(2 143 slov, doba čtení 11 minut)
Dnes si svět připomíná 80 let od svržení první jaderné bomby na město Hirošima, ke kterému došlo 6. srpna 1945. Tento historický milník nejen uzavřel jednu etapu druhé světové války, ale zároveň otevřel novou éru, v níž se jaderné zbraně staly klíčovým prvkem mezinárodní bezpečnosti. Výročí tragédie, která si vyžádala desítky tisíc obětí a symbolicky odstartoval éru jaderných zbraní, nám rezonuje během války na Ukrajině a znovu upozorňuje na destabilizační potenciál jaderného arzenálu. Ruská federace, která opakovaně využívá jadernou rétoriku jako nástroj nátlaku, přesunula taktické jaderné zbraně na území Běloruska a jednostranně omezila účast na kontrolních mechanismech vyzbrojení, čímž narušuje rovnováhu, která formovala evropskou bezpečnostní architekturu po konci studené války. Architektury, která bohužel již získává mnoho nešťastných trhlin.
V noci na 6. srpna provedla Ruská federace další dronový útok proti Ukrajině, během něhož bylo nasazeno 45 útočných dronů typu Šahed a jejich imitací ze směrů Kursk, Primorsko-Achtarsk a z okupovaného Krymu (Čauda). Podle údajů k 09:00 bylo zneškodněno nebo potlačeno 36 dronů na severu, jihu a východě země. Zaznamenáno bylo devět zásahů v rámci tří lokalit, dopady trosek byly hlášeny na jednom místě.
Ruský dronový útok poškodil plynovod v oblasti přístavu Izmajil v Oděské oblasti. Podle šéfa Odeské OVA Oleha Kipera vznikl na místě požár, který se podařilo uhasit, probíhají práce na odtlakování potrubí. Dočasně bylo odpojeno přibližně 2500 odběratelů. Moskva útok přiznala a tvrdí, že cílem byly infrastruktury spojené s ukrajinským obranným průmyslem.
V noci také Ukrajina poslala drony. Ruské ministerstvo obrany oznámilo zničení celkem 51 ukrajinských bezpilotních letounů letounového typu. Podle ruského hlášení bylo 16 dronů sestřeleno nad Rostovskou a 16 nad Brjanskou oblastí, dalších 12 nad okupovaným Krymem, čtyři nad Voroněžskou a tři nad Orlovskou oblastí. Moskva tradičně neuvádí konkrétní cíle útoků ani případné škody.
Belgorodská oblast je nadále beze změn.
Směr Kursk: Na Tětkinském směru nedošlo k žádným zásadním změnám. Podle ruského kanálu ArchandělSpetsnaza, napojeného na neonacistický prapor Rusič, se ruské jednotky soustředí spíše na ostřelování ukrajinských dělostřeleckých pozic a operátorů dronů, než na aktivní pozemní útoky. Ostřelování mírně slábne, ale aktivita dronů zůstává vysoká. V oblasti Iskriskovščiny drží pozice jednotky 24. praporu „Ajdar“. 47. mechanizovaná brigáda „Magura“ operuje u Pavlovky a ostřeluje Novyj Put. Jejich nasazení spíše než plánovaný protiútok naznačuje přesun oslabených jednotek na relativně klidnější úsek fronty.
Směr Sumy: V oblasti Junakivky pokračovaly i dnes poziční boje. Nedošlo však k žádným potvrzeným změnám v linii dotyku.
Charkovská situace: V oblasti Charkova pokračovaly boje ve Vovčansku a u Fyholivky.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě okupanti útočili jižně od Radkivky a Holubivky, kde se jim podle dostupných informací podařilo rozšířit kontrolované území. Další ruské útoky proběhly ve směru na Stepovou Novoselivku, v Zahryzovém, na Novou Kruhljakivku a severně od Boriské Andrijivky.
V limanském sektoru se ruské síly pokoušely přiblížit k Olhivce a postupovat ve směru na Nový Mir, Serednije a Šandryholové. Boje pokračovaly u Kolodjazi a v Torském. Okupanti postoupili jižně od Jampolivky až k Torskému, čímž si vynutili přeskupení ukrajinských obránců.
V siverském sektoru pokračovaly boje v Serebrjanském lese, kde okupanti dosáhli dílčího postupu v jeho jižní části. Dále se bojovalo u Hryhorivky, směrem na Serebrjanku a severně od Ivano-Darivky.
Bachmutská fronta: Na Kramatorském směru probíhaly intenzivní střety na jihu Časiv Jaru – zejména na sídlišti Stupočky a v prostoru tzv. Dílny č. 2. Ruské síly se snaží proniknout i v okolí Bílé Hory.
Doněcká fronta: U Torecku pokračovaly boje v oblasti Dilijivky, severozápadně od města a na jihu Ščerbynivky.
Ve směru na Konsťantynivku okupanti postoupili v Orichovo-Kalynovém a vedli útoky u Popiv Jaru a Volodymyrivky.
Na pokrovském směru se boje rozšířily do okolí Fedorivky, Suchetského, Rodynského, Novoeekonomičného, Mykolajivky, Myroljubivky a směrem na Promin. Okupanti rovněž útočili u Lysivky, Novoukrajinky, ve Zvirovém, Kotlyném a Udačném. Intenzivní pokusy o průlom zaznamenáváme v prostoru Novoukrajinky a Zvirového, odkud se okupanti snaží postoupit směrem k Pokrovsku.
Jižně od Pokrovsku probíhaly boje směrem na Muravku, u Horichového a Oleksijivky. V novopavlivském sektoru pokračovaly střety u Novoukrajinky a Dačného, přičemž okupantům se podařilo postoupit východně od Novochatského. Další střety byly hlášeny u Zeleného Haje, západně od Piddubného, u Voskresenky, Ševčenka, Zeleného Pole a Temirivky.
Jižní fronta: Ve směru na Orichiv ruské síly útočily u Stepového a severně od Kamjanského v oblasti Plavni.
Chersonská fronta je dnes bez nových informací.
Americká Agentura pro obrannou spolupráci (DSCA) schválila prodej zbraní a vybavení Ukrajině v hodnotě přes 200 milionů dolarů, přičemž jde o výsledek bilaterální dohody mezi prezidenty Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala první balíček zahrnuje vybavení, opravy a technickou podporu pro houfnice M777 v hodnotě 104 milionů dolarů, druhý pak logistické a přepravní služby za 99,5 milionu. Obě dodávky mají být plně financovány partnerskými zeměmi, a jsou součástí nové alianční iniciativy, která umožňuje členským státům NATO hradit dodávky americké výzbroje pro Ukrajinu prostřednictvím agentury NSPA. Celkově evropští spojenci v uplynulých dnech přislíbili více než miliardu dolarů na nákup amerických zbraní pro Kyjev. Oznámení schválení dodávek přichází těsně před návštěvou zvláštního vyslance Steva Witkoffa v Moskvě, kde má jednat o možnostech příměří s Ruskem. Tato diplomatická mise se koná jen dva dny před termínem, do něhož prezident Trump požaduje od Vladimira Putina jasný signál vůle k uzavření příměří, jinak hrozí uvalením dodatečných amerických sankcí.
Bundeswehr plánuje ve střednědobém horizontu zavést nový maskovací vzor „Multitarn“ jako standardní součást polního oblečení, čímž postupně nahradí dosavadní vzor Flecktarn používaný od počátku 90. let. Multitarn, původně vyvinutý pro speciální jednotky, má poskytovat univerzální maskovací účinek napříč různými prostředími, včetně městských oblastí, kde podle dosavadních testů převyšuje efektivitu Flecktarnu. Rozšíření jeho použití mimo specializované jednotky je částečně reakcí na kritiku, že rozdílné vybavení mohlo usnadnit vizuální identifikaci příslušníků SOF. Ministerstvo obrany plánuje zahájit pořizování výstroje ve vzoru Multitarn od roku 2026 a kompletní přechod všech jednotek je předběžně naplánován na roky 2028–2029. V rámci projektu FASER (Field Equipment Soldier Extended Reserve) má být pořízeno vybavení pro 460 000 aktivních vojáků a 40% rezervu navíc, což znamená přibližně 644 000 sad výstroje včetně uniforem, přileb, neprůstřelných vest a případně i ochranných sluchátek.
Pravidelně vás informujeme o potížích ruské ekonomiky jako celku, a nyní se zaměříme na to, jak se tyto makroekonomické potíže projevují konkrétně. Podle posledních údajů za rok 2025 dochází v Rusku k masovým bankrotům malých a středních společností, jejichž počet poprvé za velmi dlouhou dobu převýšil počet nově založených společností.
Podle údajů publikovanou státní agenturou Rosstat ukončilo během prvních šesti měsíců roku 2025 činnost 141 000 právnických osob, ve stejném období bylo zaregistrováno pouze přibližně 95 000 nových. Takováto disproporce ukazuje na výrazný pokles ekonomické aktivity, přičemž ještě v minulém roce byla situace v Rusku v tomto ohledu relativně stabilní.
Nejvíce byly bankroty zasaženy velko a maloobchod, na druhém místě stavebnictví, a na třetím místě zpracovatelský průmysl. Do tohoto sektoru jsou sice zařazeny i společnosti dodávající zbrojnímu sektoru, a u nich lze očekávat stabilní fungování i v současných podmínkách, o to větší jdou ale potíže společností vyrábějících zboží určené na civilní trh. Jedinými obory, u kterých byl v první polovině tohoto roku zaznamenán růst počtu společností, jdou sektor IT, poradenství, logistika, vnitrostátní turismus a obchod elektronikou.
Mezi hlavními příčinami této situace jsou uváděny vysoké úrokové sazby, pokles čistého pracovního kapitálu (tedy finančních prostředků, které má společnost v daný okamžik k dispozici), zostřené regulace týkající se etiketování (již před časem byl v Rusku zaveden požadavek etiketování zboží v jednotném státem určeném standardu), zvýšené náklady na přepravu a na ochranu osobních údajů, a také zostřené fiskální kontroly.
Okrajově je také zmiňováno zvýšení daně ze zisků společností z 20 na 25, které proběhlo na počátku tohoto roku a které přimělo mnoho společností optimalizovat své finanční toky tak, aby nevykázaly žádný zisk. Bankroty společností spolu s daňovými optimalizacemi těch, kterým se podařilo zavhovat činnost, velmi pravděpodobně povedou k poklesu objemu vybraných daní, což následně dále zhorší stav ruského státního rozpočtu. Dále tento stav povede k růstu nezaměstnanosti a zhoršení investičního prostředí v Rusku, a celkově povede k prohlubující se recesi civilního sektoru ruské ekonomiky.
Izrael: Izraelské letectvo provedlo úder na výrobnu zbraní Hamásu v gázské čtvrti Sheikh Radwan. Podle IDF byla operace vedena s využitím přesné munice a leteckého dohledu, přičemž byli civilisté předem varováni, aby se předešlo ztrátám na životech. V severní části Pásma Gazy izraelské dělostřelectvo ostřelovalo odpaliště minometů, odkud předtím mířily útoky na armádní základnu. V městských čtvrtích Daraj a Tuffah byla pomocí dronu zlikvidována skupina přibližně deseti bojovníků Hamásu. Celkově IDF oznámila zničení dalších cílů a eliminaci více ozbrojenců napříč Gázou. Podle údajů ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem zemřelo za posledních 24 hodin 138 Palestinců.
IDF zároveň vydala výstrahu k evakuaci pro západní část města Chán Júnis, která nebude zahrnuta do denních humanitárních pauz. Armáda tam rozšiřuje pozemní operace a nasazuje silnou palebnou sílu.
Libanon: Hizballáh odmítl návrh libanonské vlády na své odzbrojení do konce roku 2025, označil ho za „zásadní chybu“ a vyjádřil, že s plánem nebude nijak nakládat. Zároveň však připustil ochotu k dialogu o národní bezpečnostní strategii. Vládní návrh, předložený v rámci americké iniciativy, měl za cíl posílit výhradní ozbrojenou kontrolu státu. Premiér Nawaf Salam oznámil, že rozhodnutí bylo odloženo na další den.
Izraelská armáda potvrdila, že izraelský dron v noci zlikvidoval Hassama Qassema Gharaba – člena Hizballáhu zodpovědného za koordinaci raketových útoků ze Sýrie. K likvidaci došlo v libanonském údolí Beqá.
Libanonská armáda mezitím oznámila smrt Alího Zajtira, jednoho z hlavních narkobaronů v zemi. Zajtir byl zabit při zásahu v oblasti Bikáa a měl podle všeho vazby na Hizballáh. Je považován za klíčovou postavu pašeráckých operací se zbraněmi a drogami.
Sýrie: Prezident Ahmad aš-Šaraá se v Damašku setkal s americkým zvláštním vyslancem Tomem Barakem. Hlavními tématy byla politická stabilita, bezpečnostní situace a posuny v mírovém procesu s důrazem na respektování syrské suverenity. Barak se rovněž zúčastnil podpisu investičních memorand v Paláci lidu.
Somálsko – region Hiiraan: Džihádistická skupina Al-Šabáb zveřejnila video z útoku na základnu provládních milicí v oblasti Gurgurte u města Gumare. Záběry ukazují útok na slabě bráněné postavení, který podle tvrzení skupiny skončil jejich vítězstvím. Ve stejnou dobu došlo k bombovému útoku na kasárna v Lafoli, předměstí Mogadiša. Exploze zabila dva vojáky provládních sil a tři další zranila. Skupina zároveň provedla ozbrojený útok na rezidenci starosty města Burdubo ve státě Gedo. Starosta útok přežil, ale jeden z jeho osobních strážců byl zraněn. Série útoků ukazuje na pokračující schopnost Aš-Šabáb provádět koordinované údery napříč různými částmi země.
Niger: Nigerská vláda spustila iniciativu Garkouwar Kassa – „Štíty vlasti“, jejímž cílem je podpořit armádu a bezpečnostní síly prostřednictvím výcviku dobrovolníků. První jednotky budou nasazeny v hlavním městě Niamey. Dobrovolníci mají spolupracovat se složkami bezpečnosti při nočních hlídkách, šířit osvětové kampaně a bojovat proti dezinformacím i „nepřátelské propagandě“. Projekt je vnímán jako reakce na rostoucí bezpečnostní hrozby a snahu konsolidovat společnost pod nacionalistickým diskurzem.
Pákistán: V provincii Karak došlo k ozbrojenému přepadení jednotky pohraniční stráže (FC) u ropného pole Gurguri poblíž města Aman Kot. Útok si vyžádal čtyři mrtvé vojáky a několik zraněných. Pachatelé zatím nebyli oficiálně identifikováni. Oblast dlouhodobě čelí aktivitě ozbrojených skupin, včetně místních islamistických a separatistických frakcí.
Dnešní Třešnička™ bude cestách do minulosti. Na Moskevské státní univerzitě se nenápadně uzavřel Institut pro výzkum povahy času a s ním i jedna z nejdelších ruských vědeckých anekdot posledních dekád. Od roku 1999 se zde konaly stovky seminářů o teleportaci (mimochodem se jich uskutečnilo přes 900), strojích času a příjmu zpráv z budoucnosti. Když se ale o institutu nedávno začala zajímat média jako RTVI a Meduza, jeho webové stránky zmizely rychleji než opozice z ruského parlamentu. Fakulta fyziky, která institut hostila, mezitím tvrdí, že o ničem neví, protože se možná i ona se stala obětí vlastní časové smyčky, a oprávněně se bojí možného vypadnutí z kvantového okna. Zatímco akademici zkoumali, jak se dostat do budoucnosti, Rusko jako stát předvedlo, že zvládá cestování v čase bez jakéhokoliv přístroje. Ekonomicky se vrátilo do devadesátých let, společensky do sedmdesátých a politicky přímo do třicátých. Kdyby Berija dnes vstal z mrtvých, pravděpodobně by se jen rozhlédl a zeptal se, co je nového na Lubjance. Zánik institutu tak není selháním vědy, ale důkazem, že výzkum byl dávno překonán praxí. Ruský režim teleportoval celý národ do minulosti bez nutnosti strojů, kabelů a kvantových polí. Stačila televize, cenzura, kulhající ekonomika a víra, že minulost je budoucnost.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez,
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
