(2 651 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 25. září podnikla ruská armáda další vzdušný útok na Ukrajinu, při němž nasadila celkem 176 bezpilotních prostředků různých typů, především dronů Šáhed, ale také strojů typu Gerbera a dalších. Podle velení ukrajinských vzdušných sil se podařilo protivzdušné obraně sestřelit nebo potlačit 150 dronů na severu, jihu, východě i ve středu země. Útok byl veden z oblastí Kursk, Orjol, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a z okupovaného Krymu (Čauda). Zasaženo bylo nejméně osm lokalit, kam dopadlo 13 útočných dronů, na jedné další lokalitě způsobily škody trosky zničených strojů.
Ukrajinské letectvo oznámilo, že 25. září ráno sestřelilo ruský bombardér Su-34 nad okupovanou částí Záporoží, když stroj shazoval naváděné pumy UMPK na ukrajinské pozice. Před invazí v roce 2022 měla ruská armáda přibližně 130 těchto letadel, potvrzeno je už zničení 39 kusů. Rusko však své ztráty nahrazuje, jelikož každý rok sjíždí z výrobních linek 10–16 nových Su-34.
Belgorodský, Kurský a Sumský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: Ve Vovčansku pokračovaly tvrdé střety. Situace ve městě zůstává nestabilní, bez jasného potvrzení o posunu linie jedné či druhé strany.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské ose se bojovalo směrem na Piščané, Kolisnikivku a Novou Kruhljakivku.
V lymanském sektoru probíhaly střety u Hrekivky, Novomichajlivky, Šadryholového, Derylového, u Kolodjaz a v Zaričném, dále směrem na Jampil.
Na siverském směru okupanti konsolidovali své pozice v Serebrjanském lese. Boje pokračovaly také u Dronivky a Serebrjanky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru probíhaly střety u Orichovo-Vasilivky, Časiv Jaru a ve Stupočkách. Ukrajinské drony zasáhly cíle v zahradnickém spolku „Jahůdka“ u Konsťantynivky. Ač se neočekává, že by zde okupanti měli významnější síly, útoky naznačují, že boj o Konsťantynivku fakticky začal.
Doněcká fronta: U Torecku se bojovalo u Oleksandro-Šultyného, směrem na Pleščijivku a ve Ščerbinivce. Ve směru na Konsťantynivku probíhal ruský tlak v Jablunivce a okolí Poltavky. Na pokrovském směru došlo ke střetům u Zapovidného, Rodinského, Krasného Lymanu, Novoekonomičného, Lisivky, ve Zvirovém, Kotliném a Udačném.
Jižně od Pokrovsku probíhaly boje západně od Horikového. Na novopavlivském směru okupanti útočili směrem na Filiji, u Voskresenky, Choroše, Voroného, Ternového a na Novohrihorivku.
Jižní fronta: Na orichivském směru se ruské síly pokusily postoupit směrem k Novoandrijivce, zatím však bez úspěchu.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Americké stíhačky vzlétly 24. září k Aljašce, aby zachytily čtveřici ruských vojenských letounů, informuje CBS News s odvoláním na velitelství NORAD. Podle oznámení se jednalo o dva dálkové strategické bombardéry Tu-95 a dva stíhací letouny Su-35, které se pohybovaly v tzv. Aljašské zóně identifikace protivzdušné obrany (ADIZ). Ta leží v mezinárodním vzdušném prostoru, avšak hraničí se svrchovaným vzdušným prostorem USA a Kanady. NORAD k jejich identifikaci vyslal radarový letoun E-3 AWACS, čtyři stíhačky F-16 a čtyři tankery KC-135. Velitelství zdůraznilo, že podobná ruská aktivita v ADIZ je rutinní a není vnímána jako bezprostřední hrozba. Přesto jde o další z řady letů, které jsou podle analytiků pokusem prověřit připravenost USA a NATO. K podobným incidentům došlo už před měsícem a v srpnu NORAD rovněž sledoval ruský průzkumný letoun, který se v oblasti objevil opakovaně. V září 2024 navíc zveřejnil video, na němž ruský letoun letěl „jen pár stop“ od amerického stroje – chování posádky tehdy velení označilo za nebezpečné a neprofesionální. Je třeba uvést, že zatím ani v jednom případě ruské vojenské letouny nevstoupily do svrchovaného vzdušného prostoru USA či Kanady a pohybovaly se vždy pouze v zóně ADIZ.
Polský premiér Donald Tusk se domnívá, že americký prezident Donald Trump svým nedávným proukrainským příspěvkem naznačil, že by Spojené státy mohly omezit svou roli při ukončení rusko-ukrajinské války. Tusk to napsal na sociální síti X. Připomněl, že Trump uvedl, že Ukrajina s podporou Evropské unie může získat zpět všechna svá území. „Za tímto úžasným optimismem se skrývá příslib snížení amerického zapojení a přenesení odpovědnosti za ukončení války na Evropu. Pravda je lepší než iluze,“ zdůraznil polský premiér.
Ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hryčuk oznámila, že Záporožská jaderná elektrárna už druhý den v řadě funguje bez externího napájení a spoléhá pouze na nouzové dieselové generátory. Potvrdila to i mise MAAE přímo na místě. Podle agentury byla poškozena poslední dostupná 750 kV přenosová linka, která napájela elektrárnu. Všechny dieselové agregáty se následně spustily. Okupační správa ZNPP sice po předchozím výpadku v červenci ujišťovala, že má dostatek paliva pro zajištění chodu generátorů po dobu asi 20 dní, nicméně situace je i tak vysoce riskantní. MAAE zatím prověřuje příčinu výpadku. Hryčuk uvedla, že linka byla poškozena dalším ruským ostřelováním, zatímco okupační úřady naopak obviňují ukrajinskou armádu a tvrdí, že kvůli pokračující palbě není možné předpovědět termín opravy. Ministryně zdůraznila, že jde již o desátý blackout ZNPP od začátku okupace a že jedinou cestou k zajištění jaderné bezpečnosti je demilitarizace a návrat elektrárny pod plnou ukrajinskou kontrolu. „Bezpečnost největší jaderné elektrárny v Evropě je bezpečností celého světa,“ prohlásila.
Indie dala administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa jasně najevo, že pokud Washington prosadí zásadní omezení dovozu ruské ropy, bude požadovat uvolnění sankcí na jiné dodavatele – především Írán a Venezuelu. Informoval o tom Bloomberg s odvoláním na zdroje. Podle nich tento týden indická delegace jednala v USA a varovala, že současné odstřižení od ruských, íránských i venezuelských dodávek by mohlo vyhnat světové ceny ropy prudce nahoru. Indie je totiž extrémně závislá na dovozech – až 90 % své spotřeby pokrývá importem. Washington už uvalil na Indii clo jako trest za obchod s Ruskem, přesto však Dillí dál odebírá levnější ruskou ropu, která výrazně snižuje dovozní náklady. V červenci indičtí rafinéři platili v průměru 68,9 USD za barel ruské ropy, zatímco za saúdskou to bylo 77,5 USD a za americkou 74,2 USD. Indie tak zůstává největším odběratelem ruské ropy přepravované tankery, zatímco Čína dominuje celkově díky ropovodům. Indie od roku 2019 neodebírá íránskou ropu a její největší soukromá rafinerie Reliance Industries letos zastavila i nákupy z Venezuely kvůli americkým sankcím. V případě zpřísnění omezení by sice Dillí mohlo zvýšit nákupy ze Středního východu, to by však znamenalo vyšší náklady a tlak na růst cen importů.
Rozhodnutí Španělska prodloužit životnost palubních letounů EAV-8B Harrier II alespoň do roku 2032 ukazuje na strategickou rozpolcenost mezi požadavky námořnictva a politickými závazky vlády. Harriery, ač technicky zastaralé, zůstávají jedinou možností pro provoz z letadlové lodě Juan Carlos I., neboť Madrid z politických důvodů vyloučil nákup amerických F-35B – jediného dostupného typu s vertikálním startem. Plán investovat 85 % obranného rozpočtu v rámci EU je neslučitelný s pořízením amerických strojů, a tak Španělsko volí provizorní řešení v podobě technické podpory od Airbusu a nákupu vyřazených Harrierů na náhradní díly. Budoucnost námořního letectva tak závisí na projektu nové letadlové lodě s katapultovým systémem (CATOBAR), která by umožnila nasazení evropských letounů, včetně Rafale Marine nebo plánovaného FCAS. Do té doby musí Španělsko spoléhat na stroje ze 70. a 80. let minulého století – z nutnosti, nikoli z volby.
Zřízení nového velitelství zdravotní péče Bundeswehru v Koblenzi odráží německou snahu připravit se na realitu rozsáhlého ozbrojeného konfliktu. Tato strukturální změna je součástí širší reformy podpůrné divize a usiluje o efektivnější propojení zdravotnických, logistických a operačních složek. Důraz je kladen na rychlou stabilizaci zraněných v bojových podmínkách, což odpovídá poznatkům z války na Ukrajině, kde se dramaticky změnil charakter zranění – od střelných ran k těžkým poraněním způsobeným drony a explozemi. V případě konfliktu s Ruskem by Německo mělo být připraveno ošetřit až 1000 zraněných denně, a to s využitím civilních nemocnic, evakuačních vlaků, autobusů i letecké přepravy. Současných 15 000 příslušníků zdravotnické služby Bundeswehru však nebude stačit – očekává se výrazné personální posílení. Reforma tak představuje posun od mírové medicíny k válečné zdravotnické infrastruktuře, která má být plně funkční od října 2025 a klíčová pro případný konflikt po roce 2029.
Masivní přezbrojovací plán Německa v hodnotě 83 miliard eur, představený pro období 2025–2026, znamená zásadní obrat ve strategii obranných nákupů. Berlín se jednoznačně orientuje na evropský obranný průmysl, přičemž americké zbraně tvoří pouhých 8 % výdajů, oproti 64% podílu USA na evropských nákupech v období 2020–2024. Klíčovým projektem je pořízení osmi protiletadlových fregat F127 za více než 26 miliard eur, ale důležité jsou i investice do pozemních sil, PVO (např. IRIS-T SLM/SLX), dronů i munice (včetně střel TAURUS NEO). Tento plán zároveň odráží obavy z budoucího amerického izolacionismu a ukazuje německou snahu zajistit si strategickou autonomii v rámci NATO.
Dnešní událost v naší ekonomické rubrice je sponzorována písmenem R, a to od reglementace. Nedostatek benzínu se již rozšířil i na místa, která jsou obvykle od potíží v zásobování (a to již od časů Sovětského Svazu) ušetřena, tedy Moskvu a Petrohrad. V současné době je tak i v těchto městech možné najednou zakoupit ne více než 10 až 20 litrů benzínu, ve volném prodeji je již pouze motorová nafta. Což je pro ruské motoristy mnohem větší komplikace než u nás, v Rusku je nejen výrazně větší podíl osobních aut s benzinovými motory (přičemž importované čínské automobily mají obvykle motory přizpůsobené na benzín o 92 oktanech, proto je v současnosti v Rusku tak vysoká poptávka i po tomto druhu benzínu), benzínovými motory jsou ale vybaveny i starší nákladní automobily, například GAZ-66, které jsou dodnes v Rusku hojně využívány.
Reglementace má pomoci čerpacím stanicím, aby nedošlo k úplným výpadkům v dodávkách paliv, což může vést i k uzavření čerpacích stanic. Přičemž problémy se zásobováním se již týkají nejen malých nezávislých řetězců čerpacích stanic, ale i těch, které jsou vlastněny společnostmi zpracovávajícími ropu, v Moskvě již prodej omezil na některých svých čerpacích stanicích i Lukoil. Prodej paliva do kanystrů byl i zde zcela zakázán, je možné pouze tankování do nádrží automobilů.
Rostou také velkoobchodní ceny benzínu na Petrohradské burze, cena benzínu o 92 oktanech zde v úterý dosáhla historického rekordu ve výši 73 600 rublů za tunu – připomeňme, že na počátku roku se jeho cena pohybovala okolo 45 000 rublů za tunu, došlo tedy k vzrůstu velkoobchodních cen o přibližně 60%. Přičemž vzhledem k regulovanému maloobchodnímu trhu nedošlo ke stejnému zvýšení maloobchodních cen, projevil se ale jiný jev obvyklý u státem řízených cen, a sice nedostatek. Ten je z části způsoben i tím, že se rafineriím nevyplatí dodávat paliva na burzu, a tak raději zaplatí smluvní pokutu, než aby prodaly paliva na burze s ještě větší ztrátou.
Když se vrátíme k tématu čerpacích stanic, které musely být z důvodu úplného výpadku v zásobování uzavřeny, vidíme, že i tento jev se v Rusku v posledních týdnech vyskytuje stále častěji. Ukazuje se tak, že zásoby paliv, které mají v Rusku podle nařízení vlády vystačit na tři měsíce, byly ve skutečnosti daleko menší, neboť již po necelých dvou měsících od zahájení současné ukrajinské kampaně proti ruské ropné infrastruktuře není v některých regionech k dispozici palivo pro zásobování stanic.
Od počátku srpna se počet čerpacích stanic, které přestaly prodávat palivo, v Rusku zvětšil o 360, což činí pokles o 2,6%. To je na první pohled velmi malý podíl, je ale potřeba mít na paměti, že tento pokles není rozložen rovnoměrně na celé Rusko. Na jihu Ruska poklesl počet čerpacích stanic o 14%, přičemž se jedná pouze o zcela uzavřené čerpací stanice, ne o ty, které stále ještě prodávají například pouze motorovou naftu, nebo ty, před kterými se tvoří mnohahodinové fronty.
Na okupovaných teritoriích a na Krymu je pak situace ještě horší, tam již ukončila činnost více než polovina čerpacích stanic, pokud by se vám zde podařilo v podpultovém prodeji benzín sehnat, můžete očekávat ceny i okolo 200 rublů (tedy přes 50 Kč) za litr.
Na Dálném východě, který byl také zasažen výpadky v zásobování jako jeden z prvních, se stále častěji objevují hlasy požadující alespoň v příhraničních regionech import benzínu cisternami z Číny, aby bylo zajištěno místní zásobování palivy. Obraz Ruska jako čerpací stanice světa tak začíná dostávat stále větší trhliny.
Izrael: Izraelské pozemní operace pokračovaly v celém pásmu. Příslušníci 98. divize během posledních akcí zasáhli zhruba 20 cílů, včetně ozbrojence Hamásu připravujícího bombový útok, dalších bojovníků a skladu zbraní. Paralelně působí 162. a 36. divize, které likvidovaly infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky. 215. dělostřelecký pluk zasáhl stanoviště využívaná k přepadům izraelských jednotek. Na severu Gazy 99. divize zničila tunely a oblasti s nastraženými výbušninami, zatímco jednotky „Gaza“ na jihu eliminovaly několik ozbrojenců, kteří se přiblížili k izraelským silám.
Sýrie: Delegace syrského námořnictva vedená brigádním generálem Muhammadem al-Saúdem navštívila velitele tureckého loďstva admirála Kadira Yıldıze. Obě strany projednávaly posílení spolupráce a rozvoj bilaterálních vztahů v námořní oblasti.
Jemen: Izraelská armáda potvrdila rozsáhlé letecké údery proti pozicím Húsíů v jemenském hlavním městě Saná. Podle IDF se operace účastnily desítky letounů, včetně stíhacích bombardérů. Zasaženy byly klíčové objekty spojené s velením a zpravodajskými složkami Húsíů – mimo jiné generální štáb, základny tajných služeb, sídlo propagandistického aparátu a vojenské tábory se sklady zbraní. Útoky jsou reakcí na opakované raketové a dronové útoky Húsíů na Izrael, včetně včerejšího zásahu izraelského města Ejlat, při němž bylo zraněno více než 20 lidí, dva z nich vážně.
Libye: V az-Záviji došlo k ostrým střetům mezi vládní bezpečnostní službou a místními ozbrojenými skupinami v blízkosti tamní rafinerie. Konflikt vyvolaly zatýkací akce proti členům těchto skupin. Státní energetická společnost varovala, že boje poškodily elektrickou síť, což může vést k výpadkům proudu v Tripolisu. Ropná společnost Al-Závija uvedla, že střelba u rafinerie ustala, a vyzvala k prevenci podobných incidentů.
Paralelně šéf libyjského centra pro odminování jednal v Tripolisu s tureckými vojenskými inženýry o posílení spolupráce při odstraňování nevybuchlé munice, především v oblastech Tripolis, Mizda a Misuráta.
Mali: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) v noci přepadli majetek podnikatele ze Spojených arabských emirátů napojeného na malijskou vládu, asi 10 km jižně od Bamaka. Útočníci jej spolu s Íráncem a dalším společníkem unesli a zapálili jeho soukromé letadlo na ranveji v Sanankorobě. Na zveřejněném videu jsou vidět ozbrojenci v jeho skladu s letouny a paraglidery.
Místní zdroje rovněž informují, že bojovníci Fronty za osvobození Azawadu (FLA) stále častěji nasazují drony k útokům. Přestože jejich přesnost není vysoká, používají je ve velkém, což svědčí o značných zásobách a může znamenat rostoucí hrozbu pro kolony malijské armády (FAMa).
Niger: V jihovýchodním Nigeru, v obci Inžar nedaleko Filingu, armádní dron zaútočil na místní týdenní trh. Armáda incident zdůvodnila pronásledováním ozbrojených skupin. Útok si však vyžádal přibližně 30 civilních obětí, mezi nimiž byly ženy, děti i starší lidé.
Pobřeží slonoviny: Na severu země byli zabiti tři členové provládní burkinafaské milice VDP, kteří jsou podezřelí z loupežných přepadení na silnicích. Podle zpráv šlo o bojovníky zapletené do banditismu, kteří byli neutralizováni v rámci bezpečnostní akce.
Dnešní Třešnička™ je karamelizovaná. Generální tajemník NATO Mark Rutte si na adresu Sergeje Lavrova nebral servítky a trefil se přesně tam, kde to bolí… do letité prázdnoty ruské diplomacie. Lavrov, který se v křesle ministra zahraničí zabydlel tak dávno, že by ho prý znal i Ježíš mezi učedníky, už dávno nepůsobí jako diplomat, ale spíš jako fonograf na opotřebované desce Kremlu. Jeho každodenní recyklace lží a hrozeb má podobnou hodnotu jako hlášení o sklizni obilí v Pravdě roku 1952. Prostě spousta slov a nulový obsah. Rutteho ironie nám připomíná, že Lavrovovo působení na mezinárodní scéně je jako muzeální exponát; starý, zaprášený, nefunkční, ale pořád vytažený, když Moskva potřebuje zakrýt vlastní zločiny. A tak zatímco svět řeší agresi, vraždy a okupaci, ruský ministr zahraničí s vážnou tváří prodává další dávku nesmyslů. Vtipné je, že i samotný šéf NATO navrhuje, abychom jeho projevy prostě ignorovali, protože nic není tak smrtící pro propagandistu, jako když zjistí, že mluví jen do prázdna a ne do prázdných hlav.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
