(2 124 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 15. června podnikla ruská armáda jeden z nejmasivnějších útoků na Ukrajinu od začátku roku. Podle údajů ukrajinského letectva zaútočil nepřítel celkem 183 drony různých typů a 11 raketami. Hlavním cílem byl Kremenčuk v Poltavské oblasti. Mezi použitými střelami byly dvě balistické rakety Ch-47M2 „Kinžal“, jedna balistická raketa „Iskander-M/KN-23“, čtyři střely s plochou dráhou letu „Iskander-K“ a čtyři střely „Kalibr“ vypuštěné z lodí. Útok odrážela ukrajinská armáda za pomoci stíhacího letectva, protivzdušné obrany, elektronického boje, jednotek dronových systémů i mobilních palebných skupin. Podle velení se podařilo zničit celkem 167 vzdušných cílů:
- 119 jich bylo sestřeleno palbou protivzdušné obrany;
- 48 bylo ztraceno/potlačeno pomocí prostředků elektronického boje;
- konkrétně bylo zničeno 159 dronů (z toho 111 palbou), 2 Kinžaly, 3 Iskandery-K a 3 Kalibry.
V Kremenčuku došlo k zásahům raket a dronů (či jejich trosek) v šesti lokalitách. Podle regionální správy byly zasaženy energetické a zemědělské objekty, soukromý obytný dům, automobil a vedení vysokého napětí. Přes intenzitu útoku zatím nebyly hlášeny žádné oběti.
Ukrajinská armáda zaútočila na továrnu na drony v ruském Jelabuze. 15. června provedly ukrajinské ozbrojené síly úder na zařízení pro výrobu dronů ve městě Jelabuga v Tatarstánu, v hloubi Ruské federace. Informaci potvrdil Generální štáb Ukrajiny. Podle oficiálního prohlášení šlo o společnou akci speciálních jednotek a dalších složek obranných sil, která cílila na důležité zařízení ruského vojensko-průmyslového komplexu. Právě zde Rusové vyrábějí, testují a vypouštějí útočné bezpilotní letouny, které zasahují ukrajinskou infrastrukturu – včetně civilních cílů a energetiky. Generální štáb uvedl, že zbraňový systém úspěšně dosáhl cílové oblasti. Přesné výsledky zásahu se však stále upřesňují. Ruské Telegram kanály i místní skupiny na sociálních sítích dříve uvedly, že útok mohl zasáhnout právě továrnu „Alabuga“, známou výrobou dronů typu Šahed.
Ukrajinská rozvědka zapálila trafostanici v Kaliningradu, vojenské závody zůstaly bez proudu. Ukrajinští agenti z Hlavního zpravodajského ředitelství Ministerstva obrany (HUR) provedli 14. června speciální operaci na území Ruska, při níž zapálili elektrickou trafostanici v Kaliningradské oblasti. Výsledkem bylo úplné přerušení dodávek elektřiny v oblasti, včetně strategických objektů ruského vojensko-průmyslového komplexu a zařízení armády Ruské federace. Podle zdroje serveru Hromadske z ukrajinské rozvědky došlo nejprve k odčerpání chladicí kapaliny z výkonového transformátoru, následně byl objekt zapálen. Požár transformátor vážně poškodil a způsobil rozsáhlý výpadek proudu. Škody způsobené sabotáží se podle předběžných odhadů vyšplhaly na téměř 5 milionů dolarů. Operace byla podle HUR dalším varovným signálem pro Moskvu: „Rusko už nemá žádné bezpečné zázemí – ani na východě, ani na západě, ani nikde jinde na planetě. Vše, co se podílí na válce proti Ukrajině, shoří, potopí se nebo bude zničeno, bez ohledu na míru ochrany či polohu,“ uvedla rozvědka. Jedná se o další z řady úderů ukrajinských sil hluboko v týlu Ruské federace, zaměřených na narušení fungování jejího vojenského aparátu.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Směr Sumy: Ruský kanál Slivočnyj Kapríz píše, že v Sumské oblasti pokračují těžké poziční boje. Ruským jednotkám se podařilo protlačit se do okolí vesnice Miropolje, kde se ovšem dostali pod silnou palbu ukrajinských obránců.
Propagandista DnevnikDesantnika píše, že v Sumské oblasti ruské ozbrojené síly zasáhly železniční stanici Makovo a trestaneckou kolonii Šostka. Pokud jde o železniční uzel, jedná se o překladiště pro přesun zbraní a vojsk směrem na Sumy.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti okupanti útočili u Lipců a ve vesnici Krasné Perše.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru obranné síly Ukrajiny odrazily útoky u Kindrašivky a směrem na Holubivku a Petropavlivku. Na jihu této části fronty se okupanti snažili prorazit k Novoplatonivce.
Ve směru na Lyman okupanti útočili severně od Hrekivky ve směru na Nový Mir, v okolí Ridkodubu se pokoušeli postupovat na Hluščenkové a Karpivku. Dále se snažili prorazit u Zelené Dolyny ve směru na Šandryholove a bojovali v Jampolivce a u Torského.
Ve směru na Siversk Rusové útočili v Serebrjanském lese, směrem na Hryhorivku a jižně od Verchnokamjanského.
Bachmutská fronta: V Kramatorském sektoru pokračovaly ruské útoky ve směru na Stupočki, Predtečiné a Bílou Horu.
Doněcká fronta: Severně od Torecku se bojovalo u Dilijivky, kde se okupantům opět podařilo dostat do jižní části vesnice. V Torecku se okupanti snažili postupovat směrem na západ od města směrem na Pleščivku a na jihu pokračovaly boje v Ščerbynivce.
Ve směru na Kosťantynivku okupanti tlačili severně od Romanivky a v západní části Jablunivky. Ve směru na Pokrovsk obránci odrazily ruské útoky u Myrného, v Myroljubivce, ve směru na Promin, u Lysivky, ve směru na Novoukrajinku a v Udačném.
Jižně od Pokrovsku pokračují boje v Novoserhijivce, u Novomykolajivky, směrem na Murivku, v Horichovém a v Oleksiivce, kterou minimálně z poloviny drží okupanti. V novopavlivském sektoru se bojovalo severně od Rozlyvu, v okolí Bahatyru, ve směru na Dačné a Záporožiju. Okupanti také pokračovali v útocích na Komar a v jeho okolí. Dále se bojovalo ve směru na Ševčenko, u Vilného Pole a Novosilky.
Jižní fronta: V orichivském sektoru se okupanti pokoušeli postupovat ve směru na Novoandrijivku.
Diplomatické a politické události:
Ukrajina převzala dalších 1 200 těl padlých občanů. Dnes, 15. června, proběhla další fáze repatriačních opatření mezi Ukrajinou a Ruskem. Do vlasti bylo navráceno 1 200 těl ukrajinských občanů, především padlých vojáků. Informaci uvedl Koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci. Podle ruské strany těla náleží ukrajinským občanům, přičemž velkou část tvoří příslušníci ozbrojených sil. V následujících dnech budou těla podrobena odbornému zkoumání a identifikaci – vyšetřování povede policie ve spolupráci s expertními týmy Ministerstva vnitra. Převzetí těl bylo možné díky spolupráci řady ukrajinských institucí: Koordinačního štábu, Společného centra při SBU, Ozbrojených sil Ukrajiny, Ministerstva vnitra, kanceláře zmocněnce pro lidská práva, sekretariátu pověřence pro pohřešované osoby v mimořádných situacích, záchranných složek a dalších subjektů bezpečnostního a obranného sektoru. Tato repatriace je další tragickou, ale důležitou etapou snahy státu důstojně vrátit padlé domů a přinést rodinám jasné odpovědi.
Slovenský premiér Robert Fico opět “rozčeřil” vody evropské diplomacie. Tentokrát požaduje odklad hlasování o novém balíku sankcí proti Rusku, dokud se „nevyřeší otázka ruského plynu“. Jak informuje Denník N, Fico pověřil ministra zahraničí Juraje Blanára, aby tento požadavek přednesl na nadcházejícím zasedání Rady EU 18. června. „Nejdřív plyn, pak sankce,“ vzkázal premiér do Bruselu, přičemž zdůraznil, že Slovensko potřebuje garance, že bude mít dostatek plynu za přijatelné ceny. „Slovensko nemá důvod trpět kvůli Ukrajině,“ dodal Fico. Tento krok navazuje na minulý týden, kdy slovenský parlament přijal rezoluci vyzývající vládu, aby nepodporovala nové sankce ani obchodní omezení vůči Rusku. V dokumentu se tvrdí, že sankce zvyšují ceny energií a narušují dodavatelské řetězce, což poškozuje slovenské firmy. Slovensko zároveň žádá, aby EU začala znovu jednat o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu – především kvůli obavám, že jeho konec koncem roku 2024 by mohl ohrozit dodávky do západní Evropy i slovenské domácnosti. Na druhé straně ale roste tlak ze strany Německa – kancléř Friedrich Merz již v květnu naznačil, že Brusel může přehodnotit finanční podporu Slovensku, pokud se Bratislava bude nadále vzdalovat od jednotné evropské linie.
Ministr zahraničí Péter Szijjártó pak v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth Rádió ostře kritizoval tzv. „plán von der Leyen–Zelenskyj“, který má podle něj zničit ekonomiky středoevropských zemí a „zasadit další ránu celé evropské ekonomice“. Podle Szijjártóa Ukrajina spolu s předsedkyní Evropské komise tlačí na úplný zákaz dovozu ruského plynu, ropy a jaderného paliva. Tento tlak označil za bezprecedentní a varoval, že výsledkem „zpackané bruselské sankční politiky“ je plyn v Evropě třikrát dražší než v USA a elektřina pětkrát dražší než v Číně. „Chtějí, aby maďarský lid platil účet za podporu Ukrajiny,“ prohlásil ministr. Szijjártó rovněž obvinil EU z pokrytectví a prohlásil, že všichni v zákulisí brblají, ale v sále hlasují s proudem. Výjimkou prý zůstává jen Slovensko, které se společně s Maďarskem chystá 16. června na zasedání EU vystoupit proti plánu. Na závěr maďarský ministr vzkázal Bruselu a Kyjevu: „Nikdo v Bruselu ani v Kyjevě nemá co mluvit do toho, odkud, kdy, jak a za kolik Maďarsko nakupuje energii.“ Zda tento „energetický odpor“ z Maďarska a Slovenska opravdu zabrání přijetí nových opatření proti Rusku, ukáže už nadcházející summit.
Dnes se naučíme nové slovo z aktuálního ruského ekonomického slovníku, a sice termín hypotermie. Po termínech měkké (a nebo i tvrdé) přistání, které byly v minulosti použity například centrální bankou nebo i jinými ruskými vládními činiteli pro opis tamního ekonomického vývoje se tak setkáváme s dalším termínem, který opisuje stav, pro který se v běžné řeči používá termín recese.
Tento termín použil ministr hospodářského rozvoje Maxim Rešetnikov, jeden z nejdůležitějších ruských činitelů spojených s ekonomickým sektorem, který na zasedání Rozpočtového a daňového výboru v ruském parlamentu prohlásil, že ruská ekonomika stojí před obdobím hypotermie. Zdůraznil zpomalení ekonomického růstu a apeloval na centrální banku, aby ta zahrnula dosažené výsledky při boji s inflací při budoucím rozhodování o své monetární politice.
Zdůraznil, že i když centrální banka na svém nedávném zasedání snížila základní úrokovou sazbu z 21 na 20%, tato sazba je stále vysoká a omezuje dostupnost úvěrů zejména pro malé a střední společnosti, což vede k prochlazení ekonomiky. To je charakteristické poklesem poptávky, investiční aktivity, příjmů i zisků, a také růstem nezaměstnanosti a poklesem objemu finančních prostředků, které jsou k dispozici pro sociální programy.
Podle Rešetnikova však příliš nízká inflace (připomeňme, že oficiální míra inflace se stále pohybuje okolo 10% ročně a reálná inflace cen spotřebního zboží je mnohem vyšší, jak jsme o tom informovali například 10.6.) může signalizovat vážné hospodářské problémy, jako je stagnace způsobená globálním zpomalením ekonomiky, nedostatku zahraničních investic, přesycení trhu a jiných negativních jevů.
Vidíme tak již otevřený tlak ze strany ruské vlády na centrální banku, který má vést k významnému snížení úrokových sazeb. Lze předpokládat, že to bude spojeno s uvolněním velkého objemu finančních prostředků do ekonomiky centrální bankou, tedy podobnému kroku, k jakému Rusko přistoupilo v letech 1994 až 1995. Tehdy tento krok způsobil prudký růst inflace, a lze očekávat, že k podobným následkům povede tento krok i nyní.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: V noci íránské balistické rakety zasáhly různá místa. Zasáhly by zejména Bat Yam a Tel Aviv, také Weissmanův institut v Rehovotu a nejméně jeden zásah v Bet Šemš. Od dnešního rána působí bezpečnostní složky ráno IDF v Šírázu, kde dochází k silnému ostřelování. Mimo Tel Aviv bylo zasaženo také město Haifa.
Íránské rogalo: Město Teherán bylo vystaveno pokračujícím leteckým úderům Izraelského letectva (IAF), některé z nich zasáhly vzdělávací instituce, jiné rafinerie a sklady ropy a další vojenské a civilní objekty. Je třeba poznamenat, že kromě letectva již třetí den války v hlavním městě Íránu nadále působí sabotážní skupiny Izraele, tentokrát využívající PTRK k další likvidaci. Totální selhání íránských bezpečnostních služeb je již každému zřejmé.
Podle dvou zdrojů z Perského zálivu bylo od pátku při izraelských útocích zabito nejméně 14 íránských jaderných vědců, včetně bomb nastražených v autech. Jména devíti vědců včera zveřejnilo velení IDF a uvedlo, že mnozí z nich byli nástupci Mohsena Fakhrizadeha, „otce íránského jaderného projektu“, který byl údajně zavražděn Izraelem v roce 2020.
Íránské bezpečnostní síly objevily v Savojbolagu úkryt izraelské zpravodajské služby. Podle Íránců zde byli zatčeni dva izraelští agenti a nalezeny velké zásoby výbušnin a elektroniky používané k výrobě IED. Zatčení agenti nebyli z nějakého důvodu předvedeni.
Africká vsuvka:
Mali: TG kanál War & Conflict news píše, že se na internetu objevili podrobnosti o bitvě u vesnice Anomalena v provincii Kidal. Na internetu se objevily videozáznamy pořízené během bitvy mezi milicemi Azawadu a malijsko-ruským konvojem. Ukazují, jak separatisté zajali a spálili část kolony, především obrněná vozidla. Na záběrech je rovněž vidět použití bezpilotních letounů, pravděpodobně k průzkumu. Na druhou stranu se zbytku konvoje podařilo vzdálit do bezpečné vzdálenosti, načež byli milicionáři zasaženi letectvem, kromě toho na separatisty ustupující na své pozice zaútočilo ruské APC a zničilo několik dalších vozidel. Ruské zdroje popřely ztráty ve svých řadách a dříve zveřejněné video označily za podvrh, zatímco Malijci své ztráty nepopřeli a více než desítka milicionářů včetně velitele byla separatisty zabita.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
