(3 549 slov, doba čtení 18 minut)
Londýnská mírová jednání o ukončení války na Ukrajině se ocitla v hluboké krizi poté, co Ukrajina odmítla americké ultimátum, jehož součástí mělo být přijetí kompromisu bez předchozího příměří, včetně možného uznání ruské kontroly nad Krymem. V reakci na to USA stáhly z jednání ministra zahraničí Marca Rubia a další klíčové představitele, čímž jednání de facto degradovaly na technickou úroveň. Tento krok odhalil zásadní rozdíly mezi Washingtonem, Kyjevem a evropskými spojenci ve vnímání podmínek míru. Zatímco Spojené státy usilují o rychlé ukončení konfliktu, evropské státy jako Británie, Německo a Francie dávají přednost řešením, která respektují územní celistvost Ukrajiny a nevytvářejí nebezpečný právní precedens. Ukrajina zůstává pevná v postoji, že bez příměří a odchodu ruských sil není ochotna jednat o jakýchkoli územních ústupcích. Americko-ruské dohody, k nimž Ukrajina nebyla přizvána, považuje za nelegitimní. Mezitím Rusko sleduje rostoucí třenice uvnitř západní koalice a neprojevuje žádnou ochotu k deeskalaci.
V noci na 24. dubna, provedly ruské síly rozsáhlý kombinovaný útok na Ukrajinu s využitím raket různých typů a bezpilotních prostředků. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny bylo detekováno a sledováno celkem 215 vzdušných cílů, přičemž hlavním směrem útoku byla ukrajinská metropole Kyjev. Ruské jednotky odpálily:
- 11 balistických raket Iskander-M/KN-23 z Brjanské, Voroněžské a Kurské oblasti,
- 37 řízených střel Ch-101 ze strategických bombardérů Tu-95MS (start ze Saratovské oblasti),
- 6 střel Iskander-K z území okupované Doněcké oblasti,
- 12 střel Kalibr z Černého moře,
- 4 řízené letecké střely Ch-59/69 z oblasti Bělgorodu,
- 145 dronů Šahed a dalších UAV z oblastí Brjansk, Millerovo, Kursk, Primorsko-Achtarsk a z Krymu (Čauda).
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila na 112 vzdušných cílů, včetně 7 balistických raket Iskander-M, 31 řízených střel Ch-101, 6 střel Kalibr, 4 střely Ch-59/69, 64 útočných dronů typu Šahed. Zhruba 68 nepřátelských dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Útok způsobil škody v regionech Kyjevském, Charkovském, Dněpropetrovském, Žytomyrském, Záporožském a Chmelnickém. Ukrajinské letectvo uvedlo, že na obraně se podíleli i piloti létající na amerických stíhačkách F-16 a francouzských Mirage, přičemž jimi bylo sestřeleno několik desítek vzdušných cílů.
Ruský rozsáhlý raketový útok na Kyjev a další ukrajinská města za použití balistických raket a bezpilotních prostředků, si jen v hlavním městě vyžádal nejméně 12 obětí a více než 90 zraněných, včetně šesti dětí. V několika obytných budovách vypukly požáry a podle šéfa kyjevské vojenské správy Tymura Tkachenka bylo hospitalizováno 42 osob. Útoky zasáhly také Dněpropetrovskou, Čerkaskou, Poltavskou, Charkovskou, Chmelnickou a Sumskou oblast, kde byly hlášeny další oběti a zranění. Nálety přišly v době vyostřené diplomatické krize ohledně londýnských mírových jednání, což posiluje podezření, že Rusko záměrně eskaluje vojenský tlak jako prostředek k získání výhod při vyjednávání. Americký prezident Donald Trump útoky kritizoval ve svém příspěvku na síti Truth Social a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k jejich zastavení, přičemž opět apeloval na uzavření mírové dohody, ačkoliv jeho vyjádření vzbudilo značnou kritiku kvůli nejednoznačnému tónu.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné relevantní změny.
Směr Kursk: Ruské zdroje hlásí pokračující tlak na ukrajinské pozice v Gornalské oblasti, přičemž tvrdí, že probíhá vytlačování ukrajinských jednotek z území Kurské oblasti. O bojích v blízkosti Gornalského kláštera dnes nejsou žádné nové informace. Zprávy tohoto typu přicházejí zejména od proruského kanálu DnevnikDesantnika, který je známý šířením propagandistického narativu – je proto třeba k těmto tvrzením přistupovat s rezervou.
Jižně od osady Guevo měly ruské jednotky námořní pěchoty postoupit o přibližně 500 metrů a obsadit historický mlýn, kde byla vztyčena ruská vlajka. Záběry tohoto symbolického aktu kolují po ruských sociálních sítích, ale nejsou nezávisle ověřeny. Na opačném břehu řeky Psyol mají pokračovat bojové operace pěchoty, podrobnosti o rozsahu a intenzitě střetů však chybí.
U vesnice Goptarovka se objevily zprávy o ukrajinském pokusu o průnik do Kurské oblasti prostřednictvím sebevražedných útočných skupin na čtyřkolkách. Podle ruských zdrojů byly tyto jednotky zničeny pomocí FPV dronů. Ukrajinské kanály se k této události dosud nevyjádřily.
Zajímavostí dne je zveřejněná zpráva o dříve utajené operaci ukrajinského 6. pluku speciálních operací, která se měla odehrát již minulý měsíc. Podle ukrajinských zdrojů skupina osmi operátorů v obrněném vozidle Humvee pronikla za nepřátelské linie a zlikvidovala severokorejskou četu o 25 mužích. Tato akce je prezentována jako důkaz vysoké efektivity ukrajinských speciálních sil. Zveřejněná videa z kamer a dronů mají dokládat průběh střetu. Po úspěšném dokončení mise se SSO skupina stáhla.
Směr Sumy: Ruské zdroje přiznávají, že situace v této oblasti zůstává pro jejich jednotky velmi obtížná. Důvodem má být především vysoká aktivita ukrajinských dronových operátorů, kteří systematicky monitorují ruské pohyby a polohy. Díky této přesné detekci dochází k častým koordinovaným úderům ukrajinského letectva, dělostřelectva a bezpilotních prostředků. Navzdory těmto překážkám tvrdí ruské zdroje, že se jejich silám podařilo proniknout do okrajových částí vesnice Belovody v Sumské oblasti, kde si údajně udržují přítomnost. Zároveň si však stěžují na nutnost neustálého přesunu jednotek kvůli obavám z přesných ukrajinských zásahů.
Charkovská situace je stále bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Na jihu této části fronty došlo k odražení ruského útoku severně od Verchnokamjanského. Boje zde nadále probíhají v pozičním režimu a žádné další významné změny nebyly dnes zaznamenány.
Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru nadále nemáme dnes nové zprávy.
Doněcká fronta: Severně od Torecku se ruské síly pokoušejí postoupit směrem k místním rybníkům, přičemž areál dolu Toreckaja je podle dostupných informací plně v jejich rukou. V samotném městě pokračují intenzivní boje v jeho centrální části. Záběry z jižního sídliště Zabalka nasvědčují, že obránci ztratili většinu pozic, které zde ještě minulý měsíc drželi.
U Ňu Jorku okupanti mírně postoupili západně od Nelipivky a bojuje se v Leonidivce, což potvrzuje rozšiřování bojů severně od dosavadní linie kontaktu.
Ve směru na Pokrovsk postoupily ruské jednotky do jižní části Tarasivky, ale boje zde nadále pokračují. Střety probíhají i v Lysivce, a okupanti se zároveň snaží obchvatem obejít Piščane a útočit na Zvirové. V Kotlyne a Udačném se dnes situace nezměnila.
Jižně od Pokrovsku se Rusové snaží proniknout do východní části Uspenivky a hlouběji do Naděždinky. Na jihu této fronty se snaží postoupit z Rozlyvu směrem na Bahatyr. Přestože se obráncům zatím daří tyto snahy brzdit, tlak v tomto směru pravděpodobně zesílí.
Severně od Veliké Novosilky převažuje aktivita dronů a dělostřelecká výměna palby, bez zásadních terénních zisků pro obě strany.
Jižní fronta: Podle proruského kanálu DnevnikDesantnika Ukrajinci zintenzivnili používání FPV dronů k úderům na týlové oblasti ruských jednotek. Tyto bezpilotní prostředky údajně výrazně narušují ruskou logistiku a znemožňují efektivní činnost útočných skupin. Situace se podle ruských zdrojů stává „napjatou“ a Ukrajinci využívají taktiku defenzivy s masivním nasazením dronů včetně typů Baba Jaga. Tato tvrzení nejsou nezávisle ověřena, ale zapadají do širšího trendu v této části fronty.
Chersonská fronta je beze změn.
Diplomatické a politické události:
Evropské státy varují USA: uznání Krymu je nepřijatelné, ohrozilo by jednotu NATO. Podle informací deníku Financial Times evropské metropole nehodlají podpořit žádný případný krok Spojených států k uznání Krymu jako součásti Ruska a nadále trvají na obraně územní celistvosti Ukrajiny. Jeden z vysokých představitelů Evropské unie uvedl, že status Krymu a odmítnutí členství Ukrajiny v NATO jsou pro Evropu „červené linie“. „Už jsme dali najevo americké administrativě, že uznání Krymu jako ruského evropské státy nepodpoří,“ sdělil zdroj deníku. Zástupce dále upozornil, že největší evropské členky NATO budou muset případnému jednostrannému kroku Washingtonu zabránit. Evropští diplomaté zároveň varují, že ochota USA přistoupit na ruské nároky na Krym by mohla ohrozit transatlantickou bezpečnost, prohloubit rozpory mezi Washingtonem a evropskými partnery, a dokonce ohrozit připravovaný summit NATO v Haagu, který se má uskutečnit na konci června.
Ukrajině hrozí platební neschopnost. Nedohodla se s věřiteli na dluhu ve výši 2,6 miliardy dolarů. Ukrajina se tento týden nedokázala dohodnout s držiteli svého státního dluhu během jednání ve Washingtonu. Jde o 2,6 miliardy dolarů, přičemž už do konce května musí Kyjev splatit téměř 600 milionů. Pokud se mezitím nepodaří uzavřít restrukturalizační dohodu, zemi hrozí “technický default”, varuje deník Financial Times s odkazem na ukrajinské ministerstvo financí. Sporná část dluhu se týká tzv. warrantů – speciálních cenných papírů vydaných v roce 2015 během předchozí restrukturalizace. Podmínky těchto dluhopisů zavazují Ukrajinu ke splácení v případě, že roční růst HDP překročí 3 %. A právě k tomu v roce 2023 došlo. Ministerstvo financí však tvrdí, že tyto závazky neodpovídají současné realitě válkou zničené země. „Tyto warranty byly vytvořeny pro svět, který už neexistuje. Skromný ekonomický růst v roce 2023 není znakem prosperity, ale pouze křehkým zotavením po téměř 30% propadu způsobeném ruskou invazí,“ uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení. Kyjev nyní podle vlastních slov zvažuje všechny dostupné možnosti, jak situaci řešit.
Severské státy – Švédsko, Finsko, Dánsko a Norsko – systematicky posilují vzájemnou vojenskou integraci a tiše budují nejkoherentnější regionální obrannou strukturu v Evropě, přičemž reagují na rostoucí bezpečnostní hrozby ze strany Ruska a nejistotu ohledně spolehlivosti Spojených států jako bezpečnostního garanta v případě návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu. V roce 2023 vytvořily společné velitelství severských vzdušných sil a v rámci iniciativy Nordefco plánují do roku 2030 dosáhnout vysoké úrovně interoperability a sdílených obranných kapacit. Tento vývoj signalizuje posun od tradičně neutrální či mírově orientované politiky k aktivnímu modelu regionální obranné autonomie, jehož cílem je posílení schopnosti kolektivní obrany v rámci NATO, ale i potenciálně nezávisle na něm.
Švédský premiér Ulf Kristersson oznámil, že Švédsko společně s Finskem, Norskem a Litvou analyzuje možnost společného nákupu několika stovek bojových vozidel pěchoty založených na platformě CV90, přičemž cílem je snížit náklady, urychlit dodávky a posílit zapojení domácího průmyslu. Předpokládaný objem zakázky, která by mohla činit až 870 vozidel různých verzí, převyšuje současné výrobní kapacity, a to i přes novou montážní linku v Nizozemsku, což podtrhuje potřebu širší průmyslové koordinace. V případě Litvy se spekuluje o pořízení přibližně 100 kusů, Finsko by nahradilo 110 vozidel BMP-2, Norsko by rozšířilo své stávající portfolio čítající 164 CV90, a Švédsko by částečně obměnilo vlastní flotilu zhruba 500 starších kusů. Zvažovaná akvizice navazuje na předchozí úspěchy výrobce BAE Systems v regionu, včetně rozsáhlých kontraktů pro Českou republiku (246 jednotek), Slovensko (152 jednotek), Dánsko (115 jednotek), Ukrajinu (40 kusů) a modernizace nizozemské flotily, což potvrzuje rostoucí zájem evropských zemí o tuto osvědčenou platformu.
Litevská vláda schválila přidělení 187,7 milionu eur na nákup 27 dodatečných bojových vozidel pěchoty Boxer Vilkas a systémů protivzdušné obrany NASAMS, které budou sloužit k vyzbrojení budované národní divize kombinovaných zbraní. Dodávky vozidel Vilkas jsou plánovány na období 2027–2029, systémy NASAMS mají být dodány do roku 2028. Tento krok představuje další fázi ve výstavbě autonomní obranné kapacity Litvy, která má být plně interoperabilní s NATO a schopna nezávislé reakce na hrozby zejména ze směru východního křídla Aliance. Nákup zároveň doplňuje širší modernizační úsilí litevské armády, která v posledních letech konsoliduje své kapacity v oblasti mechanizovaných jednotek a protivzdušné obrany.
Společnost BAE Systems oznámila 21. dubna 2025 zásadní technologický průlom v oblasti výroby výbušnin, kdy po intenzivním výzkumu vyvinula novou metodu, jež zcela eliminuje potřebu klíčových surovin jako nitrocelulóza a nitroglycerin, které tvoří základ tradičních střelných prachů a výbušnin již od 19. století. Nový výrobní proces, založený na kontinuálním zpracování, umožňuje syntézu výbušnin bez závislosti na těchto čím dál hůře dostupných látkách, čímž zásadně řeší úzká místa v dodavatelském řetězci, která v posledních letech omezovala expanzi výrobních kapacit. Inovace byla úspěšně otestována na široké škále aplikací, včetně munice pro ruční zbraně a velkorážové střelivo, přičemž její první praktické nasazení se plánuje letos v létě ve výrobě 155mm granátů v závodě Golosoid v jižním Walesu. Do konce roku 2026 má nová technologie umožnit až šestnáctinásobné navýšení produkce dělostřelecké munice BAE Systems, což signalizuje, že vývoj probíhal neveřejně a testování bylo dokončeno bez předchozí publicity.
Britské ministerstvo obrany potvrdilo další pokrok v programu modernizace hlavního bojového tanku Challenger 3, když oznámilo dodání nových prototypů a zahájení výroby dalších čtyř kusů. Tank Challenger 3, vyvíjený v rámci programu Armor Main Battle Tank a iniciativy Future Soldier, má nahradit dosluhující platformy Challenger 2, které již nesplňují moderní operační požadavky. Vývoj zajišťuje společnost Rheinmetall BAE Systems Land (RBSL), společný podnik britské BAE Systems a německé Rheinmetall, přičemž výsledná flotila 148 tanků vznikne modernizací stávajících vozidel. První prototypy úspěšně absolvovaly počáteční testy palebné síly, mechanické spolehlivosti a strukturální odolnosti, čímž potvrdily životaschopnost nové konstrukce. Další fáze testování je naplánována na druhé čtvrtletí roku 2025 a dodávky prvních sériových vozidel mají začít ještě téhož roku, s cílem dosažení plné operační schopnosti do roku 2030.
Německé námořnictvo zahájilo náhradu zastaralých vrtulníků Sea Lynx Mk88A, provozovaných od roku 1981, novou generací palubních vrtulníků NH90 MRFH Sea Tiger, jejichž celkový počet má dosáhnout 31 kusů – dva na každou ze 15 plánovaných fregat a jeden pro testovací účely. První let tohoto typu proběhl 30. listopadu 2023, první sériový vrtulník má být dodán v listopadu 2025 a poslední v dubnu 2030, přičemž roční tempo dodávek má činit šest až sedm kusů. Nové stroje budou operovat z fregat tříd 124, 125 a 126, zatímco protiponorkové fregaty třídy 123 kvůli jejich omezené velikosti přijdou o palubní vrtulníky a bude nutné hledat náhradu v podobě bezpilotních systémů. Navzdory moderní konstrukci však NH90 nadále trápí nízká provozní připravenost, která v minulých letech nedosahovala ani 50 %, což je výrazně pod úrovní jiných typů, jako je H145M. Přesto výměna Sea Lynxů i dříve vyřazených Sea Kingů za jednotnou platformu NH90 slibuje synergie ve výcviku, logistice i údržbě, a vytváří potenciál pro hlubší spolupráci se spojenci, kteří tuto platformu rovněž využívají. Do budoucna se počítá s rozšířením palubního spektra o až 22 UAV a integrací konceptu Manned-Unmanned Teaming (MUM-T), což může vést k redukci počtu pilotovaných vrtulníků ve prospěch širšího využití bezpilotních prostředků.
Francouzské vzdušné a kosmické síly provedly 22. dubna 2025 rozsáhlé neohlášené cvičení „JADE“ (Jaillissement D’Escadre) s cílem prověřit schopnosti okamžitého geografického rozptýlení a zachování provozní kontinuity stíhacího letectva v krizových podmínkách. Z letecké základny 133 v Nancy-Ochey byly během několika hodin přesunuty všechny letouny Mirage 2000D a 2000B z 3. stíhacího křídla na pět jiných základen po celé Francii, společně s technickým personálem, logistickými prvky a nezbytným vybavením. Cvičení simulovalo scénář náhlé ztráty domovské základny a bylo navrženo k ověření schopností rychlé reakce, adaptability a přežití v podmínkách potenciálního ohrožení strategické infrastruktury. JADE navazuje na doktríny studené války a reflektuje aktuální bezpečnostní prostředí, v němž se mobilita, rozptýlené operace a schopnost čelit hybridním hrozbám stávají klíčovými prvky národní obrany.
Dnes se ještě zdržíme u situace společnosti Gazprom, a podíváme se, jakým způsobem plánuje svě finanční potíže, o jejichž příčinách jsme informovali včera, řešit. Připomeňme, že Gazpprom zaznamenal v minulém roce finanční ztrátu okolo 1 bilion rublů, a i když se snaží své podnikatelské aktivity v poslední době diverzifikovat (o čemž jsme informovali 16.4.), a snaží se také odprodat nepotřebný majetek, je propad příjmů z prodeje zemního plynu příliš vysoký na to, aby jej bylo možné kompenzovat obvyklými metodami.
Gazprom se tedy obrátil na ruskou vládu se žádostí o snížení daňové zátěže. Společnost uvedla, že je nezbytné, aby byla spolu s ministerstvem energetiky a ministerstvem financí přehodnocena její daňová zátěž, a byly provedeny určité úpravy. Gazprom předpokládá, že bude možné redukovat zejména platby daně za těžbu nerostných surovin, neboť se podle představitele Gazpromu Vitalije Chatkova ukázalo, že růst této daně od roku 2000 neodpovídal růstu cen surovin, které Gazprom exportuje.
Přičemž Gazprom není jedinou velkou ruskou společností, která se neobejde bez pomoci státu, ve velkých ekonomických potížích se nachází i například Ruská pošta, největší ruská automobilka AvtoVAZ a i finanční situace Ruské železnice není v poslední době nejlepší. Rusko si nemůže dovolit kolaps těchto společností, a tak je finanční pomoc státu velmi pravděpodobná, projeví se to ale na dalším zvětšení schodku ruského státního rozpočtu.
Mnoho dalších, ne tak významných ruských společností, které se také nachází ve svízelné finanční situaci, však nemůže pomoc ruského státu očekávat, neboť jak jsme již dříve uvedli, ruský rozpočet se nachází již za první měsíce roku 2025 ve vyšším schodku, než jaký je možné pokrýt volnými finančními prostředky, které se nachází v národním rezervním fondu, a tak bude finanční pomoc ruským společnostem značně omezená.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelské obranné síly (IDF) ve spolupráci s bezpečnostní službou Šin Bet oznámily provedení cíleného leteckého útoku v oblasti Džabalíja na severu Gazy. Cílem byla skupina operativců Hamásu a palestinského Islámského džihádu, kteří se měli nacházet ve velitelském centru. Podle palestinských médií útok zasáhl objekt bývalé policejní stanice, přičemž při něm mělo zahynout nejméně devět osob. IDF uvádí, že budova sloužila k plánování útoků proti izraelským civilistům a vojákům. Tyto informace však zatím nelze nezávisle ověřit.
Později během dne vydala IDF varování k evakuaci civilistů z oblastí Bejt Hanún a čtvrti Šejch Zajíd na severu Gazy. Dle mluvčího IDF pro arabská média plukovníka Avichaje Adraého je důvodem zvýšená aktivita odstřelovačů a teroristických buněk v těchto oblastech. Mapa vyznačující evakuační zónu byla zveřejněna na sociální síti X. Palestinci byli vyzváni, aby se přesunuli směrem do města Gaza, což naznačuje přípravu na další intenzivní operace v severním sektoru pásma.
Africká vsuvka: V severovýchodní oblasti Alibori došlo k rozsáhlým útokům ozbrojenců napojených na Al-Káidu, konkrétně z džihádistické skupiny Džamát Nusrat al-Islam Wal-Muslimin (JNIM). Při útocích na dvě stanoviště beninských vládních sil zahynulo 54 vojáků, desítky dalších byly zraněny. Útočníkům se podařilo obsadit pozice, zmocnit se důstojníka, zbraní, výzbroje a bezpilotních prostředků. Podle oficiálního vyjádření ministerstva obrany bylo během protiútoků zabito více než 30 militantů.
Pozoruhodný je i další incident v departementu Borgou ve středním Beninu, kde byl pomocí improvizovaného výbušného zařízení (IED) napaden konvoj vládních sil. Útok se odehrál mimo obvyklé zóny džihádistické aktivity, což naznačuje potenciální rozšiřování operačního prostoru islamistických skupin v regionu.
Aféra na Středním východě:
Indie: Indie dnes učinila sérii diplomatických a bezpečnostních kroků vůči Pákistánu, které výrazně přispívají k rostoucímu napětí mezi oběma jadernými mocnostmi. Byla zrušena platnost všech víz vydaných pákistánským občanům v rámci bezvízového režimu SAARC a Pákistán byl vyloučen z účasti na této iniciativě. Došlo také k uzavření klíčového hraničního přechodu Attari a vypovězení pákistánských vojenských poradců, diplomatů a atašé. Ti byli označeni za persony non grata a musí zemi opustit do 48 hodin.
Indie současně stáhla své vojenské zástupce z Islámábádu. Indické námořnictvo navíc vyslalo bojovou skupinu letadlových lodí s INS Vikrant k pákistánskému pobřeží a indické letectvo provedlo komplexní cvičení v centrálním sektoru země – kroky, které lze vnímat jako ukázku síly a připravenosti.
Na sociálních sítích se objevily neověřené zprávy o zadržení indického pohraničníka pákistánskou armádou. Okolnosti nejsou jasné, a žádná oficiální vyjádření z obou stran zatím nebyla zveřejněna. Pokud by se tyto informace potvrdily, šlo by o přímý vojenský incident s potenciálně vážnými následky. Vzhledem k absenci potvrzených detailů doporučujeme přistupovat k těmto zprávám s opatrností.
Pákistán: V reakci na indická opatření oznámil Pákistán během zasedání Národního bezpečnostního výboru v Islámábádu zrušení všech dvoustranných dohod, včetně historické Simlské dohody z roku 1972, která tvořila základní rámec pro řešení sporů, zejména v oblasti Kašmíru. Součástí opatření je i uzavření pákistánského vzdušného prostoru pro indické lety a zrušení všech víz vydaných indickým občanům v rámci SVES – s výjimkou náboženských poutníků ze sikhské komunity.
Současné krizi přitěžují protesty v Balúčistánu. V Chuzdaru vypukly demonstrace místních obyvatel požadujících nezávislost regionu. Balúčistán je dlouhodobě nestabilní a jeho separatistické hnutí se může v době mezinárodní krize radikalizovat. V kombinaci s napětím na východní hranici s Indií tak Pákistán čelí riziku dvoufrontového tlaku – mezinárodního i vnitřního.
Dnešní Třešnička™ přišla jako reminescence jednoho meme z počátků českého internetu. “Vladimíre prosííím”, píše pravděpodobně ze svého pozlaceného “trůnu” na svou vlastní sociální síť nejvelkolepější vyjednavač planety, který slíbil ukončení války do 24 hodin, ale neřekl od kdy (hahaha hi hi). Raketové ostřelování je podle Donnieho zbytečné a nevhodně načasované. Protože hodit bombu na dětské hřiště samozřejmě má svůj čas a účel, akorát ne teď. Jenže Vláďa hází na hlavu used-to-be nejskvělější země bobek a na Ukrajinu rakety. Proč by si také lámal hlavu s nějakým vyjednáváním, když všeho dosáhl ještě před schůzkou s diplomatickým ekvivalentem Chamberlaina. Ještě nás napadá, že si “very stable genius”, který byl první v testu kognitivních schopností, spletl jména a tento výkřik směřoval na ukrajinského prezidenta, rovněž Vláďu. Pokud vám totiž váš osobní lékař po testu, který se provádí jen když existuje klinický důvod nebo podezření na otázku “jak jsem dopadl?” odpoví “fíha, takové výsledky jsem ještě neviděl…eee…”, existuje riziko, že kromě tělních tekutin neudržíte ani myšlenku. Doufáme, že si Donald po tom, co dokončil své dílo umyl ruce lépe, než si je omývá nad Ukrajinou každý lichý den.
Rozšířili jsme cíl sbírky na moderní simulátor F-16 od české firmy Dogfight Boss, který umožní efektivní výcvik ukrajinských pilotů. Důvodem je, že se simulátor zastaví do vozidla a bude tedy převozný i flexibilní!
Ve spolupráci s Česká stopa z. s. a Team Adam jsme spustili tuto sbírku, jelikož ukrajinské letectvo, ačkoli již vlastní dva tyto trenažéry, potřebuje minimálně dalších 8–10 kusů ke kvalitnímu výcviku. Vaše příspěvky nyní pomohou nejen zvýšit bojovou připravenost pilotů, ale i chránit civilní obyvatelstvo.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/simulator-f16-pro-ukrajinu
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
