(3 173 slov, doba čtení 17 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 26. dubna pokračovalo Rusko v dronových útocích proti Ukrajině, když nasadilo 144 útočných bezpilotních letounů typu Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších typů, vypuštěných z oblastí Kursk, Brjansk, Orel, Millerovo a Primorsko Achtarsk a z okupované části Doněcké oblasti. Přibližně 100 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8 hodin ráno zneškodnila 124 nepřátelských dronů na severu, jihu a východě země. Zásahy 19 útočných bezpilotních letounů byly zaznamenány na 11 lokalitách a na dalších šesti místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Polský analytik Jarosław Wolski upozorňuje, že masové nasazení dronů na Ukrajině vytvořilo moderní ekvivalent letecké izolace bojiště, kterou ve druhé světové válce zajišťovalo taktické letectvo, jen s vyšší hustotou a trvalostí působení. Kombinace FPV dronů, průzkumných prostředků a dělostřelectva dnes narušuje logistiku na úrovni brigáda–prapor v hloubce přibližně 5 až 30 kilometrů, přičemž ztráty při průchodu touto zónou mohou podle Wolského dosahovat 40 až 60 procent, což v doktrinálním pojetí odpovídá praktické ztrátě bojeschopnosti jednotky. Ukrajinská reakce spočívá v přesunu části prvosledové logistiky na bezpilotní prostředky a v detailním plánování pohybu, zatímco Rusko často využívá improvizovaná civilní vozidla, motocykly či jiné levné prostředky, které sice přinášejí vysoké ztráty, ale umožňují udržovat zásobování v taktickém měřítku. Klíčové varování spočívá v tom, že standardní logistické modely NATO by v takto transparentním a nasyceném bojišti pravděpodobně nefungovaly bez zásadní adaptace, zejména robotizace, rozptýlení, maskování a zkrácení zranitelných zásobovacích tras.

Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.

Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje směrem na Veterinarní, u Starycy, Prilipek, Synělnikového a u Zybyného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo u Radkivky, Kupjansku, Kučerivky, Petropavlivky a Novoosinového.
V lymanském směru Rusové tlačili na Nový Mir, Seredné, u Dibrového, Stavek a Lymanu.
Ve slovjanském směru probíhaly střety u Jampilu, Ozerného a Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly hlášeny žádné větší útoky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru se bojovalo u Předtěčiného, Kosťantynivky, Pleščiivky, Ivanopilije, a Illinivky. V posledních týdnech ruské síly zintenzivnily infiltrace západně od Kosťantynivky v oblastech Stepanivky a Dovha Balky. Zatím je těžké odhadnout nakolik se v těchto vesnicích okupantům daří udržet.
V pokrovském směru probíhaly těžké boje u Bilyckého, Zatyšoku, Rodynského, Pokrovsku, Hryščiného, směrem na Novooleksandrivku, u Kotlyného, Udačného, Molodeckého, Novopidhorodného, Muravky a Novopavlivky.
V oleksandrivském směru okupanti útočili u Oleksandrohradu, Sičnevého, Voroného, Ternového a u Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpolském směru došlo k útokům u Zeleného, Svjatopetrivky, Staroukrajinky, Huljajpole, směrem na Huljajpolské a u Čarivného.
Okupantům se díky zeleni daří infiltrovat území západně od Huljajpilského a dostali se až do Novoselivky, která leží 15 km západně od Huliaipole. Prozatím to vypadá, že se okupanti snaží využívat remízků podél silnice T-0814 a pokoušejí se postupovat směrem k týlu ukrajinských pozic v Malé Tokmačce a Orichivu.
V Orichivském směru nebyly v uplynulém dni hlášeny žádné větší útoky.
Chersonská fronta je nadále beze změn.

Moldavská prezidentka Maia Sandu uvedla, že mírové řešení konfliktu v Podněstří je možné mimo jiné díky tomu, že Ukrajina drží ruskou armádu dál od moldavských hranic. Řekla to na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě, informuje Ukrinform. Sandu potvrdila, že Moldavsko o reintegraci Podněstří jedná s partnery z Evropské unie. Všechny strany se podle ní shodují, že je potřeba proces, který zajistí demilitarizaci, deoligarchizaci a demokratizaci regionu. „Aby k této fázi mohlo dojít, potřebujeme mezinárodní podporu. Právě o tom nyní hodně jednáme, zejména s EU. Pokud jde o příspěvek Ukrajiny, řekla bych, že největší příspěvek už poskytla tím, že drží ruskou armádu dál od hranic Moldavska. To nám umožňuje usilovat o mírové řešení konfliktu a velmi si toho vážíme,“ uvedla Sandu. Zelensky na tiskové konferenci řekl, že ruská přítomnost v Podněstří blokuje normální rozvoj Moldavska a do budoucna představuje riziko. Zároveň poukázal na specifické výzvy v regionu, zejména v energetice, které se podle něj neliší tím, že by šlo o raketové údery jako na Ukrajině, ale o jiné okolnosti. Uvedl, že Ukrajina v minulosti nabízela alternativní pomoc namísto závislosti na ruských energetických zdrojích. „Jednou jsme nabízeli uhlí, pomoc a podporu místo ruského plynu, který šel do jejich stanice, ale vždy jsme to dělali, věřím, diplomaticky správně. Vždy jsme komunikovali s prezidentkou Moldavska. Kde ona podporuje a vidí podporu ze strany Ukrajiny, tam budeme spolehlivým partnerem,“ zdůraznil. Zelensky dodal, že otázka mezinárodních mechanismů pro regulaci a správu regionu v přechodném období spadá především do kompetence Moldavska. Pro Ukrajinu je podle něj Podněstří dlouhodobě otázkou bezpečnosti na hranicích. Zároveň vyjádřil pochybnosti, že by se Rusko mohlo takových mezinárodních mechanismů účastnit. „Myslím, že Moldavsko nepočítá s mezinárodním mechanismem s Ruskem, protože Rusko je tam přítomné, samozřejmě, aby blokovalo normální život Moldavska. A vidíme, že za téměř čtyři desetiletí okupace se tam nic normálního nestalo,“ uvedl Zelensky.
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny provedl personální změny ve velení 10. armádního sboru a 14. mechanizované brigády v reakci na zjištění o zatajování skutečné situace na frontě a selháních v logistickém zabezpečení, která vedla ke ztrátě části pozic. Dosavadní velitel brigády byl odvolán, zatímco velitel sboru byl propuštěn a degradován, přičemž současně bylo zahájeno interní vyšetřování pod vedením Komise pozemních sil. Novým velitelem 14. brigády se stal plukovník Taras Maksimov a velení 10. armádního sboru převzal brigádní generál Artjem Bogomolov, kteří mají za úkol stabilizovat situaci a obnovit efektivní zásobování jednotek.
Ukrajinští instruktoři zahájili výcvik německých vojáků ve výcvikových centrech Bundeswehru, což podle inspektora pozemních sil Christiana Freudinga odráží snahu rychle převést zkušenosti z války na Ukrajině do německého výcvikového systému. Kurzy začaly před Velikonocemi na několika školách pozemních sil a zaměřují se především na obranu proti dronům a jejich praktické využití v boji, přičemž Bundeswehr chce tyto poznatky začlenit do přípravy tankových, mechanizovaných a dělostřeleckých jednotek. Freuding zdůraznil, že nejde o štábní instruktory, ale o vojáky s přímou bojovou zkušeností. Ukrajinští specialisté nyní působí v tankové škole, škole ženijního vojska a ve výcvikovém středisku bezpilotních systémů, přičemž brzy mají být zapojeni také do výuky na dělostřelecké škole.
Litevská vláda schválila nákup 48 systémů Merops AS-3 Surveyor, které mají posílit schopnosti země v oblasti detekce a potírání bezpilotních prostředků. Pořízení má proběhnout mimo standardní zadávací řízení s odkazem na klíčové zájmy národní bezpečnosti, což odráží rostoucí naléhavost ochrany litevského vzdušného prostoru. Systém, ověřený ve válce na Ukrajině, je prezentován jako cenově efektivní prostředek proti dronům. Zrychlený nákup navazuje na sérii incidentů, kdy se nad Litvou objevily ruské bezpilotní prostředky, z nichž jeden nesl výbušninu, a letos také zbloudilý ukrajinský dron.
Polská PGZ podle vyjádření svého generálního ředitele navýšila schopnost výroby dělostřelecké munice ráže 155 mm z odhadovaných 6 000 kusů ročně v roce 2022 na přibližně 25 000 kusů ročně při využití vlastních komponent, přičemž další munice vzniká v Polsku s díly dodávanými zahraničními partnery. Do budoucna si skupina stanovila cíl dosáhnout kapacity až 200 000 granátů ráže 155 mm ročně, konkrétní termín však zatím nebyl upřesněn. Současná úroveň produkce ukazuje významný posun polského obranného průmyslu, zároveň ale zůstává omezená ve srovnání se spotřebou ve válce na Ukrajině, kde se podle fáze bojů denně používají tisíce až desetitisíce dělostřeleckých granátů.
KNDS 22. dubna 2026 uvedla v Mnichově-Allachu do provozu novou sériovou linku pro obrněná vozidla Boxer s kapacitou až 10 podvozků měsíčně, což je součást širšího plánu zvýšit do roku 2030 celkovou výrobní kapacitu tohoto systému až šestinásobně. Současně uzavřela strategické partnerství se skupinou DRÄXLMAIER, která po útlumu části automobilové výroby diverzifikuje do obranného průmyslu a bude ve svém závodě v Landau an der Isar vyrábět misijní moduly pro Boxer. Rozšíření výroby má být dále podpořeno zapojením dalších závodů KNDS a partnerských podniků, čímž se má výrazně zkrátit reakční doba na rostoucí evropskou poptávku po kolových obrněných platformách. Projekt má i silnou politickou podporu Bavorska, jehož premiér Markus Söder při otevření zdůraznil význam nezávislého německého obranného průmyslu a země zároveň usiluje o snazší přesun firem do obranného sektoru prostřednictvím legislativních a zakázkových opatření.
Francouzská 27. horská pěší brigáda během cvičení Orion 26 testuje koncept „decentralizovaného boje“, který reaguje na zkušenosti z Ukrajiny, zejména na všudypřítomnost dronů, senzorů a rostoucí transparentnost bojiště. Základem je velení na základě úmyslu, kdy nižší velitelé dostávají cíl, ale zároveň širokou volnost při jeho dosažení, což má umožnit rychlé využití taktických příležitostí bez závislosti na centrálním řízení. Brigáda proto ověřuje model „víceúčelových taktických buněk“ vybavených drony, odolnou komunikací a lehkými vozidly, které mají manévrovat v malých, obtížně zjistitelných rojích schopných udeřit a rychle zmizet. Klíčovou roli mají hrát lehká vozidla využitelná nejen pro mobilitu, ale i přepravu munice, senzory, logistiku poslední míle či otevírání tras. Výsledky cvičení mají určit vhodné vybavení a postupy pro postupnou integraci tohoto konceptu, který má horské jednotky učinit pohyblivějšími, diskrétnějšími a odolnějšími vůči průzkumně-palebným systémům moderního bojiště.

Dnes se zaměříme na to, jak v roce 2026 rozvíjí deficity rozpočtů ruských regionů. Na úvod připomeňme, že výběr daní je v Rusku rozložen tak, že nejstabilnější daně (tedy například DPH nebo daň z těžby nerostných surovin) směřují v plné výši do federálního rozpočtu, regionální rozpočty jsou financovány primárně z daní z příjmu fyzických a právnických osob, a také výběrem některých spotřebních daní. Tento systém je cíleně nastaven tak, aby regiony nebyly finančně nezávislé a pro vyvážené rozpočty potřebovaly transfer finančních prostředků z federálního rozpočtu, s tím jsou ale vzhledem ke schodku tohoto rozpočtu (4,58 bilionu rublů za první tři měsíce tohoto roku, tedy přibližně 120% plánovaného ročního schodku) rostoucí problémy, a již v minulém roce začaly být transfery omezovány.
Nelze přitom předpokládat, že růst exportních cen ropy jakkoli pomůže ruským regionům. Prioritou federální vlády je na prvním místě stabilizace situace ve zbrojním průmyslu (kde také roste zadlužení společností, což se projevuje například zadržováním úhrad faktur subdodavatelům, o čemž jsme před časem informovali), a také řešení potíží ruského bankovního sektoru. Ruské regiony byly vyzvány k hledání úspor na své straně, což je již ale v současné situaci úkol srovnatelný s řešením kvadratury kruhu.
Za první dva měsíce roku 2026 vzrostl schodek regionálních rozpočtů o téměř 1 bilion rublů, přičemž za měsíc leden (novější údaje nejsou v současné době k dispozici) se objem výběru daní ve srovnání s lednem 2025 vyvíjel následovně:
- Spotřební daně (například z prodeje alkoholických nápojů): růst o 10,9%
- Daň z příjmu fyzických osob: růst o 10,8%
- Daň z příjmu právnických osob: pokles o 4,5% (je potřeba doplnit, že společnost odvádí daně do toho regionu, kde má registrované sídlo, což pro mnoho státních korporací znamená město Moskva)
- Majetkové daně: pokles o 44,8%
- Daně z příjmu, placené OSVČ a dalšími malými společnostmi, které odvádí daně ve zjednodušeném režimu: pokles o 52,6%
U klíčových daní, které tvoří základ rozpočtových příjmů regionů, tak vidíme pokles jejich výběru, což nutí regiony k úsporám na výdajové stránce. Regiony tak postupně zastavují investiční projekty a omezují výdaje na údržbu infrastruktury, a také omezují nebo i zadržují výplaty státních zaměstnanců, kteří jsou placeni z regionálních rozpočtů.
Přičemž na regionech stále spočívá také povinnost zajištění plynulého náboru nových rekrutů do ruské armády, jejichž přísun ale v posledních měsících i kvůli snižování náborových příspěvků (které jsou opět z velké části hrazeny z rozpočtů regionů) výrazně poklesl. Některé regiony tak byly i v současné situaci nuceny opětovně zvýšit jejich výši, což ale vytváří další tlak na tyto rozpočty.
Centrální vláda si je situace ruských regionů vědoma a ministr financí Anton Siluanov již před časem regiony varoval, aby se nezadlužovaly u komerčních bank. Vzhledem k tomu, že ale jak výběr daní, tak i transfery z federálního rozpočtu klesají, a federální vláda nenabízí jinou alternativu, nezbývá regionům nic jiného než komerční úvěry (s aktuálními úrokovými sazbami okolo 18% ročně), aby si zajistily průběžné financování výdajů. Regiony se tak ale dostávají do dluhové pasti, ze které se vlastními silami nebudou schopny dostat..

Izrael: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že zlikvidovala několik ozbrojenců Hamásu, kteří podle ní připravovali teroristické útoky, včetně jednoho, který se podílel na průniku do Izraele během útoku 7. října. Mezi zabitými jsou:
- Hazem Rami Ali Aidi – účastník infiltrace do Izraele při útoku 7. října
- Ibrahim Mansour – podle IDF vedl během války řadu útoků proti izraelským jednotkám
- Maher Tantawi – člen vojenské zpravodajské složky
Jednotky izraelské armády (IDF) dále zlikvidovali útočnou podzemní trasu dlouhou přibližně 800 metrů. Uvnitř se nacházely obytné prostory, vojenská výbava a zbraně, včetně vest a rakety patřící Islámskému džihádu.
Podle volebních úřadů získali stoupenci palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse většinu v komunálních volbách. Poprvé po téměř 20 letech se hlasovalo i v jednom městě v Pásmu Gazy, které ovládá rival Hamás. Sobota byla zároveň prvním hlasováním v Gaze od roku 2006 a prvními palestinskými volbami od začátku války v Gaze před více než dvěma lety, vyvolané útokem Hamásu na jih Izraele. Palestinská samospráva na Západním břehu uvedla, že zařazení města Dajr al-Balah mělo symbolicky potvrdit, že Gaza je součástí budoucího palestinského státu. Volební účast byla nízká a premiér Muhammad Mustafá označil hlasování za „první krok k posílení demokracie a jednoty území“. Hamás kandidáty v Gaze oficiálně nepostavil a volby bojkotoval i na Západním břehu, kde se očekávalo vítězství Fatahu. Někteří kandidáti v Dajr al-Balah byli však považováni za Hamásu blízké. Předběžné výsledky ukazují, že seznam „Dajr al-Balah nás spojuje“ získal 2 z 15 křesel. Fatahem podporovaný blok „Obnova Dajr al-Balah“ obsadil 6 křesel, zbytek připadl menším nezávislým uskupení. Na Západním břehu Fatah volby většinou ovládl bez vážné konkurence. Podle analytičky Reham Oudy voliči volbou kandidátů napojených na Fatah zřejmě hledali mezinárodní podporu a postupný politický posun i mimo komunální úroveň.
Libanon: Izraelská armáda oznámila, že při ranním útoku explozivních dronů Hizballáhu v jižním Libanonu byl zabit jeden voják a šest dalších zraněno. Podle IDF byl jeden důstojník a tři vojáci vážně zraněni, jeden středně a jeden lehce. Během evakuace zraněných Hizballáh vyslal další dva drony – jeden byl zneškodněn, druhý dopadl poblíž jednotek, ale další škody nezpůsobil. Hizballáh se k útoku přihlásil a uvedl, že šlo o odvetu za údajná porušení příměří ze strany Izraele v oblasti města Taybeh.
Izraelská armáda (IDF) dnes dále uvedla, že při sérii leteckých úderů a dělostřelecké palby zasáhla v jižním Libanonu příslušníky Hizballáhu i jejich infrastrukturu severně od izraelské bezpečnostní zóny. Mezi cíli byly týmy připravující odpaly raket na izraelské jednotky, připravený odpalovač raket, sklad zbraní a další objekty využívané touto skupinou. Podle IDF byl zasažen také objekt využívaný Hizballáhem a jeden jeho operativní pracovník na motocyklu.
Sýrie: Izraelské síly (IDF) v neděli brzy ráno pronikly do oblasti mezi Džamlou a Sajsunem na západě provincie Dará. Zhruba deset vozidel krátce vjelo k Džamle a poté se rozmístilo v okolí. Podle místních zdrojů podnikly izraelské jednotky ještě další zásah v lomu u Džubát al-Hašab na severu provincie Kunejtra, kde oblast prohledaly a následně se stáhly na blízkou základnu.
Mezitím Čtvrtý trestní soud v Damašku při prvním jednání v případu bývalých představitelů režimu vznesl první obvinění proti Baššáru Asadovi. Atíf Nadžíb stanul před soudem osobně, zatímco Baššár a Mahír Asadovi jsou souzeni v nepřítomnosti.

Somálsko: V noci provedlo hnutí aš-Šabáb rozsáhlý útok ve městě Bajdobo na jihu Somálska. Terčem byla základna milice ve čtvrti Towfiq, kde proběhly intenzivní boje. Podle dostupných informací utrpěly místní síly značné ztráty. Podrobnější informace v této věci nejsou uvedeny, proto přistupuje k informacím s odstupem. Útok je součástí pokračující kampaně aš-Šabábu proti zahraničním jednotkám a jejich místním spojencům.
Mali: Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že 25. dubna provedly protivládní ozbrojené skupiny koordinované útoky v Bamaku a regionech Mopti, Gao a Kidal. Asi 250 bojovníků zaútočilo na mezinárodní letiště Bamako-Sénou a přilehlou základnu. Malijská armáda útoky odrazila a pokračuje v operacích proti ozbrojencům; podle Moskvy se na jejich přípravě mohly podílet i západní struktury. Rusko vyjádřilo znepokojení nad vývojem, varovalo před destabilizací regionu a doporučilo svým občanům do Mali necestovat. Podle ambasády v Bamaku nebyli ruští občané zraněni.
Vládní síly s podporou tzv. „Afrického korpusu“ ruského ministerstva obrany stabilizovaly většinu napadených měst, zejména na jihu země. Zlikvidovaly stovky ozbrojenců, místy jim pomáhali i civilisté. Současně se situace na severu země výrazně zhoršila. Separatistické hnutí, Fronta za osvobození Azavadu (FLA) oznámila, že k 25. dubnu plně ovládla Kidal, zatímco v bývalé základně mise MINUSMA zůstává kapsa odporu malijské armády (FAMa) a ruského „Afrického korpusu“. Samotné zdroje napojené na Africký korpus situaci popsali následovně: Jednotky opěrného bodu „Kidal“ za posledních 24 hodin odrazily čtyři silné útoky až tisíce ozbrojenců, kteří nasadili obrněná vozidla, pick-upy, drony i minomety.
Kvůli silnému tlaku nepřítele byly některé předsunuté pozice opuštěny a jednotky se stáhly na výhodnější místa v obci. Obrněná skupina se i přes částečné obklíčení ubránila a zničila 4 další pick-upy.Izolovaný post, vzdálený 6 km od hlavních sil, bojoval celý den v obklíčení – zničil 6 vozidel a jedno ukořistil i s výzbrojí. Vlastní ztráty ovšem už Rusové v souvislosti s boji nevadí. Podle dalších dostupných informací FLA a JNIM zadržely desítky malijských vojáků, část provládních milic přešla na jejich stranu a v Kidalu probíhají čistky. Během střetů měl být sestřelen vrtulník spojený s „Africa Corps“ a jeho posádka zahynula. Koalice Fronty osvobození Azavadu (FLA) nabídla „Africkému korpusu“ bezpečný odchod z garnizony. Nabídka se ovšem netýká jednotek FAMa. Separatisté tvrdí, že Rusové nabídku přijali, a zveřejnili videa odjezdu vojenské kolony.
Závažnou událostí je také smrt malijského ministra obrany, generála Sadiou Kamary, který podle více zdrojů podlehl zraněním po útoku na svůj dům u Bamaka, pravděpodobně po výbuchu nastraženého vozidla. Džihádisté z JNIM se zároveň přihlásili k rozsáhlé kampani útoků na klíčové cíle včetně prezidentského paláce, ministerstva obrany a letiště v Bamaku, které označili za jedny z největších operací proti vládnoucí juntě v posledních letech. Zároveň vyzvali Rusko k neutralitě a ukončení podpory malijské vlády a naznačili zájem o budoucí vztahy s Moskvou.
Je vhodné připomenout paralelu se Sýrií, kdy v prosinci 2024 vyzvala HTS Rusko k neutralitě a následně došlo ke kontaktům s jejím politickým křídlem. V této souvislosti se JNIM zjevně snaží distancovat od al-Káidy, aby se zbavila označení teroristické organizace.

Dnešní Třešnička™ je o tom, že když přijde fotr vynadat, že málo uklízíš, nezačneš uklízet. Začneš v panice cpát ponožky pod postel, prázdné lahve do skříně a doufat, že nikdo nebude moc pátrat, proč se šuplíky a dveře najednou otevírají nějak ztuha. Přesně tak teď působí nezbeda Andy se svými pubertálními problémy. Nejdřív jeho vláda seškrtala rozpočet ministerstva obrany na 154,8 miliardy korun a pak se začalo horečně hledat, co všechno by se ještě dalo přebarvit do vzoru 95, aby to před NATO vypadalo jako pořádek. Jednou jsou to dopravní stavby a silnice, podruhé výdaje z jiných kapitol, teď už i nová nemocnice v Praze, která má být náhle vojenská, s podzemím, krizovým štábem a izraelskou inspirací, protože když nestíháš domácí úkoly, vždycky můžeš doufat, že je opíšeš od spolužáka. Jenže to zlé a válkychtivé NATO mu do sešitu místo 2 napsalo 1,78 procenta a třídní, pan Rutte, pak v Praze diplomaticky vysvětlil, že aliance potřebuje skutečné obranné investice, ne středoevropské účetní origami. Česká kotlina tak opět ukazuje, že vrchol byrokratické inovace spočívá v tom, že zrušíš sekci průmyslové spolupráce, přemaluješ obyčejnou nemocnici na zeleno a doufáš, že když budeš dostatečně nahlas mluvit o bezpečnosti, nikdo si nevšimne, že jsi zase nepřinesl domácí úkol.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.