(2 378 slov, doba čtení 13 minut)
Audioverze článku bude doplněna co nevidět!
V noci na 15. ledna Rusko zaútočilo na Ukrajinu 82 drony, z nichž 61 cílů se podařilo ukrajinské protivzdušné obraně zničit nebo potlačit, uvedlo Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Útočníci nasadili přibližně 60 dronů Šahed (včetně proudových verzí), zbytek tvořily typy Gerbera, Italmas a další. Drony byly vypuštěny z území Ruska (Kursk, Orel, Brjansk, Primorsko-Achtarsk, Millerovo) i z okupovaného Krymu a Doněcké oblasti. K 8:30 bylo zaznamenáno 61 zneškodněných UAV, 21 zásahů útočných dronů na 13 místech a dopady trosek na 3 lokalitách.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve směru na Zelené, Hrafské, ve Vovčansku, u Vovčanských Čutorů a u vesnice Kruhlé.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se okupanti snažili postupovat na Petropavlivku, u Piščaného a na Borovou.
V lymanském sektoru se bojovalo u Karpivky, Novoselivky, Drobyševého, Stavek, Torského, Zaričného a ve směru na Dibrovou.
Ve slovjanském sektoru probíhaly boje směrem na Zakitné, u Svjato-Pokrovska a u Fedorivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru neprobíhaly útočné operace.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru se bojovalo u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ivanopilije, Kosťantynivky a Ščerbynivky. Údery ukrajinských dronů ukazují ruský postup ve směru na Berestok, což potvrzuje i mapa DeepstateUA a bojovalo se i směrem na Sofijivku a Torecké.
V pokrovském sektoru pokračovaly střety u Nového Šachového, Dorožného, Zapovidného, Rodynského, v Mirnohradu, Pokrovsku, severně od Kotlyného a Udačného.
Ve směru na Novopavlivku Rusové útočili u Dačného a Filije.
V oleksandrivském sektoru se okupanti snažili postupovat směrem na Ivanivku, u Sičněvého, dostali se do Orestopilu a dále tlačili u Zlahody a směrem na Nové Záporoží.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru se bojovalo směrem na Dobropilji a u Zeleného. Bojovalo se i u Huljajpole a skupinám okupantů se daří pronikat západně od tohoto města.
V orichivském sektoru Rusové tlačili směrem na Pavlivku a u Primorsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Prezident Petr Pavel zahájil ve čtvrtek 15. ledna 2026 svou třetí návštěvu Ruskem napadené Ukrajiny jednáním ve Lvově s představiteli místní správy, mimo jiné se šéfem vojenské správy Lvovské oblasti Maksymem Kozyckým a ministryní pro veterány Natalijí Kalmykovovou. Po schůzce uvedl, že ukrajinská strana vyjádřila vděčnost za pokračování české muniční iniciativy, kterou označil pro zásobování fronty za klíčovou bez snadné náhrady. Pavel se také zúčastnil pietního aktu na Lyčakivském hřbitově v doprovodu starosty Andrije Sadového a uctil padlé ukrajinské vojáky. Podle jeho mluvčího odcestoval i přes nedávnou chřipku a zbytkové teploty. Prezident zároveň řekl, že cestu nevnímá jako vzkaz české vládě, spíše jako potvrzení, že jeho podpora Ukrajiny je neměnná.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že potenciální mírovou dohodu neblokuje Rusko, ale Ukrajina. Uvedl to v rozhovoru pro agenturu Reuters. „Myslím, že on (ruský prezident Vladimir Putin – pozn. red.) je připraven uzavřít dohodu. Myslím, že Ukrajina je k dohodě připravena méně,“ řekl Trump. Na otázku, proč se americkému vyjednávání dosud nepodařilo válku ukončit, odpověděl stručně: „Zelenskyj.“ Když byl následně dotázán, proč se domnívá, že ukrajinský prezident jednání brzdí, své tvrzení dále nerozvedl a pouze uvedl, že podle něj „má prostě problém to dotáhnout“. Ve stejném rozhovoru Trump také uvedl, že si není vědom případné plánované cesty zvláštního vyslance Steva Witkoffa a svého zetě Jareda Kushnera do Moskvy, o níž dříve informoval Bloomberg. Zároveň nevyloučil, že by se mohl setkat s Volodymyrem Zelenským na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.
Francouzští vojáci odcestovali do Grónsko, aby se zúčastnili cvičení pořádaných Dánsko společně s dalšími evropskými partnery. Oznámili to francouzský prezident Emmanuel Macron a náčelník generálního štábu Francie Fabien Mandon. Podle Macrona Francie na žádost Dánska vstoupila do společných manévrů Operation Arctic Endurance; první francouzské jednotky už jsou na cestě. Den předtím potvrdily také Bundeswehr, že 15. ledna vysílají do hlavního města Grónska Nuuk průzkumnou skupinu 13 vojáků. Dánsko už dříve uvedlo, že v souvislosti s výcvikem posiluje přítomnost na ostrově. V následujících týdnech se má zvýšit počet letadel, lodí i personálu – včetně spojenců z NATO. Cvičení zahrnují ochranu kritické infrastruktury, pomoc místním úřadům (včetně policie), přijetí spojeneckých sil, zapojení bojového letectva a námořní úkoly v arktickém prostoru.
USA zabavily tanker z ruské „stínové flotily“. Americké síly 15. ledna v Karibiku převzaly kontrolu nad ropným tankerem Veronica. Operaci potvrdilo US Southern Command a agentura Reuters. Podle americké armády byla loď zadržena bez incidentu a porušovala karanténní režim prezidenta Donald Trump pro sankcionovaná plavidla v Karibiku. Jde už o šestý tanker zadržený USA v posledních týdnech. Všechny zadržované lodě byly buď přímo pod sankcemi, nebo patřily ke „stínové flotile“, která maskuje původ ropy ze sankcionovaných zemí — zejména Ruska, Íránu a Venezuely. Reuters upozorňuje, že k zásahu došlo den před setkáním Trumpa s venezuelskou opoziční lídryní María Corina Machado. Zabavování tankerů je součástí širší kampaně Washingtonu proti ilegálním exportům ropy a proti strukturám, které tyto režimy financují.
Ukrajina dostane polské MiGy výměnou za technologie. Polský náměstek ministra obrany Paweł Zalewski potvrdil, že Polsko je v závěrečné fázi technických jednání s Ukrajinou o předání stíhacích letounů MiG výměnou za ukrajinské technologie bezpilotních prostředků. Podle Varšavy se řeší už jen logistika a údržba letadel a nyní se čeká na oficiální reakci ukrajinského ministerstva obrany. Dříve polská strana uvedla, že by se dohoda mohla týkat 6–8 letounů z celkových 14 MiGů, přičemž první dodávka by měla zahrnovat méně než deset strojů.
Do Kyjeva 15. ledna dorazila šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva. Jednání se mají týkat především příprav ukrajinského rozpočtu na rok 2026, rozšíření daňové základny a zajištění dlouhodobého externího financování. Tyto kroky jsou klíčové pro uvolnění 8,2 miliardy dolarů pomoci, na které se Ukrajina s MMF dohodla v listopadu 2025. Georgievová má v Kyjevě jednat s prezidentem Volodymyr Zelenskyy, premiérkou Yulia Svyrydenko a guvernérem centrální banky Andriy Pyshny. Detaily programu nejsou z bezpečnostních důvodů zveřejněny.
Dnes si díky údajům publikovaným ruskou státní agenturou Rosstat přiblížíme, jak se v Rusku vyvíjela inflace v prvních týdnech roku 2026. Připomeňme, že za první lednový týden Rosstat statistiky nepublikuje, neboť jsou v té době slaveny pravoslavné vánoce, a tak jsou nejčerstvější údaje k dispozici až nyní. Také je potřeba vzít v potaz to, že Rosstat pravidelně upravuje spotřebitelský koš, ze kterého je celková inflace vypočítávána, podobně jako ve vtipu, který u nás koloval za socialismu – tedy, že rostoucí cena brambor byla kompenzována snížením ceny lokomotiv, a celková inflace je tak rovna nule.
I podle těchto upravovaných údajů dosáhla ale inflace v období od 1. do 12.1. hodnoty 1,26%. Zde je potřeba upozornit na to, že se nejedná o meziroční inflaci, ale o zdražení pouze za dané období. Pokud by byl takovýto růst cen aproximován na celý rok (což není možné vzhledem k sezónním výkyvům cen, dává to ale určitou představu, co tato hodnota znamená), odpovídala by meziroční inflace přibližně úrovni 38%. Tento vzrůst cen je také mnohem vyšší než za odpovídající období minulého roku, kdy byla zaznamenána inflace na úrovni 0,62%.
Meziroční inflace v Rusku podle výpočtu ministerstva pro hospodářský rozvoj dosahuje v současnosti hodnoty 6,27%. Pro srovnání, 22.12. minulého roku byla publikována úroveň meziroční inflace na hodnotě 5,98%. Hlavními příčinami růstu inflace byly růst základní sazby DPH od nového roku (z 20 na 22%), sezónní efekt konce svátků a růst spotřební daně na alkohol.
Pokud se zaměříme na jednotlivé kategorie produktů, tak v období od 1. do 12.1. zdražily nejvíce ovoce a zelenina – v průměru došlo ke zdražení o 8%, ale například okurky zdražily o 21% a rajčata o 14%. Minimální cena vodky vzrostla o 17%, Rosstat ale uvádí průměrný růst pouze o 4,2% (u dražších značek se růst spotřební daně projevil mnohem méně). Automobily v tomto období zdražily o 1,5%, benzín o 1,2% a motorová nafta o 1,3%.
Pokles inflace na cílovou úroveň 4%, kterou má stanovena centrální banka, se tak začal opět vzdalovat. Lze tak předpokládat, že centrální banka na svém únorovém zasedání provede pouze kosmetickou úpravu základní úrokové sazby, což bude zejména pro malé ruské společnosti (spolu se zvýšením daňové zátěže) znamenat velmi pochmurné vyhlídky do roku 2026.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že během noční protiteroristické operace ve městě Nábulus na Západním břehu zadržela podezřelého z nelegálního obchodu se zbraněmi. Vojáci z 50. praporu, Nahalské brigády u něj našli pistoli, zásobník a další zbraně.
Izraelská kontrarozvědka Šin Bet a policie oznámily zadržení dvou izraelských občanů z města Lod a jednoho Palestince ze Západního břehu kvůli podezření z pašování součástí zbraní teroristů. Podle vyšetřovatelů se Izraelci pokusili převézt více než 500 zásobníků do pušek M16 Palestinci z oblasti Nábulusu, který byl s teroristickými skupinami v kontaktu a pomáhal jim se získáváním zbraní. Bezpečnostní složky varují, že pašování zbraní na Západní břeh představuje vážnou hrozbu. Obžaloba má být podána proti oběma Izraelcům, případ Palestince řeší vojenská prokuratura.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že po předchozí výzvě k evakuaci obyvatel dnes provedla letecké útoky na cíle Hizballáhu v několika oblastech Libanonu, včetně okolí města Sohmor na jihu země.
Sýrie: Městská správa Dajr Háfiru obvinila Syrské demokratické síly (SDF), že brání civilistům v odchodu z města přes humanitární koridor vyhlášený syrskou armádou. Podle místních úřadů SDF uzavírají přístupové cesty betonovými zátarasy a využívají obyvatele jako lidské štíty. V Manbidži byly otevřeny tři ubytovací centra pro civilisty přicházející z Dajr Háfiru a Maskany před plánovanými vojenskými operacemi syrské armády. Syrská civilní obrana se zároveň soustřeďuje ve vesnici Hamíma, kde čeká na příchod rodin využívajících humanitární koridor. Někteří obyvatelé se kvůli zablokovanému koridoru snaží dostat do vládních oblastí na lodích. Letecké záběry ukazují kontrolní stanoviště SDF, která brání odchodu civilistů z oblastí Dajr Háfir a Maskana.
Do města Tall Abjad vstoupila rozsáhlá kolona turecké armády. Turecký ministr zahraničí uvedl, že Ankara podporuje politické řešení syrského konfliktu, avšak vojenská operace může být nevyhnutelná, pokud bude ohrožena turecká suverenita. Zároveň vyzval SDF k dodržení dohody z 10. března a k okamžitému stažení z oblastí západně od Eufratu, včetně Dajr Háfiru.
Izraelské jednotky (IDF) postoupily do vesnice Ufaníja na severu provincie Kunejtra, kde zřídily kontrolní stanoviště. Zároveň se asi 2 500 obyvatel čtvrtí Ašrafíja a Šajch Maksúd vrátilo domů v rámci další kolony uprchlíků z Afrínu.
Írán: Média dnes mluví hlavně o „velkorysosti“ Donalda Trumpa, který slíbil, že na Írán “nezaútočí”. Ve skutečnosti ale vedení a armáda Íránu nemají důvod k uvolnění – americké kroky naznačují opak. V zemi sice klesla protestní aktivita, zato se výrazně zvýšila intenzita průzkumu území – hlavně pomocí radarových satelitů. Nejaktivnější snímkování probíhá na západě Íránu, kde jsou soustředěny systémy protivzdušné obrany a raketové jednotky, tedy nejvíce strategicky citlivé cíle v případě konfliktu. Právě tyto oblasti byly v prvních dnech konfliktu cílem izraelského útoku, což oslabilo íránskou PVO a umožnilo Američanům zasáhnout bez větších komplikací. Současně USA postupně posilují svou vojenskou přítomnost v regionu. Do Perského zálivu, kde už jsou tři torpédoborce, míří útočná letadlová skupina vedená letadlovou lodí Abraham Lincoln, aktuálně nacházející se v Jihočínském moři.
Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že íránský režim dlouhodobě dává přednost násilí před dialogem – vůči vlastním občanům i mezinárodnímu společenství. Zdůraznilo, že odpovědí Teheránu na oprávněné požadavky Íránců je brutální represe a hrozby eskalace v regionu. Americké ministerstvo financí dále zařadilo na sankční seznam 12 íránských činitelů a institucí, včetně vysoce postavených představitelů bezpečnostních složek a Alího Larídžáního. Sankce cílí na osoby zapojené do potlačování protestů a porušování lidských práv a znamenají zmrazení majetku i zákaz finančních transakcí s USA.
Provládní agentura Fars, napojená na Revoluční gardy, tvrdí, že část zadržených demonstrantů byla zatčena už v roce 2022 a že šlo o osoby obviněné z násilných útoků na policejní a vojenské objekty. Tento narativ má podle pozorovatelů ospravedlnit pokračující represivní postup režimu.
Libye: Libyjský ministr hospodářství a obchodu vlády národní jednoty Muhammad al-Chuvejdž jednal v Tripolisu s tureckou delegací vedenou předsedou Svazu podnikatelů Hakanem Berkanem. Diskuse se zaměřila na investice do průmyslu, zemědělství, urbanismu a výstavnictví a také na výhody libyjské legislativy pro domácí i zahraniční investory. Ministr zdůraznil význam společných zemědělských projektů a zvýšení produkce obilí a ovoce.
Předseda libyjské Prezidentské rady Muhammad al-Menfí se setkal se členy Společného vojenského výboru „5+5“ ze západního regionu, s nimiž projednal aktuální bezpečnostní a vojenskou situaci v zemi. Úřadující náčelník generálního štábu libyjských ozbrojených sil zároveň jednal se zástupci letectva a námořnictva o výcviku pilotů a stavu námořních sil. Následně se uskutečnilo také jednání mezi ministerstvem obrany vlády národní jednoty a agenturou OSN pro odminování (UNMAS), zaměřené na spolupráci v oblasti výcviku vojáků a technické pomoci.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že údajně převzala kontrolu nad vojenským stanovištěm domobrany VDP ve vesnici Labarni v provincii Dedugu. Zároveň její bojovníci nastražili léčku na hlídku domobrany na okraji města Seba.
Dnešní Třešnička™ rozhodně nebude defétistická. Svět se nám mění v test odolnosti materiálu – a Kaja Kallas prý v soukromí utrousila, že je to možná „dobrý moment začít pít“. Titulky se na to vrhly s nadšením člověka, který konečně našel jedinou větu, jež vystihuje celý geopolitický briefing bez nutnosti číst zbytek. Jako jo, vypadá to hrozně. Šéfka diplomacie má přece říkat „zachovejte klid“, ne „radši začnem chlastat“. Jenže když stojíte nad mapou a země kolem vašeho koutu světa se pomalu začínají barvit do červena, černý humor není hození flinty do žita – je to ventil, aby ten systém nepraskl. A právě v tom je ta dvojsečnost: jako headline to zní jako kapitulace. Jako věta člověka, který se pohybuje na tenkém ledě geopolitiky, je to vlastně docela diplomatické. Protože diplomacie není jen o prohlášeních do kamer, ale i o tom, že si v zákulisí přiznáte realitu bez líčení na optimismus. Takže ne, není to výzva ke státnímu alkoholismu. Je to jen připomínka, že i nejvyšší patra politiky občas potřebují jednu jedinou věc: potvrdit si, že nejsou roboti. A jestli je tohle „dobrý moment začít pít“, pak je to zároveň i „dobrý moment začít konečně jednat“ – aby se jednou nemuselo pít už jen na kuráž.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
