(2 725 slov, doba čtení 14 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
Rusko během necelých pětadvaceti hodin od večera 1. května do večera 2. května provedlo proti Ukrajině dvě navazující vlny rozsáhlých dronových útoků, které svým objemem představovaly další mimořádné zatížení ukrajinské protivzdušné obrany. V první, noční fázi od 18:00 dne 1. května do 8:00 ráno 2. května nasadilo 163 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, včetně proudových verzí, dále Gerbera, Italmás a dalších typů. Ty byly vypouštěny z oblastí Kursk, Orel, Millerovo a Primorsko Achtarsk na území Ruské federace a také z okupovaného Krymu, konkrétně z prostoru Hvardijského a Čaudy. Přibližně stovku nasazených prostředků tvořily právě drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů zneškodnila 142 nepřátelských dronů na severu, jihu a východě země. Přesto byly zaznamenány zásahy 17 útočných bezpilotních prostředků na 12 lokalitách a na dalších dvou místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Na noční útok bezprostředně navázala druhá, denní vlna, která probíhala mezi 8:00 a 19:00 dne 2. května a byla ještě rozsáhlejší. V této fázi Rusko vyslalo dalších 227 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, rovněž včetně proudových verzí, dále Gerbera, Italmás a dalších typů, přičemž přibližně 135 z nich tvořily stroje řady Šáhed. Starty probíhaly z oblastí Šatalovo, Kursk, Orel, Millerovo a Primorsko Achtarsk a z okupovaného Krymu. Ukrajinská obrana podle předběžné bilance zneškodnila 220 těchto cílů na severu, jihu, ve středu a na západě země, zatímco přímé zásahy sedmi útočných dronů byly hlášeny na šesti místech a trosky dopadly na dalších pěti lokalitách. Souhrnně tak Rusko během sledovaného období nasadilo nejméně 390 útočných bezpilotních prostředků a ukrajinská strana uvádí zneškodnění 362 z nich.
V průběhu dubna 2026 zničila protivzdušná obrana Sil obrany Ukrajiny více než 57 tisíc vzdušných cílů, mezi nimi 69 střel s plochou dráhou letu Ch-101, sedm balistických raket Iskander-M a KN-23, osm střel Kalibr, čtyři řízené letecké střely Ch-59 a Ch-69, pět střel Iskander-K, 4861 útočných dronů typu Šáhed, 1065 průzkumných bezpilotních prostředků a 51 110 dronů dalších typů. Samotné letectvo ukrajinských vzdušných sil během měsíce uskutečnilo 831 bojových letů. Více než 550 z nich připadlo na stíhací krytí vzdušného prostoru a přibližně 200 na palebné údery a přímou leteckou podporu pozemních jednotek. Dubnová bilance potvrzuje pokračující extrémní zatížení ukrajinské protivzdušné obrany, které je taženo především masovým nasazením bezpilotních prostředků různých kategorií. Současně je patrné, že vedle obranné činnosti zůstává letectvo aktivní i v úderných a podpůrných operacích na frontě.

Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.

Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo u Staryce, směrem na Izbycké, Malou Vovču, u Krasného Perše a Fiholivky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly boje u Petropavlivky.
V lymanském směru se Rusové snažili postupovat u Druželjubivky, Drobyševého, Stavek, směrem na Lyman a u Ozerného.
V slavjanském směru se okupanti pokusili o postup u Zakitného, směrem na Kryvou Luku, Zakitné, Riznykivku a Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru neprobíhaly žádné větší střety.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru provedli Rusové útočné akce u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ivanopilije a Kosťantynivky.
V pokrovském směru pokračovaly boje u Sofijivky, směrem na Kučeriv Jar a Zolotyj Koloďaz, u Nového Šachového, Dorožného, Rodynského, Myrnohradu, Pokrovska, Hryščiného, směrem na Novooleksandrivku, u Udačného, Molodeckého, Muravky a Novopavlivky.
V oleksandrivském směru se bojovalo u Oleksandrohradu, Sičnevého, Kalynivského, Novojehorivky, směrem na Krasnohirské, Zlahodu a Jehorivku.
Jižní fronta: V huljajpilském směru došlo k útokům u Dobropilije, Varvarivky, směrem na Cvitkové, u Zaliznyčného a směrem na Huljajpilské a Čarivné.
V orichivském směru se bojovalo ve Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Krym: V noci na 2. května ukrajinské obranné síly zasáhly několik ruských vojenských cílů na okupovaném Krymu, Donbasu a v Chersonské oblasti, včetně prostoru rozmístění taktických raketových komplexů Iskander u obce Družne. Na Krymu byly podle ukrajinského generálního štábu zasaženy také pobřežní radarová stanice Mys-M1 u Majaku a radar 48Ja6-K1 Podljot poblíž Jevpatorije. Další údery mířily na tři řídicí body bezpilotních prostředků v Georgijivce, sklad dronů v Novopetrykivce, opravárenský útvar u Kadijivky a muniční sklad u Ivanivky.

Administrativa Donalda Trumpa nezařadila financování vojenské pomoci Ukrajině do návrhu obranného rozpočtu USA na fiskální rok 2027 ve výši 1,5 bilionu dolarů, což při slyšení v Senátu potvrdil úřadující finanční představitel Pentagonu Jules Hurst. V rozpočtu tak chybí prostředky pro program USAI, který financuje dlouhodobé kontrakty na výrobu zbraní pro Ukrajinu, a část senátorů to označila za signál ústupu od podpory Kyjeva. Pentagon zároveň potvrdil, že obdržel dříve schválených 400 milionů dolarů na pomoc Ukrajině z rozpočtu na rok 2026, jejich konkrétní využití však teprve připravuje ve spolupráci s americkým evropským velitelstvím. Situace připomíná předchozí rozpočtový cyklus, kdy Bílý dům také nepožadoval nové peníze pro Ukrajinu, ale Kongres je nakonec doplnil dvoustrannou většinou.
Generální ředitel společnosti Saab Mikael Johansson uvedl, že dohoda o dodávkách stíhacích letounů JAS 39 Gripen pro Ukrajinu může být uzavřena během několika měsíců, přičemž jednání se podle něj nacházejí v pokročilé fázi a závisí primárně na politickém rozhodnutí zúčastněných států. Klíčovým faktorem má být financování prostřednictvím evropského úvěrového rámce ve výši 90 miliard eur, který by umožnil realizaci kontraktu ještě v průběhu roku, zatímco dodávky nových strojů verze Gripen E by mohly začít přibližně do tří let od podpisu. Paralelně Ukrajina počítá s rychlejším zavedením starších verzí C/D již od roku 2026, včetně zahájení výcviku pilotů a technického personálu, což naznačuje snahu o postupné budování vícevrstvé letecké kapacity.
Spojené státy varovaly evropské spojence před dlouhými zpožděními v dodávkách zbraní kvůli vyčerpání vlastních zásob po válce s Íránem. Odklady se mají dotknout zejména Velké Británie, Polska, Litvy a Estonska, ale také asijských partnerů včetně Tchaj-wanu. Problém se týká především munice pro systémy HIMARS, NASAMS a další klíčové raketové zbraně, které využívají i ukrajinské síly. Pentagon nyní přehodnocuje nové žádosti i již uzavřené kontrakty podle vlastních operačních potřeb, protože musí zároveň udržet kapacity pro Blízký východ i posílit odstrašení v Indo-Pacifiku.
Velká Británie oznámila vznik iniciativy Northern Navies, jejímž cílem je posílit bojové schopnosti námořnictev severoevropských zemí a zlepšit jejich reakci na ruskou hrozbu v severním Atlantiku, Baltském moři a arktickém prostoru. První námořní lord admirál Gwyn Jenkins uvedl, že zástupci flotil regionu už podepsali deklaraci o záměru a mají připravit konkrétní návrhy pro nový formát, který by měl do konce roku 2026 získat formálnější podobu. Iniciativa má navázat na zkušenosti britsky vedených Joint Expeditionary Force, ale s větším důrazem na námořní, vzdušné a obojživelné schopnosti, reálné operační plánování a rychlou použitelnost sil.
Maďarské letectvo převzalo první dvojici dodatečně objednaných stíhaček JAS 39 Gripen C, které 29. dubna dorazily na základnu Kecskemét a zvýšily počet maďarských Gripenů na 16 kusů. Budapešť dosud provozovala 14 pronajatých letounů, z toho 12 jednomístných Gripen C a dva dvoumístné Gripen D, přičemž v roce 2026 má celý park přejít do maďarského vlastnictví. Nové stroje jsou součástí objednávky z února 2024 na čtyři další Gripeny C, takže Maďarsko má později převzít ještě dva letouny. Součástí širší dohody se Saabem je i desetiletá technická podpora a modernizace stávající flotily, včetně radaru PS-05/Mk4, softwaru MS 20 Block 2 a rozšíření výzbroje o střely IRIS-T.
Do projektu soukromé protivzdušné obrany na Ukrajině se oficiálně zapojilo 24 firem z Charkovské, Oděské, Kyjevské, Poltavské, Zakarpatské a dalších oblastí, jejichž cílem je lépe chránit zaměstnance a výrobní kapacity před ruskými dronovými útoky. Projekt spuštěný na konci roku 2025 nemá fungovat jako nezávislá ozbrojená struktura, ale jako součást jednotného vícevrstvého systému PVO pod operačním řízením velení ukrajinského letectva. Skupiny tvoří civilní pracovníci, kteří prošli specializovaným výcvikem, získali potřebná oprávnění a mohou na vymezených úsecích a v určeném čase používat schválené prostředky ničení. Zapojení podniků má posílit ochranu kritické a průmyslové infrastruktury, aniž by Ukrajina musela odvádět hlavní síly PVO z fronty nebo od strategických objektů.

Dnes se zaměříme na postupující nedostatek pracovní síly v Rusku. Ten jiýž dosáhl takového stupně, že o něm informují i oficiální místa, například guvernérka centrální banky Elvíra Nabiullina ve svém proslovu uvedla, že Rusko trpí takovým nedostatkem pracovních sil, jako nikdy v minulosti, a zdůraznila, že tato situace má vliv na celou ekonomiku.
Přičemž tento nedostatek se od roku 2021 značně prohloubil, volné pracovní síly je dnes o přibližně 40% (tedy o přibližně 2,6 milionu osob) méně, než před pěti lety. Tento jev má několik příčin:
- Omezení ekonomické migrace – především migranti ze Střední Asie přestali vyjíždět na sezónní práce do Ruska poté, co se v těchto komunitách rozšířily razie, kdy byli zadržení často násilím odváděni do armády.
- Odvody do ruské armády, která od počátku mobilizace přijala přibližně 1,6 milionu nových rekrutů. Z toho bylo 300 000 mobilizováno na podzim 2022, přibližně 500 000 vstoupilo (přičemž s různým stupněm dobrovolnosti) do armády v roce 2023, 450 000 v roce 2024 a 422 000 v roce 2025.
Nedostatek pracovníků je hlášen ze všech sektorů ruské ekonomiky:
- Ruský svaz průmyslníků a podnikatelů uvádí, že pouze v průmyslu chybí Rusku přibližně 2 miliony pracovníků.
- V samotné Moskvě je podle jejího primátora, Sergeje Sobjanina, celkový nedostatek volných pracovních sil na úrovni 400 až 500 000 pracovníků.
- V ministerstvu vnitra chybí celkem 170 000 pracovníků.
- V zemědělství je nedostatek pracovní síly oficiálně odhadován na přibližně 130 000 osob, ale vzhledem k již zmíněnému výpadku sezónních pracovníků lze předpokládat, že nedostatek pracovní síly v zemědělství je reálně mnohem větší.
Kromě nedostatku pracovní síly je dalším problémem nedostatečné finanční ohodnocení pracovníků. Rosstat sice uvádí, že v roce 2025 byla průměrná mzda v Rusku na úrovni 75 000 rublů, což je v přepočtu téměř 20 000 Kč, tento údaj byl ale takto vysoký díky mzdám v několika bohatých regionech:
- Moskva: 167 000 rublů (přibližně 44 000 Kč)
- Čukotka: 216 000 rublů (přibližně 56 000 Kč)
- Jamalsko-Něněcká autonomní oblast: 170 000 rublů
- Magadanská oblast: 144 000 rublů (přibližně 38 000 Kč)
- Sachalin: 117 000 rublů (přibližně 31 000 Kč)
S vyloučením těchto regionů je pak průměrný příjem (který v Rusku vzhledem k vysoké platové nerovnosti nepobírá ani pětina populace) přibližně 60 000 rublů, tedy necelých 16 000 Kč. Takto nízké mzdy pak poskytují jednoduché vysvětlení, proč se i v roce 2025 hlásil do služby v armádě takový počet dobrovolníků – zejména v chudších regionech je téměř nemožné nalézt práci, která by umožnila finančně zajistit rodinu na dostatečně vysoké úrovni.
Pokud se ale vrátíme k nedostatku pracovní síly, tak teze ruských propagandistů z poslední doby, tvrdící že k vítězství Ruska ve válce z ukrajinou by bylo potřeba naverbovat další přibližně 1 milion osob, naráží kromě logistických problémů (tyto nové jednotky bude třeba vybavit technikou, jejíž zásoby z časů Sovětského Svazu již Rusko téměř vyčerpalo) i na omezení ekonomické povahy – úbytek dalšího milionu osob z ruského trhu práce by vedl k závažný potížím v celých sektorech ruské ekonomiky.

Izrael: Hlasování o novém politickém vůdci Hamásu v Pásmu Gazy skončilo, uvedl zdroj pro katarskou síť Al-Araby. Hlasování členů na Západním břehu a v diaspoře má proběhnout později dnes. Jahjá Sinvár, považovaný za strůjce útoku ze 7. října 2023, vedl hnutí jen tři měsíce, než byl zabit v říjnu 2024 u Rafáhu. Od té doby Hamás oficiálně neurčil nástupce ani prozatímního lídra; podle zpráv jej řídí pětice vysokých představitelů působících převážně v Kataru a Turecku. Volby vedení se obvykle konají každé čtyři roky, ale ty plánované na rok 2025 odložila válka. Během ní Izrael zlikvidoval většinu vrcholných politických i vojenských velitelů hnutí. Hlasování tradičně probíhá tajně: účastní se ho jen stovky až tisíce vysoce postavených členů a výsledky nejsou zveřejňovány, aby se předešlo cíleným útokům. Hlavními kandidáty jsou šéf politbyra v Gaze Chalíl al-Hajja, dlouholetý vyjednavač, a Chálid Mašal, který Hamás vedl v letech 1996–2017. Zvoleného lídra nemá Hamás od července 2024, kdy při atentátu v Teheránu zahynul Ismáíl Haníja. Po jeho smrti hnutí bez voleb oznámilo, že vedení převezme Sinvár.
Skupina radikálních židovských osadníků dnes ráno zaútočila na vesnici Džalúd na Západním břehu, uvedlo Armádní rádio. Zapálili elektrické vedení a na silnice nastražili hřeby, aby zdrželi bezpečnostní složky. Asi 15 útočníků kromě toho házelo kameny na jeden z domů. Zranění hlášena nejsou. Vojenské vozidlo vyslané na místo najelo na nastražené hřeby. Armáda použila prostředky k rozehnání davu a zadržela čtyři podezřelé, ostatní uprchli. Izraelské obranné síly se k incidentu zatím nevyjádřily. Velitel centrálního velení IDF, generál Avi Bluth, nedávno varoval před rostoucím násilím osadníků, které označil za „židovský terorismus“. Kritici obviňují vládu, že tyto útoky přehlíží, přestože jsou v posledních letech stále častější a smrtelnější. Armáda čelí kritice i za to, že při incidentech často nezasahuje, případně selhává v potrestání viníků.
Libanon: Velitel libanonských ozbrojených sil generál Rudolf Haykal se dnes v Bejrútu setkal s americkým generálem Josephem Clearfieldem. Jednali o bezpečnostní situaci v Libanonu i o širším vývoji v regionu. Clearfield vede výbor dohlížející na příměří podporované USA mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Obě strany zdůraznily klíčovou roli libanonské armády a potřebu její podpory v současné situaci.
Izraelská armáda (IDF) v noci kolem půlnoci podnikla intenzivní útoky na oblast vesnic Zótár aš-Šarkíja a Zótár al-Gharbíja na severním břehu řeky Lítání. Podle libanonských zdrojů provedlo letectvo asi 15–20 úderů, doplněných dělostřeleckou palbou a použitím fosforové munice. Oblast byla hlavním cílem operací.
Útoky zde pokračovaly i v dalších hodinách. Zasaženy byly také některé z devíti vesnic v okolí Nabátíje, které armáda dříve vyzvala k evakuaci. K dispozici jsou i nové záběry z nedávných úderů v oblasti Zótár aš-Šarkíja severně od Lítání.
Sýrie: Náměstek ministra obrany pro východní region Sipan Hamo uvedl v rozhovoru pro kurdskou agenturu Hawar, že proces vojenské integrace začal po 29. lednu. V rámci ministerstva obrany již vznikly čtyři brigády, sjednocení armády však zatím není dokončeno. Podle něj je nutné vybudovat komplexní vojenský systém, který zajistí disciplínu a jednotné velení. Všechny ozbrojené skupiny jsou vyzývány k začlenění do armádní struktury a žádná z nich nezůstane mimo ní. Takzvaná „kurdská brigáda“ v Afrínu podle Hama odpovídá uzavřeným dohodám a pomáhá návratu bojovníků do jejich domovských oblastí. Některé frakce se mohou integrovat do armády, jiné se mohou přesunout do politické či sociální sféry. Cílem státu je ukončit roztříštěnost a sjednotit velení.
Padlí bojovníci Syrských demokratických sil (SDF) budou oficiálně uznáni jako „mučedníci Sýrie“ se všemi zákonnými právy. Skupiny, které odmítnou integraci nebo budou působit mimo stanovený rámec, podle Hama čelí tvrdé reakci státu. Sýrie se zároveň snaží vyhýbat konfliktům se sousedními zeměmi, ale v případě ohrožení je připravena jednat. Kurdové mohou podle něj dosáhnout svých práv prostřednictvím ústavních záruk v rámci jednotného státu. Budoucnost země závisí na spolupráci všech jejích složek, nikoli na rozdělení.
Současně bezpečnostní složky oznámili rozbití mezinárodní drogové sítě v provincii Damašek. Zabavily téměř milion tablet captagonu a zásilku hašiše, odhalily výrobní zařízení a zadržely několik osob, včetně jednoho pachatele, který se vydával za příslušníka bezpečnostních sil. Operace je součástí širšího boje proti organizovanému zločinu.
Írán: Íránské revoluční gardy vytvořily na jihu Teheránu novou pěší brigádu Hazrat-e Abdul Azim, složenou z příslušníků milice Basij a bývalých členů IRGC. Jejím hlavním úkolem má být potlačení nepokojů v metropoli v případě rozsáhlých protestů proti režimu. Brigáda má pravděpodobně dva prapory: Malek Ashtar a Miss agh.

Somálsko: Somálské komando Gorgor prochází v Turecku výcvikem zaměřeným na ovládání obrněné techniky a tanků. Součástí přípravy je také práce s protidronovými systémy Aselsan EJDERHA a IHTAR a ovládání různých bezpilotních prostředků vyvíjených společností STM.
Mali: Malijská armáda (FAMa) po tvrdých bojích znovu dobyla město Gourma-Rarous v oblasti Timbuktu, které předtím ovládaly síly FLA a JNIM.

Dnešní Třešnička™ je o tom, že kdyby člověk zavřel oči a slyšel ten výrok v nálevně čtvrté cenové, jen by mávl rukou a objednal tomu strejdovi minerálku. Jenže Donald Trump není strejda od výčepu. Donald Trump je prezident Spojených států a právě žertoval, že by se americké námořnictvo mohlo cestou z Íránu stavit na Kubě a rovnou ji sebrat, protože se prý letadlová loď přiblíží ke břehu, Kubánci poděkují a vzdají se. Což je mimochodem krásná ukázka myšlení člověka, který si plete geopolitiku s mafiánským filmem, dějiny s golfovým turnajem a invazi s drive-through okýnkem. Kuba přitom není opuštěný stánek s churros, který si cestou domů přihodíte do nákupního košíku. Je to ostrov, kolem něhož se málem rozjela jaderná apokalypsa a na kterém si dějiny už dávno otiskly varování, že imperiální machrování mívá nepříjemné vedlejší účinky. Ale budiž, u Trumpa jsme si zvykli, že každá druhá věta zní, jako by ji vyplivla umělá inteligence vycvičená na koktejlu testosteronu, Fox News a pozdního císařství. Kdyby to neříkal prezident USA, byl by to jen idiot. Takhle je to idiot s letadlovou lodí.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.