(2 813 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 11. června provedla ruská armáda další letecký útok na ukrajinská města. Do akce nasadila 85 útočných dronů typu Šáhed, jejich napodobeniny a jednu balistickou raketu. Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 49 vzdušných cílů. Podle ukrajinského letectva byly drony vypuštěny z ruských oblastí Kursk, Orel, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a také z okupovaného Krymu – konkrétně z Chaudy a Hvardijského. Balistická raketa Iskander-M byla odpálena z Kurské oblasti. Hlavními cíli útoku byly Charkovská, Doněcká a Oděská oblast.
V noci na zaútočily ukrajinské bezpilotní prostředky na Tambovský závod na střelný prach ve městě Kotovsk, který patří ke klíčovým ruským výrobním kapacitám výbušnin a munice. Podle místních obyvatel došlo k sérii nejméně 15 explozí, přičemž byla pozorována sekundární detonace, pravděpodobně v muničním skladu či výrobních dílnách. Podle ruského ministerstva obrany bylo během noci zničeno 32 ukrajinských dronů nad šesti oblastmi, z toho pět přímo nad Tambovskem. Ráno byl zaznamenán další sestřel nad Belgorodskou oblastí. Gubernátor Tambovské oblasti potvrdil vznik požáru po dopadu jednoho z dronů, který byl následně uhašen, bez hlášení o obětech. Podle ukrajinské armády šlo o cílený útok na závod důležitý pro ruské vyzbrojování, který je součástí státní korporace Rostec a vyrábí více než 200 typů produktů. Jedná se o pátý známý útok na tento objekt od listopadu 2023.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Tato část fronty dnes beze změn.
Směr Kursk: Podle ruského propagandistického zdroje DnevnikDesantnika ukrajinské jednotky nadále provádějí pravidelné útočné akce s cílem udržet tlak na pravém křídle a narušit ruskou stabilitu v oblasti Tětkina. Oblast čističky údajně zůstává pod kontrolou ukrajinských sil. Ruské síly tvrdí, že pomocí FPV dronů zasáhly ukrajinské pozice na jihozápadním okraji Tětkina i v oblasti čističky. Zároveň se objevují zprávy o pokračujícím ukrajinském přesunu posil a materiálu do Kurské oblasti.
Za posledních 24 hodin pak měly jednotky 24. útočného praporu Ajdar podniknout dva útoky směrem k obci Tětkino z prostoru Ryževky.
Charkovská situace: Ukrajinské jednotky úspěšně odrazily ruské útoky ve směru na Lipcy. Intenzivní boje pokračují ve Vovčansku i u Dvořičné, kde se ruské síly snaží udržet tlak, ale bez potvrzeného postupu.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské ose byly odraženy útoky okupantů u Stepové Novoselivky a Zeleného Háje.
Na limanské ose se bojovalo u Nadiji, směrem na Hrekivku, západně od Ridkodubu u Karpivky, na přístupech k Zelené Dolyně, v Jampolivce a u Torského. Střety pokračují v několika ohniscích, ale bez zásadního posunu.
Na siverské ose okupanti rozšířili kontrolované území jižně od Bilohorivky. Pokračují také snahy o postup u Hryhorivky a Verchnokamjanského, čímž se zvyšuje tlak na ukrajinskou obranu západně od Lysyčansku.
Bachmutská fronta: V sektoru Kramatorsk pokračují těžké boje směrem na Bílou Horu, kde okupanti dosahují dílčího postupu. O situaci ve Stupočkách dnes nejsou k dispozici nové potvrzené informace.
Doněcká fronta: Severně od Torecku se bojuje u obou Dilijivek a v západní části města. Jižně od něj podnikli okupanti útok na Leonidivku.
Ve směru na Konstjantynivku okupanti útočili severozápadně od Oleksandropilu a pokusili se prorazit u Oleksandro-Kalynového, v Jablunivce a v oblasti Rusyn Jaru. Ve směru na Pokrovsk pokračuje ruský tlak u Poltavky, Myrného, severozápadně od Jelizavetivky, Miroljubivky, Lysivky, Kotlyného a Udačného.
Jižně od Pokrovsku se bojuje u Novoserhijivky, Horichového, Kotljarivky a Kostjantynopilu. Ruské síly postoupily jižně od Bohdanivky. Ve směru na Novopavlivku obránci odrazili útoky u Bahatyru, Odradného, jižně od Komaru, u Veselého, západně od Burlatckého, ve Vilném Poli a v Novosilce.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru provedli okupanti šest útoků v oblasti Malynivky. V orichivském směru se bojovalo u Novodanylivky, Novoandrijivky a Stepového.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Ukrajina zpět získala ostatky 1 212 padlých obránců. Oznámilo to Koordinační velitelství pro zacházení s válečnými zajatci. Těla byla přivezena z oblastí Kurské, Charkovské, Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské. Předání těl proběhlo v rámci dohod mezi ukrajinskou a ruskou delegací během nedávných jednání v Istanbulu. Na stejném základě již dříve proběhly dvě fáze výměny válečných zajatců — 9. června se vrátila skupina ukrajinských obránců do 25 let, o den později skupina těžce raněných a vážně nemocných. Při prvním kole istanbulských jednání 16. května se strany dohodly na výměně „tisíc za tisíc“, která proběhla ve třech etapách mezi 23. a 25. květnem. Od začátku plnohodnotné invaze v březnu 2022 bylo na svobodu propuštěno celkem 5 757 Ukrajinců, dalších 536 se vrátilo mimo rámec výměn.
Kanada oznámila další rozšíření vojenské pomoci Ukrajině v rámci 28. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) v Bruselu, přičemž nově schválený balíček přesahuje hodnotu 35 milionů dolarů. Z této částky je 30 milionů určeno na dodávku obrněných vozidel Bison a Coyote, která mají posílit schopnosti ukrajinských jednotek v oblasti průzkumu a mobilní ochrany. Vozidla, založená na platformě LAV II, byla vyvinuta kanadskou divizí General Motors Diesel a jsou již osvědčena v provozu. Balíček navazuje na prosincovou dodávku 64 vozidel Coyote a zahrnuje také munici a další vybavení z produkce kanadského obranného průmyslu.
Finsko si předvolalo ruského diplomata kvůli dalšímu narušení vzdušného prostoru. Finské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského chargé d’affaires kvůli podezření na narušení finského vzdušného prostoru ruským vojenským letounem 10. června u města Porvoo. Jde o druhý podobný incident během měsíce, informuje stanice Yle. Schůzka s ruským diplomatem je naplánována na středu 11. června. Ministerstvo zatím nezveřejnilo podrobnosti, ale uvedlo, že incident vyšetřuje finská pohraniční stráž. Předchozí případ narušení se odehrál koncem května. Po něm si Finsko předvolalo ruského velvyslance Pavla Kuzněcova a předalo mu formální protestní nótu. Mezitím finská armáda sleduje zvýšenou aktivitu ruských ozbrojených sil u společné hranice. Podle satelitních snímků, které zveřejnila západní média, Rusko rozšiřuje vojenské základny v pohraničí — staví nové ubytovací kapacity pro vojáky a zvětšuje sklady vojenské techniky. Finská vojenská rozvědka varuje, že do pěti let může Rusko navýšit svou vojenskou přítomnost u hranic na „úroveň, která bude představovat hrozbu“.
Srbsko nabídlo Ukrajině pomoc s obnovou. Srbský prezident Aleksandar Vučić během summitu Ukrajina – jihovýchodní Evropa prohlásil, že jeho země je připravena pomoci s obnovou jednoho či dvou ukrajinských měst nebo regionů. Tento krok má podle něj demonstrovat podporu Kyjevu a přispět k upevnění bilaterálních vztahů. Podle Vučiće může Ukrajina vždy počítat se srbskou podporou v humanitární oblasti, stejně jako s politickou podporou a s respektem k územní celistvosti Ukrajiny. „Chceme rozvíjet vzájemnou spolupráci a věřím, že bychom měli hledat nejlepší cestu k porozumění a pokračovat bez konfliktů,“ uvedl srbský prezident. Dodal, že Ukrajina a Srbsko by měly „emocionálně postupovat vpřed“. Vučić rovněž oznámil, že má naplánované bilaterální rozhovory s prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Myslím, že dokážeme vyřešit některé otázky týkající se hospodářské výměny a doufám, že naše spolupráce poroste,“ dodal. Zajímavostí je, že se jedná o vůbec první návštěvu Ukrajiny Vučićem za celých 12 let jeho prezidentského mandátu. Nutno však dodat, že jen o měsíc dříve Vučić cestoval do Moskvy, kde se zúčastnil oslav tzv. Dne vítězství. Setkal se tam s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i patriarchou Kirillem a 9. května přihlížel vojenské přehlídce.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla pro fiskální rok 2026 výrazné omezení zahraniční vojenské podpory v rámci programu Foreign Military Financing (FMF) pro evropské spojence, přičemž Polsko má být zcela vyřazeno z financování. Nový rozpočet ministerstva zahraničí počítá s částkou 5,2 miliardy dolarů, která má být určena prioritně pro partnery v indicko-pacifickém regionu a tradiční příjemce, jako jsou Izrael, Egypt a Jordánsko. Pro srovnání – v předchozím roce činil rozpočet FMF o téměř miliardu více a Polsko bylo jedním z hlavních příjemců, když od roku 2022 získalo více než 7 miliard dolarů na nákupy americké techniky včetně systémů Patriot a vrtulníků AH-64E Apache. Rozhodnutí vyřadit Varšavu z dalšího financování přichází v době, kdy Polsko intenzivně modernizuje své ozbrojené síly v reakci na ruskou hrozbu, a může zásadně omezit schopnost pokračovat v nákupech rozsáhlé techniky bez externího úvěrového krytí.
Litva 10. června 2025 oznámila záměr zřídit na svém území montážní kapacity pro tanky Leopard 2A8 ve spolupráci s německou společností KNDS, čímž chce posílit vlastní obrněné schopnosti a zároveň přispět k regionální bezpečnostní infrastruktuře. Podle ministryně obrany Dovilė Šakalienė má v příštích týdnech dojít k návštěvě zástupců výrobce za účelem dojednání technických detailů, přičemž klíčovým prvkem má být zapojení litevských podniků s cílem maximalizovat domácí ekonomický přínos. Projekt by měl být realizován prostřednictvím společného podniku Lithuania Defense Services, který již nyní poskytuje technickou podporu NATO, a mohl by sloužit nejen Litvě, ale i spojeneckým státům včetně Ukrajiny či dalších členů východního křídla Aliance. Iniciativa závisí na schválení německými úřady, ale pokud bude realizována, přispěje k diverzifikaci výrobních kapacit v rámci evropské obranné spolupráce.
Německo urychluje modernizaci svých ozbrojených sil a do konce roku plánuje předložit Bundestagu přibližně 100 žádostí o naléhavé nákupní smlouvy, které mají zajistit plné vyzbrojení Bundeswehru do roku 2028. Podle Annette Lehnigk-Emdenové, úřadující prezidentky Federálního úřadu pro vybavení BAAINBw, tento termín vychází z analýz, které předpokládají možnost ruského konvenčního útoku na zemi NATO již v roce 2029. Zatímco Berlín plánuje rozsáhlé investice do špičkového vybavení, zásadním problémem zůstává personální poddimenzování Bundeswehru, který aktuálně eviduje deficit přibližně 60 000 vojáků. S ohledem na celkový počet 181 000 příslušníků ozbrojených sil se začíná diskutovat o návratu k prvkům všeobecné branné povinnosti, pozastavené v roce 2011. Zatímco vládní koalice není v této otázce jednotná, zástupci opozice (CDU/CSU) naznačují, že v případě neúspěchu dobrovolnického modelu bude nezbytné povinné řešení.
Dnes se zaměříme na další vývoj inverzního plnění ruského státního rozpočtu, a to na základě nedávno publikovaného vyjádření ruského ministerstva financí. Ministerstvo uvedlo, že za poslední rok se schodek státního rozpočtu pětinásobně zvětšil, neboť od počátku roku dosáhl již 3,4 bilionu rublů. To je téměř stejná částka, jako je aktuálně plánovaný celoroční schodek ruského státního rozpočtu.
Přičemž je potřeba připomenout, že odhadovaná výše schodku státního rozpočtu byla již dříve značně navýšena. Prvotní návrh, předložený minulý rok ke schválení parlamentu, počítal s celoročním schodkem ve výši 1,2 bilionu rublů, již na počátku tohoto roku byla tato výše uznána jako nereálná a předpokládaný schodek byl navýšen na 3,8 bilionu rublů. A vzhledem k tomu, že ruské ekonomické ukazatele se v poslední době nelepší, lze předpokládat, že nejpozději do měsíce dojde k další úpravě výhledu celoročního schodku státního rozpočtu.
Analytici ze společnosti MMI předpokládají celoroční schodek státního rozpočtu ve výši přibližně 7 bilionů rublů tedy zhruba 15% celého rozpočtu. Přičemž tento schodek je aktuálně finacován částečně prostředky z národního rezervního fondu, zde se ale objem likvidních prostředků ke konci května 2025 zmenšil na 2,8 bilionu rublů, a ani využití všech zde uložených prostředků by tak nestačilo k vyrovnání již stávajícího, natož celoročního deficitu. Hlavním zdrojem financování jsou nejrůznější státní půjčky, například za pomocí operací REPO, kterým jsme se blíže věnovali 4.5.
Ruští analytici přirovnávají aktuální stav ruského rozpočtu k tomu, jakým Rusko procházelo ke konci devadesátých let minulého století, a který byl zakončen státním bankrotem. Současná situace je však odlišná, neboť narozdíl od devadesátých let, kdy většinu ruského dluhu představovalo zahraniční zadlužení, v současné době představuje drtivou většinu ruského zadlužení vnitřní dluh. Jiné ekonomické jevy, jako například omezená úspěšnost vybírání daní, se však v současné době se situací v devadesátých letech shodují. Přičemž pokud bude zaveden Evropskou Unií navrhovaný cenový strop ruské ropy ve výši 45 USD za barel, potíže ruského rozpočtu se ještě prohloubí.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelské letectvo během uplynulého dne provedlo desítky úderů po celé Gaze. Cílem byly teroristické buňky, zbrojní sklady, tunely a další infrastruktura Hamásu, uvádí denní hlášení IDF. Některé nálety probíhaly v součinnosti s pozemními jednotkami. Podle palestinských médií si tyto údery vyžádaly desítky obětí na životech. V severní části Gazy zasáhla 252. divize IDF skupinu operativců, kteří přesouvali zbraně do objektu Hamásu. Byla rovněž zničena zbrojní výrobna a skladiště, na čemž se podílela i 179. záložní obrněná brigáda.
Elitní jednotka Jamam v noci zasáhla v městě Tamun, kde při společné operaci s IDF zabila Rajeka Bašarata, označovaného palestinskými médii za vysoce postaveného člena Islámského džihádu. Zadrženi byli i dva další členové jeho sítě. Tento zásah je dalším z řady cílených likvidací vůdců militantních skupin na Západním břehu.
Izraelská armáda oznámila řadu strukturálních úprav reagujících na selhání obrany během útoku Hamásu ze 7. října. Dojde k posílení pohraniční a protivzdušné obrany, obnovení jedné zaniklé obrněné brigády, vytvoření nové pěší brigády a k navýšení schopností izraelského námořnictva. Regionální brigády odpovědné za Golanské výšiny a Hermon (474 „Golany“ a 810 „Hory“) budou rozšířeny, aby dosáhly plné samostatné bojové kapacity. Změny probíhají paralelně s víceletým plánem modernizace IDF.
Sýrie: V oblasti měst Atma a al-Dana v provincii Idlib byly provedeny tři nálety amerických bezpilotních letounů, při nichž bylo zabito celkem pět osob. Jeden z identifikovaných mrtvých je Hani Jumaa Al-Hamouda, údajně příslušník syrského ministerstva obrany a bývalý člen skupiny Huras al-Din. Ta oficiálně ukončila činnost, ale řada jejích bývalých členů se pokusila začlenit do nového režimu. Přesto zůstávají cílem amerických operací – zřejmě kvůli přetrvávajícím vazbám na al-Káidu nebo jiné radikální sítě. Tyto zásahy ukazují, že „reforma“ bývalých džihádistů nemusí znamenat bezpečí, pokud zůstávají na radaru amerických zpravodajských služeb.
Africká vsuvka:
Sudán: Súdánská vláda oficiálně obvinila “silného muže východní Libye”, Chalífu Haftara, že napomáhá silám RSF prostřednictvím logistické podpory dodávané ze Spojených arabských emirátů. Podle Chartúmu dochází k nárůstu letecké dopravy mezi SAE a libyjskou základnou al-Kufra poblíž hranic se Súdánem a Čadem, což by mohlo sloužit jako zásobovací trasa pro RSF. Spekuluje se také o roli čadských a libyjských pohraničních kmenů, jejichž etnické a sociální vazby na súdánské kmeny v RSF by mohly napomáhat reexportu zbraní a vybavení.
Incident, při kterém jednotky Haftarovy Libyjské národní armády krátce vstoupily na súdánské území, Tripolis bagatelizoval jako hraniční nedorozumění. Vzhledem k dřívějším vazbám Haftara na bývalé súdánské žoldáky z řad Džandžavídů (nyní RSF) však rostou obavy z hlubší koordinace mezi LNA a RSF.
Mali: Po krvavých střetech s džihádistickými skupinami, zejména JNIM, se ruské jednotky Wagner formálně stáhly z Mali, avšak zanechaly za sebou zbraně, techniku i infrastrukturu. Ty nyní přebírá nová rebrandovaná formace AfricaCorps, silně napojená na ruský stát. Neexistence oficiální evidence a netransparentní řízení umožňuje rychlé přeskupení bez politického rizika. AfricaCorps se tak rozšiřuje – přijímá operátory dronů, posádky obrněných vozidel a logistické specialisty. Již nyní působí v Mali, Středoafrické republice a Súdánu. Zůstává otázkou, kam povedou cesty veteránů z Wagnera – zda do Rosgvardije nebo jiných polovojenských struktur uvnitř Ruska. V Africe se však zdá, že cílem zůstává kontrola nad přírodními zdroji – zlato, diamanty i dřevo nadále generují příjmy chráněné ruskými zástupnými silami.
Nigérie – Kamerun: Islámský stát v Západní Africe (ISWAP) eskaluje útoky na vojenské pozice v regionu. V nigerijském státě Borno došlo k útokům na vojenské tábory v Buratai a Malam Faturi, kde džihádisté zapálili kasárna, zničili 13 vozidel a několik dalších ukořistili spolu se zbraněmi. Nigerijské jednotky se stáhly s minimálními ztrátami. V Kamerunu byl cílem islamistů vojenský tábor ve městě Sagmi v provincii Maroua. Útočníci zabili čtyři vojáky, další zranili a základnu zapálili. Zveřejněné videozáznamy z útoku na nigerijský tábor Kumše ukazují na dobré plánování a mobilitu islamistických sil. Regionální koncept „supertáborů“ jako způsobu obrany proti chalífátu evidentně selhává. Armády Nigerie i Kamerunu čelí problému: chybějící mobilita, slabá koordinace a vysoká zranitelnost proti nepříteli, který dokáže zasáhnout, ukořistit vybavení a rychle zmizet.
Dnešní Třešnička™ bude o voze, protože koza došla. Na světě se občas dějí věci tak prostoduché, že by člověk potřeboval filozofa, aby je pochopil. Nebo aspoň dobrého humoristu. Ruský poslanec Šeremet se rozhořčil nad tím, že automobilka Renault snad bude vyrábět drony pro Ukrajinu, a tak navrhuje, aby její logo bylo označeno za fašistický symbol. Inu, není to poprvé, co se politika dala do boje s geometrií. Rombus prý vzbuzuje neblahé asociace (mrk mrk). Pan poslanec by zřejmě nejradši konfiskoval každý stěrač, co má podezřelý úhel, a každou pneumatiku, která se odvážila točit proti směru kremelské pravdy. Ať si občané klidně jezdí na kole… ovšem bez výpletu, ten by mohl evokovat západní imperialismus. Renault už dávno z Ruska odešel, ale to nevadí. Zakázat! Pokutovat! Možná i deportovat! Člověk si v tom skoro vzpomene na ty příběhy, kdy se v totalitních režimech zakazovalo slunce, protože svítilo i na nepřítele. Až jednou v Kremlu objeví, že Pythagorova věta tvoří pravý úhel, mohli by ho postavit před soud za podvracení státní geometrie.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
