy na jednání vyšlou zvláštního vyslance pro Ukrajinu Keitha Kellogga.
Jednání v Londýně se odkládají – tlak na Ukrajinu sílí, diplomacie slábne. Podle Sky News bylo odloženo plánované setkání ministrů zahraničí Velké Británie, USA, Francie a Německa. Místo toho proběhnou jen technická jednání na úřednické úrovni. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiga přesto uskuteční dvoustranné jednání s britským ministrem Davidem Lammym. Podle britského média ke zrušení schůzky přispělo i to, že kromě Rubia odřekli cestu do Londýna také francouzský a německý ministr. Sky News poznamenává, že se tak snižuje úroveň diplomatického zastoupení v klíčové fázi, kdy Trumpův tým stupňuje tlak, aby bylo uzavřeno příměří.
EU nikdy neuzná Krym jako ruský. USA mají páky na Moskvu, proč je nepoužívají? Ministryně zahraničí Estonska a zároveň jedna z hlavních tváří evropské diplomacie Kaia Kallas prohlásila, že Evropská unie nikdy neuzná Krym jako součást Ruska. Zároveň zkritizovala Spojené státy, že dosud nevyužily všechny prostředky, které mají k dispozici, aby vyvinuly tlak na Moskvu. V rozhovoru pro agenturu AFP, který cituje Barron’s, uvedla, že případné uznání okupovaného Krymu ze strany Washingtonu by bylo „vážnou chybou, která by hrála do karet Kremlu“. „Krym je Ukrajina. Pro lidi žijící pod okupací je nesmírně důležité, aby svět neuznával jejich území jako ruské,“ zdůraznila Kallasová. K takzvanému „velikonočnímu příměří“, které minulý víkend vyhlásilo Rusko, uvedla, že šlo o falešné gesto, určené především americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. „Rusko příměří nedodrželo. Je zřejmé, že jen hraje hru, zdržuje a ve skutečnosti o mír nestojí,“ řekla. Na závěr vyjádřila naději, že Washington zaujme pevnější postoj vůči Moskvě, než se rozhodne stáhnout z mírového vyjednávání. „Mají nástroje, jak na Rusko tlačit. Ale zatím je nevyužili. A pokud se z procesu stáhnou, aniž by je použili, pak mám vážnou otázku: Proč?“ dodala.
Dnes se zaměříme na jeden úspěch čínských vyjednavačů, který by bylo možné označit i v poslední době populárním úslovím “art of the deal”. Gazprom informoval o tom, že pro nový kontrakt bude v roce 2025 dodávat zemní plyn do Ruska se slevou 39% oproti ceně, za kterou plyn kupují od Ruska jiné státy, Prodejní cena pro Čínu nově činí 247 USD za 1000 krychlových metrů, jiným odběratelům (tedy například Turecku, Maďarsku nebo Slovensku) je plyn dodáván v původní ceně okolo 403 USD za 1000 metrů krychlových zemního plynu.
Ve vrcholném období (tedy před zahájením ruské invaze na Ukrajinu) byl objem exportu zemního plynu do Evropy (včetně Turecka) přibližně 200 miliard metrů krychlových ročně, v roce 2023 však tento objem klesl na 28 miliard metrů krychlových a v roce 2024 dosáhl okolo 32 miliard metrů krychlových.
To je nejnižší úroveň exportu ruského zemního plynu v tomto směru od sedmdesátých let minulého století, přičemž na počátku roku 2025 došlo k další redukci objemu exportu kvůli přerušení transportu plynu přes Ukrajinu. Pokud bude ukrajinské embargo na transport ruského plynu přes její území v platnosti po celý rok 2025, dojde k poklesu ruského exportu o dalších přibližně 10 miliard metrů krychlových zemního plynu.
Do číny je aktuálně exportován plyn jediným plynovodem Síla Sibiře 1, který byl uveden do provozu v roce 2019. Ten dosáhl své plné přepravní kapacity až v roce 2024, kdy jím bylo exportováno 38 miliard metrů krychlových zemního plynu. Celkově má v roce 2025 dosáhnout objem exportu zemního plynu všemi cestami (tedy i například za pomocí LNG tankerů) dosáhnout 78 miliard metrů krychlových, což spolu s výše uvedenými dodávkami do Evropy a jen omezenými dodávkami do Střední Asie (zde pouze několik miliard metrů krychlových) tvoří pouze přibližně polovinu objemu, který Rusko exportovalo před zahájením invaze.
A jak jsme uvedli v úvodu, Čína je ochotná kupovat ruský plyn pouze v okamžiku, kdy na něj Rusko poskytne výrazné slevy, přičemž využívá toho, že Rusko nemá jiné alternativy, kam plyn exportovat. Výnosy z exportu plynu jsou tak pro Gazprom ještě nižší, a lze odhadovat, že v současnosti dosahují pouze přibližně třetinové výše oproti stavu před invazí. Nelze se tak divit tomu, že se tato společnost nachází v poslední době v neveselé finanční situaci.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: V ranních hodinách byla nad městem Haifa aktivována varovná siréna poté, co na oblast dopadla balistická raketa odpálená jemenskými Húsíji. Izraelská protivzdušná obrana raketu úspěšně zneškodnila, čímž předešla ztrátám na životech a materiálních škodách. Zranění utrpělo několik civilistů během evakuace do krytů.
Současně IDF zasahuje při hašení rozsáhlého požáru v Judském podhůří a okolí Jeruzaléma. Kromě hasičů a policie byly nasazeny i jednotky izraelského letectva, technického a logistického ředitelství, a také Velitelství domácí fronty pro asistenci s evakuací obyvatel. Letecký průzkum oblasti zajišťuje letoun IAF.
Izraelské obranné síly spolu se Šin Bet provedly letecký útok na operativce Hamásu a Islámského džihádu ukrývající se v bývalé škole Jaffa ve městě Gaza. Ta sloužila jako velitelské centrum. Podle IDF byly podniknuty kroky k minimalizaci civilních obětí, přesto místní média hlásí nejméně šest mrtvých Palestinců, kteří se ve škole nacházeli jako vysídlené osoby.
Jordánsko: Jordánské úřady oficiálně zakázaly činnost Muslimského bratrstva, největší opoziční skupiny v zemi a spojence Hamásu, a zároveň zabavily jeho majetek. Ministr vnitra Mazen Fraya uvedl, že skupina byla spojena se sabotážním spiknutím. Šestnáct členů bylo zadrženo, přičemž byli údajně cvičeni a financováni v Libanonu s cílem provést útoky na území Jordánska za pomoci raket a dronů.
Africká vsuvka: Teroristická skupina Džama’at Nusrat ul-Islam wa al-Muslimin (JNIM), napojená na Al-Káidu, opět zaútočila na armádní stanoviště poblíž Lanieru. Útok si vyžádal deset mrtvých vojáků, extremisté ukořistili zbraně, munici a pět vojenských vozidel. Skupina zůstává jednou z nejaktivnějších a nejnebezpečnějších na území Burkiny Faso.
Aféra na Středním východě:
Indie: Smrtící útok v Pahalgamu, k němuž se přihlásilo propákistánské separatistické hnutí Kašmírský odpor, výrazně eskaloval napětí mezi Indií a Pákistánem. Cílem útoku, při němž zahynulo 26 osob včetně důstojníků indických zpravodajských a námořních sil, měla být údajně obrana muslimského charakteru regionu vůči demografickým změnám. Skupina je napojena na teroristickou organizaci Laškar-e-Taiba, což posílilo podezření na přímé pákistánské zapojení.
Indická vláda v reakci oznámila sérii tvrdých opatření: zrušení víz pro občany Pákistánu, pozastavení platnosti Smlouvy o vodách Indu z roku 1960 a uzavření strategického hraničního přechodu Wagah. Tato opatření mají nejen diplomatický, ale i silný ekonomický dopad. Zvláště pozastavení Smlouvy o vodách Indu může být vnímáno jako extrémně nepřátelský krok. Tato smlouva, zprostředkovaná Světovou bankou, je klíčová pro pákistánskou vodní bezpečnost – více než 70 % spotřeby vody v Pákistánu závisí na přítoku z těchto řek. Ohrožené jsou zejména provincie Paňdžáb a Sindh, které by čelily akutnímu nedostatku vody, poklesu zemědělské produkce a možným hladomorům.
Uzavření přechodu Wagah ochromí bilaterální obchod, především vývoz zemědělských produktů a cementu, a přinutí Pákistán spoléhat na logisticky náročnější trasy. Očekává se zvýšení inflace a nezaměstnanosti, zejména v oblasti Láhoru. To přispívá k destabilizaci země, která už nyní čelí ozbrojeným aktivitám v Balučistánu a na hranici s Afghánistánem. Ačkoliv zatím nepadla slova o válce, prudké zhoršení vztahů, vojenská pohotovost a nacionalistické nálady na obou stranách svědčí o riziku další eskalace.
Dnešní Třešnička™ bude opět taková… poetická. Dovolte nám, abychom Vám dnes povyprávěli o jedné nabídce, která zavání takovou tou klasickou diplomacií starého střihu — totiž toho, kdy se na mapě kreslily čáry bez ohledu na to, kdo na nich zrovna bydlí. Říká se tomu mírový plán, ale člověk by si jej spletl spíše s katalogem zájezdů do Sudet z roku 1938. Pan Trump, někdejší vládce světa a současný vládce vlastní reality, totiž (opět) přišel s nápadem, že by se ten východní konflikt mohl (zase) vyřešit jako mezi dvěma gentlemany na golfu: Ty dostaneš všechno, co jsi si už ukradl, já ti zruším sankce a my si spolu dáme steak, vodku a kaviár. A ta druhá strana? Ta dostane čestný diplom a záruky, že se to třeba už nebude opakovat. Rusko si tedy ponechá Krym, Luhansk, části Doněcka, Záporoží i Chersonu a vypadá to, že i dost rozumů ze Západu. Navíc má Záporožská jaderná elektrárna patřit sice Ukrajině, ale řídit ji mají Američané a elektřinu mají sdílet Ukrajinci s Rusy. Ukrajina dostane… no, alespoň volnou plavbu po Dněpru (když nebude ostřelovaný), pár ujištění bez závazků a slib, že jí někdo možná někdy něco postaví. Je to trochu jako když vám zloděj vrátí krabici od televize, kterou vám ukradl, a s úsměvem řekne: Vždyť přece něco málo vám zůstalo! Řekněte, není to krásné? Mírový plán století, kde přihlížející diktuje vítězné podmínky a poražený se musí tvářit, že je vlastně šťastný. Zázrak moderní diplomacie, kde agrese je odměněna a odpor penalizován. Inu, kdyby Talleyrand dnes žil, možná by jen rezignovaně pozvedl obočí a poznamenal: „To není mír, to je obchodní dohoda mezi zbraní a bezmocí.”
Rozšířili jsme cíl sbírky na moderní simulátor F-16 od české firmy Dogfight Boss, který umožní efektivní výcvik ukrajinských pilotů. Důvodem je, že se simulátor zastaví do vozidla a bude tedy převozný i flexibilní!
Ve spolupráci s Česká stopa z. s. a Team Adam jsme spustili tuto sbírku, jelikož ukrajinské letectvo, ačkoli již vlastní dva tyto trenažéry, potřebuje minimálně dalších 8–10 kusů ke kvalitnímu výcviku. Tato výzva k podpoře nabývá zvláštního významu poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno posmrtně ocenil pilota Pavla Ivanova, hrdinu, jenž při plnění bojové mise obětoval svůj život.
Vaše příspěvky nyní pomohou nejen zvýšit bojovou připravenost pilotů, ale i chránit civilní obyvatelstvo.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/simulator-f16-pro-ukrajinu
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
