(3 122 slov, doba čtení 17 minut)
V noci na 9. června podniklo Rusko mimořádně rozsáhlý kombinovaný vzdušný útok na Ukrajinu, při němž bylo nasazeno celkem 499 prostředků – 479 útočných dronů typu Šáhed a jejich imitací, čtyři hypersonické rakety Ch-47M2 Kinžal, deset řízených střel Ch-101, tři střely Ch-22, dvě protiradarové střely Ch-31P a jedna střela Ch-35. Údery přicházely z více směrů včetně ruských oblastí Kursk, Tambov, Saratov, a z prostoru nad Černým mořem i z okupovaného Krymu. Do 10:30 zneškodnila ukrajinská protivzdušná obrana 479 cílů – 292 z nich bylo sestřeleno, 187 ztraceno či potlačeno prostředky elektronického boje. Zničeno bylo 277 dronů Šáhed, všechny střely Ch-101 a Kinžal, dvě střely Ch-31P a jedna Ch-35. Dvě střely Ch-22 nezasáhly cíle. Zásahy nebo dopady trosek byly zaznamenány v nejméně 27 lokalitách po celé zemi.
Ukrajinský generální štáb oznámil, že dva bezpilotní letouny zasáhly objekt vojensko-průmyslového komplexu ve městě Čeboksary v Čuvašské republice, který vyrábí navigační vybavení pro ruské zbraně, včetně antén chránících drony, klouzavé bomby a řízené střely před rušením. Po zásahu vypukl v podniku rozsáhlý požár, závod přerušil provoz. Podle šéfa republiky Olega Nikolajeva k incidentu skutečně došlo. Místo zásahu se nachází přibližně 1300 kilometrů od ukrajinských hranic, což opět dokládá schopnost Ukrajiny zasahovat cíle hluboko v ruském zázemí.
Ukrajina rovněž oznámila zásah dvou letounů (pravděpodobně MiG-31 a Su-30/34) na letecké základně Savaslejka v Nižegorodské oblasti, z níž pravidelně startují stroje MiG-31 nesoucí hypersonické střely Kinžal. Informace nebyly dosud nezávisle potvrzeny.
V reakci na intenzivní noční vzdušný útok Ruské federace na Ukrajinu oznámilo polské operační velení, že v ranních hodinách byla v polském vzdušném prostoru aktivována činnost polských a spojeneckých vzdušných sil. Byly nasazeny hotovostní stíhací letky a systémy protivzdušné obrany a radiolokačního průzkumu přešly do stavu nejvyšší pohotovosti.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Z této části fronty ani dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Směr Kursk: Podle ruského zdroje Dnevnik Desantnika pokračují ukrajinské jednotky v každodenních pokusech o narušení ruských pozic v oblasti Tětkina a Gluškova. Ruské síly údajně zareagovaly rotací jednotek, čímž posílily obranu samotného Tětkina. Zároveň se ruská armáda pokouší o protiútok směrem do obce Ryževka, kde se podle jejich tvrzení nacházejí ukrajinské jednotky rozptýlené v několika domech.
Jednotky ukrajinského praporu Ajdar a 225. útočného pluku údajně manévrují v prostoru samotného Tětkina. Cílem má být operační obklíčení ruské posádky a narušení zásobovacích tras. Pokud se tato informace potvrdí, jednalo by se o cílený pokus odvést pozornost a vázat ruské zálohy, které by jinak mohly být nasazeny v kampani proti Sumám.
Směr Sumy: Ruské síly vedou více než měsíc soustavné útočné operace s postupem v několika sektorech. Frontová linie se v současnosti stabilizovala v oblasti osad Chotin a Janakivka, kde došlo k přechodu do pozičního boje. Ukrajinské velení zde zatím nespustilo žádné přímé protiútoky a místo toho volí taktiku opotřebování. Ruské jednotky se mezitím snaží pokračovat v tlaku směrem k severnímu okraji města Sumy, ale k dosažení výraznějších výsledků by musely nasadit další rezervy.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti nebyly zaznamenány žádné útočné akce ze strany ruských sil.
Severovýchodní fronta: V Kupjanském sektoru se ukrajinským obranným silám podařilo odrazit ruské útoky u Stepové Novoselivky, směrem na Hluškivku a v oblasti Zahryzového.
Ve směru na Liman probíhaly ruské pokusy o postup na Černěščynu, Hrekivku a Nový Myr. Boje pokračovaly v Ridkodubu a západně od něj směrem na Karpivku. Intenzivní střety byly rovněž hlášeny u Zelené Dolyny a Torského, kde se ruské jednotky snažily tlačit přes ukrajinské obranné linie.
V siverském sektoru fronty probíhaly boje v Serebrjanském lese, u Hryhorivky, Verchnokamjanského a Vyjimky.
Bachmutská fronta: V Kramatorském sektoru ruské jednotky útočily u Stupoček, kde situace podle dostupných informací začíná být pro ukrajinské obránce komplikovanější. Dále probíhaly útoky ve směru na Bílou Horu, Predtečiné a v okolí Kurďumivky.
Doněcká fronta: Severně od Torecku pokračují ruské útoky v oblasti Dačného a u obou Dilijivek.
Ve směru na Konstjantynivku okupanti nadále tlačí jižně od Oleksandro-Kalynového, v západní části Jablunivky a směrem na Rusyn Jar. Ve směru na Pokrovsk pokračovaly boje v okolí Malynivky a Myrného, kde okupanti ovládají většinu území. Další střety byly hlášeny severozápadně od Jelyzavetivky, u Myroljubivky, ve směru na Promin, v Lysivce, u Ševčenka, Zvirového a ve východní části Udačného.
Jižně od Pokrovsku došlo k obsazení Uspenivky a Novooleksandrivky. Ruské jednotky dále postupovaly jižně od Novoserhijivky. V Kotljarivce byl zaznamenán další ruský posun, přičemž boje pokračovaly u Horichového.
Severně od Horichového pak došlo k omezenému průniku ruských jednotek přes administrativní hranici do Dnipropetrovské oblasti – šlo o malou skupinu do deseti osob, která překročila hranici o několik desítek metrů v otevřeném terénu. Nejbližší vesnice, Novopavlivka, je však vzdálena cca 7 km. Dokud ruské jednotky v Dněpropetrovské oblasti neobsadí souvislé předmostí alespoň v podobě několika vesnic, nelze jejich přítomnost považovat za významný územní zisk.
Další boje probíhaly u Andrijivky a východně od Oleksijivky. Ve směru na Novopavlivku byly ruské útoky odraženy v okolí Bahatyru, Odradného a Komaru. Intenzita střetů pokračovala i východně od Ševčenka, ve Vilném Poli, Novosilce a Novopilu.
Jižní fronta: V tomto sektoru došlo k ruským útokům u Malynivky. Ve směru na Orichiv byly odraženy nepřátelské útoky na Novoandrijivku a Pavlivku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Rada Evropské unie bude 13. června 2025 projednávat návrh na prodloužení režimu dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny až do března 2027, přičemž politické dohody má být dosaženo v uvedeném termínu a formální schválení se očekává v následujících týdnech. Podle Evropské komise, která návrh iniciovala, má toto opatření zajistit právní jistotu jak pro samotné uprchlíky, tak pro členské státy, přičemž ochrana by i nadále zůstala harmonizovaná v rámci celého EU. Aktuálně platný rámec dočasné ochrany vyprší 4. března 2026 a podle údajů z března 2025 využívá tohoto režimu téměř 4,3 milionu ukrajinských občanů, přičemž nejvíce jich přijaly Německo, Polsko a Česko. Navzdory mírnému poklesu počtu chráněných osob v posledních měsících přetrvává vysoká míra veřejné podpory – podle průzkumu na jaře 2025 souhlasí 80 % Evropanů s pokračujícím přijímáním lidí prchajících před válkou. Současně však zmocněnec ukrajinského parlamentu pro lidská práva Dmitro Lubinec uvedl, že pouze čtvrtina ukrajinských uprchlíků vyjadřuje vůli k návratu do vlasti.
Ukrajina a Rusko uskutečnily 9. června 2025 další výměnu válečných zajatců, tentokrát v rámci prvního etapy nové dohody o výměně v kategoriích „všichni za všechny“. Domů se vrátila skupina ukrajinských vojáků ve věku do 25 let, kteří zastupovali různé složky ozbrojených sil – od námořnictva po obrannou službu dopravy. Všichni byli příslušníky nižších hodností, přičemž někteří strávili v zajetí více než tři roky. Prezident Volodymyr Zelensky uvedl, že další fáze výměny bude zahrnovat těžce raněné a nemocné, a že probíhají každodenní vyjednávání na základě dohod dosažených při červnovém kole jednání v Istanbulu. Podle ministra obrany Rustema Umerova se strany dohodly na zaměření výměn podle kategorií, nikoli počtu, včetně repatriace 6 000 těl padlých vojáků z obou stran a seznamu deportovaných ukrajinských dětí. Ukrajinská strana zároveň popřela ruská tvrzení o pozastavení procesu a obvinila Moskvu z pokusů přehodnotit předchozí dohody. Šlo již o 65. výměnu od začátku války a šestou v roce 2025, přičemž od března 2022 se podařilo osvobodit celkem 5 757 ukrajinských zajatců, dalších 536 se vrátilo mimo výměnný rámec.
Generálmajor Bundeswehru Christian Freuding v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že evropské státy NATO a Kanada aktuálně pokrývají přibližně 60 % západní vojenské pomoci Ukrajině a jsou v případě dostatečné politické vůle schopny převzít i téměř veškerou tíhu podpory v případě, že by došlo k úplnému ukončení americké asistence. Přiznal, že absence USA by zanechala citelné mezery v oblastech, jako je protivzdušná obrana systémem Patriot, zpravodajská podpora a náhradní díly pro americké zbraňové platformy, avšak Evropa podle něj disponuje dostatečnými finančními kapacitami pro nákup a rozvoj těchto schopností. Německo v rámci této snahy navýšilo svou pomoc – vláda kancléře Friedricha Merze uvolnila na jaře 3 miliardy eur a v květnu schválila další balík ve výši 5 miliard eur, přičemž zrušila veškerá omezení na sortiment převáděných zbraní a zahájila společnou výrobu raket přímo na ukrajinském území.
Izraelský velvyslanec na Ukrajině Micha’el Brodsky potvrdil, že Ukrajina obdržela systém protivzdušné obrany Patriot, který byl dříve součástí výzbroje Izraele. V rozhovoru uvedl, že se jedná o systémy, které Izrael získal od Spojených států během války v Perském zálivu na počátku 90. let a které nyní slouží ukrajinské obraně. Přestože nebyly zveřejněny podrobnosti o přesném načasování nebo formálním mechanismu předání, tato informace poprvé oficiálně potvrzuje izraelský vojenský přínos Ukrajině v oblasti aktivních obranných systémů. Předchozí zprávy, včetně článku New York Times, uváděly, že přesun jednoho z komplexů Patriot z Izraele na Ukrajinu byl dokončen do léta 2025.
Dnes přicestoval do Kyjeva litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys, aby jednal s ukrajinskými představiteli o aktuální bezpečnostní situaci, mezinárodní podpoře a postupu Ukrajiny na cestě k euroatlantické integraci. V návaznosti na nedávné intenzivní ruské raketové a dronové útoky, které postihly civilní cíle ve městech Rivne, Dubno a Charkov, Budrys označil tyto útoky za cílené teroristické akty s cílem zlomit ukrajinský odpor a vyzval k jednotě mezinárodního společenství v podpoře Ukrajiny. V rámci návštěvy má na programu setkání s ministrem zahraničí Andrijem Sybihou, vicepremiérkou pro euroatlantickou integraci Olhou Stefanišynou, ministrem obrany Rustemem Umerovem, ministrem strategických odvětví Hermanem Smetaninem, tajemníkem RNBO Oleksandrem Lytvynenkem a vedoucím prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem. Hlavními tématy jednání jsou vývoj na bojišti, bezpečnostní záruky, koordinace pomoci a pokrok Ukrajiny ve vztazích s EU.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ve své připravované řeči pro britský think-tank Chatham House zdůraznil, že Aliance musí zvýšit kapacity protivzdušné a protiraketové obrany až o 400 %, aby byla schopna čelit současným i budoucím hrozbám, zejména ze strany Ruska. Tento apel bude jedním z klíčových témat červnového summitu NATO. Rutte varoval, že ruské vzdušné útoky na Ukrajině ukazují zranitelnost evropského vzdušného prostoru a že pro důvěryhodné odstrašení a plnou realizaci obranných plánů je nezbytný kvalitativní skok v kolektivní obraně. Vyzval zároveň k navýšení obranných výdajů členských států na 3,5 % HDP s dalším 1,5 % určeným na širší bezpečnostní výdaje, což by odpovídalo americkému cílovému požadavku ve výši 5 % HDP. Rutteho výzva navazuje na předchozí zprávy agentury Bloomberg, podle nichž NATO požaduje pětinásobné navýšení počtů pozemních prostředků PVO, přičemž konkrétní cíle se budou lišit podle schopností jednotlivých států.
Minister obrany USA Pít Hegset čelí potížím při obsazování klíčových pozic ve svém týmu poté, co byl nucen propustit několik blízkých spolupracovníků v důsledku skandálu s únikem citlivých informací. Podle NBC News se zatím nepodařilo najít náhradu za vedoucího kanceláře a hlavní poradce, přičemž minimálně tři kandidáti nabídky odmítli. Do hledání vhodných osob se zapojili i viceprezident J. D. Vance a šéfka kanceláře Bílého domu Susie Wilesová, avšak výběr komplikují politická kritéria hnutí MAGA i neshody mezi Bílým domem a samotným Hegsetem ohledně personálních nominací. Krize důvěry uvnitř Pentagonu byla spuštěna na jaře sérií incidentů, včetně nezabezpečené komunikace přes Signal ohledně operací proti Hútíům, do které byli omylem zapojeni novináři a rodinní příslušníci ministra. Dodatečné kontroverze vyvolaly také informace o plánovaném přístupu Elona Muska k utajovaným strategickým materiálům. Následná personální čistka a vnitřní vyšetřování s využitím detektorů lži ukazují na vážné narušení bezpečnostní kultury v čele resortu.
Francie a Ukrajina zahájí společnou výrobu bezpilotních prostředků v rámci nového strategického partnerství, které podle francouzského ministra obrany Sébastiena Lecornua propojí velkou francouzskou automobilku s menší obrannou firmou za účelem zřízení výrobních linek na Ukrajině. Ačkoliv konkrétní jména nebyla oficiálně potvrzena, spekuluje se o zapojení společnosti Renault, která již vyrábí podvozky pro ukrajinské systémy CAESAR. Výroba dronů má sloužit jak potřebám ukrajinské armády, tak francouzských ozbrojených sil, přičemž projekt bude doplněn o sdílení taktických zkušeností z fronty, zejména v oblasti elektronického boje a adaptivních operačních postupů. Francouzské ministerstvo obrany zároveň pokračuje v integraci civilního průmyslu do obranného sektoru s cílem výrazně navýšit výrobní kapacity, včetně produkce tisíců dronů během několika měsíců. Partnerství tak představuje oboustranně výhodný model: Ukrajina poskytuje bojově ověřené know-how, Francie technologickou a výrobní kapacitu.
Fiona Hillová, expertka na Rusko a spoluautorka strategického přezkumu britského ministerstva obrany, v rozhovoru pro deník The Guardian varovala, že Spojené království se de facto nachází ve válečném stavu s Ruskem a že Spojené státy již nelze považovat za spolehlivého bezpečnostního garanta, jakým byly během studené války. V rámci přezkumu, který vychází ze zkušeností z války na Ukrajině a hodnotí současný stav britských ozbrojených sil, Hillová zdůrazňuje, že Moskva využívá konflikt na Ukrajině jako nástroj k upevnění své vojenské dominance v Evropě, a že Rusko se ukázalo být mnohem komplexnějším a vytrvalejším protivníkem, než se původně předpokládalo. Doporučuje proto, aby Británie zvýšila svou vnitřní odolnost, občanskou připravenost a celospolečenskou soudržnost, mimo jiné skrze podporu kadetských jednotek, výuku první pomoci a posílení komunitních struktur. Hillová rovněž varuje před spoléháním se na vnější pomoc a volá po změně strategického myšlení, které zohlední i faktory jako deindustrializace a sociální nerovnost, které podle ní přispívají k nárůstu populismu nejen v Rusku, ale i v samotných USA.
Izraelské a německé ministerstvo obrany 5. června 2025 oznámily zahájení příprav na předání systému protivzdušné obrany Arrow 3 německým ozbrojeným silám, čímž se naplňuje největší izraelská exportní smlouva v oblasti obranného materiálu v historii v hodnotě přibližně 3,5 miliardy dolarů. Systém Arrow 3, určený k exoatmosférickému zachytávání balistických raket dlouhého doletu, se stane klíčovým prvkem německého vícevrstvého štítu protivzdušné obrany v rámci iniciativy European Sky Shield, jejímž cílem je vytvořit jednotnou a interoperabilní obrannou architekturu napříč Evropou. Účinnost systému byla potvrzena ostrým nasazením při zachycení raket Hútíů nad izraelským územím během útoků v dubnu a říjnu 2024, což podtrhuje jeho technologickou vyspělost a schopnost reagovat na rostoucí hrozby balistického charakteru.
Dnes se zaměříme na snížení základní úrokové sazby, a to z 21 na 20%, ke kterému došlo v pátek minulého týdne na pravidelném zasedání centrální banky. Přičemž se ale míra inflace, která byla uvedena jako základní podmínka pro udržení základní úrokové sazby na předešlém zasedání, nijak nesnížila, stále můžeme sledovat oficiální míru inflace lehce nad úrovní 10%. Za snížením úrokové sazby jsou tak jednoznačně politické tlaky ze strany ruské vlády.
Ministr ekonomického rozvoje Maxim Rešetnikov minulý týden uvedl, že je nyní potřeba dočasně snížit základní úrokovou sazbu, aby bylo zastaveno ochlazování ruské ekonomiky, které podle něj nastalo po dlouhém období růstu. Dříve jsme mohli sledovat prohlášení ve stejném smyslu od nejrůznějších zástupců průmyslu (například generální ředitel koncernu Rostech Sergej Čemezov), v minulém týdnu se k nim ale připojili i vysocí vládní činitelé a centrální banka tak byla nucena jejich vůli vyhovět.
Přičemž se ale jedná pouze o kosmetické snížení základní úrokové sazby, které se na úrokových sazbách úvěrů (nebo také hypoték, o jejichž výši jsme informovali 7.6.) projeví jen minimálně. Pro skutečné oživení ekonomiky by bylo potřeba snížit základní úrokovou sazbu pod hranici 10%, to by ale vedlo k prudkému růstu inflace, neboť by došlo k uvolnění naspořených finančních prostředků na účtech – ty by byly při takto nízké základní úrokové sazbě úročeny méně, než jaká je oficiální míra inflace, a pro Rusy by tak ztratilo smysl držet prostředky na účtech.
Ruská centrální banka již dříve vydala předpoklad vývoje základní úrokové sazby, kdy pro rok 2025 předpokládá její úroveň mezi 19,5 a 21,5%, na rok 2026 mezi 13 a 14%, a na rok 2027 mezi 7 a 8%. Ani výhled na příští rok tak nenaznačuje, že by mělo dojít k dostatečnému snížení úrokové sazby pro oživení ruského průmyslu. Samozřejmě to nelze vyloučit, bude to však jednoznačně politicky motivovaný krok bez jakýchkoliv ohledů na ekonomickou realitu, a jeho následky mohou být pro ruskou ekonomiku podobné, jako zásahy které vedly k prudkému nárůstu inflace v Turecku.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že při operacích výsadkové brigády a ženijní jednotky Yahalom v oblasti Chán Júnis v jižní Gaze objevily a zničily tunel Hamásu o délce přibližně 1,5 kilometru. Tunel sloužil jako úkryt pro operativce a byl vybaven desítkami kusů zbraní.
Během operace, podpořené izraelským letectvem, byly zničeny desítky budov nastražených výbušnými zařízeními, přičemž jen v jedné z oblastí bylo podle IDF uloženo přibližně pět tun výbušnin. Armáda dále informovala o zničení skladu zbraní, který sloužil jako logistické zázemí Hamásu.
Africká vsuvka:
Somálsko: Propagandistické video zveřejněné mediálním křídlem al-Šabábu, Al-Qataib, ukazuje přepad somálských vládních jednotek na strategicky důležité Mogadišské silnici. Tato dopravní tepna je klíčová pro zásobování a pohyb vládních sil a její kontrola je dlouhodobě deklarována centrální vládou.
Sudán: Podle milblogera Majakovského došlo v jižním Kordofánu k úspěšnému útoku jednotek RSF (Rychlé podpůrné síly) ve spolupráci se silami SPLM-N (Sudánské lidové osvobozenecké hnutí – sever). Společně znovu obsadily město Um Dehilib, které leží západně od Kauna, a zatlačily z něj vládní jednotky.
Nigérie: Nigerijská armáda provedla sérii koordinovaných pozemních a leteckých úderů v rámci operace Hadin Kai. Cílem byly pozice Islámského státu v západní Africe (ISWAP) v oblastech Nzalganu (okres Gujba) a Tumbuktu. Podle armádního velení bylo zabito větší množství ozbrojenců včetně jednoho z velitelů skupiny, jehož totožnost zatím nebyla oficiálně zveřejněna.
Mali: Malijské ozbrojené síly (FAMa) oznámily, že provedly letecké údery na pět vojenských objektů v západní části země, které byly podle zpravodajských informací využívány teroristickými skupinami. Cílem operace bylo narušit připravované útoky proti národní armádě a omezit prostor, ze kterého mohou tyto skupiny působit.
Dnešní Třešnička™ dneška se točí kolem jednoho červnového „coming outu”. Orbánův Viktor totiž veřejně projevil zájem „teple“ (#nohomo) přivítat Vladimira Putina v Budapešti. Ale víte jak to je. Láska kvete i v geopolitickém teráriu. Viktor přitom nedávno v rozhovoru s LCI tvrdil, že Ukrajina nemá v NATO ani EU co pohledávat, protože „s Rusy se stejně musí domluvit Američani“. Maďaři prý rozumí dějinám líp než Francouzi – zřejmě proto v roce 1956 tak dobře pochopili, že ruské tanky je třeba vítat s úsměvem. Ruská armáda podle něj rozumí jen síle, což říká muž, který by ji nejradši oslovoval „ctihodná imperiální moci“ a přikyvoval s takovou horlivostí, že by se i Lavrov zarazil. A tak zatímco Rusko dál okupuje a vyhrožuje, Budapešť chystá červený koberec. Ne snad z přesvědčení, ale z oportunismu tak průhledného, že by i Chamberlain kroutil hlavou.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
