(3 000 slov, doba čtení 16 minut)
V noci na 27. července, provedla Ruská federace další masivní útok pomocí 83 útočných dronů typu Šahed a jejich imitací z oblastí Orjol, Kursk, Šatalovo, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a z okupovaného Krymu (Hvardijské). Útoky mířily na sever, jih, východ i centrální část Ukrajiny. Podle údajů k 10:30 bylo ukrajinskou protivzdušnou obranou zneškodněno nebo potlačeno 78 dronů, přičemž bylo potvrzeno pět zásahů ve třech lokalitách a dopady trosek na dalších dvou místech.
V noci také pokračovaly rozsáhlé ukrajinské útoky pomocí bezpilotních prostředků hluboko na území Ruské federace. Drony například zasáhly rozvodnu u železnice poblíž obce Okťabrskij ve Volgogradské oblasti. Zásah dronů byl hlášen i v Leningradské oblasti, kde podle guvernéra Alexandra Drozdenka protivzdušná obrana zničila přes deset cílů. V Petrohradu byl dočasně pozastaven provoz na letišti Pulkovo a došlo k výpadku mobilního internetu. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci zničilo 99 ukrajinských dronů nad 11 regiony, okupovaným Krymem a Černým mořem, a později upřesnilo celkový počet eliminovaných prostředků za posledních 24 hodin na 291 dronů, dvě řízené pumy a tři rakety z českého raketometu Vampire.
Ruská dělostřelecká převaha ve válce proti Ukrajině zaznamenala výrazný pokles, a to navzdory masivním dodávkám munice z KLDR, která podle jihokorejské rozvědky pravděpodobně poskytla Moskvě více než 12 milionů granátů ráže 152 mm. Zatímco Rusko stále udržuje vysokou úroveň spotřeby dělostřelecké munice (průměrně 27 000 granátů denně) jde o pokles oproti srpnu 2024, kdy ruské síly používaly přes 44 000 granátů denně. V té době byl poměr mezi ruskou a ukrajinskou spotřebou munice přibližně 3:1 ve prospěch Ruska, zatímco v červenci 2025 se tento poměr snížil na 1,8:1. Úroveň ruské dělostřelecké aktivity přitom od počátku roku 2025 zůstává víceméně stabilní.
Směr Sumy: Kanál ArchandělSpetsnaza napojený na ruský neonacistický prapor Rusič píše, že situace v “Sumské pasti” se zhoršuje. Po obsazení Kindrativky ukrajinské jednotky zahájily útok na sousední vesnici Aleksijivku. Do oblasti byly údajně nasazeny jednotky ukrajinských speciálních sil (SSO), což výrazně ztížilo obranu. Dodává, že bez ohledu na různé názory – SSO patří k nejlépe vycvičeným. Kromě nich zde operuje i velké množství vojáků z 425. útočného pluku, kterých je tolik, že některé roty byly přesunuty i do Charkovské oblasti. Boje pokračují, nepřítel tlačí nejen počtem, ale i kvalitou sil – včetně masivního nasazení dronů proti ruským pozicím.
Ukrajinské zdroje během dnešního dne potvrdili, že jejich jednotky na sumském úseku fronty úspěšně dokončili vyčištění oblasti a převzaly plnou kontrolu nad obcí Kindrativka.
Z Belgorodské a Kurské oblasti dnes nejsou hlášeny žádné změny.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti probíhaly boje v prostoru Kozačské Lopaně, Kudijivky, Vovčansku, Hlybokého a ve směru na Fyholivku.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo poblíž Starycje a ve Vovčansku. Okupanti také postupovali východně od Tichého, bojovalo se západně od Milového a u Krasneho Peršeho .
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru pokračovaly boje u Radkivky, okupanti se snažili probít do Kupjansku a bojovalo se i v Zahryzovém.
V lymanském sektoru se okupanti snažili prorazit obranu poblíž Zeleného Haje, Hrekivky, směrem na Novy Mir, u Karpivky, Šandryholového, u Kolodjaz a Torského.
V siverském sektoru se bojovalo u Hryhorivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru pokračovaly boje ve směru na Predtečiné a v okolí Bílé Hory.
Doněcká fronta: Okupanti se snažili prorazit západně od Torecku.
Ve směru na Konsťantynivku se bojovalo jižně od Oleksandro-Kalynového a směrem na Rusin Jar, Poltavku a Volodymyrivku. Směrem na Pokrovsk probíhaly boje u Novotorecku, Západně od Raziného, v Novoeekonomičném, Lysivce, u Novoukrajinky, Ševčenka, ve Zvirovém, Kotlyném a Udačném. Podle ukrajinských zdrojů se okupantům nadále daří pronikat do samotného Pokrovsku.
Jižně od Pokrovsku se okupanti snažili postupovat na sever od Novoserhijivky, ve směru na Muravku, podařilo se jim postoupit jižně od Hrichového a bojovalo se i v Oleksijivce. Na novopavlivském směru se okupanti snaží prorazit západně od Dačného, pronikli do Zeleného Haje, bojovalo se v Tolstém, Myrném a u Voskresenky. Okupanti obsadili Malijivku.
Jižní fronta: Ve směru na Orichiv pokračovaly boje v Kamjanském.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Slovenská policie zveřejněním zásahu na Ukrajině ohrozila bezpečí českých i slovenských týmů. Policie České republiky kritizovala předčasné zveřejnění informací ze strany slovenských kolegů, které podle ní mohlo ohrozit české policisty působící při zadržení Ukrajince podezřelého z bombových výhrůžek. Mluvčí Policejního prezidia Josef Böhm uvedl, že slovenská policie zveřejnila podrobnosti o společné operaci bez souhlasu české strany a navíc údajně zamlčela „ruskou stopu“ hlavního podezřelého. „Ke zveřejnění došlo v době, kdy policejní týmy stále byly na Ukrajině v Dnipru. Na místě se stále pracovalo, to nebylo taktické zejména s ohledem na bezpečnost všech přítomných na místě, které není příliš vzdálené ani od Ruska, ani od fronty,“ uvedl Böhm. Podle něj hrozilo reálné riziko, že by mohli být policisté zasaženi ruskou raketou nebo dronem. Zdroj týdeníku Respekt, který citoval Aktuálně.cz, navíc uvedl, že existovala dohoda mezi Českem a Slovenskem, že se informace o operaci zveřejní až poté, co se všechny policejní týmy vrátí z Ukrajiny. Krátce před zveřejněním slovenské zprávy měl koordinátor operace za Eurojust Pavel Zeman údajně všechny strany vyzvat, aby s publikací vyčkaly. Slovenská strana však několik hodin po jeho výzvě zprávu přesto vydala – a podle české strany navíc vynechala klíčový aspekt: ruské pozadí případu.
Rakousko uvažuje o vstupu do NATO. Rakouská vláda poprvé otevřeně připustila možnost debaty o vstupu země do NATO a o opuštění neutrality, kterou si udržuje již 70 let. V rozhovoru pro Welt to uvedla rakouská ministryně pro evropské a mezinárodní záležitosti Beate Meinl-Reisinger. Na otázku, zda podporuje myšlenku možného přistoupení Rakouska k Severoatlantické alianci, odpověděla, že samotná neutralita zemi nechrání. „Na pozadí stále nejistější globální bezpečnostní situace a stále agresivnějšího Ruska je Rakousko chráněno především investicemi do vlastní obrany a do partnerství,“ uvedla ministryně. Zdůraznila, že je „v zásadě otevřená“ veřejné diskusi o budoucí bezpečnostní a obranné politice Rakouska, která by mohla být „velmi přínosná“. Sama ale připustila, že v současnosti neexistuje parlamentní ani veřejná většina, která by vstup do NATO podporovala. „Nejde o to, že bych chtěla mávat vlajkami a pochodovat do NATO. Ale nemůžeme si myslet, že když nikomu neublížíme, nikdo neublíží nám. To by bylo naivní. Svět se změnil,“ dodala. Zároveň připomněla, že Rakousko se už nyní podílí na evropské bezpečnosti – nasazuje vojáky v mírových misích a „dělá vše, co je možné“, v rámci bezpečnostní politiky EU. V tomto smyslu se podle ní rakouská neutralita „od vstupu do EU v roce 1995 citelně proměnila“. V rozhovoru se vyjádřila také k válce na Ukrajině. Podle ní si Ukrajina přeje mír, zatímco Rusko ne. Pokud by měl ruský prezident Vladimir Putin o mír skutečný zájem, zahájil by jednání o příměří. „Americký prezident Donald Trump předal Putinovi Krym a několik východních oblastí takřka na stříbrném podnose a zároveň vyloučil členství Ukrajiny v NATO. A co udělal Putin? Pokračuje ve válce, jejímž cílem je zničení Ukrajiny,“ uzavřela ministryně.
Rusko ruší oslavy ku Dni námořnictva. Poprvé od svého vzniku v roce 2017 Rusko zcela zrušilo hlavní námořní přehlídku v Petrohradu u příležitosti Dne námořnictva, který se slaví poslední červencovou neděli. Oznámil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v komentáři pro propagandistický deník Kommersant. Podle něj byla akce zrušena z bezpečnostních důvodů, protože „bezpečnost je na prvním místě“. Britské ministerstvo obrany ve své zpravodajské zprávě připomnělo, že v letech 2017 až 2024 se hlavní námořní přehlídka pravidelně konala právě v Petrohradu. Součástí byl přehlídkový průjezd válečných lodí, z nichž některé připluly z jiných oblastí Ruské federace. Tradičně se účastnily také lodě a zástupci jiných zemí.
Německo ve spolupráci se Spojeným královstvím dodá Ukrajině v nejbližší době 220 000 kusů munice ráže 35 mm pro systémy protivzdušné obrany Gepard, jak oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius během jednání ve formátu Ramstein. Celý objem munice bude financován z německého státního rozpočtu, což potvrzuje pokračující snahu Berlína podporovat ukrajinskou protivzdušnou obranu prostřednictvím dodávek klíčové munice pro efektivní boj proti dronům a nízko letícím cílům.
Česká republika zvažuje využití evropského úvěrového nástroje SAFE k financování nákupu hlavních bojových tanků Leopard 2A8 v rámci přistoupení k německé rámcové dohodě. Ministerstva obrany a financí ČR prověřují možnost získání finanční podpory z uvedeného nástroje na krytí nákladů ve výši přibližně 52 miliard Kč (2,1 miliardy eur), které by pokryly plánovaný nákup minimálně 61 tanků ve vícero verzích s opcí na dalších 16 kusů. Podle dostupných informací byla realizace projektu dosud pozdržena kvůli rozpočtovým omezením, přičemž využití mechanismu SAFE by mohlo tuto překážku odstranit a otevřít cestu k uskutečnění strategického pořízení nové těžké obrněné techniky pro Armádu ČR.
Německá společnost HENSOLDT získala zakázku v hodnotě přes 340 milionů eur na dodávku radarových systémů pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, přičemž kontrakt zahrnuje radary TRML-4D s technologií AESA a radary krátkého dosahu SPEXER 2000 3D MkIII. TRML-4D umožňuje rychlou detekci a sledování až 1 500 vzdušných cílů v dosahu do 250 km, včetně dronů, řízených střel, letadel a vrtulníků, a bude hrát klíčovou roli při rozšiřování schopností ukrajinské PVO ve spojení s dalšími dodávanými systémy západní výroby.
Rumunsko již převzalo 40 lehkých obrněných vozidel Cobra II turecké výroby, přičemž dalších 50 je na cestě a současně se připravuje zahájení jejich výroby v rámci domácího zbrojního průmyslu. Celkem má být podle smlouvy v hodnotě 857 milionů eur dodáno 1 059 vozidel, z nichž prvních 278 bude vyrobeno v Turecku. Výroba v Rumunsku bude probíhat prostřednictvím společného podniku SAROM, který založily společnosti Automecanica SA a Otokar Land Systems s rovnoměrným podílem. Přestože se původně počítalo se zahájením dodávek až ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025, termíny se podařilo uspíšit a první vozidla byla dodána již v červnu. Výrobní linka v Rumunsku je dle výrobce již připravena a po dokončení schvalovacích procesů se očekává výroba 6–8 prototypů ještě během letošního léta.
Dánsko si objednalo první systémy protivzdušné obrany VL MICA francouzské výroby, jejichž dodání se očekává do poloviny roku 2026 s cílem dosáhnout plné operační schopnosti do konce téhož roku. Akvizice je součástí širšího programu posilování pozemní PVO, do nějž Dánsko zahrnuje rovněž systémy NASAMS a IRIS-T SLM, a který reaguje na dlouhodobý deficit v této oblasti způsobený vyřazením systému HAWK již v roce 2004.
Německá vláda schválila návrh zákona, jehož cílem je výrazně zjednodušit a urychlit zadávání veřejných zakázek pro Bundeswehr prostřednictvím výjimek ze standardních pravidel. Návrh, který společně předložili ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reiche a ministr obrany Boris Pistorius, rozšiřuje působnost výjimek ze zákona o zadávání veřejných zakázek z roku 2022 z oblasti vojenského materiálu na veškeré potřeby Bundeswehru včetně civilních, jako jsou zdravotnické prostředky či stavební služby. Výjimky budou platné až do konce roku 2035. Nově bude možné zahájit zadávací řízení i před formálním zajištěním rozpočtových prostředků a budou zavedeny nástroje pro zrychlení přezkumných a schvalovacích procedur.
Dnes se blíže zaměříme na stav ruského bankovního sektoru. Již tři z dvaceti největších ruských bank uvažují o tom, že se v době kratší než 12 měsíců obrátí ma centrální banku s žádostí o finanční podporu z důvodu nedostatečného objemu vlastních financí v souvislosti s rostoucím objemem nesplácených úvěrů.
Celkový objem nesplacených úvěrů ruských obyvatel jen u kreditních karet činil ke konci května tohoto roku 575,9 miliard rublů, a neoficiální údaje ke konci června udávají již celkovou hodnotu 612 miliard rublů (tedy v přepočtu přibližně 160 miliard Kč). K tomu je potřeba přičíst nesplácené (a vzhledem k situaci na ruském trhu s nemovitostmi pro banky jen obtížně refinancovatelné prodejem jistiny) hypoteční úvěry, jejichž výše překročila ke konci května celkovou výši 129 miliard rublů (tedy přibližně 34 miliard Kč), přičemž tato suma se od počátku roku zdvojnásobila, a další typy půjček, kde je situace obdobná.
Nesplácené zadlužení ruských obyvatel je však pro banky jen tou menší z potíží, kterým musí v současné době čelit, větší je zadlužení společností. To se prohlubuje plošně napříč celou ruskou ekonomikou a extrémně vysoké je ve zbrojním sektoru, přičemž tento sektor je komerčními bankami nuceně financován za státem stanovených (tedy přeloženo do lidské řeči, pro banky nevýhodných) podmínek.
Vasilij Solodkov, ředitel bankovního institutu HSE přiznal, že ruské banky mají potíže, ale ujistil, že tato situace ještě nemůže ovlivnit jejich finanční stabilitu. Doporučil ale, aby ti z Rusů, kteří mají v bankách depozity s částkou vyšší než 1,4 milionu rublů (tedy v přepočtu přibližně 370 000 Kč), tento depozit rozdělili na účty v několika bankách, neboť ruský stát garantuje pojištění vkladů pouze do této výše. Důležité je ovšem také to, aby to byla jedna z dvaceti ruských bank (z celkem přibližně 150 bank podnikajících v Rusku), která má u centrální banky garantované pojištění vkladů. Přičemž mají rusové tento krok provést co nejdříve, nejpozději ale do konce tohoto roku.
Bude zajímavé sledovat reakci majetnějších rusů na toto doporučení, ale lze předpokládat, že vzhledem k postavení osoby, která jej vydala, se jím budou řídit. To může kromě jiného vyvolat tzv. “run” na vklady v menších bankách, které nedisponují stejným zajištěním vkladů jako velké instituce, což může dále zhoršit situaci celého ruského bankovního sektoru.
Připomeňme ještě, že značné finanční úspory má na svých účtech jen pouze asi 7% ruské populace, a okolo dvou třetin populace (podle informací publikovaných centrální bankou) má na účtu prostředky umožňující ji vykrytí výpadku příjmů pouze na období od 14 dní do jednoho měsíce. Vidíme tak, jak velká je v Rusku disproporce mezi úzkou velmi majetnou vrstvou, a zbytkem populace, který má finance postačující pouze na pokrytí průběžných výdajů bez možnosti vytvořit si jakoukoli větší finanční rezervu.
Izrael: Izraelské jednotky nedávno zničily 500 metrů dlouhý tunel Hamasu v severogazském městě Bejt Hanún. Podle armády tunel objevili rezervisté 646. výsadkářské brigády během operace zaměřené na odhalení podzemní infrastruktury Hamasu. O likvidaci se postarala elitní ženijní jednotka Jachalom.
Libanon: Velení IDF oznámilo a potvrdilo, že při včerejším útoku dronem v jižním Libanonu byli zabiti dva členové elitní jednotky Radwan hnutí Hizballáh. Mezi nimi byl i důstojník pro operace Muhammad Haidar Abboud a další nejmenovaný člen zodpovědný za dělostřelectvo.
Somálsko: Situace kolem města Maaxas se výrazně zhoršila kvůli silným útokům skupiny Al-Šabáb. Město je napadáno ze tří stran. Podle nejnovějších zpráv Al-Šabáb dnes ráno zahájil nový útok a tentokrát se jim údajně podařilo Maaxas obsadit. Celá oblast Hiraan je nyní na pokraji kolapsu.
Fotografie, které džihádisté zveřejnili přes své propagační kanály, ukazují těžce ozbrojené bojovníky pohybující se bez odporu po městě. Podle analytiků snímky vypadají věrohodně a svědčí o vážném selhání bezpečnostních sil v regionu Hiraan. Tento vývoj je těžkou ranou pro snahy vlády v Mogadišu a znovu otevírá otázku efektivity jejích operací proti islamistům ve střední části země. „Pokud jsou tyto záběry pravé, nejde jen o symboliku. Znamená to, že Al-Shabaab opět diktuje tempo na bojišti,“ uvedl jeden z regionálních analytiků pro Cirka News. Maaxas leží na klíčové dopravní trase východního Hiraanu a jeho ztráta by byla vážným taktickým neúspěchem pro vládní síly. Část jednotek je údajně na ústupu nebo se stahuje za město. Federální vláda se k fotografiím zatím oficiálně nevyjádřila, ale kritici upozorňují na slabou koordinaci a přetíženost bezpečnostních složek.
Burkina Faso: Dnes ráno zaútočili bojovníci skupiny Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) na armádní kontrolní stanoviště ve městě Pibaoré v provincii Kaya. Podrobnosti útoku či případné ztráty v tuto dobu nejeli známy. Vláda v Ouagadougou se k situaci prozatím nevyjádřila.
Mali: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin a (JNIM) oznámili, že dnes v poledne podnikli útok pomocí nástražného výbušného zařízení (IED) na společný patrol malijské armády (FAMa) a ruského „Africa Corps“ jižně od města Bourem.
Ruský milbloger Rybar píše, že po čtyřech dnech těžkých bojů na thajsko-kambodžské hranici hovořil Donald Trump s lídry obou zemí a oznámil, že jsou připraveni jednat o příměří. Přesto nedělní ráno přineslo nové dělostřelecké útoky a vzájemná obvinění. Kambodžský premiér Hun Manet Trumpovu výzvu podpořil, Thajsko rovněž, ale tvrdí, že z Phnompenhu zatím žádné konkrétní kroky nevidí. Navzdory diplomatickým prohlášením pokračují útoky a obě strany se navzájem viní z eskalace. Zprávy o tom, že Trumpův tlak ukončil střety, tak zatím zůstávají jen titulky.
Milbloger Majakovsk píše, že thajské jednotky postoupily v oblasti sporného území Chong An Ma. Neoficiálně se mluví i o postupu v oblasti Smaragdového trojúhelníku (označené šedě).
V oblasti tržiště Rong Kluea jenž se nachází na hraniční přechodu Poi Pet bylo během dnešního dne zaznamenáno rozmístění thajské pěchoty, jenž zde byla umístěna k posílení kontingentu těžkých zbraní které se zde rozmístili včera.
Ve vzduchu dnes bylo převážně aktivní Thajské královské letectvo, jenž podnikalo údery na kambodžské dělostřelecké pozice a vojenskou infrastrukturu v oblastech Ta Kwai a Ta Muen Thom.
Dnešní Třešnička™ bude pohádková. Na pouť, za devatero schengenskými závorami, se vydali čtyři čeští soudruzi, co pořád věří, že Rudá hvězda svítí jasněji než semafor v Jičíně. Putovali po památných místech a sbírali razítka hrdinství, až se na zpáteční cestě postavili před lotyšskou bránu. „Čest práci, pusťte nás domů!“ zvolali s portmonkami plnými suvenýrů. Ale lotyšský celník, povahou svéráz něco jako hajný Robátko ze šumavských hvozdů, jen zakýval hlavou a řekl: „Kamarádi (asi řekl něco o bramborách a smrti, ale chceme tu kid friendly pohádkovou atmošku), tohle je hranice, ne vrata do pohádky”. A tady má naše FAFO-bajka™ to Ezopské poučení: “…kdo se courá po říši carských draků, tomu se může stát, že se domů vrátí leda oklikou.“ A tak soudruzi stojí za čárou, čekají na zázrak a možná jim už dochází, že cesty do říše nostalgie mají často dražší tu zpáteční. No a když už zmiňujeme s pohádkama ten Jičín, tak Rumcajs by pravil: když se člověk zaplete s loupežníky, nesmí se divit, že ho ve městě nechtějí pustit přes most. Nebo by řekl, “děti, nebuďte kokoti”, i když toto spíš zní jako od formana Šejtročka.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez,
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
