(3 104 slov, doba čtení 16 minut)
V noci na 23. července, přibližně od 20:00, podnikla Ruská federace další útok s nasazením 71 útočného dronu typu Šahed a jeho imitací z oblastí Kursk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a z okupovaného Krymu (Čauda). Údery směřovaly na Dněpropetrovskou, Sumskou, Charkovskou a Čerkaskou oblast. Podle údajů k 09:00 zneškodnila ukrajinská PVO 27 cílů přímým zásahem nebo potlačením a dalších 18 bylo neutralizováno prostřednictvím REB. Zaznamenáno bylo 26 přímých zásahů ve 14 lokalitách, trosky dopadly na pěti dalších místech.
V noci na 22. července zasáhla Ukrajina sérií náletů cíle hluboko na území Ruské federace. V Samaře došlo po zásahu ukrajinských dronů k požáru v petrochemickém závodě Novokujbyševsk, který patří společnosti Rosněfť a je součástí ruského vojensko-průmyslového komplexu. Objekt zajišťuje výrobu klíčových chemikálií pro výbušniny, letecké palivo a munici. Rafinerie zpracovává ročně více než 8,8 milionu tun ropy a je jediným místem v Rusku, kde se vyrábí syntetický etylalkohol a para-terc-butylfenol. Podle kanálu Astra byla v důsledku útoku omezena mobilní síť a vypukl požár, který byl později uhašen. Současně byly ukrajinskými drony zasaženy další strategické cíle. Na letecké základně v Millerově (Rostovská oblast), odkud Rusko pravidelně vypouští drony Šahed, došlo k přímému zásahu. Ukrajinské údery dále zničily muniční sklad v Semenivce u Melitopolu, kde probíhající sekundární detonace zasáhly i samotné město. V Kerčském okrese na okupovaném Krymu došlo k rozsáhlým explozím a požáru v důsledku zásahu ruských muničních skladů. Drony rovněž poškodily klíčový železniční uzel v Novočerkasku a další infrastrukturu v Rostovské oblasti, včetně elektrárny a objektu společnosti Rostelecom.
Ukrajina oznámila ztrátu prvního stíhacího letounu Mirage 2000, který údajně havaroval při plnění mise, pravděpodobně nad Volyňskou oblastí. Podle dostupných informací pilot nahlásil dispečerovi poruchu letadla a následně se úspěšně katapultoval. Pátrací a záchranný tým jej nalezl ve stabilizovaném stavu. Ukrajinské úřady zřídily vyšetřovací komisi, která má objasnit příčiny nehody. Incident představuje první známý ztracený stroj tohoto typu od jeho nedávného předání Francií v rámci posílení ukrajinského letectva.
Podle uniklých dokumentů zaznamenala ruská 41. kombinovaná armáda, nasazená v oblasti Pokrovska v Doněcké oblasti, k 1. červnu 2025 „katastrofální“ ztráty: nejméně 8 625 vojáků bylo zabito, 10 491 vedeno jako pohřešovaní a 7 846 dezertovalo. Nejvíce postižena je 74. motostřelecká brigáda z Kemerovské oblasti, která přišla o více než dvojnásobek své původní síly; hlásí 2 479 mrtvých, 2 732 pohřešovaných a 2 789 dezercí. Podobně těžké ztráty uvádějí i 35. brigáda z Altajského kraje (1 975 mrtvých, 3 163 pohřešovaných, 2 229 dezercí), 55. brigáda z Tuvy (1 430 mrtvých, 1 467 pohřešovaných, 1 616 dezertujících) a 137. brigáda (1 158 mrtvých, 2 319 pohřešovaných, 948 dezercí). Dokumenty zároveň popisují přetrvávající vysokou míru dezerce, přičemž během jediného dne 31. května uprchlo 42 vojáků a během jednoho týdne 175, z nichž 28 % tvořili bývalí vězni zařazení do tzv. „rot V“. Údaje ilustrují rozsah personálních ztrát a rozkladu morálky uvnitř části ruských sil, přičemž nejvíce zasažené jsou jednotky rekrutované z regionů Sibiře a jižního Ruska.
Směr Sumy: Ruský kanál Slivočnyj Kapríz píše, že v Sumské oblasti probíhají boje.
Ukrajinská armáda ostřelovala ruské pozice v obytné části v severní Kundrativce. Střety se odehrávají přibližně 500 metrů od zóny pod kontrolou ruských sil.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo západně od Zapadného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru okupanti útočili v okolí Holubivky, u Stepové Novoselivky a v Zahryzovém.
V limanském sektoru pokračovaly boje u Hrekivky a okupanti postupovali jižně od Karpivky až k místnímu rybníku. Dále se bojovalo u Zelené Dolyny, Kolodjaz, Myrného, Jampolivky a v Torském, kde průzkumná skupina okupantů zabila civilistu. Rusové navíc postupovali západně od Dibrové.
V siverském sektoru se okupanti snažili postoupit u Hryhorivky a podařilo se jim obsadit lesík jižně od Orichovo-Vasilivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se bojovalo v Časiv Jaru, kde se okupanti snaží prorazit na sídlišti Ševčenko. Rusům se navíc podařilo dostat do západní části vesnice Bílá Hora.
Doněcká fronta: V toreckém sektoru ruský nepřítel provedl nejméně 13 útoků a obsadil téměř celou severní Dilijivku, což potvrzují i údery ukrajinských dronů severně od této vesnice. Dále se bojovalo v jihozápadní části Torecku a jižně od města se okupantům podařilo postoupit několik set metrů v Leonidivce.
Ve směru na Konsťantynivku pokračovaly boje ve směru na Oleksandro-Kalynové, Rusyn Jar a v Poltavce. V pokrovském směru tlačili okupanti u Novotoreckého, Majaku, u Novoekonomičného, Miroljubivky, Prominu, Lysivky, směrem na Novoukrajinku, Zvirové a v okolí Kotlyného a Udačného.
Jižně od Pokrovsku se bojovalo v Oleksijivce a v novopavlivském sektoru útočili Rusové u Zeleného Kutu, Dačného, Jalty, v Piddubném a postupovali západně od Myrného, jižně od Komaru a směrem k Voskresence. Více na jih se bojovalo v Zeleném Poli.
Ukrajinský parlament schválil kontroverzní zákon č. 12414, který podle domácích i mezinárodních kritiků ohrožuje nezávislost klíčových protikorupčních institucí; Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) a Úřadu speciální protikorupční prokuratury (SAP) tím, že je fakticky podřizuje Úřadu generálního prokurátora. Nová legislativa umožňuje generálnímu prokurátorovi Ruslanu Kravčenkovi vydávat závazné pokyny vyšetřovatelům NABU, převádět případy mezi institucemi a jmenovat státní zástupce do klíčových kauz, čímž vzniká riziko politického ovlivňování vyšetřování. Tento krok byl označen Evropskou komisí za „vážný krok zpět“ v oblasti právního státu a vyvolal pobouření veřejnosti i občanské společnosti na Ukrajině. Prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval oznámením, že předloží parlamentu nový návrh zákona, který by měl posílit nezávislost protikorupčních orgánů, což lze chápat jako snahu o zmírnění dopadů negativního vnímání této změny.
Ukrajinská armáda nadále testuje německé bojové vozidlo pěchoty KF41 Lynx, avšak dosud obdržela pouze jeden kus z plánovaných deseti, který dorazil koncem roku 2024 z továrny společnosti Rheinmetall v Unterlüß. Testování probíhá více než šest měsíců výhradně na tomto jediném exempláři, přičemž důvody zpoždění dalších dodávek zůstávají nejasné — není zřejmé, zda jde o průmyslový problém, nedostatek politické podpory v Berlíně nebo administrativní bariéry na ukrajinské straně. Potenciální kontrakt by mohl zahrnovat několik set vozidel, což by pro Rheinmetall znamenalo zásadní exportní úspěch. Zároveň se opět odkládá zřízení výrobní linky KF41 a Fuchs na území Ukrajiny, jejíž dokončení je nyní plánováno až na rok 2027.
Německo oznámilo převedení dalších dvou systémů protivzdušné obrany Patriot z výzbroje Bundeswehru na Ukrajinu, jak uvedl ministr obrany Boris Pistorius během online zasedání Kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Původně plánovaná dodávka dvou nových systémů přímo z USA byla odložena kvůli dlouhým dodacím lhůtám, a proto Berlín rozhodl o uvolnění již existujících jednotek ze svých ozbrojených sil, přičemž jejich pozdější náhrada bude zajištěna americkými dodávkami. Bundeswehr tak celkově poskytne Ukrajině pět systémů Patriot, zatímco nejméně dva další byly rozmístěny v Polsku k ochraně kritické infrastruktury. Tento krok potvrzuje zvýšenou německou angažovanost v oblasti strategické protivzdušné obrany Ukrajiny navzdory omezené velikosti vlastních zásob.
Nákup 62 samohybných houfnic Caesar 8×8 za více než 10 miliard korun pro českou armádu čelí vážným problémům, neboť dodávané systémy opakovaně neprošly továrními zkouškami. Klíčové potíže se týkají především systému řízení palby, dostřelu a palebné přesnosti. Zatímco původní verze Caesar 6×6 je odzkoušena a úspěšně nasazována ve více než deseti zemích, česká verze 8×8 vznikla na základě specifických požadavků Prahy včetně instalace německého systému řízení palby Adler na podvozku Tatra místo francouzského, výrobcem doporučeného řešení. Většina z celkové částky – 7,2 miliardy korun – již byla Francii zaplacena formou záloh, přičemž kontrakt podle dostupných informací neobsahuje klauzuli umožňující vrácení peněz v případě odstoupení od smlouvy. Ministerstvo obrany má na letošní rok alokovánu další miliardu, a přestože výrobce nedostatky připisuje českým úpravám, zůstává další osud zakázky nejistý.
Německo zahájilo výstavbu nové továrny na výrobu protiletadlových raket GEM-T pro systémy Patriot, přičemž první dodávky těchto raket z domácí produkce se očekávají nejdříve koncem roku 2026 nebo začátkem roku 2027. Výrobní závod společnosti MBDA ve Schrobenhausenu, jehož výstavba začala v listopadu 2024, bude mít plochu přibližně 6 000 m² a zaměstná přes 300 pracovníků. Podle generálmajora Christiana Freudinga půjde o zcela nezávislou evropskou výrobní linku, což Německu umožní volně nakládat s produkcí, včetně potenciálních dodávek Ukrajině. GEM-T rakety mají oproti modernější verzi PAC-3 MSE menší kapacitu zachycení balistických hrozeb a nižší počet raket na odpalovací zařízení (4 vs. 12), ale naopak delší dosah vůči aerodynamickým cílům, a to až 160 km. Paralelně probíhají jednání mezi Rheinmetallem a Lockheed Martin o výrobě raket ATACMS a PAC-3 v Evropě, avšak tento projekt se dosud nachází ve fázi příprav.
Řecké námořnictvo podepsalo s německou společností TKMS memorandum o porozumění k modernizaci čtyř ponorek třídy HDW 214, které tvoří páteř řeckých podmořských sil. Dohodu uzavřeli 10. července generální ředitel loděnic Skaramangas Miltiadis Varvitsiotis a bezpečnostní ředitel TKMS Fred Thomas Keupp. Modernizace v polovině životního cyklu má prodloužit provozní životnost ponorek o dalších dvacet let a zvýšit jejich bojové schopnosti na současný standard. TKMS, jakožto původní výrobce těchto plavidel, zajišťuje kompatibilitu modernizačních prvků a technickou kontinuitu. Řecko zároveň podle dostupných informací projevuje zájem o akvizici nově vyvíjené třídy 212 CD, kterou společně vyvíjejí Německo a Norsko jako nejnovější generaci neatomových ponorek.
Spojené království se rozhodlo zaplatit za přístup k obrannému fondu EU, který má posílit schopnosti evropských států čelit rostoucí ruské hrozbě, jak informoval deník Financial Times. Londýn tak získá možnost účastnit se společného zadávání veřejných zakázek financovaných z nově spuštěného fondu, který má mobilizovat úvěrovou kapacitu EU ke zvýšení obranných výdajů a efektivity v rámci evropského obranného průmyslu. Přístup britských firem k tomuto mechanismu bude podmíněn tím, že minimálně 65 % hodnoty daného produktu bude pocházet ze „spolehlivých“ států, mezi něž patří členské země EU, Ukrajina, Norsko, Švýcarsko a další určené partnery. Británie bude zároveň odvádět určité procento z hodnoty zbraní získaných prostřednictvím fondu, přičemž přesná výše tohoto příspěvku je dosud předmětem jednání. Očekává se, že konkrétní dohoda bude zveřejněna v nadcházejících dnech.
Německo a Norsko oznámily rozšíření strategické spolupráce v oblasti obrany, vyzbrojování a energetiky, přičemž hodlají uzavřít novou bilaterální obrannou dohodu. Ve společném prohlášení zveřejněném během návštěvy norského premiéra Jonase Gahra Støreho v Berlíně oba státy zdůraznily úzké partnerství při podpoře Ukrajiny a společném úsilí o posílení dohledu a průzkumu v klíčových námořních oblastech, zejména v severním Atlantiku a na Dálném severu, včetně ochrany podmořské infrastruktury. Klíčovou oblastí spolupráce je vývoj ponorek a raket typu 212CD, přičemž obě země chtějí dále prohloubit propojení svých námořních a pozemních sil v rámci regionálních plánů NATO. Nová obranná dohoda má zahrnovat i rozvoj vesmírných kapacit, s cílem posílit evropský přístup do vesmíru a odolnost vůči hybridním hrozbám. Vedle obranné spolupráce se státy zaměří i na oblast energetiky, kde Norsko zajišťuje polovinu německých dodávek plynu a hraje klíčovou roli v rozvoji obnovitelných zdrojů a technologií dekarbonizace.
Německý Bundeswehr plánuje výrazně navýšit objem nákupu nových útočných pušek G95A1/G95KA1, aby uspokojil rostoucí potřeby v důsledku rozšiřování ozbrojených sil. V rámci přípravy na tuto expanzi budou všechny tři klíčové komponenty projektu – samotná zbraň, optika a laserový zaměřovací modul – aktualizovány prostřednictvím dodatků ke stávajícím rámcovým smlouvám. Celkový plánovaný objem akvizice nyní zahrnuje přibližně 250 000 kusů, z čehož přibližně polovina má být pokryta pevnými kontrakty. Vzhledem k předpokládanému nárůstu velikosti armády a širšímu zapojení záložních i bezpečnostních jednotek se však zvažuje možnost, že celková potřeba nových útočných pušek v budoucnu překročí hranici 500 000 kusů.
Dnes vám přinášíme další z hlášení naší požární hlídky z Ruska. Vzhledem k již před nějakou dobou schválenému zákonu, zakazujícímu publikaci videí s výsledky útoků ukrajinských dronů na sociálních sítích, je nyní sice těžší přinést důkazy o výsledku těchto útoků, uvedeme alespoň jejich přehled se známými důsledky.
Prvním cílem útoku v noci na 23.7. byl petrochemický kombinát ve městě Novokujbyševsk v Samarské oblasti. Tense kromě zpracování ropy a výroby paliv zabývá i výrobou mnoha dalších chemikálií, jako je například benzen, fenol, aceton nebo syntetický alkohol. Tyto chemikálie následně slouží jako vstupní suroviny pro výrobu výbušnin, tedy například trinitrotoluenu nebo hexogenu, které se využívají pro plnění dělostřelecké munice a dalších zbraní, a tak i narušení výroby v tomto kombinátu může narušit zásobování ruské armády.
Dalším cílem útoků ukrajinských dronů byla Rostovská oblast, kde trosky dronů dopadly na objekty městech Novočerkassk a Šachty, a také do Mjasinkovské, Rodionovo-Něsvětajské a Aksajské obce. V této oblasti vidíme pokračování nové ukrajinské strategie zaměřené na rozvrat dopravní infrastruktury (dříve došlo například k cílenému útoku na moskevská letiště), zde byla hlavním cílem železniční infrastruktura a bylo hlášeno úplné zablokování železničního provozu ve městě Novočerkassk.
Připomeňme, že k uzavření provozu letišť v napadených oblastech došlo již počtvrté od počátku letní turistické sezóny, a poslední přerušení provozu trvalo od 19. do 21.7. Ministerstvo dopravy ústy svého aktuálního ministra Andreje Nikitina uvedlo, že spolupracuje s ministerstvem obrany a snaží se situaci turistů uvízlých na letištích řešit (již třetí den jim například zajistilo matrace, aby ti nemuseli nocovat na letištích na holé zemi), není sle v jeho silách vyřešit všechny obtíže.
Podle organizace ATOR zaznamenal od počátku května tohoto roku výrazné zpoždění letu přibližně každý desátý pasažér, což je úroveň o řád vyšší, než v minulých letech. Obdobná je i situace v železniční přepravě a mnohahodinové kolony byly na počátku tohoto týdne hlášeny i na silniční větvi Krymského mostu, letošní cesta na dovolenou se tak stává pro mnoho Rusů značně náročná. Tento rozvrat dopravy ale způsobuje značné ztráty také dopravcům, kteří se již dříve nacházeli ve značně neveselé finanční situaci.
Sýrie: Syrská prozatímní vláda požádala Turecko o podporu při posílení obrany, uvedli to turečtí činitelé. Stalo se tak po nedávných sektářských nepokojích, které zvýšily napětí v zemi a vyústily i v izraelské letecké útoky. Podle tureckého ministerstva obrany Damašek rovněž žádá pomoc v boji proti teroristickým skupinám, včetně Islámského státu. Turecko zvažuje poskytnutí výcviku, poradenství a technické podpory. Napětí se minulý týden vyhrotilo v provincii Sweida, kde došlo ke střetům mezi beduínskými Araby a drúzskými milicemi. Následovaly izraelské útoky na syrská vojenská zařízení, které měly chránit drúzské komunity. Turecko dlouhodobě podporuje syrskou prozatímní vládu prezidenta Ahmada al-Sharaa a usiluje o obrannou dohodu, která by mohla zahrnovat i turecké základny na syrském území. Ankara rovněž podporuje dohodu mezi syrskou vládou a kurdskými jednotkami SDF o jejich začlenění do národní armády. Její realizace však vázne kvůli neshodám o budoucím statutu SDF.
Bývalý zvláštní vyslanec prezidenta Trumpa pro Sýrii Thomas Barak prohlásil, že syrská armáda nevstoupila do Es-Suvejdy, a tudíž se prý nepodílela na útocích proti drúzům. Za pachatele označil radikály z Islámského státu a dodal, že videa ze sociálních sítí nejsou důvěry hodná. Ve skutečnosti se však masakru podle svědků přímo účastnili ozbrojenci napojení na vůdce džihádistů Abú Muhammada al-Džuláního. Šlo o předem naplánovanou operaci, do které se zapojily i prorozvědné jednotky loajální Damašku. Hlavní útočnou silou bylo údajně sunnitské kmenové uskupení Ukajdát z provincie Dajr az-Zaur, odkud pochází i řada Džuláního spojenců, včetně šéfa syrské rozvědky Husejna as-Salámy. V oblasti měla ooerovat také elitní 25. brigáda syrského ministerstva obrany vedená Abú Amšou, dříve obviněným z etnických čistek. Džulání podle nepotvrzených informací konflikt vyprovokoval, aby zlomil odpor drúzského regionu a dostal ho pod svou kontrolu. Podobný scénář údajně hrozí i arabským a kurdským silám, které zatím odmítají spolupráci s Damaškem.
Somálsko: Džihádisté z al-Šabáb se přibližují k provládním milicím, které se přeskupují ve vesnici Mahás a čekají na delegaci hledající podporu v Addis Abebě. Al-Šabáb je méně než 10 km od Mahásu. Pokud vesnice padne, posledním útočištěm milic může být tábor Lamagalay u Beledweyne.
Etiopie: Při protiteroristické operaci po celé Etiopii zadržely bezpečnostní složky 82 podezřelé z napojení na Islámský stát. Šlo o osoby, které šířily propagandu, zajišťovaly financování a logistiku ISIS v Africe. Podle zpravodajských služeb část zadržených prošla výcvikem v somálském Puntlandu. Měli za úkol radikalizovat zranitelné skupiny obyvatel, proniknout do náboženských institucí a zakládat skryté buňky v Etiopii. Důvodem přesunu aktivit do Etiopie jsou ztráty, které ISIS utrpěl v Puntlandu. Tamní ministerstvo obrany oznámilo, že operace proti ISIS, zahájená v lednu 2025, vstoupila do závěrečné fáze. Po jejím ukončení se pozornost zaměří na islamisty z al-Káidy napojené skupiny aš-Šabáb.
Kongo: Milbloger Majakovsk píše, že navzdory dohodě o příměří s konžskou vládou ovládlo hnutí M23 vesnice Luke a Katabombo v oblasti Masisi. Boje pokračují i v dalších částech Severního a Jižního Kivu. Konžská vláda situaci prozatím nekomentovala.
Pákistán: Zakázaná skupina Tehrík-e-Talibán Pákistán (TTP) se přihlásila k bombovému útoku na bezpečnostní síly v oblasti Karam v Jižním Vazíristánu. Podle neoficiálních zpráv jsou mezi vojáky oběti, úřady to však zatím nepotvrdily.
Dnešní Třešnička™ bude posledním stádiem dezolatoria, aneb jak konzervativní Texasan utekl z „duhového pekla“ Spojených států, aby objal „tradiční hodnoty“ svaté Matky Ruska. Derek Guffman, rozený Huffman, 46letý cowboy, patriot, otec a zapřísáhlý nepřítel duhových barev se rozhodl, že změnit kurz USA lze už snad jedině vlastizradou a službou nepříteli. Jeho sen o patriarchátu, konfederačních vlajkách a hořících křížích se nicméně rozplynul v parodii hry Escape from Tarkov. V potěmkinově vesnici pro americké ex-patrioty totiž žijí jen dvě rodiny. Guffmanovi a nějací Kirbyovi, čurdové, co vyslyšeli volání Putina už dříve. Ale to nevadí! V groteskním předměstí amerického velkoměsta alespoň nemusí koukat na mladíky v obtažených džínách s růžovým přelivem. Je součástí mužného světa. Přispívá mužnosti. Konečně je muž, jak má být. “A co je ještě mužnější?”, ptá se ho verbíř ministerstva obrany RF. “Vstup do našeho bataljonu Džordže Vašingtona, můžeš bejt dál svářeč nebo psát propagandu pro svý soudruhy v Americe a zničit ten brloh gay satana,” lákají Dereka Chlapmuže. Každý, kdo má všech pět pohromadě, by utíkal přes Sibiř na Aljašku, ale Derek měl nehodu s flexou, a tak již umí jen do čtyř. No to víte, že mu lhali – všichni verbíři jsou stejní. Po třech dnech výcviku formou “eto pulemjot, vrag tam, za rodinu, davaj!” nafasoval dvě masové konzervy z operace Provide Hope, AK-74 z války v Afghánistánu, uniformu, ve které už někoho pohřbili a pozdrav na rozloučenou “marš suka!” Jeho ženuška s kopou dětí si mezitím stěžuje, že nikdo kolem nich neumí anglicky, nemají tam školu, wifi a ani práci. Jediné čeho je dost je vodka a sebelítost. Možná že ta nová zájmena nebyl až takovej problém, no. A tak se Derek, brzy “He/Was”, potácí s puškou v blátě 10 000 kilometrů od domova, který zradil a možná přemýšlí, jestli by nebylo lepší zůstat v Texasu, vypnout projednou ty socky, sekat si předzahrádku a pořádat BBQ se sousedy. Místo toho skončil na okraji světa a nejspíš chcípne za lidi, kterým nerozumí a už vůbec je nepochopil.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez,
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
