(2 318 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 2. června zaútočily ruské okupační síly na Ukrajinu 84 bezpilotními letouny a raketami. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala zneškodnit více než polovinu z nich. Podle ukrajinského letectva útok zahrnoval:
- 80 útočných dronů typu Šahed a různých druhů simulačních bezpilotních prostředků,
- 3 balistické rakety Iskander-M/KN-23 odpálené z Voroněžské oblasti,
- 1 střelu s plochou dráhou letu Iskander-K z Brianské oblasti.
K 8:30 ráno bylo podle předběžných údajů zničeno celkem 52 cílů na východě, jihu a severu země — 15 dronů bylo sestřeleno palbou a dalších 37 narušily nebo potlačily prostředky radioelektronického boje. Nejvíce zasažené byly Charkovská, Černihivská, Doněcká a Chersonská oblast. Zásahy byly zaznamenány ve dvanácti lokalitách.
Neplecha v Rusku:
Z Belgorodské a Kurské oblasti dnes nejsou hlášeny žádné nové informace.
Směr Sumy: Propagandista vystupující pod přezdívkou DnevnikDesantnika píše, že v Sumské oblasti dnes pokračovaly intenzivní boje. Střety probíhají zejména o Novokonstantinovku, Kindrativku, Aleksejevku, Novonikolajevku, Junakovku a také ve směru na Miropol.
Ukrajinský kanál DeepStateUA hlásí, že situace na severu Sumské oblasti se dál zhoršuje kvůli neutuchajícímu tlaku ruských sil a jejich značné početní převaze. Ukrajinští obránci uvádějí, že sotva se jim podaří rozprášit jednu skupinu nepřátelských vojáků, narazí okamžitě na další. Popisují to jako nekončící příval nových vln. V současnosti se prověřuje stav několika obcí, které mohly padnout do rukou nepřítele – konkrétně jde o Kindrativku, Vodolahy a Oleksijivku. V Kindrativce byla zaznamenána přítomnost ruské pěchoty. Obránci se ji snaží eliminovat, ale kvůli výrazné početní převaze nepřítele je obrana vesnice velmi obtížná. V Oleksijivce se podařilo zastavit postup ruských jednotek na severním okraji, nicméně boje pokračují, protože nepřítel uplatňuje taktiku neustálých náporů. Počasí se mezitím zlepšilo, což umožňuje efektivnější nasazení dělostřelectva a raketometů. Zároveň se ruské jednotky přibližují k Jablunivce z různých směrů a snaží se proniknout i do Junakivky. To se jim však zatím nedaří – oblast, do které se pokoušejí vstoupit, byla silně poničena, takže zde nemají možnost získat pevné postavení.
Ruské síly se dále soustředí na postup k obci Chotyn, kde je méně přírodních i umělých překážek, a kde operuje větší množství pěchoty. Pokud by se nepříteli podařilo přiblížit na 20–25 kilometrů od města Sumy, dostaly by se do dosahu FPV drony, což představuje vážnou hrozbu. Terén na severu oblasti je navíc kopcovitý, což vytváří příznivé podmínky pro provoz těchto dronů. Ukrajinská strana momentálně nemá účinnou protiváhu vůči použití opticky naváděných prostředků, ani dostatečný počet dronů a vyškolených operátorů, kteří by byli schopni ruské stroje efektivně ničit. Ačkoliv obránci dělají maximum pro zadržení ruského postupu, situace zůstává velmi složitá.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Hlybokého, Krasného Perše a Fiholivky.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk okupanti útočili u Stepové Novoselivky a od Lozového ve směru na Novou Kruhljakivku.
Ve směru na Lyman okupanti útočili u Nadji, pokračovali v tlaku na Hrekivku, bojovalo se u Novomychajlivku. Okupanti překonali Ridkodub a ukrajinské drony je napadají v Karpivce. Mapa DeepstateUA ukazuje, že Rusové obešli Ridkodub z jihu, aby se ke Karpivce dostali. Na kritickou situaci v této části frontu upozorňují ukrajinské zdroje už delší dobu a prozatím není jasné, zda rezervy obránců umožní stabilizaci fronty před tím, než okupanti dosáhnou Oskilu. Na jihu této části fronty se bojovalo v Jampolivce.
Ve směru na Siversk útočili okupanti na severu a jihu Bilohorivky a od Ivano-Darijivky na Verchnokamjanské.
Bachmutská fronta: Boje pokračovaly v Časiv Jaru a okupanti se snažili překonat kanál Doněc-Donbas směrem na Bílou Horu.
Doněcká fronta: Bojovalo se v Torecku a ve směru na Dilijivku, kde se okupantům opět podařilo dostat až do vesnice.
Ve směru na Konstjantynivku pokračují boje v okolí Zorji, kterou nyní okupanti nejspíše kompletně ovládají. Bojovalo se i Jablunivky a u Popiv Jaru. Směrem na Pokrovsk pokračovaly boje u Malynivky, Miroljubivky, v Lyskivce a v Udačném
Jižně od Pokrovsku obránci odrazili ruské útoky na Novoserhijiivku, Novomykolajivku a v okolí Andrijivky. Dále se bojovalo v Konstjantynopilu, v okolí Bahatyru a ve směru na Odradné. Ve směru na Novopavlivku odrazily ukrajinské síly útoky ve Vilném Poli, u Novosilky, v Zeleném Poli a u Novopilu.
Jižní fronta: Ve směru na Orichiv útočili okupanti u Stepového.
Diplomatické a politické události:
Rusko zveřejnilo návrh mírového „memoranda“, v němž stanovuje pro Ukrajinu řadu jednostranných a pro Kyjev nepřijatelných požadavků jako podmínku příměří. Ruská státní agentura TASS zveřejnila fotografie dokumentu označeného jako ruské „memorandum“ s návrhem podmínek pro ukončení války proti Ukrajině. Text je rozdělen do tří částí a obsahuje celkem 31 bodů, včetně dvou variant možného příměří. Mezi hlavní požadavky Moskvy patří:
- stažení ukrajinských ozbrojených sil z Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, případně zákaz přesunů vojsk;
- „mezinárodní uznání“ ruské anexe Krymu a okupovaných částí Donbasu;
- zrušení mobilizace a výjimečného stavu na Ukrajině do 100 dnů;
- trvalá neutralita Ukrajiny a odmítnutí vstupu do jakýchkoli obranných aliancí;
- omezení velikosti ukrajinské armády;
- zavedení ruštiny jako druhého úředního jazyka;
- zrušení všech sankcí vůči Rusku;
- vzdání se požadavků na reparace za škody způsobené ruskou agresí.
Obsah dokumentu potvrzuje, že Moskva požaduje faktickou kapitulaci Ukrajiny, což činí návrh zcela neakceptovatelným pro ukrajinskou stranu.
Ukrajina a Rusko se dohodly na výměně válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000. Kromě toho se při jednáních otevřela možnost další výměny v poměru „200 za 200“. Strany si mají tento týden vyměnit seznamy jmen. Ukrajinský prezident Zelenskyj upřesnil, že Ukrajina navrhla také výměnu politických vězňů a zadržovaných novinářů. Podle ministra obrany Rustema Umerova byla součástí dohody rovněž výměna všech vážně zraněných a nemocných zajatců, a také vojáků ve věku 18 až 25 let. Součástí jednání je i repatriace ostatků padlých. Dohodnuto bylo vrácení těl 6 000 vojáků. „Je velmi důležité vše pečlivě ověřit. Musíme si vzít zpět všechny naše lidi. Už jsme ale zažili situaci, kdy nám Rusové spolu s našimi padlými předali i těla svých vlastních vojáků,“ uvedl prezident.
Velká Británie přechází do stavu bojové pohotovosti, oznámil premiér Keir Starmer. Britský premiér Keir Starmer představil nový obranný plán, podle kterého se ozbrojené síly Spojeného království dostanou do stavu „bojové pohotovosti“ v reakci na rostoucí globální nestabilitu a bezpečnostní hrozby. Podle BBC a deníku The Guardian plán zahrnuje tři hlavní cíle:
- Připravenost k boji jako hlavní úkol armády,
- Posílení role Británie v NATO,
- Zrychlení vývoje nových schopností tempem odpovídajícím válečnému stavu.
Vláda chce zároveň zvýšit výdaje na obranu na 3 % HDP. Mezi konkrétní opatření patří:
- výstavba minimálně šesti nových továren na výrobu munice,
- vytvoření hybridního loďstva kombinujícího drony, lodě, ponorky a letadla,
- dodávka až 12 útočných ponorek v rámci spolupráce AUKUS (USA, Austrálie, UK),
- zajištění lepšího vybavení a bydlení pro vojáky,
- investice 15 miliard liber do programu „suverénní jaderné hlavice“.
Starmer označil bezpečnostní situaci za nejvážnější od dob studené války, přičemž zmínil válku na Ukrajině, kybernetické útoky i ruskou aktivitu v britských vodách a vzdušném prostoru. Národní bezpečnost podle něj musí být středobodem vládních priorit. Ministr obrany John Healy uvedl, že posilování jaderných schopností je „jasným signálem pro Moskvu“.
Dnes se zaměříme na dosti chmurné vyjádřeni Igora Sečina. Ten je od roku 2004 generálním ředitelem jedné z největších ruských společností, korporace Rosněft, která má na ruském trhu dominantní roli v sektoru těžby ropy. Dříve byl také vicepremiérem a celkově se jedná o jednoho z nejvlivnějších lidí z okruhu Vladimíra Putina.
Sečin vyjmenoval řadu problémů, se kterými se Rosněft musí v současné době potýkat. Uvedl, že úročení úvěrů je v současné době v Rusku příliš vysoké, stejně jako ceny plynu a elektrické energie. Další potíže způsobuje Rosněftu posílení kurzu ruského rublu, které společnosti snižuje zisky z exportu ropy, a také platby za přepravu zboží na ruské železnici, ty se podle Sečina zvýšily od konce minulého roku o 14%. Zdražila i přeprava ropy pomocí ropovodů, od počátku roku zvýšil Transněft poplatky o téměř 9%. Poplatky za elektrickou energii se od pořátku roku zvýšily o 9,1%, a v následujícím měsíci je chystáno zvýšení cen o dalších 11,6%.Také mnoho dalších poplatků rostlo podle Sečina rychleji, než inflace, například platby za přepravu zásilek Ruské poště se od počátku roku zvýšily o 20%.
Podle Sečina redukuje Rosněft výdaje, ale není to schopen provádět tak rychle, jak rostou náklady, neboť klesají příjmy společnosti.V prvním čtvrtletí roku 2025 byly příjmy Rosněftu 2,28 bilionu rublů, což je o 8,5% méně než v předchozím čtvrtletí a o 12% méně, než v prvním čtvrtletí roku 2024. Reálný pokles je však ještě vyšší, oficiální meziroční míra inflace byla v březnu 10,3%. Sečin uvedl, že příjmy Rosněftu dále klesají kvůli vysokému kurzu rublu, a také vysokým úrokovým sazbám stanoveným centrální bankou, která podle Sečina nebere ohled na ekonomickou situaci v Rusku.
Výše uvedené prohlášení může být pouze úhybným manévrem, který má ukázat, že sektor těžby ropy čelí podobným obtížím jako jiné sektory ruské ekonomiky, a není schopen unést plánované zvýšení daňové zátěže, které připravuje ruská vláda (jak jsme informovali 28.5.). Ropný sektor se sice nenachází v takových obtížích, jako například sektor těžby uhlí (kde již musel stát mnoha společnostem odpustit část daní, aby je zachránil před bankrotem), nicméně ani zde není situace příliš růžová.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelská armáda oznámila, že dnes provedla letecký úder na velitelské centrum Hamásu, které se podle jejích informací nacházelo v budově školy přeměněné na úkryt ve městě Deir al-Balah v centrální části Pásma Gazy. Palestinská média mezitím informují, že při zásahu na školu Al-Aishiya zahynuli nejméně čtyři lidé. Podle izraelské armády bylo toto centrum využíváno operativci Hamásu k plánování a provádění útoků proti izraelským vojákům a civilistům.
Izraelské obranné síly oznámily, že během uplynulého dne rozšířily svou pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy. Toto oznámení přišlo krátce poté, co náčelník generálního štábu, generálporučík Eyal Zamir, vydal armádě pokyn k rozšíření operací do nových oblastí. „V průběhu posledních 24 hodin vojáci rozšířili pozemní manévry, zlikvidovali několik teroristů a zničili četné sklady zbraní i nadzemní a podzemní teroristickou infrastrukturu,“ uvádí IDF ve svém prohlášení. Izraelské letectvo podle armádních zdrojů během téhož období podniklo desítky náletů po celé Gaze. Zasaženy byly mimo jiné pozice ozbrojených skupin, budovy využívané teroristickými organizacemi, tunely, sklady zbraní a další klíčová infrastruktura.
Sýrie: Spojené státy podle zvláštního vyslance prezidenta Donalda Trumpa podpořily plán nového syrského vedení na začlenění tisíců bývalých zahraničních džihádistů do národní armády – za podmínky, že celý proces bude transparentní. Tři syrští představitelé obrany uvedli, že plán počítá s tím, že se přibližně 3 500 zahraničních bojovníků, převážně Ujgurů z Číny a okolních zemí, stane součástí nově vytvořené jednotky syrské armády – 84. divize. Kromě cizinců by ji měli tvořit i syrští vojáci. Na dotaz agentury Reuters v Damašku, zda Washington tento plán schválil, odpověděl Thomas Barrack, americký velvyslanec v Turecku a zároveň Trumpův zvláštní vyslanec pro Sýrii: „Řekl bych, že existuje určitá shoda, a to za předpokladu transparentnosti.“ Podle něj je lepší, aby tito bojovníci, z nichž mnozí jsou „velmi loajální“ vůči nové syrské vládě, zůstali součástí státních struktur, než aby byli zcela odsunuti.
Otázka dalšího osudu cizinců, kteří se během třináctileté války přidali k povstalcům z organizace Haját Tahrír aš-Šám (HTS), zůstává jedním z hlavních bodů napětí ve vztazích mezi novým režimem a Západem. Situace se vyhrotila poté, co HTS – dříve napojená na al-Káidu – svrhla režim Bašára Asada a loni převzala moc.Spojené státy přitom až do začátku května trvaly na tom, aby nové syrské vedení cizince ze státních bezpečnostních struktur zcela vyloučilo.
Na internetu se objevila zpráva z ruských zdrojů o totožnosti jednoho z Rusů, kteří byli zabiti při útoku skupiny Burkan al-Furat na leteckou základnu Hmímím v Sýrii. Podle dostupných informací jde o Alexandra Achmetova, rodáka z Ivanovské oblasti. Achmetov byl dříve členem žoldnéřské skupiny Wagner a bojoval na Ukrajině. Po zranění se přidal k ruské armádě a později byl vyslán do Sýrie. Ruské úřady se k informacím o úmrtí svých vojáků zatím oficiálně nevyjádřily.
Africká vsuvka: K několika nedávným útokům v oblasti Sahelu se přihlásila džihádistická skupina Džamáat Nusrat al-Islám Wal-Muslimin (JMIN), napojená na al-Káidu.
Burkina Faso: Ve městě Kumbri v provincii Yatenga ozbrojenci zaútočili na jednotku burkinské armády. Podle předběžných zpráv si střety vyžádaly více než 40 mrtvých vojáků a 8 padlých z řad provládní milice Dobrovolníci na obranu vlasti. Teroristé rovněž napadli bezpečnostní pozice v provinciích Namentenga, Sanmatenga a Poni. Zde zatím nebyly hlášeny žádné oběti. Útočníci po útoku uprchli a odnesli si ukořistěné zbraně.
Mali: V regionu Mopti se terčem útoku stala vojenská jednotka ve městě Boulekesi. Při bojích bylo zabito více než 50 vojáků, desítky dalších utrpěly zranění a několik vojáků, včetně velitele jednotky, padlo do zajetí. Útočníci si odnesli značné množství zbraní. Podle propagandistů skupiny byli mezi oběťmi i bojovníci ruské žoldnéřské skupiny PMC Wagner, tuto informaci však zatím nelze ověřit.
V oblasti Timbuktu teroristé ostřelovali místní letiště a zaútočili na správní centrum města. Útok odstartoval sebevražedný atentátník, který odpálil auto naložené výbušninami, po němž následoval vpád ozbrojenců do města. Podle některých zpráv se na útoku podílejí i separatisté z koalice Fronta osvobození Azawadu. Informace o obětech zatím nejsou k dispozici, boje na místě nadále pokračují. Skupina rovněž oznámila střet se silami Islámského státu v regionu Gao. Přesný počet obětí na obou stranách není znám
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
