(2 301 slov, doba čtení 12 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 28. dubna podniklo Rusko další dronový útok proti Ukrajině, při němž nasadilo 123 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších, vypuštěných z oblastí Kursk, Orel, Šatalovo, Millerovo a Primorsko Achtarsk a z okupovaného Krymu, přičemž přibližně 80 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8 hodin ráno zneškodnila 95 nepřátelských dronů na severu, jihu a východě země. Zásahy 19 útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na 16 lokalitách a na dalších čtyřech místech dopadly trosky sestřelených cílů.

Ruské letectvo si dál udržuje vysoké tempo nasazení klouzavých pum, i když samotný počet bojových letů výrazně neroste. Aktuálně připadá na jeden zaznamenaný vzdušný úder v průměru 3,2 pumy, tedy stejně jako v rekordním březnu, což ukazuje, že Rusové se nesnaží létat častěji, ale spíš vytěžit z každého letu co nejvíc. Bomb tedy shazují více, aniž by museli výrazně navyšovat aktivitu letectva. Z mapy i souhrnných dat zároveň vyplývá, že většina zaznamenaných úderů dopadá do pásma zhruba 15 kilometrů od frontové linie. To odpovídá ruské taktice, kdy letadla zůstávají co nejdál od nebezpečnějších zón ukrajinské protivzdušné obrany a hlavní ničení odvádějí samotné pumy. Výsledkem je trvalý tlak na bezprostřední týl, logistická stanoviště, opěrné body i obranné pozice Ukrajinců v poměrně úzkém pásu za frontou. Klouzavé pumy tak zůstávají jedním z hlavních nástrojů ruské opotřebovávací války, zejména tam, kde se okupanti snaží před pěchotními útoky obranu co nejvíc rozbít a ochromit.

Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.

Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje směrem na Ternové, u Staryce, ve Vovčansku, směrem na Bočkove, Ochrimivku, Koloďazné a Novovasylivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo u Kindrašivky, Kupjansku, Kivšarivky a Novoosynového.
V lymanském sektoru okupanti útočili směrem na Šijkivku, u Drobyševého a Lymanu.
V slavjanském směru probíhaly střety u Ozerného, kde se okupantům podařilo vyvěsit svou vlajku. Další boje probíhaly směrem na Zakitné, Kryvou Luku a Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru okupanti zaútočili směrem na Nykiforivku.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku útočili Rusové u Pleščijivky, Ivanopilije a směrem k Iljinivce, Rusyn Jaru, Novopavlivce a Sofijivce.
V pokrovském sektoru se bojovalo u Nového Šachového, Dorožného, ve směru na Bilycké, u Zatyšku, směrem na Ševčenko, u Rodynského, Myrnohradu, Hryščiného, směrem na Novooleksandrivku, u Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Udačného, Molodeckého, směrem na Novopidhorodné, u Muravky a Dačného.
V oleksandrivském sektoru okupanti tlačili na Oleksandrohrad, u Novohryhorivky a směrem na Verbové a Jehorivku.
Jižní fronta: V huljajpilském směru došlo k útokům u Dobropilje, Priluk, Olenokosťantynivky, směrem na Cvitkové, u Svjatopetrivky, Zaliznyčného, směrem na Huljajpilské, u Mirného a směrem na Čarivné.
V orichivském směru se bojovalo u Stepového.
Chersonská fronta je nadále beze změn.

Česko se podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy stává 23. státem podporujícím dohodu nezbytnou pro vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině, který má doplnit činnost Mezinárodního trestního soudu v oblasti, kde má ICC omezenou jurisdikci. Český ministr zahraničí Petr Macinka upřesnil, že jde zatím o předběžnou pozici, kterou může být nutné ještě potvrdit vládou, zatímco prezident Petr Pavel připomněl, že Česko se pro vznik tribunálu vyslovilo už v roce 2023 na jednání Rady Evropy v Reykjavíku. Cílem iniciativy je vytvořit právní mechanismus schopný stíhat nejvyšší ruské představitele za samotné rozpoutání války, nikoli pouze za válečné zločiny či zločiny proti lidskosti. Rozhodnutí přichází před květnovým hlasováním výboru Rady Evropy v Kišiněvě.
Ukrajina dokončila na úrovni státních institucí přípravu pravidel pro export domácích zbraní, který má být spuštěn pouze u nadbytečné produkce po plném zajištění potřeb vlastních obranných sil. Koordinaci procesu převezme Rada národní bezpečnosti a obrany, zatímco ministerstvo obrany a generální štáb budou určovat aktuální potřeby armády a ministerstvo zahraničí má stanovit seznam zemí, kam bude vývoz zakázán kvůli jejich spolupráci s Ruskem. Kyjev partnerům nabízí formát Drone Deals, tedy dohody o výrobě a dodávkách ukrajinských dronů, raket, munice, techniky, softwaru i technologického know-how. Podle Volodymyra Zelenského dosahuje u některých kategorií zbraní přebytek výrobních kapacit až 50 %.
Ukrajina obvinila Rusko z vytvoření faktické „stínové obilné flotily“, která vyváží obilí ukradené z dočasně okupovaných ukrajinských území nejen do Izraele, ale také do Turecka, Egypta, Alžírska a dalších zemí. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj uvedl, že Kyjev tyto přepravy sleduje a bude reagovat bez ohledu na cílovou zemi, protože podle Ukrajiny obchod s ukradeným obilím pomáhá financovat ruskou válku. Ukrajinské úřady už předaly protestní nótu izraelskému velvyslanci kvůli dovozu obilí lodí ABINSK do Haify a připravují sankční balík proti vlastníkům firem, kapitánům i dalším osobám zapojeným do těchto přeprav.
Polsko provedlo výměnu vězňů s Běloruskem ve formátu „pět za pět“, přičemž podle dostupných informací byli z běloruského vězení propuštěni tři polští občané včetně novináře Andrzeje Poczobuta a dva Moldavané. Podle polského ministra zahraničí Radosława Sikorského šlo o širší výměnu zahrnující i Rusko, což naznačuje komplexní multilaterální vyjednávání, do něhož bylo zapojeno několik států. Proces měl trvat od roku 2025 a byl veden mezi běloruskou KGB a polskými zpravodajskými službami. Součástí dohody bylo i předání ruského občana Alexandra Butjagina do Ruska, přestože jeho vydání dříve požadovala Ukrajina kvůli nelegální činnosti na okupovaném Krymu.
Norsko a Ukrajina zahajují společnou výrobu tisíců bezpilotních prostředků, které mají být kompletně předány ukrajinským ozbrojeným silám. Projekt bude financován norskou stranou z prostředků určených na rozšířenou obrannou podporu Ukrajiny v roce 2026, přičemž první drony vyrobené v Norsku na základě ukrajinské licence mají být dodány do léta. Dohoda počítá také s širší průmyslovou a výzkumnou spoluprací, což ukazuje posun od jednorázových dodávek k dlouhodobému propojování obranných kapacit obou zemí. Norsko má letos zároveň vyčlenit více než 1,5 miliardy dolarů na nákup zbraní ukrajinské výroby pro ukrajinskou armádu.
NATO stále častěji zapojuje ukrajinské operátory dronů do cvičení v roli protivníka, aby ověřilo připravenost aliančních jednotek na bojiště nasycené bezpilotními prostředky. Ukrajinci podle cvičných scénářů provádějí průzkum a útoky proti jednotkám Aliance, čímž vytvářejí realističtější podmínky vycházející ze zkušeností z války proti Rusku. Během cvičení Ježek měli ukrajinští dronaři v otevřeném terénu rychle odhalit a podmíněně zničit část mechanizované bojové skupiny NATO, včetně 17 obrněných vozidel, což ukázalo zranitelnost špatně maskovaných a staticky rozmístěných sil. Výsledek potvrzuje, že tradiční postupy aliančních jednotek vyžadují úpravy v oblasti maskování, rozptýlení, pohybu, ochrany proti dronům a elektronického boje.
Spojené arabské emiráty oznámily odchod z OPEC k 1. květnu, což představuje výrazný zásah do jednoty ropného kartelu i širšího formátu OPEC+. Abú Zabí krok zdůvodňuje dlouhodobou ekonomickou a energetickou strategií, včetně snahy flexibilněji využívat vlastní těžební kapacity, zatímco analyticky jde také o signál rostoucích rozdílů mezi SAE a Saúdskou Arábií i snahu emirátů posílit vlastní postavení na globálním energetickém trhu. Rozhodnutí přichází v době napětí kolem Hormuzského průlivu a konfliktu s Íránem, což zvyšuje citlivost trhu s ropou a LNG. Odchod SAE může oslabit schopnost OPEC koordinovat produkci a ceny, zároveň však dává Abú Zabí větší prostor reagovat na poptávku nezávisle na kvótách kartelu.

Dnes se zaměříme na druhotné následky ukrajinských útoků na ropnou infrastrukturu (tedy rafinerii, sklady ropných produktů a exportní terminál), která se nachází u města Tuapse na pobřeží Černého moře. Ukrajinské útoky (k poslednímu došlo v noci na dnešek) spolu s nepříliš účinným bojem ruských hasičů s následky těchto útoků kromě přímých ztrát (omezení exportu, přerušení činnosti rafinerie a ztrátu paliv ve zničených zásobnících) vyvolaly i ekologické a také nepřímé ekonomické škody.
Oblaka dýmu z požáru zásobníků ropných produktů (těch je v současné době v tomto terminál nepoškozených již pouze 15 z 47) se rozšířily podél celého ruského černomořského pobřeží, neboť byly zaznamenány jak západním směrem u města Anapa, tak i východním až u města Soči. Přičemž tato oblaka dýmu v případě smíšení z deštěm způsobují masivní kyselé deště, v případě že se oblaka ochladí samovolně dochází ke kondenzaci ropných produktů (zejména mazutu) a jejich klesání k zemi. Zejména v blízkosti samotného Tuapse je tak povrch pokryt drobnými kapkami mazutu, které lze jen obtížně odstranit.
Tato ekologická katastrofa poškozuje zejména dva sektory ruské ekonomiky, kterými je jih Ruska proslulý. Prvním z nich je turismus, kterému byl zasažen úder již v prosinci 2024, kdy se po ztroskotání dvou ruských tankerů (Volgoněft-212 a Volgoněft-239) uvolnily do Černého moře tisíce tun ropných produktů, které následně zamořily černomořské pláže, zejména v okolí letoviska Anapa. Současné zamoření sice není tak intenzivní je ale plošné podél celého černomořského pobřeží, přičemž je potřeba zdůraznit, že výskyt ropných produktů má negativní důsledky jak na zvířata a místní obyvatele, tak i na případné turisty – a ti si tak v roce 2025 začali volit pro své rekreace jiné destinace.
Druhým je pak zemědělství, neboť Krasnodarský kraj je jedním z největších pěstitelů zemědělských plodin v Rusku. Zamoření ropnými produkty omezuje jak samotnou úrodu z důvodu zvýšené toxicity půdy, tak i znemožňuje bezpečnou konzumaci plodin, vypěstovaných v regionu – což zasadí další ránu již tak těžce zkoušeným ruským zemědělcům v této dříve velmi úrodné oblasti.
Ruská vláda tak s ekologickou katastrofou bojuje prostředkem, který má v této zemi dlouhou tradici (nedávno jsme si jej připomínali v rámci výročí 40 od havárie v Černobylu), tedy zamlčováním. Ruská státní média o tématu ekologických škod v Tuapse a okolním regionu cíleně mlčely, a soustředily se ve zvýšené míře na zahraniční témata, tedy zejména stagnaci rozhovorů mezi Íránem a USA, nedávnou střelbu ve Washingtonu, reakci Číny na 20. balík sankcí EU a průběh války na Ukrajině. Můžeme tak v přímém přenosu sledovat návrat další tradice z časů Sovětského Svazu, za což jsou zejména obyvatelé zasaženého regionu jistě velmi vděční.

Izrael: IDF uvedlo, že proti podezřelému dronu hnutí Hizballáh, zaznamenanému nad oblastí jižního Libanonu s nasazenými jednotkami, byly odpáleny záchytné střely. Výsledek zásahu tohoto „podezřelého vzdušného cíle“ se nadále vyhodnocuje. V pohraniční obci Misgav Am se kvůli obavám z dopadajících trosek rozezněly sirény.
Libanon: Jednotky 146. divize izraelské armády pokračují v operacích jižně od přední obranné linie s cílem eliminovat hrozby pro civilisty. Síly brigády 226 objevily a zničily sklad zbraní, protitankové pozice, pozorovací stanoviště i další objekty využívané Hizballáhem k vojenským a teroristickým aktivitám. V dalších operacích ženijní jednotky zlikvidovaly podzemní tunel Hizballáhu. Nalezen byl také vstup do podzemí, protitankové postavení a větší množství výbušnin. Hizballáh zároveň vyslal několik útočných dronů proti izraelským silám v jižním Libanonu. Ty explodovaly poblíž jednotek, bez zranění. Podle izraelské armády jde o porušení dohody o příměří. Armáda deklaruje, že bude v operacích pokračovat v souladu s pokyny politického vedení.
Sýrie: Náměstek ministra obrany pro východní region Sipan Hamo uvedl, že zprávy o vytváření vojenské brigády v Afrínu (provincie Aleppo) ani o přesunu jednotek z Hasaky za účelem vzniku samostatného útvaru nejsou pravdivé. Aktuálně se jedná pouze o dobrovolné individuální vstupy kurdské mládeže z Afrínu, která se nachází v Hasace, do řad syrské armády v rámci jejích stávajících jednotek – nikoli o vznik nové brigády.

Mali: Separatisté z hnutí Fronta za osvobození Azavadu (FLA) a džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) tvrdí, že převzali kontrolu nad několika městy – Tessalit, Tessit, Aguelhok, Ber a Menaka – i nad zlatým dolem Intahaka u města Gao. Současně zesilují i aktivity bojovníků tzv. Islámského státu, kteří zaútočili na vojenské cíle v Tessitu a Menace. Informace o obětech zatím nejsou k dispozici. V Labzengě se jim navíc mělo podařilo obsadit stálou základnu vládních sil, což dokládají zveřejněné záběry. Koalice Fronty osvobození Azavadu mezitím publikovala videa útoků na pozice malijské armády a Afrického korpusu u Kidalu pomocí FPV dronů. Většina záznamů končí před dopadem, potvrzen je však zásah obrněného vozidla Norinco VP11.
Představitel JNIM Abú Huzajfa al-Bambari dále oznámil blokádu Bamaka pro osoby i vozidla, s výjimkou těch se zvláštním povolením. Podle některých zdrojů již blokáda skutečně probíhá, i když její přesný rozsah zatím není jasný. JNIM navíc vyhlásila plnou obléhací operaci proti hlavnímu městu a varovala civilisty, aby se nepřibližovali k bojovým zónám. Na zhoršující se situaci reaguje i civilní sektor. Letecká společnost Sky Mali dočasně pozastavila lety do měst Gao a Mopti i z nich, přičemž jako hlavní důvod uvádí bezpečnost cestujících a personálu.
Zdroje napojené na ruský Africký korpus v oblasti k věci uvádějí, že bezpečnostní situace v Mali zůstává nadále dle jejich slov složitá. Jednotky Afrického korpusu ve spolupráci s malijskou armádou (FAMa) pokračují v bojových operacích proti ozbrojeným skupinám. Během uplynulého dne provedlo letectvo sboru několik úderů na identifikované základny a shromáždění bojovníků. Průzkumná četa jednoho z oddílů následně operovala v oblasti nočního náletu na polní tábor. Při kontrole byly nalezeny čerstvě pohřbené ostatky a stopy po ztrátách na straně protivníka, stejně jako opuštěné zbraně a vybavení.

Dnešní Třešnička™ je o zrádcích, kolaborantech a moderních bláznech v opojení moci, kteří si i po Vrběticích, Buči a tisících ruských raket pořád myslí, že s Kremlem se dá „normálně mluvit“, když se člověk jen dost hluboko ohne. Když Majerová, Nerušil nebo David ochotně vykládají ruským státním médiím o „dialogu“, rušení sankcí a potřebě neklást si žádné podmínky, není to diplomacie, ale stará československá tradice lokajství, přizdisráčství a vlezprdelnictví. Historie přitom podobné typy zná až příliš dobře. Soudruh Reicin také věřil, že když bude dost horlivě sloužit Moskvě, ocitne se na správné straně dějin. Neocitl. Klementis se chvíli tvářil jako součást vítězné sestavy, než po něm zůstal jen kožešinový klobouk na slavné fotografii. A když už chceme být ve srovnávání totalit inkluzivní, Quisling dal svému druhu kolaborace rovnou jméno. Pointa je ale pořád stejná. Užiteční idioti si myslí, že dělají vysokou politiku, jenže pro impérium jsou vždycky jen jednorázový materiál do propagandistického mlýnku. Národní zájem opravdu není leštit kliky režimu, který nám sem posílal vrahy z GRU, rozkládal národní svornost a dnes vraždí Ukrajince. To není pragmatismus. To je obyčejná kolaborace, jen zabalená do slov o míru, suverenitě a „realismu“ pro méně náročné publikum. A pro demokracii je to skoro stejně nakažlivé jako dýmějový mor.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.