(2 725 slov, doba čtení 14 minut)
Prezident Spojených států Donald Trump prohlásil, že Rusko dělá ústupky už tím, že neusiluje o ovládnutí celé Ukrajiny. Uvedl to během setkání s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem v Oválné pracovně Bílého domu. Rusko však nikdy oficiálně za svůj cíl ovládnutí Ukrajiny nepovažovalo. „Chceme tu válku rychle ukončit. Myslím, že jsme dosáhli velkého pokroku. Uvidíme, co se stane. Následující dny budou velmi důležité. Jednání probíhají právě teď,“ uvedl Trump. Zároveň poznamenal, že není spokojen s posledním ostřelováním Ukrajiny, ale neupřesnil, zda Spojené státy přijmou nějaká opatření, například nové sankce vůči Rusku, pokud útoky budou pokračovat. K tomu dodal, že na tuto otázku bude schopen odpovědět za týden. Tedy odpověď odložil na čas až všichni zapomenou. Trump tvrdí, že Washington už nyní vyvíjí „velký tlak“ na Moskvu, aniž by jen naznačil, jaké páky používá a čeho chce dosáhnout. Když byl dotázán, zda by Ukrajina měla pro dosažení míru vzdát část svého území, odpověděl: „Záleží na tom, o jaké území jde. Uděláme všechno pro to, abychom Ukrajině pomohli… ale ztratili už hodně území.“ Pokud jde o Krym, Trump uvedl, že jeho návrat „bude velmi obtížný“. Na dotaz, co vlastně Rusko v rámci mírových jednání nabízí, prezident odpověděl: „Ukončení války. Přestat se snažit ovládnout celou zemi – to je docela významný ústupek.“
V noci na 25. dubna podnikly ruské síly další masivní útok na Ukrajinu za použití bezpilotních letounů. Celkem bylo proti ukrajinskému území vypuštěno 103 útočných dronů typu Šahed a dalších typů. Drony byly odpáleny ze směru Kursk, Brjansk a Orel. Oznámilo to Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. V průběhu obrany se ukrajinské straně podařilo zničit 41 dronů. Dalších 40 bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Navzdory těmto úspěchům ukrajinské protivzdušné obrany došlo k zásahům v několika regionech. Útok postihl Charkovskou, Sumskou, Čerkaskou, Doněckou a Dněpropetrovskou oblast. Úřady nadále vyhodnocují dopady útoku a pracují na odstranění následků.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné relevantní změny.
Směr Kursk: Ruské jednotky pokračují v útocích v příhraniční oblasti Kurské oblasti. Podle ukrajinských zdrojů se ruské pěší síly probily na severní okraj vesnice Gornal a vstoupily do části ulice Podol. Boje zde nadále pokračují s vysokou intenzitou. Kanál Slivočnyj Kapríz uvádí, že ruské motostřelecké jednotky podnikly útok směrem na osadu Olešňa, kde se jim podařilo získat nové pozice v obytné zástavbě, a to i přes silnou ukrajinskou dělostřeleckou palbu.
Ruský propagandistický kanál DnevnikDesantnika tvrdí, že během uplynulých 24 hodin ruská vojska údajně způsobili těžké ztráty třem ukrajinským brigádám v oblasti Gornalu a Olešni, přičemž uvádí, že osada Gornal je posledním místem odporu v Kurské oblasti. Tento optimismus je nicméně třeba brát s rezervou, protože dostupné vizuální důkazy ukazují, že ruské síly kontrolují pouze okraj ulice Podol.
Směr Sumy: Na směru Sumy ruské pěší jednotky útočí na jižní část lokality Žuravka. Ukrajinské síly zde aktivně využívají dělostřelectvo a úderné drony k odrážení nepřátelských postupů. Severní část lokality je podle dostupných informací aktuálně pod kontrolou ruských jednotek.
Charkovská situace je stále bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Na severu této části fronty pokračují boje v okolí Dvoričné, kde se ruské síly nadále snaží přiblížit ke Kindrašivce. Západně od Ivanivky pokračuje ruský tlak na vesnice Nové a Katerynivka, ale podle dostupných informací zde okupanti žádného postupu nedosáhli.
Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru nadále nemáme dnes nové zprávy.
Doněcká fronta: V Torecku se ukrajinským operátorům dronů podařilo rozprášit ruskou útočnou skupinu na jihozápadním okraji Dylejevského rybníku č. 1 v areálu dětského tábora Berezka, kde okupanti tlačí už několik dní. V samotném městě ruské drony útočily v areálu šachty dolu Toreckaja, jinak zde boje probíhají na stejných místech jako v předchozích dnech.
Ve směru na Pokrovsk okupanti obsadili Kalinové a pokračovali v postupu severně od vesnice. Dá se předpokládat, že se budou snažit postupovat dál na sever směrem ke Staré Mykolajivce. Dále na západ hlásí DeepstateUA postup ruských sil jihovýchodně a jihozápadně od Tarasivky. Okupantské drony zaútočily na jihozápadní část Lysivky, což potvrzuje přítomnost ukrajinských jednotek ve vesnici. V Kotlyne se okupanti opět dostali do areálu dolu č. 2 „Pokrovskoje“ na východě vesnice, odkud je ukrajinské drony aktivně vytlačují. Jižně od Pokrovsku dnes nebyly zaznamenány žádné změny.
Východně od Veliké Novosilky pokračují ruské jednotky v tlaku v oblasti mezi Vilným Polem a Novosilkou, avšak jejich postup zatím brzdí efektivní činnost ukrajinského dělostřelectva.
Jižní a Chersonská fronta jsou beze změn.
Diplomatické a politické události:
Při jednání v Londýně formulovala Ukrajina společně se svými evropskými spojenci vlastní návrh plánu na ukončení války s Ruskem, který byl následně předán americké straně. Obsah dokumentu zveřejnil deník The Telegraph. Prezident Volodymyr Zelenskyj při tiskové konferenci v Jihoafrické republice uvedl, že jde o společnou vizi Ukrajiny a EU, jak by měl mírový proces vypadat, a že dokument nyní leží „na stole Donalda Trumpa“.Plán se skládá z pěti klíčových bodů: První a druhý bod zdůrazňují, že mírová dohoda se musí opírat o mezinárodní právo, nikoli o kapitulaci Ukrajiny. Dokument varuje, že pokud by se připustilo mírové urovnání v rozporu s mezinárodním právem, vyslalo by to nebezpečný signál i Číně v otázce Tchaj-wanu. Zároveň je v návrhu uznána možnost dočasných územních ústupků ve prospěch Ruska, ale za podmínky, že budou součástí širších bezpečnostních záruk. Třetí bod zdůrazňuje, že v centru mírového procesu musí stát Ukrajina, ne Donald Trump. Ve čtvrtém bodě se varuje, že ponechání Krymu pod kontrolou Ruska by nejen ohrozilo Ukrajinu, ale i bezpečnost Turecka, Rumunska a Bulharska, protože by Moskva mohla využívat Krym jako nástupiště pro další expanzi. Pátý bod stanovuje, že Rusko nesmí být v rámci mírové dohody umožněno požadovat omezení velikosti ukrajinských ozbrojených sil ani ukrajinského obranného průmyslu. Podle zdrojů The Telegraph je tento dokument reakcí na americké návrhy, které byly v posledních týdnech vznášeny během tajných jednání a které podle kritiků hrozily přílišnými ústupky vůči Moskvě.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že příměří ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou by mohlo nastat už během tohoto léta. Řekl to v rozhovoru pro The Telegraph. Zároveň zdůraznil, že pokud by došlo k rozmístění západního vojenského kontingentu na Ukrajině, musí být zajištěny spolehlivé bezpečnostní záruky ze strany Spojených států. „Musí jít o příměří za podmínek přijatelných pro všechny strany, včetně Ukrajiny, a musí být dlouhodobé. Dočasné příměří by jen dalo Rusku příležitost a prostředky se později vrátit. Už to udělali jednou a nemám pochybnosti, že by to udělali znovu,“ uvedl Starmer. Premiér také zdůraznil, že podmínky budoucí mírové dohody musí určovat sama Ukrajina a že Rusko musí usednout k jednacímu stolu, pokud má být příměří dosaženo.
Sergej Lavrov uvedl, že Moskva je připravena uzavřít dohodu se Spojenými státy o ukončení bojů na Ukrajině, avšak některé body je podle něj ještě třeba “doladit”. Řekl to v rozhovoru pro stanici CBS News. Podle Lavrova se Rusko a Spojené státy „posouvají správným směrem“. Zdůraznil, že prezident USA Donald Trump je podle něj „téměř jediným světovým lídrem“, který uznal potřebu “odstranit kořeny konfliktu”. Šéf ruské diplomacie se vyjádřil také k masivnímu ostřelování Kyjeva, které v posledních dnech vyvolalo mezinárodní odsouzení. Tvrdí, že Rusko neútočí na civilní cíle, ale výhradně na vojenské objekty nebo “civilní místa využívaná armádou”. Toto tvrzení však zásadně odporuje důkazům z terénu, kde jsou opakovaně zasaženy obytné budovy a civilní infrastruktura.
Ukrajina a Spojené státy mají stále několik nevyřešených otázek před podpisem dohody o těžbě nerostných surovin. Zároveň ale Kyjev podle svých slov pracuje na tom, aby byla dohoda uzavřena „co nejdříve“. Uvedl to ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko v komentáři pro agenturu Reuters. Den předtím se Marčenko setkal se svým americkým protějškem Scottem Bessentem, aby jednali o dohodě a o aktuálních otázkách týkajících se zmrazených ruských aktiv. Minulý týden prezident USA Donald Trump prohlásil, že očekává podpis dohody už 24. dubna, ale podle Marčenka se tak tento týden nestane. „Pokroku jsme dosáhli a naše týmy nyní velmi úzce spolupracují. Přesto zbývá několik otázek, o kterých ještě jednáme,“ zdůraznil ukrajinský ministr, aniž by upřesnil detaily.
Bývalý britský premiér Boris Johnson se ostře vymezil proti návrhům na ukončení války na Ukrajině, které přicházejí z administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa. Podle listu The Guardian jde pravděpodobně o první otevřenou kritiku Trumpovy mírové iniciativy ze strany Johnsona, který dříve amerického prezidenta podporoval. Na platformě X Johnson uvedl, že Trumpův plán je fakticky odměnou pro Rusko – a to jen pár dní poté, co ruské ostřelování Kyjeva zabilo 12 lidí a zranilo 90 dalších. Bývalý britský premiér se pozastavuje nad tím, že mírový návrh hovoří o zachování ukrajinského státu, přestože jeho území byla obsazena násilím v rozporu s mezinárodním právem. Navíc, podle Johnsona, by Ukrajině bylo trvale odepřeno členství v NATO, čímž by Rusko získalo kontrolu nad jejím geopolitickým osudem. Součástí navrhovaného urovnání má být i zrušení sankcí vůči Rusku, čímž by Moskva mohla opět navázat obchodní vztahy se Spojenými státy a obnovit své ozbrojené síly – a za pár let znovu zaútočit. „A co Ukrajina? Co získá po třech letech hrdinného odporu proti brutální a nevyprovokované invazi? Jaká je její odměna za strašlivé oběti, které přinesla — údajně pro svobodu a demokracii celého světa?“ ptá se Johnson. Zdůrazňuje, že takto navržený mír Ukrajině nepřináší skutečné bezpečnostní záruky, ale pouze otevírá cestu k tomu, aby sdílela své zdroje se Spojenými státy, aniž by jí to ochránilo před budoucí agresí. Johnson proto vyzývá k poskytnutí skutečných bezpečnostních garancí od Velké Británie, USA a všech západních spojenců. Přitom připomněl, že Trump sám dříve tvrdil, že nechce vstoupit do dějin jako prezident, který neudělal Ameriku znovu silnou, ale naopak pomohl Sovětskému svazu znovu povstat.
Dnes se zaměříme na část životních nákladů průměrného obyvatele Moskvy, a konkrétně na to, jaké jsou ceny potravin v tomto městě. Pravidelně se zaměřujeme na chudší ruské regiony, neboť na nich je nejlépe vidět neochota ruské vlády řešit problémy obyvatel, a bývá nám vytýkáno, že takový obraz života v Rusku neodpovídá pravdě, neboť v Moskvě se žije daleko lépe. To jsme nikdy nerozporovali, život v Moskvě má však jiná úskalí, a jedním z nich jsou vysoké ceny.
V současné době již ceny zeleniny, ryb a mléka přesáhly ty, jaké jsou v New Yorku, a ceny mnoha dalších potravin jsou také na ruské poměry velmi vysoké. Srovnány byly ceny produktů v newyorské prodejně Walmart a moskevské prodejně Auchan, přičemž byl brán v úvahu oficiální směnný kurz publikovaný ruskou centrální bankou v den provedení srovnání, tedy 86 rublů za USD dne 10.4.
Litr mléka o obsahu tuku 3,2% stál v Moskvě přibližně 100 rublů, v New Yorku byste za odpovídající produkt zaplatili jen 83 rubly. 200 g sýru čedar stálo v Moskvě 209 rublů, v New Yorku stojí balení vážící 226 g 193 rubly. Mražené filé z pstruha stálo v Moskvě stál 980 rublů za 450 g, v New Yorku v přepočtu 909 rublů za rybu o stejné hmotnosti. Středně velké okurky stály v Auchanu 220 rublů za 600 g, tedy přibližně 370 rublů za 1 kg, ve Walmartu v přepočtu 349 rublů za 1 kg. Velký rozdíl cen je u rajčat, které v Moskvě stojí 350 rublů za 1kg, v New Yorku byste za stejné balení zaplatili v přepočtu 186 rublů. Některé další potraviny jsou samozřejmě v Moskvě levnější, než v New Yorku, například prodejní cena jablek v Moskvě je pouze přibližně 68% ceny v New Yorku.
Vidíme tak, že se Moskvě konečně podařilo předstihnout New York, ovšem jen co se týká životních nákladů. Platové podmínky jsou v těchto dvou městech nesrovnatelné,medián ročního příjmu v New Yorku dosahuje 104 800 USD, tedy přepočteno na čistý příjem přibližně 80 700 USD, v Moskvě je medián čistých mezd přibližně 4,3 krát nižší. Ani produkty, které jsou v Moskvě levnější, nejsou (až na státem dotované základní potraviny) levnější ve stejném poměru, a tak je život v Moskvě pro průměrného obyvatele daleko nákladnější.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: V pásmu Gazy dnes pokračovaly mimořádně tuhé boje, při kterých izraelské síly nasadily těžkou techniku. Velení IDF vydalo varování Palestincům žijícím ve čtvrti Zeitoun ve městě Gaza, aby oblast evakuovali kvůli plánovaným izraelským úderům. Mluvčí IDF v arabštině, plukovník Avichaj Adraé, zveřejnil na síti X mapu vyznačující evakuační zónu a uvedl, že varování souvisí s útoky teroristických skupin na izraelské jednotky v této oblasti. Palestinci byli vyzváni k přesunu do západní části Gazy.
Sýrie: Syrská armáda zahájila zabezpečovací operaci v okolí Palmýry v reakci na zprávy o nahromadění islamistů v oblasti. Podle dostupných informací americké jednotky upozornily Damašek na aktivitu bojovníků IS poblíž města a vyzvaly k reakci. Syrské síly proto zahájily pátrací operace v oblasti Badíje, která je dlouhodobě známá jako útočiště islamistických bojovníků.
Africká vsuvka:
Sudán: Povstalecké síly rychlé reakce (RSF) podnikly včera pozdě večer útok na uprchlický tábor Zamzam. Podle zdrojů se jednotky RSF pokusily obsadit tábor, ale byly vytlačeny protiútokem armády SAF. Kapsa v El Fašeru čelí od začátku konfliktu již více než 200 útokům a RSF se ji snaží dobýt před příchodem posil vládních jednotek ze severu.
Mozambik: Teroristé z řad Islámského státu ohlásili přepadení hlídky mosambické armády na silnici Mukodžo–Kiotriago v okrese Macomia, provincie Cabo Delgado. Podle jejich tvrzení byl jeden voják zabit, několik dalších zraněno nebo uprchlo, a útočníci ukořistili výzbroj a vozidlo, které následně spálili.
Aféra na Středním východě:
Indie: Situace v oblasti zůstává po včerejších incidentech velmi napjatá. Indie vyhlásila vysokou pohotovost pro všechny státní nemocnice v Kašmíru a zřídila nepřetržitě fungující krizové středisko pro koordinaci reakcí na případné mimořádné události. Pákistánské úřady vyzvaly civilisty, aby se vyhýbali pořizování a šíření záběrů vojenských přesunů, a varovaly před přísnými sankcemi za porušení.
Írán překvapivě nabídl zprostředkování jednání s cílem zabránit eskalaci konfliktu. Armády obou zemí mezitím pokračují ve velkém měřítku v ukázkách síly formou vojenských cvičení. Na sociálních sítích se objevily údajné záběry střetu mezi indickými a pákistánskými vojáky v údolí Leepa v Kašmíru. Pravost těchto záběrů však kvůli jejich špatné kvalitě nelze ověřit. V oblasti je navíc zaznamenána vysoká úroveň aktivity indického letectva.
V Bandipoře na Indií kontrolovaném území Kašmíru byl přes noc hlášen střet s ozbrojenci z organizace Laškar-e-Taiba, která je částečně spojována s nedávným útokem.
Pákistán: Podle ruského milblogera Rybara bylo v posledních 24 hodinách zaznamenáno aktivní stahování pákistánských obrněných jednotek směrem k linii dotyku v Kašmíru. V Rávalpindí byly pozorovány přesuny tanků, bojových vozidel pěchoty (BMP) a obrněných transportérů (APC) směrem k Azadskému Kašmíru.
V souvislosti s incidentem se zadrženým indickým pohraničníkem, který údajně omylem vstoupil na pákistánské území, Pákistán odmítl vojáka vrátit. Zadržení nebylo možné nezávisle ověřit.
V okrese Bannu v provincii Khyber Pachtunkhwa bylo při bezpečnostní operaci zabito šest teroristů a čtyři další byli zraněni, jak informovalo mediální oddělení Pákistánské armády. K protestům v Balučistánu se pákistánská vláda zatím oficiálně nevyjádřila, nicméně lze předpokládat, že v oblasti došlo k posílení bezpečnostních sil.
Dnešní Třešnička™ bude o zadostiučinění bez přehánění. Ruský prezident Spojených států amerických Donald Trump po našem včerejším výpadu konečně přiznal, že si dělal jenom prdel. V rozhovoru pro Time uvedl, že si během prezidentské kampaně trochu zapřeháněl, když tvrdil, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin od nástupu do funkce. Bohužel některá média podle něj vzala tato slova příliš doslovně a vytvořila z nich “fake news”. Třešničkář dle slov oranžového klauna měl pochopit, že šlo jen o “šprým”, který ale zároveň ukazoval snahu pomoci celou tu strašnou strašnou událost ukončit. Trump nás poté označil za “wonderful people” a naše šrámy na duši považuje za “amazing”. Ze zbytku toho rozhovoru se nám dělalo fyzicky nevolno, takže netušíme, jestli na nás ještě nějak reagoval. Pokud by to někoho zajímalo a chtěl by si něco takového zažít i u nás, volte na podzim koalici Ja! nebo hnutí да, так будет лучше.
Rozšířili jsme cíl sbírky na moderní simulátor F-16 od české firmy Dogfight Boss, který umožní efektivní výcvik ukrajinských pilotů. Důvodem je, že se simulátor zastaví do vozidla a bude tedy převozný i flexibilní!
Ve spolupráci s Česká stopa z. s. a Team Adam jsme spustili tuto sbírku, jelikož ukrajinské letectvo, ačkoli již vlastní dva tyto trenažéry, potřebuje minimálně dalších 8–10 kusů ke kvalitnímu výcviku. Vaše příspěvky nyní pomohou nejen zvýšit bojovou připravenost pilotů, ale i chránit civilní obyvatelstvo.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/simulator-f16-pro-ukrajinu
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
