(3 300 slov, doba čtení 17 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 23. ledna provedly ruské síly dronový útok, při němž bylo proti Ukrajině nasazeno celkem 101 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed včetně proudových verzí, dále drony typu Gerbera a další typy bezpilotních letounů, které startovaly z oblastí Kursk, Orel, Šatalovo, Millerovo a Primorsko Achtarsk na území Ruska a z okupované části Doněcké oblasti, přičemž přibližně 60 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, jednotek protivzdušné obrany, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin zneškodnila do 8 hodin ráno celkem 76 nepřátelských dronů. Zásahy útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na 12 místech, kde dopadlo 19 dronů, a v době zveřejnění informací se v ukrajinském vzdušném prostoru stále nacházelo několik dalších nepřátelských bezpilotních letounů.
Situace ukrajinského energetického sektoru je aktuálně nejvážnější od rozsáhlých výpadků elektřiny v listopadu 2022 a očekává se, že ruské útoky na energetickou infrastrukturu budou pokračovat, což dále zvyšuje tlak na již výrazně oslabený systém. Zásadní roli proto hraje zahraniční pomoc, zejména z Evropy, která se soustředí na okamžité krizové zásahy i stabilizaci vytápění a výroby elektřiny. Nizozemsko poskytuje podporu ve výši 26,7 milionu dolarů určenou na nákup plynu, nouzové opravy elektráren a pořízení klíčového vybavení, jako jsou generátory a kabeláž, zatímco Itálie dodala 39 průmyslových kotlů o výkonu přibližně 53 MW a plánuje dodat celkem 78 kusů s výkonem 116 MW pro stabilizaci teplárenských systémů. Irsko přispívá 29 miliony dolarů do Ukrajinského energetického podpůrného fondu a další státy, včetně Ázerbájdžánu, Slovenska a České republiky, dodávají generátory, transformátory, kabely a zdravotnické vybavení. Litva navíc naléhavě vysílá elektrocentrály v hodnotě přesahující dva miliony eur s cílem zajistit základní dodávky tepla, elektřiny a fungování klíčových služeb.
Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly sklad pohonných hmot ve městě Penza, přibližně 700 kilometrů východně od Moskvy, kde po dopadu trosek vypukl požár, který se podle místních úřadů obešel bez obětí a zraněných. Gubernátor Penzenské oblasti Oleg Melničenko uvedl, že protivzdušná obrana sestřelila čtyři drony a trosky jednoho z nich dopadly přímo na areál ropné základny, na místě zasahují hasiči a krizové složky. Ruské ministerstvo obrany naproti tomu tvrdí, že během noci bylo nad pěti ruskými regiony sestřeleno celkem 12 ukrajinských dronů, z toho jeden nad Penzenskou oblastí, přičemž rozdíly v uváděných počtech ani rozsah škod blíže nevysvětlilo.
Ukrajinské ministerstvo obrany uzavřelo 19. ledna 2026 v Helsinkách novou dohodu s finskou společností ICEYE, která výrazně rozšiřuje spolupráci v oblasti kosmického zpravodajství a zajišťuje Ukrajině kontinuální přístup k velkému objemu vysoce detailních satelitních snímků z největší světové konstelace radarových satelitů SAR. Dohoda navazuje na spolupráci probíhající od roku 2022 a má zásadní význam pro taktickou situační orientaci ukrajinských ozbrojených sil, jelikož umožňuje rychlé a přesné vyhodnocování změn na bojišti v téměř reálném čase, nezávisle na denní době, počasí či kouři. ICEYE díky využití radarového zobrazování nabízí rozlišení až 16 cm a velmi vysokou frekvenci opakovaného snímkování, včetně širokoplošných režimů pokrývajících stovky kilometrů, což je klíčové v prostředí, kde jsou optické senzory často omezeny. Dohoda odráží posun v chápání kosmických kapacit nikoli pouze jako strategického, ale i čistě taktického nástroje.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Prilipek, směrem na Izbické, ve Vovčansku, severně od Vovčanských čutorů a u Ambarného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo u Synkivky.
V lymanském sektoru probíhaly střety směrem na Drobyševe a u Koloďaz, Stavek, Zařičného a Jampilu.
Ve slavjanském sektoru se okupanti snažili postupovat severně od Siversku, poblíž Svjato-Pokrovského a Pazena.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se bojovalo u Orychovo-Vasylivky, Markového a Časiv Jaru.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru Rusové tlačili u Předtečiného, Pleščijivky a Ivanopilije, dále u Kosťantynivky severně od Jablunivky, u Rusyn Jaru a Sofijivky.
V pokrovském sektoru pokračovaly boje u Šachového, směrem na Ivanivku a Dorožné, u Rodynského a Sucheťského, v Pokrovsku, severně od Kotlyného a Udačného, u Molodeckého a Horychového, dále směrem na Novopavlivku a u Dačného.
V oleksandrivském sektoru se bojovalo u Zeleného Haje, Stepového, Verbového, Vyšněvého a Krasnohirského.
Jižní fronta: V huljajpilském směru pokračovaly střety u Solodkého a směrem na Dobropiliji, u Varvarivky, Zeleného a Huljajpilu.
V orichivském směru došlo k bojům u Plavného.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
V Abú Zabí dnes začala dvoudenní jednání mezi delegacemi Spojených států, Ukrajiny a Ruska, která podle ministerstva zahraničí Spojených arabských emirátů představují první třístranné rozhovory zaměřené na projednání amerického plánu na ukončení války na Ukrajině, rozpoutané před téměř čtyřmi lety ruskou invazí. Jednáním předcházela několikahodinová schůzka vyslanců amerického prezidenta s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho poradci v Moskvě, po níž ruská strana zdůraznila, že bez vyřešení územních nároků Moskvy není podle ní dlouhodobý mír možný. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že právě územní otázky budou hlavním tématem rozhovorů v Abú Zabí, zatímco dohoda se Spojenými státy o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu je podle něj již dokončena. Součástí diplomatické aktivity mají být rovněž samostatná jednání zvláštních zmocněnců prezidentů USA a Ruska.
Prezident Tchaj-wanu Laj Čching-te prohlásil, že je jeho země připravena zpřísnit kontrolu nad dodržováním sankcí poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně kritizoval některé státy za dodávky komponentů využívaných při výrobě ruských zbraní. Tchajwanský prezident zdůraznil, že jeho země dlouhodobě spolupracuje s mezinárodními partnery na podpoře Ukrajiny prostřednictvím humanitární pomoci i koordinovaných sankčních opatření, a vyjádřil ochotu k užší výměně informací s Kyjevem s cílem potlačit nelegální tranzit zboží přes třetí země a maskované konečné užití. Uvedl rovněž, že jakákoli pomoc agresorovi či porušování mezinárodních embarg a pravidel kontroly vývozu je nepřijatelné, a připomněl, že někteří mladí Tchajwanci položili život při obraně svobody na Ukrajině. V následných vyjádřeních pro média Laj Čching-te dodal, že Tchaj-wan je připraven posílit dohled nad zbožím, které je přes třetí země přesměrováváno s cílem skrýt skutečné místo určení, pokud Ukrajina poskytne konkrétní informace o porušování sankcí. Jeho slova zazněla v reakci na vystoupení Volodymyra Zelenského na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde upozornil, že Rusko není schopno vyrábět rakety bez kriticky důležitých komponentů pocházejících mimo jiné z Číny, Evropy, Spojených států a Tchaj-wanu, a vyjádřil frustraci nad tím, že navzdory dlouhodobému upozorňování se nedaří tyto dodavatelské řetězce účinně přerušit.
Norsko dodalo Ukrajině „významný počet“ raket pro systémy protivzdušné obrany NASAMS s cílem zajistit jejich nepřetržitý provoz v podmínkách pokračujících ruských vzdušných útoků, přičemž podle norského premiéra zůstává protivzdušná obrana jednou z klíčových priorit podpory Kyjeva. Dodávky mají pomoci udržet schopnost Ukrajiny chránit kritickou infrastrukturu, města i vojenské cíle před raketovými a dronovými údery v situaci, kdy je spotřeba munice vysoká a zásoby jsou vystaveny dlouhodobému tlaku.
Francie obnovila výcvik ukrajinských vojáků na území Polska, kde dosud zorganizovala osm specializovaných výcvikových kurzů zaměřených na zvýšení bojových schopností ukrajinských jednotek v náročných podmínkách. Program zahrnuje průzkumnou činnost, velení bojové skupiny, technickou podporu a údržbu obrněných transportérů VAB, což může nepřímo naznačovat možnost budoucích dodatečných dodávek těchto francouzských vozidel Ukrajině. Součástí výcviku je rovněž specializovaná střelba, boj zblízka a základy vedení boje v zastavěném prostoru, přičemž obnovení francouzské výcvikové aktivity zapadá do širšího rámce alianční podpory Ukrajiny zaměřené na zvyšování kvality velení, udržitelnosti techniky a připravenosti jednotek na dlouhodobé intenzivní bojové operace.
Francie také zadržela ve Středozemním moři tanker ruského původu plující pod cizí vlajkou, který podle Paříže podléhá mezinárodním sankcím zavedeným v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že zásah provedlo francouzské námořnictvo ve spolupráci s několika spojeneckými státy a že operace proběhla plně v souladu s mezinárodním právem. Incident zapadá do širšího úsilí evropských zemí o důslednější vymáhání sankčního režimu, zejména vůči tzv. stínové flotile tankerů, kterou Rusko využívá k obcházení omezení na vývoz energetických surovin, a zároveň signalizuje rostoucí ochotu Západu aktivně zasahovat proti porušování sankcí i na moři.
Německé bezpečnostní orgány v Berlíně zadržely osobu podezřelou ze špionáže pro Rusko, přičemž zadržená Ilona W., držitelka německého a ukrajinského občanství, měla podle vyšetřovatelů předávat ruské vojenské rozvědce informace týkající se Ukrajiny, bezpilotních systémů a německého zbrojního průmyslu. Současně byly provedeny domovní prohlídky u dalších dvou podezřelých, kteří zůstávají na svobodě a jsou bývalými příslušníky Bundeswehru, včetně důstojníka ve výslužbě a někdejšího vysoce postaveného úředníka, jenž armádu opustil před zhruba patnácti lety. V návaznosti na zatčení Berlín vyhostil pracovníka ruského velvyslanectví napojeného na tento případ, který byl označen za personu non grata a musel okamžitě opustit zemi. Kauza zapadá do širšího kontextu rostoucích obav z ruských zpravodajských aktivit, přičemž Německo současně připravuje zásadní novelu zákona o Spolkové zpravodajské službě, jež má výrazně rozšířit její pravomoci včetně hromadné analýzy globální komunikace, delšího uchovávání dat a vedení útočných kybernetických operací. Přestože se politické strany liší v názorech na rozsah a kontrolu těchto pravomocí, panuje shoda, že dosavadní kapacity a právní rámec německé rozvědky neodpovídají současným bezpečnostním hrozbám.
Velká Británie má v roce 2028 obdržet první zkušební samohybné houfnice RCH 155, což je součást bilaterální dohody s Německem v hodnotě přibližně 70 milionů dolarů, podepsané v prosinci 2025, přičemž dodané prototypy budou sloužit k testování, vyhodnocení a demonstraci schopností systému před případným rozhodnutím o sériové výrobě. Britská armáda v současnosti využívá švédské houfnice Archer jako dočasné řešení poté, co byly pásové houfnice AS90 předány Ukrajině, a paralelní testování obou systémů má urychlit zavedení nové dělostřelecké techniky do výzbroje. Cílem je dosáhnout alespoň minimální bojové způsobilosti nové generace dělostřelectva ještě v průběhu tohoto desetiletí.
Společnost Colt Canada vyrobila první sérii nových útočných pušek M/25 C8 MRR pro dánské ozbrojené síly, přičemž podle ministerstva obrany budou těmito zbraněmi již v únoru vyzbrojeny pozemní jednotky. Dánsko podepsalo smlouvu na dodávku celkem 26 000 pušek v létě roku 2025 a nová zbraň, která představuje kanadskou modifikaci americké pušky M16A3, má přispět k modernizaci ručních palných zbraní a zároveň zajistit vyšší míru kompatibility s výzbrojí spojenců v rámci NATO. Zavádění C8 MRR zapadá do širšího úsilí Kodaně o rychlé posílení a obnovu pěchotní výzbroje, což potvrzuje i dřívější rozhodnutí urychlit nákup lehkých kulometů M60E6, jejichž dodávky by měly být dokončeny do konce letošního roku.
Francouzský automobilový koncern Renault ve spolupráci se zbrojní společností Turgis Gaillard zahájí výrobu bezpilotních prostředků dlouhého doletu pro Ukrajinu v rámci projektu podporovaného francouzským ministerstvem obrany, který zapadá do širší strategie Paříže zaměřené na posílení obranných schopností Kyjeva i vlastní průmyslové základny. Výroba dronů s kódovým označením Chorus má být spuštěna ve dvou závodech Renaultu v Le Mans a Cléonu a zaměřena jak na průzkumné, tak na dálkové úderné mise, přičemž program je koncipován jako dlouhodobá spolupráce s francouzským resortem obrany a jeho celková hodnota může dosáhnout až jedné miliardy eur. Projekt navazuje na výzvy francouzské vlády z roku 2025, která apelovala na propojení automobilového a obranného průmyslu s cílem rychle škálovatelně vyrábět bojové drony pro potřeby Francie i Ukrajiny, přičemž Renault již v minulém roce obdržel nabídku na přesměrování části svých kapacit do vojenského sektoru a zvažoval rovněž možnost rozšíření produkce bezpilotních systémů přímo na ukrajinském území.
Německo si objednalo další dodávku evropských řízených střel vzduch–vzduch dlouhého doletu Meteor od společnosti MBDA, přičemž podrobnosti o počtu kusů ani finanční hodnotě kontraktu nebyly zveřejněny a dohoda navazuje na předchozí objednávky i úspěšné zkoušky provedené v roce 2025. Meteor, vybavený aktivním radarovým naváděním a náporovým motorem, je považován za jednu z nejvýkonnějších střel své kategorie na světě, zejména díky velmi dlouhému dosahu a mimořádně velké bezúnikové zóně, která výrazně omezuje schopnost cíle uniknout. Nová objednávka podtrhuje snahu Berlína posílit zásoby klíčové munice pro letectvo a současně potvrzuje schopnost evropského obranného průmyslu vyvíjet a vyrábět špičkové zbraňové systémy, přičemž dostatečné množství střel Meteor významně zvyšuje bojovou převahu evropských bojových letounů, zejména v konfrontaci s ruskými vzdušnými silami.
Dnes si přiblížíme, jak nové sankce Evropské unie ovlivnily život majetnějších obyvatel Ruska. Konkrétně se jedná o zápis Ruska na seznam zemí s vysokým rizikem podvodů nebo zneužití finančních transakcí, který vstoupí v platnost 29.1.2026. V kombinaci s již dříve uvalenými sankcemi se první následky tohoto zápisu projevují již nyní, a výrazně omezují možnosti bankovních převodů mezi Ruskem a Evropou, a to obousměrně.
Velké evropské banky již nyní odmítají zpracovávat převody finančních prostředků, pocházejících z Ruska, a zavedly také vlastní, ještě přísnější omezení na klienty, kteří mají vazby na Rusko. Těm neumožňuje obdržet bankovní převody jak z Ruska, tak i z ostatních států bývalého Sovětského Svazu. Připomeňme, že po uvalení sankcí na Rusko byly tyto obcházeny zprostředkováním obchodu přes prostředníky v Kazachstánu, Kyrgyzstánu nebo dalších středoasijských postsovětských republikách, nové sankce však tuto cestu účinně uzavírají.
Přičemž sankce se týkají i těch, kteří mají v Evropě dlouhodobé povolení k pobytu. Je znám například případ, kdy jedna z francouzských bank zrušila účet svému klientovi po obdržení převodu ve výši přes 10 000 eur z makléřského účtu v Kazachstánu, a následně vrátila částku odesilateli. V jiném případě pak ruský občan s finským povolením k pobytu převedl na svůj účet částku nižší, než 10 000 eur, banka ale i tak zjišťovala původ prostředků – jakmile pak klient uvedl, že prostředky pochází z prodeje automobilu v Rusku, banka oznámila, že nemůže akceptovat ani přímé, ani zprostředkované převody prostředků, pocházejících z Ruska. Přičemž se nejedná o ojedinělé případy, podobné byly zaznamenané i v řadě dalších zemí.
Tato bariéra je ale oboustranná, a stejně jako brání převodům finančních prostředků z Ruska do Evropy, výrazně omezuje možnosti přístupu Rusům k prostředkům, které si uložily v nejrůznějších evropských fondech. Jakékoli přesuny finančních prostředků tak budou nyní potřebovat mnoho prostředníků, skrze které by byl zamaskován původ peněz, to je ale výrazně komplikovanější, a také nákladnější, neboť tito zprostředkovatelé obvykle požadují tučné provize, aby kompenzovali riziko těchto nelegálních aktivit.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) ukončila čtyřdenní protiteroristickou operaci ve městě Hebron na Západním břehu Jordánu, při níž zadržela 14 hledaných Palestinců. Zásah v čtvrti Džabal Džóhar začal v pondělí brzy ráno a skončil v úterý. Podle armády byl zaměřen na narušení teroristických struktur, zabavení nelegálních zbraní a posílení bezpečnosti v oblasti. Během operace bylo prohledáno 350 budov a zabaveno osm střelných zbraní. Armáda nehlásí žádné vážné střety s místními obyvateli. Podobné vícedenní razie IDF na palestinských územích jsou běžné.
Izraelská armáda dále oznámila, že její 401. obrněná brigáda po více než dvou letech uskutečnila cvičení na úrovni celé brigády. Manévry na libanonské hranici měly za cíl udržet a posílit připravenost jednotky na krizové situace, včetně obrany severních komunit. Podle náčelníka generálního štábu generálporučíka Ejala Zamira se armáda po dvou letech války musí vrátit k pravidelnému výcviku.
Sýrie: Operační velení syrské armády uvedlo, že armádní jednotky zahájily přesun bojovníků Syrských demokratických sil (SDF) z věznice Al-Aktan a okolních oblastí provincie Rakka do města Ajn al-Arab (Kobani) na východě provincie Aleppo. Syrská armáda bude přesun doprovázet až na okraj města.
Jde o první krok k naplnění dohody z 18. ledna, podle níž má ministerstvo vnitra převzít správu věznic. Na základě mezinárodně zprostředkované dohody má být z Al-Aktanu staženo přibližně 800 bojovníků SDF s lehkými zbraněmi, zatímco syrská armáda a státní bezpečnostní složky převezmou plnou kontrolu nad objektem, včetně částí s vězni z řad ISIS, v souladu se syrským právem.
Ministerstvo vnitra Sýrie potvrdilo, že jeho odbor vězeňství a rehabilitace již převzal kontrolu nad věznicí Al-Aktan, která byla dříve spravována SDF. Úřady zahájily komplexní přezkum právních spisů vězňů, přičemž každý případ má být posuzován individuálně. Bezpečnost objektu zajišťují specializované jednotky protiteroristických složek. Náměstek ministra vnitra generálmajor Abd al-Kádir Tahan věznici po jejím převzetí osobně navštívil a zdůraznil nutnost dodržování právních postupů a humanitárních standardů. Specializované týmy následně za pomoci služebních psů K9 zneškodnily větší množství improvizovaných výbušných zařízení, která byla ve věznici nastražena před jejím předáním syrským silám.
Libye: Objevily se záběry zachycující příjezd a výcvik příslušníků Libyjské národní armády (LNA) v Bělorusku. Zároveň Libye a Spojené státy jednají o prohloubení vojenské spolupráce. Náčelník generálního štábu vlády národní jednoty (GNU) Saláh ad-Dín an-Namrúš se setkal s americkým vojenským atašé v Libyi. Hlavním tématem jednání bylo posílení vojenských vztahů a možnost uspořádání společných taktických cvičení Flintlock 26 ve městě Syrta.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedla, že při útoku na vojenský post v Balga zahynulo deset vojáků a útočníci ukořistili motocykly, zbraně a munici. Při dalším útoku na stanoviště domobrany VDP ve městě Tenkodogo bylo podle skupiny zabito šest členů domobrany a zabaveny motocykly, zbraně a munice. JNIM dále tvrdí, že při přepadu v Dedugu zahynuli dva vojáci a útočníci získali granátomety RPG a útočnou pušku. V další záloze v oblasti Séguénéga byli zabiti dva členové domobrany VDP a zabaveny zbraně a další vybavení.
Burkinabská vláda se k žádnému z uvedených útoků prozatím nevyjádřila. Na základě dosavadního vývoje však nelze vyloučit následné bezpečnostní operace ze strany státních sil.
Nigérie: Nigerijské jednotky při včerejších protiteroristických operacích proti bojovníkům ISIS v oblasti známé jako „Timbuktu Triangle“ (také al-Farúk) ve státě Borno zničily detenční centrum, které extremisté využívali k věznění zločinců, nelegálních obchodníků se zbraněmi a drogami, povstalců a dalších osob.
Dnes bojovníci ISIS přepadli hlídku nigerijské armády v oblasti Ngoše poblíž pohoří Mandara na severovýchodě země. Armáda při střetu zabila deset útočníků a zajistila několik motocyklů, přišla však o tři vojáky a dva členy domobrany CJTF. Další střet proběhl v oblasti místní samosprávy Isa ve státě Sokoto na severozápadě Nigérie, kde armáda zabila jednoho bojovníka ISIS a zabavila šest kusů zbraní.
Niger: Ministr dopravy 6. ledna nařídil potrestání nejméně 34 přepravních společností a dálkových řidičů, kteří odmítli přepravovat palivo do sousedního Mali. Sankce zahrnují odebrání licencí k přepravě paliv a zrušení řidičských průkazů. Důvodem má být „závažné porušení právních a regulačních povinností“.
Podle kritiků tato opatření souvisejí s dlouhodobým tlakem islamistické skupiny JNIM, která od září 2025 opakovaně útočí na palivové konvoje v centrálním Sahelu. Niger, Mali a Burkina Faso jsou členy Aliance států Sahelu, v jejímž rámci Niger v listopadu 2025 dopravil do Mali 82 cisternových vozů s palivem za vojenského doprovodu. Právní experti a lidskoprávní organizace upozorňují, že sankce vůči dopravcům mohou vyvolávat obavy z porušování práva na práci a z nepřímého nátlaku na civilisty, aby se podíleli na vysoce rizikových činnostech.
Mali: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedla, že malijská armáda (FAMa) spolu s Ruským africkým sborem ve středu 20. ledna zaútočila na tři vesnice přibližně 15 kilometrů jižně od města Mopti ve středním Mali, kde mělo být podle tvrzení skupiny zabito pět civilistů. JNIM zároveň oznámila obsazení kontrolního stanoviště na okraji města Sikasso. Malijská vláda se k situaci nevyjádřila, stejně tak ruský Africký sbor. K těmto tvrzením nejsou k dispozici nezávislé zdroje, které by je umožnily ověřit.
Dnešní Třešnička™ je o chucpe, tedy o té zvláštní schopnosti pronést s naprosto vážnou tváří výrok, který by jinak vyžadoval alespoň trochu studu. Donald Trump totiž prohlásil, že Spojené státy by měly „otestovat NATO“ a vyvolat článek 5 kvůli migrantům na jižní hranici, protože prý pro USA nikdy nikdo nic neudělal. To už není jen neznalost. To je drzost tak koncentrovaná, že by se dala stáčet do lahví. Fakta jsou přitom banálně jednoduchá. Spojené státy jsou jediným státem v historii NATO, který článek 5 skutečně aktivoval, po 11. září 2001. A aliance přišla. V Afghánistánu umírali britští, kanadští, němečtí, francouzští, italští, polští, dánští, nizozemští a také čeští vojáci. Lidé, kteří neměli s New Yorkem ani Texasem nic společného, ale brali alianci vážně. Tvrdit dnes, že Amerika stála sama, je nebetyčná drzost v čisté podobě. Výrok, který nejen ignoruje realitu, ale otevřeně plive na hroby spojenců. A snaha současně rozdmýchávat světový konflikt, flirtovat s občanskou válkou doma a zároveň si nárokovat Nobelovu cenu míru je nejvyšší vrchol šílenství, jaký moderní svět ještě neviděl.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
