(2 804 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 5. srpna, přibližně od 19:00, podnikla Ruská federace další vzdušný útok na Ukrajinu s nasazením 46 útočných dronů typu Šahed a jejich imitací z oblastí Kursk, Brjansk, Orjol a Primorsko-Achtarsk, doplněný o jednu balistickou raketu Iskander-M odpálenou z Brjanské oblasti. Podle údajů k 08:00 zneškodnila ukrajinská PVO 29 dronů přímým zásahem nebo prostřednictvím REB. Zaznamenáno bylo vniknutí 17 dronů na východní směr a zásah balistickou raketou, dopady trosek byly hlášeny ve třech lokalitách na jihu a severovýchodě země.
V červenci 2025 pokračoval vzestupný trend ruských územních zisků, přičemž ruské síly podle map DeepState obsadily 564 km² ukrajinského území, což představuje nejvyšší měsíční zisk od listopadu 2024. Reálná dynamika však byla pravděpodobně mírně odlišná, neboť část tohoto nárůstu byla způsobena zpožděním v aktualizaci map, zejména na novopavlivském směru, kde byly na ukrajinské straně jako sporné nebo pod kontrolou Ukrajiny označeny oblasti dobyté již v předchozích měsících. Ruské nezávislé zdroje uvádějí zisk 423 km², což by naopak znamenalo mírné zpomalení ruského postupu oproti červnu. Největší územní zisky zaznamenaly ruské síly na pokrovském směru (22 % celkových zisků), nicméně za okupanty nejefektivnější se podle ukrajinského ministerstva obrany považuje směr novopavlivský, kde Rusové dosahují třetiny celkového územního zisku (34 %) při pouhých 12 % měsíčních útočných operací. V ostatních sektorech (Lymanský, Charkovský, Torecký, Severský, Záporožský a Sumský) byly zisky menší či minimální, přičemž na sumském směru nebyl zaznamenán žádný územní zisk navzdory 11 % provedených útočných operací. Celkově tedy červenec 2025 potvrdil pokračující ruskou ofenzivní iniciativu, ale zároveň ukázal nerovnoměrnost její efektivity napříč jednotlivými operačními směry.
Směr Sumy: Speciální jednotka „Timura“ z ukrajinského Hlavního zpravodajského ředitelství (GUR) provedla úspěšnou operaci v ruském týlu, při níž zničila nepřátelské pozice a upevnila vlastní postavení. Podle ukrajinských zdrojů byl ruský postup směrem k Sumám zastaven a zásobovací trasy okupantů narušeny. Zachycené rádiové komunikace údajně potvrzují nízkou morálku mezi ruskými vojáky, kteří se vyhýbají útokům a vymýšlejí si důvody k nečinnosti, obzvláště v sektoru ovlivněném operací „Timura“.
V okolí Kindrativky a Andriivky se situace stabilizovala. Nadále však pokračují boje u Junakivky a v prostoru blízko Jablunivky.
Belgorodská a Kurská oblast jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly ruské útoky na více směrech – bojovalo se ve Vovčansku, směrem na Kozachu Lopanu a Hoptivku, u Kolodjazné, Fiholivky a Krasného Perše.
Severovýchodní fronta: V Kupjanském sektoru probíhaly boje v okolí Holubivky, Zahryzového a Lozového.
V Limanském sektoru se okupanti pokusili postoupit u Hrekivky, Zelené Dolyny, Kolodjaz, Myrného a v Torském.
V Siverském sektoru pokračovaly střety v Serebrjanském lese, u Hryhorivky, Verchnokamjanského a Vyjimky.
Bachmutská fronta: V Kramatorském sektoru okupanti útočili v Časiv Jaru, kde se snaží rozšířit kontrolu v západní části města.
Doněcká fronta: Západně od Torecku a v Ščerbynivce se okupanti pokusili o postup, přičemž v Ščerbynivce zaznamenali dílčí úspěch.
Ve směru na Konsťantynivku probíhaly boje severně od Romanivky a u Rusyn Jaru. Popiv Jar podle zdrojů padl do jejich rukou, což by otevřelo přístup k Poltavce.
V Pokrovském sektoru se okupanti pokusili postoupit ve směru na Suchetské, Rodynske a Krasny Lyman, a útočili v Novoekonomičném, Lysivce, Novoukrajince, Zvirovém, Kotlyném a Udačném. Situace zůstává dynamická, fronta se zde mění v řadě míst.
V novopavlivském sektoru ruské jednotky útočily u Dačného, Zeleneho Haje, Piddubného, Myrného, Malijivky a postupovaly severovýchodně od Voskresenky. Další útoky směřovaly na Temyrivku a Zelené Pole, ale bez ověřených zpráv o změně kontroly.
Jižní fronta: Na jižní frontě se bojovalo u Malynivky, ve směru na Novoandrijivku a v severní části Kamjanského.
Chersonská fronta je dnes bez nových informací.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, během něhož diskutovali o možnostech ukončení války a koordinovali společné postoje. Zelenskyj poděkoval Trumpovi za „všechny snahy o spravedlivý a trvalý mír“ a zdůraznil potřebu co nejrychlejšího zastavení bojů, přičemž obvinil Rusko z úmyslného prodlužování konfliktu. Ukrajinská a americká strana si podle prezidenta vyměnily hodnocení situace, přičemž Trump byl informován o aktuálních ruských útocích na Kyjev a další města. Hovor se rovněž dotkl témat sankcí proti Rusku, evropských nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu a bilaterální iniciativy týkající se bezpilotních prostředků. Rozhovor proběhl v kontextu Trumpova ultimáta, že v případě neúspěchu mírových jednání do 8. srpna uvalí na Rusko nové sankce. Podle médií se v této souvislosti očekává návštěva Trumpova zmocněnce Steva Witkoffa v Moskvě. Trump zároveň naznačil, že pokles cen ropy o 10 dolarů by mohl přimět Rusko ke stažení, avšak podle agentury Reuters ruský prezident Putin zůstává odhodlaný k úplnému ovládnutí čtyř ukrajinských oblastí a není připraven na zásadní ústupky.
Zavedení nového maskovacího vzoru MМ-25 pro výstroj Ozbrojených sil Ukrajiny neznamená úplnou náhradu stávajícího standardu MМ-14 („pixely“), ale představuje rozšíření barevné škály schválených variant, podobně jako dříve povolené odstíny „oliva“, „kojot“ či MМ-16Ф. Ministerstvo obrany tak reagovalo na četné žádosti vojáků v bojovém nasazení, kteří již podobné vzory používali, ale museli je pořizovat na vlastní náklady. Podle ředitele Centrálního úřadu pro rozvoj materiálního zabezpečení Maxyma Kajoly nové opatření zvyšuje flexibilitu systému zásobování. První testovací dodávky v počtu 20 000 kusů výstroje budou realizovány ještě v roce 2025, přičemž cílem je ověřit výrobní kapacity a postupně integrovat nový vzor do standardního vybavení. Zakázky již byly vyhlášeny agenturou DOT, která je zodpovědná za akvizici materiálu pro armádu.
Dánsko oznámilo, že spolu s Norskem a Švédskem přispěje na společný fond pro nákup americké výzbroje pro Ukrajinu v rámci mechanismu PURL (Priority Ukraine Requirements List), který vznikl po červencové iniciativě USA a NATO. První dánský příspěvek činí 580 milionů dánských korun (přibližně 89 milionů dolarů) a bude určen především na pořízení prostředků protivzdušné obrany a dělostřelectva. Celkový příspěvek skandinávských zemí má dosáhnout hodnoty kolem 500 milionů dolarů. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen zdůraznil, že rozhodující je rychlost dodávek a Kodaň je připravena zvážit další navýšení příspěvku podle potřeb Ukrajiny. Nový mechanismus dodávek americké techniky, iniciovaný prezidentem Trumpem, předpokládá financování ze strany evropských spojenců a zahrnuje mimo jiné přípravu až 17 systémů Patriot. K iniciativě se již připojily i další státy NATO včetně Nizozemska, Německa, Finska, Velké Británie či Litvy.
Podle investigativního šetření deníku Financial Times navštívila v srpnu 2024 skupina pěti íránských jaderných expertů ruská výzkumná centra s cílem navázat spolupráci a získat přístup k technologiím s potenciálním vojenským využitím. Delegaci vedl 43letý Ali Kalvand, absolvent Kyjevského polytechnického institutu a současný pracovník íránské organizace SPND, kterou USA považují za přímého nástupce jaderného vojenského programu Teheránu ukončeného v roce 2004. Ostatní členové výpravy byli spojeni s firmou DamavandTec, která je pod americkými sankcemi. Podle FT se návštěva zaměřila na ruské instituce vyvíjející technologie dvojího užití, tedy zařízení s civilním využitím, jež však lze teoreticky aplikovat i při vývoji jaderných zbraní. Kalvand rovněž projevil zájem o izotopy jako tritium, které má sice legitimní civilní využití, ale v kontextu jaderného zbrojení slouží ke zvýšení účinnosti hlavic. Delegace cestovala s diplomatickými pasy vydanými krátce před odjezdem, z nichž některé měly sekvenční číslování, což podle FT naznačuje operativní účel cesty. Událost se odehrála v době, kdy západní zpravodajské služby sledovaly zvýšené aktivity íránských expertů ve snaze získat přístup ke klíčovým jaderným technologiím v zahraničí, přičemž spolupráce s Ruskem může představovat vážné prolomení existujících kontrolních režimů v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení.
Organizace spojených národů čelí výraznému rozpočtovému škrtu, když podle agentury Bloomberg plánuje generální tajemník António Guterres snížit rozpočet OSN o 20 %, což by jej snížilo na nejnižší úroveň od roku 2018 – přibližně na 3 miliardy dolarů. Součástí návrhu je i zrušení přibližně 3 000 pracovních míst a restrukturalizace mnoha programů, přičemž detaily mají být zveřejněny v září. Oficiálně jsou reformy prezentovány v souvislosti s blížícím se 80. výročím OSN, avšak pozorovatelé upozorňují na vliv změn v politice USA, které tradičně přispívají zhruba 22 % do rozpočtu OSN. Prezident Donald Trump již dříve zastavil americké příspěvky agentuře UNRWA, vystoupil z Rady OSN pro lidská práva a z UNESCO, přičemž obvinil tyto instituce z antiamerických a antiizraelských postojů.
Německý vicekancléř a ministr financí Lars Klingbeil (SPD) odmítl výzvu bavorského premiéra a lídra CSU Markuse Södera ke zrušení vyplácení „občanské pomoci“ (Bürgergeld) ukrajinským uprchlíkům a jejímu nahrazení nižší dávkou, kterou pobírají žadatelé o azyl z jiných zemí. Söder argumentoval mimořádnou štědrostí německého systému vůči Ukrajincům a nízkou mírou jejich zaměstnanosti, přestože mnozí mají odpovídající vzdělání. Klingbeil zdůraznil, že koaliční dohoda již obsahuje opatření, podle něhož nově příchozí ukrajinští uprchlíci od 1. dubna 2025 Bürgergeld nedostávají, a že tato změna bude urychleně implementována. Proti Söderovu návrhu se vyslovil i tajemník poslanecké frakce SPD Dirk Wiese, který upozornil, že očekávané úspory by byly vyváženy zvýšenými administrativními náklady pro obce. Podle Spolkové agentury práce činila v květnu 2025 zaměstnanost ukrajinských uprchlíků 34,9 %, přičemž dlouhodobé prognózy počítají s dosažením 55 % až po deseti letech integrace, mimo jiné kvůli převaze žen a dětí mezi příchozími. Celkově pobíralo v roce 2024 občanskou pomoc 5,5 milionu osob, z toho 47,4 % tvořili cizinci; samotní Ukrajinci obdrželi z rozpočtu přibližně 6,3 miliardy eur.
V Kyjevě došlo 5. srpna v odpoledních hodinách k explozi v bytě podezřelého muže, který úmyslně pustil plyn a způsobil výbuch ve snaze vyhnout se zatčení. Incident se odehrál v darnycké čtvrti a vedl ke zranění tří zasahujících policistů a samotného pachatele, kteří byli hospitalizováni. Podle předběžných informací muž nejprve zapálil dveře bytu svého souseda kvůli osobní nevraživosti, následně se zabarikádoval ve vlastním bytě, odkud začal unikat plyn. Policisté, kteří na místo přijeli, ucítili silný zápach plynu, načež došlo k explozi a následnému požáru. Díky včasnému zásahu se podařilo evakuovat obyvatele domu a zabránit dalším obětem. Podezřelý čelí trestnímu řízení podle paragrafů o úmyslném poškození majetku a ublížení na zdraví příslušníkům bezpečnostních složek, za což mu hrozí až 10 let vězení. Na místě nadále pracují vyšetřovatelé, experti na výbušniny a kriminalisté.
Již delší dobu jsme se věnovali stavu Ruské železnice pouze okrajově (například včera, kdy byl zmíněn ukrajinský útok na jedno z ruských nádraží), vzhledem k důležitosti této společnosti pro chod ruské ekonomiky (i díky proměnlivému stavu silniční sítě je drtivá většina přepravy nákladu na větší vzdálenosti realizována právě po železnici) je stav této společnosti ukazatelem stavu celé ruské ekonomiky.
Vzhledem k propadu objemu přepravovaného nákladu začala Ruská železnice hromadně vysílat své pracovníky na nucenou neplacenou dovolenou, a to v rozsahu dvou pracovních dnů během jednoho kalendářního měsíce, přičemž toto úsporné opatření má být v platnosti nejméně do konce tohoto roku. Pokud pracovníci odmítají přistoupit na toto opatření, je s nimi rozvázán pracovní poměr.
Toto opatření bylo vynuceno klesajícím vytížením železniční dopravy, Ruská železnice však podobně jako mnoho jiných velkých ruských zaměstnavatelů sahá k propouštění jako k poslední možnosti – míra nezaměstnanosti je v Rusku stále velmi nízká, a tak by společnosti měly velké potíže získat nové zaměstnance, jakmile by se jejich situace zlepšila. Místo propouštění tak plošně redukují úvazky svých zaměstnanců, což je spojeno s reálným poklesem jejich mezd.
Pokud se pak vrátíme ke stavu železniční přepravy v Rusku, vidíme, že v roce 2022 klesl objem přepravy meziročně o 3,9%, v roce 2024 pouze o 0,2%, ale v roce 2024 již o 4,1% a v tomto roce, a to pouze v období leden až červenec, klesl objem železniční přepravy v Rusku o rekordních 7,3%. Přičemž je potřeba mít na paměti, že se jedná o celkové objemy přepravy včetně přepravy vojenského materiálu, jehož přeprava se s zahájením invaze na Ukrajinu zmnohonásobila, reálný pokles objemu přepravy běžného zboží je tak mnohem větší.
Přeprava koksu tak pouze v průběhu tohoto roku poklesla o 15%, cementu o téměř 15%, stavebních materiálů o 17% a průmyslové suroviny o více než 19%. Drastický byl propad u přepravy obilí, jeho objem poklesl o 36%. To donutilo Ruskou železnici zredukovat své investiční programy o téměř 40%, zastavena byla například výstavba na BAM (Bajkalsko-Amurská magistrála) nebo na Transsibiřské magistrále, což jsou jedny z nejdůležitějších tratí v Rusku, a jejich rozvoj měl zajistit větší propustnost při přepravě například do Číny. Přičemž, jak jsme již zmínili v úvodu, Ruská železnice je dominantním přepravcem surovin v Rusku, a tak výše uvedené poklesy přímo ukazují míru oslabení příslušných sektorů ruské ekonomiky.
Izrael: Izraelské obranné síly (IDF) pokračují v intenzivních operacích v Pásmu Gazy. Během posledních 24 hodin provedly dělostřelecké údery na desítky cílů. Na jihu oblasti zasáhl 282. dělostřelecký pluk více než 30 objektů, včetně obytných budov využívaných Hamásem k velení a koordinaci útoků. Na severu Gazy zlikvidoval 990. záložní pluk několik ozbrojenců a další cíle označené jako teroristické infrastruktury. Podle údajů palestinských úřadů ovládaných Hamásem si útoky vyžádaly přes 90 obětí.
IDF zároveň zničila v jižní Gaze budovu s přístupem do tunelu a eliminovala skupinu ozbrojenců v její blízkosti. Brigáda Givati během operací ve městě Beit Hanún na severu zničila další tunelové vstupy. Aktivita izraelské armády ukazuje pokračující snahu o likvidaci infrastruktury Hamásu a zabránění dalším útokům.
Sýrie: Vrchní velitel SDF Mazlúm Abdi potvrdil, že kurdská delegace se připravuje na cestu do Damašku k zahájení jednání se syrskou vládou. Cílem je dosažení ústavního uznání práv Kurdů a nastavení modelu decentralizované správy v Sýrii. Abdi zdůraznil, že jednání jsou zatím v přípravné fázi a bez finální dohody.
Mezitím Turecko oznámilo záměr vytvořit v Sýrii průmyslové zóny, které mají oživit místní ekonomiku a zlepšit přeshraniční obchod. Projekt je součástí širší strategie Ankary na stabilizaci severních oblastí Sýrie a posílení vlivu skrze ekonomickou přítomnost.
Írán: Íránské úřady zadržely tři osoby podezřelé z členství v sabotážní buňce napojené na exilovou opoziční skupinu MEK (Lidová mudžáhidská organizace Íránu). Zatčení proběhlo v okrese Pakdašt jihovýchodně od Teheránu a bylo provedeno Revolučními gardami. Podle prokurátora Mohammad Hassanpoura se jedná o členy propagandistické a náborové sítě, kteří se pokusili narušit veřejný pořádek. Všichni zadržení nyní procházejí výslechem a vyšetřování pokračuje. Úřady incident prezentují jako součást širšího boje proti exilovým opozičním strukturám.
Somálsko: Podle dostupných zpráv bylo při dvou explozích u města Afgooye na jihozápad od Mogadiša zabito devět příslušníků speciálních jednotek Národní zpravodajské služby. Útok provedli militanti napojení na Al-Šabáb, kteří při něm také zničili dvě vojenská vozidla. Ve stejném městě následně zavraždili Džilaniho Hasana Bagiho, člena volební komise pro parlamentní volby. Útoky v oblasti Afgooye se v poslední době výrazně stupňují, což potvrzuje zhoršující se bezpečnostní situaci v okolí hlavního města.
Burkina Faso: Skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila útok na vojenský post na okraji města Fada N’Gourma. Aktivita islamistických skupin v tomto regionu v posledních měsících roste, přičemž útoky se stále častěji odehrávají v těsné blízkosti městské zástavby, což může naznačovat změnu taktiky směrem k větší destabilizaci městských oblastí.
Mali: Militanti z hnutí Front za osvobození Azawadu (FLA) tvrdí, že jejich FPV dron zasáhl obrněné vozidlo MRAP/APC Afrického sboru mezi městy Kidal a Anefis. Útok provedly údajně dva drony řízené přes optické vlákno, což by (pokud se tato informace ověří) představovalo první známý případ využití této technologie v Sahelu. Zasažené vozidlo mělo být zcela zničeno. Ve stejné oblasti bylo další vozidlo poškozeno při explozi IED.
Malijské úřady zároveň oznámily propuštění čtyř marockých řidičů, kteří byli od ledna 2025 drženi ozbrojenci z Islámského státu poté, co zmizeli během přejezdu z Nigeru přes Burkinu Faso. Podle místních médií mohlo k jejich osvobození dojít výměnou; spekuluje se o výkupném a propuštění několika bojovníků ISIS. Úřady zatím tyto informace nepotvrdily. S propuštěnými se mezitím osobně setkal přechodný prezident Assimi Goita.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, jak se pozná národ podle hrdinů, které oslavuje. V případě Ruska to není mýtus, ale groteskní realita. V jejich imperialistické válce na Ukrajině totiž „za vlast“ padl jistý Denis Gorin, mediálně známý a opakovaně odsouzený vrah a kanibal ze Sachalinu, který své oběti nejen zabíjel, ale také porcoval a jedl. Místo toho, aby si ho historie (když už tedy) pamatovala jako odporného zločince, stal se z něj v kremelské režii padlý voják, „obránce rodiny a tradic“, s fotkou v uniformě a nášivkou s Cheburjaškou. Z muže, který nacpal maso své oběti do mrazáku mezi pelmeně a pak vyrazil s bývalou manželkou v klidu doprovodit hosty z narozeninové oslavy, je najednou hrdina impéria. Není to jen zvrácenost, je to přesný obraz stavu země, která místo svědomí živí mýtus o spasení skrze násilí. Zatímco jiné národy vzpomínají na hrdiny, kteří přinesli naději, Rusko oslavuje ty, kteří s gustem požírali končetiny. Když zločinci padají jako hrdinové, není to jen známka propagandy, ale konečný důkaz, že Rusko už dávno nežije ve světě pravdy a cti, ale v říši rozkladu, kde je krev ctností a kanibalismus službou státu.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez,
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
