(3 452 slov, doba čtení 18 minut)
Jeden milion Rusů. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu k 11. červnu 2025 podle údajů ukrajinského generálního štábu dosáhly ztráty ruské armády více než jeden milion vojáků – zahrnujících mrtvé, zraněné i zajaté. Jen za posledních 24 hodin bylo podle Ukrajinců vyřazeno dalších 1 140 příslušníků okupačních sil. Celkové ztráty ruské armády tak činí již 1 000 340 vojáků, přičemž jen v květnu 2025 mělo Rusko přijít o 35 370 lidí, a od začátku roku přes 190 000. Kromě personálních ztrát pokračuje i ničení ruské techniky. Ukrajinské síly údajně průměrně likvidují 45 dělostřeleckých systémů denně. Rekordním dnem v květnu byl 6. květen se 71 zničenými kusy. Nicméně, i přes tyto působivé statistiky je třeba mít na paměti, že čísla pocházejí z ukrajinských oficiálních zdrojů a je vhodné je brát s jistou rezervou – informační válka zůstává nedílnou součástí konfliktu.
I Britské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ruské ztráty na Ukrajině pravděpodobně dosáhly přibližně jednoho milionu vojáků, včetně padlých a zraněných. Z tohoto počtu má být asi 250 000 vojáků mrtvých nebo pohřešovaných, přičemž trvalé ztráty (tedy mrtví, pohřešovaní nebo těžce zranění) činí odhadem 400 000 až 500 000. Tyto údaje odpovídají i odhadům washingtonského think-tanku CSIS, který k 1. květnu 2025 uvádí až 250 000 padlých Rusů a celkové ztráty kolem 950 000. Na ukrajinské straně CSIS odhaduje 60 000 až 100 000 padlých a celkové ztráty do 400 000 vojáků. Londýn neuvedl konkrétní zdroj, ale zveřejněné údaje se nicméně shodují s kyjevskými tvrzeními i analýzami z otevřených zdrojů.
V noci na 12. června provedla Ruská federace další rozsáhlý útok pomocí bezpilotních prostředků – z různých směrů odpálila celkem 63 dronů typu Šahed a dalších imitátorů. Údery přicházely z oblastí Kursk, Orel, Millerovo, Primosko-Achtarsk a z okupovaného Krymu (mys Čauda). Hlavními cíli byly Charkovská, Doněcká a Oděská oblast. Podle Vzdušných sil Ukrajiny se obraně podařilo zlikvidovat 49 cílů, z toho 28 přímým zásahem a 21 prostřednictvím prostředků elektronického boje. V několika regionech došlo ke škodám v důsledku dopadu trosek, ale rozsah následků zatím není podrobně znám. Navzdory úspěšné obraně bylo potvrzeno zasazení zásahů v 7 lokalitách, a dopady trosek byly hlášeny ve 4 oblastech.
Analýza satelitních snímků největšího známého skladu taženého dělostřelectva poblíž ruského Ščučje ukazuje, že Rusko vyčerpalo téměř polovinu svých zásob těchto systémů, přičemž tempo jejich uvádění do provozu od roku 2022 kleslo více než čtyřnásobně. Zatímco v prvních fázích války bylo ze skladu průměrně vyskladňováno 72 kusů měsíčně, od července 2023 toto číslo kleslo pod 17, což podle OSINT kanálu Covert Cabal naznačuje zhoršující se technický stav zbývajících zbraní. Ze skladu, jenž původně obsahoval přibližně 4 839 kusů a představoval asi 50 % ruských rezerv taženého dělostřelectva, zůstává nyní 2 753 kusů, z nichž většina byla dlouhodobě skladována. Pokles vyskladňování navazuje na vrcholnou fázi ruské mobilizace v roce 2022, kdy bylo zformováno nejméně 70 nových pluků vyžadujících stovky dělostřeleckých systémů. Podobný trend zaznamenali analytici i u ruských zásob tankové techniky – odhadované tempo jejího uvádění do provozu se od roku 2022 snížilo 3,5 až 4násobně.
Neplecha v Rusku:
Směr Sumy: Situace v oblasti zůstává napjatá. Podle ukrajinského analytika Petrenka ruské jednotky postoupily až o 580 metrů do hloubky obrany jižně od Andrejevky a Aleksejevky, kde se snaží zlepšit své taktické pozice směrem na Malou Korčakovku. Ukrajinským silám se však daří zpomalovat tempo postupu a ruské velení reaguje přesuny dodatečných sil a vybavení.
Podle ruského propagandistického zdroje DnevnikDesantnika ruští výsadkáři pokračují v postupu u Jablonovky a Junakovky. Ukrajinské jednotky podle něj nadále podnikají pokusy o znovuzískání ztracených pozic za pomoci záloh, zatímco ruské síly hlásí další zisky v pohraničních lesích, konkrétně na jižním okraji obce Novonikolajevka. Během dne mělo dojít k sedmi neúspěšným ukrajinským protiútokům – třem u Kondratovky, dvěma u Novonikolajevky a dvěma v Junakovce.
Charkovská situace: Ukrajinské síly odrazily nepřátelský útok ve směru na Ohrimivku. Ruské jednotky však mezitím obsadily zbytek Dvořičné a postupují dále směrem na Dovhenke a Kutkivku. Situace na této části fronty se vyvíjí nepříznivě, ačkoliv ukrajinská obrana nadále klade odpor.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru byly odraženy ruské útoky u Stepové Novoselivky a Piščaného. Boje probíhaly také v Zahryzovém a severně od Zeleného Háje, kde se situace zatím nejeví jako rozhodnutá.
Ve směru na Liman útočily ruské síly u Nadiji, Hrekivky, a z Novomychajlivy směrem na Olhivku a Novy Mír. Intenzivní střety se odehrály také u Ridkodubu, Karpivky, Zelené Doliny, Jampolivky a Torského.
Na siverské ose ukrajinské jednotky odrazily útoky u Bilohorivky, směrem k Hryhorivce a u Verchnokamjanského.
Bachmutská fronta: V Kramatorském sektoru se bojovalo u Majského a v Časiv Jaru. Pokračuje tlak na Stupočky, avšak není jasné, jak hluboko se okupanti dostali. Boje probíhají i ve směru na Bílou Horu.
Doněcká fronta: Severně od Torecku probíhaly střety u Dilijivky. Podle dostupných údajů se ukrajinským silám podařilo mírně zatlačit ruské jednotky zpět. V západní části Torecku nadále probíhají těžké boje.
Ve směru na Konstjantynivku se bojovalo na západním okraji Jablunivky. Silný ruský tlak je hlášen v okolí Popiv Jaru a směrem na Ševčenko Perše. Na pokrovském směru pokračuje ruský postup u Myrného. Podle dělostřelecké aktivity je Malynivka v rukou okupantů. Další boje probíhaly severozápadně od Jelizavetivky, v Myroliubivce, Lysivce, směrem na Novoukrajinku, Zvirové, Kotlyné a Udačném.
Jižně od Pokrovsku se střety odehrály v Novoserhijivce, Novomykolajivce a ve směru na Muravku. Ruské síly postoupily jižně od Horichového. Boje dále pokračovaly u Andrijivky a směrem na Oleksiivku.
Ve směru na Novopavlivku ukrajinské síly odrazily útoky u Kostjantynopilu a Bahatyru, i když v posledně jmenované lokalitě okupanti zaznamenali dílčí postup a konsolidují pozice uvnitř vesnice. Další útoky byly vedeny na Odradné, Komar, Veselé, Ševčenko, Vilné Pole a Novosilku.
Jižní fronta: Ruské jednotky pokračují v tlaku na ukrajinské pozice u Malynivky a Pavlivky.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Většina zemí G7 je připravena snížit cenový strop na ruskou ropu i bez souhlasu USA, diskutuje se hranice 45 dolarů za barel. Podle informací agentury Reuters se většina zemí G7 chystá snížit cenový strop na ruskou ropu ze současných 60 na 45 dolarů za barel, a to i v případě, že s tím nebudou Spojené státy – konkrétně prezident Donald Trump – souhlasit. Téma bude na programu summitu lídrů G7, který se koná 15.–17. června v Kanadě. Cenový strop byl původně zaveden koncem roku 2022 jako mechanismus, který umožňuje prodej ruské ropy do třetích zemí za předpokladu, že cena nepřesáhne stanovený limit – a tím Rusku omezuje příjmy bez narušení globálního trhu. Evropská unie a Spojené království již několik týdnů tlačí na snížení cenového stropu, protože pokles globálních cen ropy způsobil, že aktuální limit 60 dolarů ztratil smysl. Podle zdrojů je EU společně s Británií připravena celou iniciativu vést i bez souhlasu Washingtonu, s podporou dalších evropských zemí G7 a Kanady.
„Evropské země chtějí snížit cenový strop z 60 na 45 dolarů. Pozitivní signály máme z Kanady, Británie a možná i z Japonska. G7 využijeme k tomu, abychom do rozhodnutí zapojili i USA,“ uvedl jeden ze zdrojů.
Zatím není jasné, jakou pozici Spojené státy na summitu zaujmou. Podle informací Reuters byl ministr financí USA Scott Bessant během květnového jednání G7 stále nerozhodnutý. Bílý dům se zatím k věci nevyjádřil. Uvnitř USA však panuje rozdělení – například senátor Lindsey Graham se nedávno vyslovil pro snížení cenového stropu a podle některých diplomatických zdrojů by se k němu mohli přidat i další zákonodárci. Evropská unie již zařadila návrh na snížení stropu na 45 dolarů do svého 18. balíku sankcí, který ale musí jednomyslně schválit všechny členské státy – a to může trvat ještě několik týdnů.
Ukrajina a Rusko provedly další výměnu zajatců, domů se vracejí vážně zranění Ukrajinci. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Ukrajina a Rusko uskutečnily novou výměnu válečných zajatců. Do vlasti se tak vrátila skupina vážně zraněných a vážně nemocných ukrajinských obránců. Přesný počet navrácených vojáků nebyl zveřejněn. Mezi navrácenými jsou příslušníci Ozbrojených sil Ukrajiny, zejména Námořnictva, Vzdušných sil, Pohraniční stráže, Státní pohraniční služby a Národní gardy Ukrajiny. Podle ombudsmana Dmytra Lubince je nejstarším osvobozeným 59 let, nejmladším 22 let. Ve skupině jsou i obránci Mariupolu, kteří byli v ruském zajetí více než tři roky. Všichni navrácení jsou muži z řad nižších a poddůstojnických hodností. Koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci uvedl, že někteří z propuštěných byli dříve vedení jako nezvěstní. Domů se tak vracejí obránci, kteří bojovali na směrech Doněck, Cherson, Charkov, Záporoží a Luhansk.
„Všichni potřebují léčbu a tu rozhodně dostanou. Pokračujeme v práci na návratu všech z ruského zajetí. Děkuji každému, kdo tyto výměny umožňuje. Aby každý mohl být doma, na Ukrajině,“ uvedl prezident Zelenskyj.
Navrácení vojáci podstoupí lékařská vyšetření, obdrží fyzickou i psychologickou rehabilitaci a také všechny náležité platby za dobu strávenou v zajetí, ujistil Koordinační štáb.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio popřál Rusům k Dni Ruska, vyzval k míru s Ukrajinou. Ministr zahraničí USA Marco Rubio ve svém oficiálním prohlášení popřál ruskému lidu k Dni Ruska, který se v Ruské federaci slaví každoročně 12. června. Ve zveřejněném textu zdůraznil, že Spojené státy nadále podporují ruský lid, který „nadále usiluje o lepší budoucnost“.
„Také znovu potvrzujeme snahu Spojených států konstruktivně spolupracovat s Ruskou federací na dosažení trvalého míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Doufáme, že mír přispěje k vzájemně výhodnějším vztahům mezi našimi zeměmi,“ napsal Rubio.
Den Ruska připomíná přijetí Deklarace o státní suverenitě RSFSR dne 12. června 1990. Svátek byl oficiálně uznán jako státní až v roce 2002.
USA pracují na návrhu finálního dokumentu k ukončení války na Ukrajině, tvrdí zvláštní zástupce prezidenta Kellogg. Spojené státy aktivně zvažují, jak by mohl vypadat závěrečný dokument k ukončení rusko-ukrajinské války. Během diskuze na fóru German Marshall Fund to uvedl zvláštní zástupce prezidenta USA pro Ukrajinu Keith Kellogg. Podle něj se Washington už měsíce snaží najít cestu k ukončení války a v této souvislosti uspořádal řadu technických jednání v Džiddě, Rijádu, Paříži, Londýně a Istanbulu. Kellogg uvedl, že Spojené státy došly k závěru, že obě strany konfliktu by měly připravit vlastní „dopis podmínek“ k ukončení války.
„Vzali jsme ukrajinský ‘dopis podmínek’. Pak jsme získali ruský ‘dopis podmínek’, který oni nazývají ‘memorandum’. A my jsme je zkombinovali,“ řekl Kellogg.
Americká strana nyní podle něj „cítí poměrně vysoký komfort“, protože má jasnější představu o podobě možného mírového dokumentu.
„Pokud se nám to podaří, budeme to považovat za vítězství. Vítězstvím je dosáhnout mírové dohody,“ zdůraznil.
Návrh dokumentu by měl zahrnovat:
- příměří ve vzduchu, na zemi i na moři,
- návrat deportovaných ukrajinských dětí,
- výměnu zajatců,
- a také postupné začlenění Ruska zpět do „Společnosti národů“ – jak Kellogg označil myšlenku reintegrace Ruska do mezinárodního systému.
„Všichni spolupracují. Existuje určitá rovnováha – taková, se kterou se dá dlouhodobě žít,“ dodal zvláštní zástupce.
Německo nyní neuvažuje o předání střel TAURUS Ukrajině, potvrdil ministr Pistorius v Kyjevě. Německý ministr obrany Boris Pistorius během společné tiskové konference s prezidentem Volodymyrem Zelenským dne 12. června v Kyjevě vyloučil možnost, že by Berlín v současnosti zvažoval předání střel dlouhého doletu TAURUS Ukrajině. Na přímou otázku novinářů ohledně případného poskytnutí těchto zbraní Pistorius odpověděl:
„Ptali jste se, zda to zvažujeme – má odpověď je ne.“
Zároveň ale ministr oznámil, že německá vláda plánuje v roce 2025 vyčlenit 9 miliard eur na vojenskou pomoc Ukrajině, přičemž část prostředků má jít právě na výrobu zbraní s dlouhým dosahem. Ještě koncem května naznačil nový německý kancléř Friedrich Merz, že předání střel TAURUS je teoreticky možné, ovšem zdůraznil nutnost dlouhého výcviku potřebného k jejich použití. Podle něj „dodání za 6 měsíců nebo za rok by dnes Ukrajině nepomohlo.“ Připomeňme, že Merzův předchůdce ve funkci kancléře Olaf Scholz byl kategoricky proti předání TAURUS. Argumentoval tím, že by Německo riskovalo vtažení do války, pokud by střely poskytlo. Ironií je, že Merz tehdy podporoval jejich dodání — a nyní, když má moc rozhodovat, je situace zřejmě složitější, než se zdálo z opozičních lavic.
Německo letos zvýšilo vojenskou pomoc Ukrajině na rekordních sedm miliard eur, přičemž dalších 1,9 miliardy čeká na schválení parlamentem, čímž celková suma může dosáhnout téměř devíti miliard. Na tiskové konferenci v Kyjevě to oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius a upřesnil, že část prostředků má být využita na zbraně dlouhého doletu, včetně podpory ukrajinské domácí výroby. Přesto Německo nadále váhá s poskytnutím střel Taurus s doletem přes 500 km, ačkoliv kancléř Merz tuto možnost nadále nevylučuje. Argumentem zůstává potřeba dlouhodobého výcviku a snaha o rychlé dodání zbraní, které jsou Ukrajině již známé. Německo od začátku invaze poskytlo Ukrajině rozsáhlou pomoc zahrnující systémy IRIS-T, Patriot, tanky Leopard 2 či munici. Paralelně v Římě jednali ministři zahraničí šesti největších evropských států (Francie, Německa, Itálie, Španělska, Polska a Velké Británie), kteří deklarovali ochotu zachovat fiskální podporu Ukrajině i v roce 2026, včetně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. V prohlášení vyzvali k většímu tlaku na Moskvu, zejména prostřednictvím sankcí proti finančnímu a energetickému sektoru, a podpořili další posilování ukrajinské obrany. Vyzdvihli také dosavadní konstruktivní přístup Kyjeva k přímým jednáním s Moskvou a označili ruské požadavky za maximalistické, přičemž zopakovali apel na Rusko, aby projevilo skutečný zájem o mír.
Ylva Johansson byla jmenována zvláštní zmocněnkyní EU pro záležitosti Ukrajiny. Bývalá eurokomisařka pro vnitřní věci a švédská politička Ylva Johansson se stane zvláštní zmocněnkyní Evropské unie pro ukrajinské záležitosti. Informaci přinesl Politico s odkazem na dva dobře informované úředníky obeznámené s jmenováním. Nově vytvořená pozice má za cíl posílit koordinaci, zastupovat zájmy Ukrajinců v EU a zavádět praktické nástroje podpory. Johansson bude mít na starosti mimo jiné i dohled nad dlouhodobou strategií Evropské komise pro ukrajinské uprchlíky, která byla zveřejněna nedávno. Evropská komise mezitím oznámila, že zvažuje prodloužení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny až do března 2027. Zároveň se pracuje na plánu, který doporučuje členským státům připravit se na dva možné scénáře:
- dlouhodobou integraci těch, kteří chtějí v EU zůstat,
- a usnadnění návratu domů těm, kdo se chtějí vrátit na Ukrajinu.
Součástí tohoto plánu bude i vytvoření tzv. „Center jednoty“ (Unity Centers) – informačních center, která budou spolupracovat s ukrajinskými institucemi a poskytovat poradenství v oblasti integrace i návratu.
Dnes si přiblížíme další vývoj ekonomické situace ruského ropného průmyslu na základě ekonomických výsledků za první čtvrtletí tohoto roku, které publikovala agentura Rosstat. Celkově tento sektor zaznamenal značný pokles zisku, ten v meziročním srovnání klesl o téměř 50 % z necelých 1,5 bilionu rublů na 780 miliard rublů. Pokud se zaměříme na rafinérie, u nich se celkový zisk oproti stejnému období předchozího roku snížil o 95,7 % a dosáhl pouze 4,5 miliardy rublů, a některé rafinérie již nyní hospodaří se ztrátou. Za tímto poklesem stojí jak posílení kurzu rublu spolu s poklesem ceny ropy, které snížily příjmy ropných společností, tak i ekonomické sankce, které těmto společnostem zvyšují náklady.
Přičemž se nejedná pouze o omezení možnosti přepravy ruské ropy, která způsobila nutnost využívání tzv. stínové flotily. Tato flotila má vzhledem ke značnému stáří tankerů vyšší provozní náklady než například řečtí přepravci využívající moderní lodě, což jsme mohli sledovat v okamžiku, kdy se před časem koncová cena ruské ropy propadla a udržovala se stabilně pod cenovým stropem. V tom okamžiku ruští obchodníci rádi začali opět využívat služeb moderních západních přepravců, neboť to pro ně znamená menší přepravní náklady. I proto je v poslední době uvažováno o snížení cenového stropu ze 60 na 45 USD za barel, což by pro ruské ropné společnosti znamenalo ztrátu možnosti využívat evropské přepravce.
Dalším důležitým faktorem, který sankce ovlivňují, jsou náklady na opravy a údržbu rafinérií. Připomeňme, že ruské rafinérie byly v posledních desetiletích budovány v kooperaci se západními ropnými společnostmi a za využití západních technologií, které jsou nyní pro Rusko buď zcela nedostupné, nebo je pro jejich získání potřeba využít nejrůznější pololegální až nelegální kroky, což zvyšuje náklady na získání těchto technologií. Rusko má samozřejmě v provozu i rafinérie vybudované za časů Sovětského svazu, které je schopné servisovat vlastními prostředky. Tyto rafinérie se ale vyznačují daleko menším objemem zpracované ropy a vyššími energetickými náklady, což opět zvyšuje ceny produkce.
Ruské rafinérie jsou tak nuceny odkládat plánované opravy, což se v dlouhodobém horizontu projeví dalším poklesem zpracovatelských kapacit. Ropné společnosti také redukují na minimum průzkum nových vrtů (což také v dlouhodobém horizontu způsobí pokles těžby, neboť stará ložiska se vyčerpají a nová nebudou otevřena) a snižují se i možnosti pro růst platů v tomto sektoru (který v roce 2024 dosáhl v některých případech i 90 %).
Přičemž připomeňme, že ruská vláda zvažuje, že pro ruský ropný sektor zvýší daňovou zátěž, aby získala dodatečné prostředky pro státní rozpočet. Pro ruské rafinérie by ale tento krok znamenal další pokles zisku, a vzhledem k tomu, že již jejich současná situace, pokud to řekneme kulantně, není nejlepší, mohla by dodatečná daňová zátěž znamenat, že se celý sektor ruských rafinérií propadne do ztráty.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelská armáda oznámila, že provedla letecký úder na budovu v uprchlickém táboře Šatí ve městě Gaza, která podle IDF sloužila jako továrna na výrobu zbraní pro Hamás. V budově byli zasaženi operativci Hamasu ze specializované jednotky zabývající se výrobou zbraní. Armáda uvedla, že zařízení bylo umístěno v těsné blízkosti zdravotnického zařízení, které však při útoku nebylo poškozeno. Úder má být dalším z řady cílených zásahů proti infrastruktuře Hamásu v městském prostředí.
Při noční operaci v jižní Sýrii zadrželi izraelští vojáci několik příslušníků Hamásu. K akci došlo ve vesnici Bejt Jinn, přibližně 6 kilometrů od izraelské hranice a mimo nárazníkové pásmo pod izraelskou kontrolou. Zásah provedly záložní jednotky brigády Alexandroni na základě předchozí zpravodajské práce. Zadržení operativci jsou podezřelí z přípravy útoků na izraelské cíle ze syrského území a byli přepraveni do Izraele k výslechu jednotkou 504 vojenské rozvědky.
Sýrie: Místní zdroje hlásí noční nálet amerického dronu na město Tel Abjad v oblasti Rakka, kontrolované Damaškem. Cíl útoku zatím nebyl oficiálně identifikován. Kontext však naznačuje možné pokračování amerických likvidačních operací proti bývalým členům al-Káidy, kteří přešli do služeb současného syrského režimu pod vedením Ahmada al-Šará.
Ve městě Talkalach v provincii Hamá došlo k násilným střetům mezi bývalými a aktivními příslušníky syrské armády. Během nepokojů byli zabiti dva vojáci aktivní služby a tři sunnité. Následné represálie ze strany bezpečnostních složek vedly ke smrti šesti místních alávitů, včetně jednoho dítěte. Situace ukazuje na sílící napětí mezi starými loajalisty a novou mocenskou strukturou, která nedokáže efektivně řešit lokální konflikty. Talkalach tak zůstává ohniskem etnického a mocenského napětí v přechodném období nového režimu.
Africká vsuvka:
Kongo: Islamisté napojení na Islámský stát oznámili útok na vesnice Manganali a Angola v okrese Lubero. Při útoku byli podle jejich tvrzení zabiti čtyři místní křesťané a tři bojovníci loajální konžské armádě, mezi nimi údajně i jejich velitel. Útočníci rovněž vypálili několik domů ve vesnicích. Incident potvrzuje pokračující nestabilitu v oblasti Severního Kivu, kde islamistické milice pravidelně útočí na civilisty a síly místní obrany.
Dnešní Třešnička™ z říše podivné nostalgie. Ach, jaký to paradox. Zatímco si český lid u piva v roce 2025 vzdychá nad ztracenou idylkou císaře pána, v Brixenu se Havlíček obrací v hrobě a Palacký by se asi v historickém kontextu musel dvakrát nadechnout, než by někomu vysvětlil, že jeho slavné „byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm“ nemělo být návodem k retro monarchistickým snům. Ano, za mocnářství se stavělo divadlo, vařilo pivo a zakládaly fabriky – ale také se deportovalo, cenzurovalo a uherská pálivost maďarizace pálila víc než tokaj. Rakousko nebyl žalář národů v přímém slova smyslu. Spíš luxusní cela pro vyvolené a těsná cimra pro zbytek. A dnešní pláč nad ztracenou říší je jako litovat rozvodu, protože exmanžel vás často bil, ale občas vám uvařil… kafe. Zkrátka;
F: Cimrmane, toho Nývlta ještě vemte do parády. Apropo co probíráte?
C: Hm… Habsburská monarchie – kolébka národů.
F: Tak dobře, tak až to dokončíte, pojďte za mnou do tý střílny.
C: No tak si to, děti, shrneme. Monarchie je zřízení jaké?
Děti: Prohnilé.
C: A nejlepš….(1a) státn…(1b) zřízen…(1c) je co? Re..
Děti: Republika.
C: …blika. Ale tatínkovi to nebudeme co?
Děti: Říkat!
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
