(2 685 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 13. července, provedla Ruská federace další vzdušný dronový útok proti Ukrajině s nasazením 60 útočných prostředků typu Šáhed a jejich imitací. Drony startovaly z oblastí Kursk a Millerovo, přičemž zhruba 40 z nich tvořily samotné Šáhedy. Během dne byly zasaženy týlové oblasti, zatímco v noci směřovaly útoky na Doněckou, Sumskou a Dněpropetrovskou oblast. PVO, REB a další složky obrany eliminovaly celkem 20 dronů přímým zásahem a dalších 20 bylo ztraceno či narušeno elektronickými prostředky. Potvrzeny byly zásahy v pěti lokalitách, celkem 20 drony.
V noci podle ruského ministerstva obrany zneškodnila jejich protivzdušná obrana celkem 36 ukrajinských bezpilotních prostředků letounového typu. Největší počet byl sestřelen nad Belgorodskou oblastí (26 dronů), další čtyři nad Voroněžskou a po třech nad Lipeckou a Nižněnovgorodskou oblastí. Moskva jako obvykle nezveřejnila informace o případných škodách nebo konkrétních cílech, které se měly stát terčem ukrajinského útoku.
Během posledních sedmi dnů čelila Ukrajina extrémně intenzivnímu ruskému vzdušnému teroru – celkem bylo nasazeno více než 1800 útočných dronů, přes 1200 řízených leteckých pum a 83 raket různých typů. Ruské síly systematicky stupňují útoky na ukrajinská města a civilní infrastrukturu s cílem vyvolat chaos a zastrašit obyvatelstvo. Navzdory tomuto tlaku vykazuje ukrajinská protivzdušná obrana stále lepší výsledky, zejména v oblasti nasazení protileteckých dronů, které jen za tento týden zlikvidovaly stovky dronů typu Šáhed.
Ruský letecký průmysl realizoval druhou letošní dodávku frontových bombardérů Su-34M, přičemž přesný počet letounů nebyl oficiálně uveden, ale lze předpokládat, že šlo o dvě jednotky, což by celkový počet dodaných strojů tohoto typu v roce 2025 zvýšilo na čtyři. Kromě toho byly dodány tři víceúčelové stíhačky Su-35S, čímž se celkový objem nově zařazených bojových letounů pro ruské vzdušné síly pohybuje kolem deseti kusů. Tempo výroby zůstává nízké a s ohledem na to, že již začala druhá polovina roku, není pravděpodobné, že letošní výstup překoná dodávky z předchozích let. Výrazně chybí dodávky nejnovějších strojů Su-57 a Su-30SM2, u nichž se předpokládá, že jsou v současnosti prioritně vyráběny pro exportní trhy. Od začátku roku Rusko přišlo nejméně o tři stroje Su-34, dva byly poškozeny, dále o jeden Su-35S a jeden Su-30SM, přičemž těžké ztráty zaznamenaly i útočné letouny Su-25, z nichž byly minimálně čtyři zničeny.
Kurská a Sumská oblast jsou stále beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Zeleného, ve Vovčansku a ve směru na Lipcy. Okupantům se podařilo postoupit u vesnice Krasne Perše a v lesíku západně od Vovčansku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo u Kindrašivky, směrem na Petropavlivku, u Stěpové Novoselivky a v okolí Zeleného Háje.
V lymanském sektoru okupanti útočili v Hrekivce, směrem na Nový Myr, u Karpivky, Zelené Doliny, Kolodjazy a Torského.
Ve směru na Siversk pokračovaly boje v Serebrjanskem lese, pokračovali v tlaku na Hryhorivku, Ivano-Darjivku a Vjimku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se bojovalo ve směru na Bílou Horu.
Doněcká fronta: V okolí Torecku pokračovali okupanti v pomalém postupu k Dilijivce a okupantům se také podařilo postoupit v západní části města.
Ve směru na Konťantynivku pokračoval ruský tlak na Jablunivku, Rusyn Jar a Popiv Jar.
Ve směru na Pokrovsk okupanti obsadili zbytek vesnice Raziné, bojovalo se u Myrného a Novoekonomičného a u Myroljubivky. Další místo na kterém se okupantům podařilo postoupit je severovýchodně od Ševčenka a tlačili u Zvirového, v Kotlyném a Udačném.
Jižně od Pokrovsku se okupanti snaží probít z Novoserhijivky směrem na Molodecké boje probíhaly i směrem na Muravku západně od Horychového a v Oleksijivce. V novopavlivském sektoru pokračovali okupanti v tlaku v okolí Dačného, Zorji, Tolského, Piddubného a Myrného. Navíc se okupanti nadále snaží postupovat severně od Ševčenka a u Zeleného Pole.
Jižní fronta: Na západě této fronty pokračují těžké boje v Kamjansku.
Senátor Graham: V nadcházejících dnech zamíří na Ukrajinu rekordní objem amerických zbraní. Republikánský senátor Lindsey Graham oznámil, že v nejbližších dnech budou média informovat o „rekordním toku zbraní“ z USA na Ukrajinu. Uvedl to v pořadu Face the Nation na stanici CBS. Podle Grahama se v rusko-ukrajinské válce blíží bod zlomu a Spojené státy v příštích dnech a týdnech podniknou „mimořádné kroky“, které mají přinutit ruského diktátora Vladimira Putina k jednacímu stolu. „Prezident [Donald] Trump se už měsíce snaží dostat Putina k mírovému jednání. Útoky ale neustávají, spíš naopak. Jednou z největších Putinových chyb je, že si myslí, že Trumpa přelstí,“ prohlásil Graham. Graham zároveň připomněl návrh zákona na zpřísnění sankcí vůči Rusku, který spolu s dalšími zákonodárci předložil už v dubnu. Balíček by umožnil prezidentu Trumpovi uvalit až 500% cla na jakoukoli zemi, která napomáhá ruské ekonomice. „Čína, Indie i Brazílie kupují ruskou ropu a další suroviny. Putin tyto peníze používá k vedení války,“ vysvětlil senátor. Grahamova slova naznačují, že Washington připravuje nejen výrazné rozšíření vojenské pomoci, ale i nové ekonomické páky, jejichž cílem je omezit schopnost Ruska financovat další válku.
KLDR dodala Rusku přes 12 milionů dělostřeleckých granátů. Severní Korea pokračuje v dodávkách zbraní a munice Rusku pro jeho válku proti Ukrajině a již předala více než 12 milionů kusů dělostřelecké munice ráže 152 mm. Informovala o tom agentura Yonhap s odvoláním na jihokorejské zpravodajské služby. Podle odhadů rozvědky KLDR předala Rusku přibližně 28 000 kontejnerů se zbraněmi a dělostřeleckou municí. „Pokud počítáme jednotlivé náboje ráže 152 mm, počet dodaných kusů přesahuje 12 milionů,“ uvedla jihokorejská rozvědka. Yonhap připomíná, že od října loňského roku Severní Korea poskytla Rusku kromě zbraní také přibližně 13 000 vojáků. Podle informací jihokorejské rozvědky ze závěru června KLDR pravděpodobně vyšle další personál během července nebo srpna. Ruská média dříve uvedla, že Severní Korea plánuje do Kurské oblasti vyslat 5 000 dělníků a 1 000 ženistů. Tyto údaje potvrzují rostoucí hloubku vojenské spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou, přičemž Severní Korea sehrává klíčovou roli v zásobování ruské armády municí pro opotřebovávací válku na Ukrajině. Dodávky munice i živé síly výrazně posilují schopnost Ruska pokračovat v dlouhodobých bojových operacích, zejména na východní frontě.
Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii zaznamenali v noci na dnešek v okolí záporožské jaderné elektrárny stovky výstřelů z ručních zbraní, přičemž podle generálního ředitele MAAE Rafaela Grossiho představuje taková vojenská aktivita potenciální ohrožení jaderné bezpečnosti. Výstřely se ozývaly zhruba hodinu po 22. hodině místního času a při ranní kontrole objevili inspektoři v blízkosti pátého a šestého bloku nábojnice malého kalibru, ale žádné známky mechanického poškození. Již v sobotu agentura zaznamenala nepotvrzený útok dronem na radnici v okupovaném Enerhodaru, který se nachází pět kilometrů od elektrárny a kde žije většina jejích zaměstnanců. Incident si podle místních svědectví nevyžádal oběti, ale způsobil poškození budovy. MAAE upozorňuje, že v případě potvrzení by šlo o další z řady incidentů s drony v blízkosti ukrajinských jaderných zařízení od začátku ruské invaze. Rafael Grossi vyjádřil vážné znepokojení nad rostoucí četností podobných událostí, které podle něj zvyšují nejen fyzické riziko, ale i psychologický tlak na personál elektrárny, což může negativně ovlivnit úroveň jaderné bezpečnosti.
Ačkoliv se téma rostoucích výdajů na obranu dostává do popředí až v posledních měsících, data ze sektoru pracovních nabídek ukazují, že militarizace Evropy probíhá již od roku 2022. Právě po ruské invazi na Ukrajinu začal evropský obranný průmysl výrazně navyšovat nábor, a to mnohem rychlejším tempem než zbytek ekonomiky. Podle analýzy společnosti Indeed dosáhl počet pracovních nabídek v obranném sektoru vrcholu v listopadu 2022, a přestože poté mírně klesl, v květnu 2025 byl stále o 41 % vyšší než v roce 2021, zatímco zbytek trhu vykazoval pokles. V roce 2024 zaznamenaly největší evropské obranné společnosti jako Airbus, BAE Systems, Leonardo, Thales, Rheinmetall, Dassault Aviation, Saab či KNDS meziroční nárůst objednávek o 15 % na rekordních 291 miliard eur. Největší podíl pracovních nabídek v květnu 2025 připadal na francouzské firmy (43 %), následované Německem a Spojeným královstvím (shodně po 17 %). Paralelně došlo k oživení fúzí a akvizic, jejichž hodnota v první polovině roku 2025 meziročně vzrostla o 35 % a dosáhla 2,3 miliardy dolarů, čímž již překonala celkový objem za celý předchozí rok.
Nizozemská armáda úspěšně dokončila první ostré střelby ze systému vícenásobného raketometu PULS, čímž završila klíčový ověřovací krok po dodávce prvních čtyř jednotek v únoru 2024. Tyto zkoušky představují zásadní milník v procesu opětovného zavedení raketového dělostřelectva do výzbroje nizozemských pozemních sil po téměř dvacetileté přestávce. Smlouva v hodnotě 305 milionů dolarů na celkem 20 systémů PULS byla uzavřena se společností Elbit Systems v květnu 2023, přičemž první kusy byly využity k výcviku a vyhodnocení. Dodávky zbývajících šestnácti raketometů jsou plánovány na roky 2025 a 2026.
Spojené království a Francie uzavřely 9. července 2025 rozšířenou dohodu o obranném průmyslu, která má posílit kapacity hlubokého úderu a zajistit kontinuitu vývoje raketových systémů nové generace. Klíčovým prvkem je pokračování výroby střely Storm Shadow a vývoj jejího nástupce, který bude vybaven pokročilou umělou inteligencí pro zvýšení přesnosti a adaptability v komplexním bojovém prostředí. Cílem je udržet věrohodnost evropského odstrašení a zároveň zajistit strategickou autonomii v oblasti vysoce přesného úderného potenciálu. Dohoda zároveň stabilizuje dodavatelský řetězec společnosti MBDA a jejích partnerů, čímž vytváří předvídatelné investiční prostředí v době, kdy řada západních zemí čelí omezeným výrobním kapacitám v obranném sektoru.
Francie a Spojené království se také dohodly na nové úrovni koordinace svých strategických sil v případě „extrémní hrozby“ namířené proti Evropě, čímž posilují vzájemné jaderné partnerství v návaznosti na dohody z Lancaster House. Podle společného prohlášení zůstávají jaderné kapacity obou států nadále nezávislé, avšak v krizovém scénáři je možné jejich koordinované nasazení. Tato dohoda formálně potvrzuje, že neexistuje žádná extrémní hrozba vůči Evropě, která by nezpůsobila společnou reakci obou zemí. V praxi to znamená, že jakýkoli protivník ohrožující životně důležité zájmy Francie nebo Spojeného království může čelit odpovědi ze strany obou jaderných mocností. V rámci této iniciativy bude zřízena společná „skupina pro jaderný dohled“, která bude spadat pod přímou pravomoc Elysejského paláce a britského kabinetu a jejímž úkolem bude sdílení utajovaných informací a strategická koordinace v oblasti jaderného odstrašení.
Náklady na vybudování potřebné infrastruktury pro provoz letounů F-35A v Německu výrazně vzrostly a ukazují, že pořízení samotných strojů představuje jen část celkových výdajů. V případě základny Büchel, kde má být umístěno 35 letounů F-35A objednaných pro Luftwaffe, byly původní odhady na modernizaci infrastruktury stanoveny na 525 milionů eur. Již v únoru 2024 se ukázalo, že náklady dosáhnou přibližně dvojnásobku a podle aktuálního vyjádření německého ministerstva obrany mohou ve výsledku dosáhnout až 2 miliard eur. Podobný vývoj byl zaznamenán také v Belgii, kde se náklady na infrastrukturu pro 34 objednaných letounů F-35A během dvou let zdvojnásobily z původně plánovaných 300 na 600 milionů eur.
Dnes vám přinášíme pokračování v sérii neúspěchů ruského zbrojního exportu. Po Íránu (stornování dříve objednaných stíhaček Su-35 a snaha o nákup čínských J-10C), Indie (opětovný odklad dodání systémů protivzdušné obrany S-400) a Egypta (také odřeknutí nákupu stíhaček Su-35, přičemž Egypt zrušení nákupu zdůvodnil zastaralou avionikou ruských letadel) došlo k odklonu od ruské techniky u nových dodávek i u jedné z bývalých postsovětských republik, a sice Uzbekistánu.
Ten provozuje velkou flotilu sovětských a ruských letadel, například typu MiG-29, Su-24 a 27, transportní An-24 nebo vrtulníky Mi-8 a 24, nyní se ale také rozhodl k nákupu čínských J-10C, přičemž k realizaci objednávky má dojít v krátkém čase a následně má dojít k prodeji ruských strojů buď Rusku, nebo jinému zájemci. Uzbekistán má záměr přezbrojit na stroje čínské výroby nejen své bojové letky, ale i flotilu transportních letadel, rozhodnutí zatím nepadlo pouze ohledně dodavatele vrtulníků.
Uzbekistán je tak další zemí, kde se prosazují čínští dodavatelé, což je dáno nejen kratšími dodacími termíny u čínské techniky, ale i efektivnějším lobbingem čínské strany, která je narozdíl od Ruska schopná spolu se zbrojními kontrakty nabídnout i mnoho projektů ekonomické spolupráce v civilní sféře.
Rusko bylo dříve druhým největším exportérem v celosvětovém měřítku, již v roce 2024 jej ale překonala Francie a vzhledem k mnoha odloženým nebo i zrušeným kontraktům za ro 2025 je možné že se za tento rok pozice Ruska dále propadne na místo nyní čtvrté Číny, se kterou si v žebříčku světových zbrojních exportérů vymění místa. Ztráta zbrojním kontraktů navíc pro Rusko znamená i oslabení politického vlivu v klientských státech, a tento vliv bude velmi obtížné v budoucnu obnovit.
Izrael: Nejvyšší soud schválil dohodu vlády s generální prokuraturou, která umožňuje jmenování generálmajora Davida Ziniho novým šéfem Šin Bet. Premiér Netanjahu má do dvou měsíců předložit kandidáta k posouzení Poradnímu výboru. Lhůta má Šin Bet umožnit dokončit vyšetřování afér Qatargate a úniku dokumentů, do nichž jsou zapleteni Netanjahuovi blízcí spolupracovníci.
Izrael na raketě Falcon 9 od SpaceX vypustil satelit Dror-1, určený pro vojenskou a civilní komunikaci. Družice bude 15 let fungovat na geostacionární dráze a má snížit závislost na zahraničních satelitech. Podle Israel Aerospace Industries jde o nejpokročilejší komunikační satelit, jaký kdy země vyrobila
Sýrie: Syrská civilní obrana oznámila, že se po deseti dnech podařilo dostat požáry na západě země pod kontrolu. Plameny zasáhly lesy a zemědělskou půdu v provincii Latákíja a vyžádaly si evakuaci obyvatel. „V sobotu se podařilo zastavit šíření požárů a dostat ohniska pod kontrolu,“ uvedla agentura na Facebooku. Týmy na místě ochlazují zasažené oblasti a sledují možné opětovné vzplanutí. Podle OSN požáry zničily asi 100 km² porostu. Zásah komplikovalo vedro, silný vítr, horský terén a nebezpečí nevybuchlé munice.
Syrské zpravodajské a bezpečnostní síly v Homsu zadržely Mahmúda Fadela v rámci preventivní operace. Úřady zabavily výbušná zařízení připravená k použití, která Fadel pravděpodobně hodlal použít k útokům v oblasti. Předběžné zprávy naznačují, že je napojen na buňku libanonského Hizballáhu a zařízení byla údajně propašována nelegálními pašeráckými cestami.
Sudán: Milbloger Majakovsk píše, že súdánská vláda v posledních 10 dnech dobyla oblast Kingal, aby ji krátce poté opět ztratila. Nepřátelské jednotky Sil rychlého nasazení (RSF) dnes ráno zahájily útok a dobyly město Umm Sumeima západně od El Ubajd.
Somálsko: Město Tarda (Tardo), po Mokokori nejstrategičtější bašta milicí spojenců somálské vlády, padla bez boje. Džihádisté z hnutí Al-Šabábu nyní postupují do odlehlých oblastí východního regionu Hiran, zatímco vojenští velitelé milicí cestují do Etiopie, aby požádali o pomoc při zadržování postupu. Somálská vláda situaci prozatím nekomentovala.
Puntland: Puntlandské síly spustili operaci k vyčištění pohoří Kalmiskaad od zbytků bojovníků ISIL. Oblast dlouhodobě sloužila jako jejich útočiště, včetně přítomnosti cizinců a dětí. Zásah navazuje na nedávné nálety, které oslabily islamisty v klíčových regionech. Podle expertů je cílem akce zlikvidovat spící buňky a obnovit kontrolu nad odlehlými oblastmi.
Dnešní Třešnička™ bude z kategorie „z tragédie komedie, z komedie propagandistický blockbuster“. Wagnerovci, ti po zuby ozbrojení trestanci s maturitou ze základní školy života a diplomem z kursu „Zločin a trest v praxi“, oznámili premiéru vlastního filmu o tom, jak byli na severu Mali rozmázlí jako pátý chod v Prigožinově cateringovém menu. Začíná to klasicky: chudák vězeň z Moskvy, co ještě před rokem oškrabával brambory v lágru, uslyší volání Matky Rusi a v záchvatu národní pýchy se dobrovolně nechá poslat do Bachmutu, kde absolvuje crash-kurs s realitou, přežije zázrakem ukrajinské dělostřelectvo, jen aby se později stal kosmonautem na písečné orbitě, když se v transportéru vyrobeném Wagner Group Catering & Death Services seznámí s mužem v zeleném šátku a RPG. A tak vzniká první válečný film, kde hlavní hrdinové stihnou umřít dřív, než se objeví na scéně. Zmíněný vrtulník Mi-24 tu nehraje roli vzdušné podpory, ale spíš rekvizitu k demonstraci gravitačních zákonů, zatímco „statečné vzdání se“ zbytku jednotky působí jako improvizovaná improvizace bez scénáře, bez velení, zato s přesvědčením, že z Kremlu už fakt nikdo nepřijde. Ale nebojte: v traileru to určitě vypadá jako heroický epos o nezlomné vůli, ba přímo malijský Dunkirk, jen s víc výbuchy a míň smyslem. A možná i s digitálně přidaným Prigožinem na obloze, jak z mraku kynutých knedlíků dohlíží na své hochy. Ale proč ne vlastně, když může být Putin válečný stratég, může být Wagner filmové studio.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
