(2 346 slov, doba čtení 12 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 3. května podniklo Rusko další kombinovaný vzdušný útok proti Ukrajině, při němž z Kurské oblasti odpálilo jednu balistickou raketu Iskander-M a současně nasadilo 268 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, včetně proudových verzí, dále Gerbera, Italmás a dalších, vypuštěných z oblastí Kursk, Šatalovo, Orel a Primorsko Achtarsk, z okupovaného Krymu a z okupované části Doněcké oblasti, přičemž více než 160 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8 hodin ráno zneškodnila 249 nepřátelských dronů na severu, jihu, západě i východě země. Zásah balistickou raketou a 19 útočnými bezpilotními prostředky byl zaznamenán na 15 lokalitách, na dalším místě dopadly trosky sestřeleného cíle.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci zneškodnila protivzdušná obrana 334 ukrajinských dronů nad západními regiony země, aniž by upřesnilo celkový počet nasazených bezpilotních prostředků. Gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko tvrdí, že nad regionem bylo sestřeleno více než 60 dronů a hlavním cílem útoku byl přístav Primorsk, který slouží jako důležitý exportní uzel ruské ropy. Při odrážení útoku tam podle jeho vyjádření vypukl požár, který hasiči následně uhasili. Monitoring NASA FIRMS zároveň zaznamenal teplotní anomálie přímo v areálu přístavu, což může naznačovat zásah ropné infrastruktury nebo prostředků protivzdušné obrany. Rozsah škod zatím nelze nezávisle ověřit.
Dubnová čísla znovu potvrzují, že ruská ofenziva dál běží ve vysokém tempu, ale s velmi slabým výsledkem. Okupanti provedli 5128 útoků a za cenu přibližně 32 620 ztrát na živé síle rozšířili kontrolované území jen o 144 km², z čehož 135 km² připadá na nově obsazené území a dalších 9 km² na šedou zónu. I tentokrát je navíc část mapového zisku zkreslena pohraničními průniky, které vypadají dobře na mapě, ale mají mizivou operační hodnotu. Pokrovský směr zůstává hlavní osou ruského úsilí, zatímco na dněperské frontě bylo zaznamenáno 108 útoků. Výmluvný je i údaj o 6247 zasažených neobrněných dopravních prostředcích, který dobře ukazuje, jak moc se bojiště dál mění v prostor roztahující se šedé zóny, kde se okupanti snaží nahrazovat techniku levnější improvizací a lidským materiálem. V souhrnu za poslední tři měsíce tak Rusové získali jen asi 420 km² za cenu přibližně 15 tisíc útoků a ztrát, které podle ukrajinských dat jdou k hranici 100 tisíc mužů. Ani při střízlivějším pohledu přes otevřené zdroje to nevypadá na výkon, kterým by se Kreml mohl chlubit. Spíš na další důkaz, že Moskva dál kupuje terén za cenu, která začíná být i na ruské poměry absurdní.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje směrem na Izbycké, u Staryce, Prylipek, směrem na Lyman a Ochrimivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru Rusové útočili směrem na Novoplatonivku.
V lymanském sektoru se bojovalo směrem k Drobyševému, Lymanu a Dibrovému.
Ve slavjanském směru provedl nepřítel dvě útočné akce, v oblasti Zakitného a směrem k Raj-Oleksandrivce.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru okupanti zaútočili v oblasti Bondarného a směrem na Malynivku.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru pokračovaly boje u Kosťantynivky, okupanti postupovali v Ivanopiliji a dále se bojovalo u Iljinivky, Rusyn Jaru, Sofijivky a směrem na Zolotyj Koloďaz.
V pokrovském sektoru probíhaly střety směrem na Nové Šachove, Nový Donbas, Bilycké, u Rodynského, v Pokrovsku a z Hryščiného směrem na Novooleksandrivku, u Kotlyného, Udačného, Molodeckého a Muravky.
V oleksandrivském směru Rusové tlačili u Oleksandrohradu, směrem na Ternové, Pryviliji a Zlahodu.
Jižní fronta: V huljajpilském směru došlo k útokům u Dobropilje, Pryluk, Varvarivky, směrem na Cvitkové, u Svjatopetrivky, Staroukrajinky, směrem na Hirké, u Zaliznyčného, Myrného a směrem na Čarivné.
V orichivském směru se bojovalo u Stepového a směrem k Prymorskému.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Čína nařídila domácím firmám ignorovat americké sankce vůči pěti čínským rafineriím a souvisejícím subjektům zapojeným do obchodování s íránskou ropou. Peking označuje americká opatření za jednostranná, právně nepodložená a omezující běžný obchod se třetími zeměmi, zatímco čínské firmy čelí zmrazení aktiv a zákazu transakcí ze strany USA. Rozhodnutí ukazuje rostoucí střet mezi americkou sankční politikou a čínskou snahou chránit vlastní energetické a obchodní zájmy, zejména v době napětí kolem Íránu a globálních ropných toků. V širším kontextu jde o další projev fragmentace mezinárodního sankčního režimu, kdy Čína odmítá západní restrikce nejen vůči Íránu, ale i vůči subjektům spojovaným s ruským vojensko-průmyslovým komplexem.
Jednání Ukrajiny a Řecka o licenční výrobě ukrajinských námořních dronů na řeckých loděnicích narazila na spor o kontrolu jejich operačního použití. Kyjev podle řeckých médií usiluje o zachování určitého vlivu na nasazení těchto systémů, zatímco Atény takovou podmínku odmítají jako omezení suverenity vlastních ozbrojených sil, zejména v kontextu možného konfliktu s Tureckem. Projekt, dohodnutý politicky už v říjnu 2025, má umožnit výrobu pro potřeby obou zemí, přičemž Řecko chce získat přístup k ukrajinským technologiím ověřeným ve válce a zároveň posílit vlastní loděnice. Financování je zahrnuto v řeckém obranném plánování na roky 2025–2036 a může být doplněno prostředky z programu SAFE, avšak konečná dohoda bude záviset na vyřešení otázky operační autonomie.
V Polsku na výcvikovém prostoru Orzysz probíhá cvičení Amber Shock 26, do něhož se zapojilo více než 3500 vojáků států NATO včetně jednotek americké armády. Cvičení je součástí širší série Saber Strike 26, která probíhá také v Litvě a Finsku, a zaměřuje se na koordinaci spojeneckých sil, orientaci v regionu a připravenost ke kolektivní obraně podle článku 5 NATO. Americký 2. jízdní pluk byl na cvičení přesunut z Německa na vzdálenost zhruba 1000 kilometrů.
SpaceX vynesla na oběžnou dráhu první operační vojenský družicový systém švédských ozbrojených sil určený pro průzkum a pozorování, čímž Stockholm zahájil plnohodnotné působení ve vesmírné doméně. Satelit vyrobený společností Planet Labs bude operovat na nízké oběžné dráze a poskytovat snímky s vysokým rozlišením, které mají zlepšit situační povědomí švédské armády zejména v Arktidě a dalších obtížně dostupných oblastech. Start proběhl 3. května 2026 pomocí rakety Falcon 9 ze základny Vandenberg v Kalifornii. Švédské letectvo současně buduje Centrum kosmických operací, které bude odpovídat za řízení družic a tvorbu přehledu o situaci ve vesmíru. Program byl realizován výrazně dříve, než původně plánovaný termín v roce 2030.
Izraelské ministerstvo obrany schválilo nákup dalších amerických stíhaček F-35I a F-15IA, které mají umožnit vytvoření čtvrté letky F-35I a druhé letky F-15IA. Izrael nyní provozuje 48 letounů F-35I a na základě dřívějších dohod má jejich počet vzrůst na 75 kusů, zatímco nové F-15IA, odvozené od F-15EX Eagle II, mají posílit schopnosti dlouhého doletu, nesení velkého množství výzbroje a úderů proti silně chráněným cílům. Země už v listopadu 2024 podepsala s Boeingem kontrakt na 25 F-15IA za přibližně 5,2 miliardy dolarů s opcí na dalších 25 letounů, financovaný z americké vojenské pomoci.
Německo zahájilo modernizaci největšího evropského automobilového přístavu v Bremerhavenu, aby mohl ve větším rozsahu přijímat a odbavovat vojenskou techniku. Program v hodnotě 1,35 miliardy eur je součástí německého rozpočtu na rok 2026 a zapadá do širší přípravy země na roli klíčového logistického uzlu NATO v případě krize nebo války. Berlín zároveň naráží na slabiny dopravní infrastruktury, včetně tisíců mostů vyžadujících opravy, i na omezenou připravenost státních a soukromých struktur k rychlé mobilizaci. Operační plán pro Německo sice počítá se zapojením civilních firem do zásobování a přesunů spojeneckých sil, ale jeho utajený charakter, složité postupy a omezená komunikace s průmyslem zpomalují praktickou přípravu.
Pravidelně v naší ekonomické rubrice informujeme o tom, že v Rusku dochází k odkladu velkých investičních projektů, což má pomoci s alespoň částečnou stabilizací federálního i regionálních rozpočtů. Dnes si na jednom konkrétním příkladu ukážeme, jak v Rusku realizace takovýchto investičních projektů probíhá, přičemž se zaměříme na projekt stavby mostu, který má spojit ostrov Sachalin s pevninským Ruskem.
Jedná se přitom o výstavbu jak silničního, tak i železničního spojení, které je plánováno mezi vesnicemi Selichino v Chabarovském kraji a vesnicí Nyš na ostrově Sachalin. Propojením by byla propojena jak silniční, tak i železniční síť ostrova Sachalin s pevninským Ruskem, jedná se ale o velmi ambiciózní projekt. Zmíněné vesnice jsou od sebe vzdáleny vzdušnou čarou přibližně 390 km, a spojnice musí být vedena převážně neobydleným územím, což znamená, že kromě samotného mostu by muselo být vybudováno i velké množství pozemních komunikací a podpůrné infrastruktury.
Poprvé byl plán výstavby Vladimírem Putinem předložen k posouzení a provedení úvodní studie již v červenci 2018, a v listopadu 2019 prohlásil gubernátor Sachalinské oblasti, Valerij Limarenko, že spojení Sachalinu s pevninským Ruskem bude vybudováno do roku 2035.
Jak je to ale u takto velkých projektů v Rusku obvyklé, došlo k několikerému odkladu zahájení stavby. Sám Vladimír Putin se na téma mostu na Sachalin vyjadřoval od roku 2018 několikrát, například v říjnu 2020 na setkání s vedením parlamentních frakcí, kdy označil výstavbu mostu za důležitý úkol, který neztratil svou prioritu, a opět v dubnu 2024 na setkání s již zmíněným gubernátorem Valerijem Limarenkem, kdy zdůraznil, že dopravní spojení musí být vybudováno. Limarenko v červnu 2024 odhadl náklady na výstavbu mostu na 800 až 900 miliard rublů, což znamená, že jej bude potřeba financovat primárně z federálního rozpočtu, neboť jak Sachalin, tak i Chabarovský kraj patří k chudším ruským regionům a stavba takového rozsahu není v jejich silách.
Na nedávném setkání Vladimíra Putina se zástupci národnostních menšin byl projekt mostu opět zmíněn jako jeden z prioritních programů (jednalo se již o páté Putinovo vystoupení na toto téma), přičemž Putin uvedl, že se sice jedná o nákladný projekt, ale zdůraznil, že Rusko v současné době realizuje rozsáhlý program rozvoje Dálného východu, Sibiře a polárních regionů. Tyto plány jsou ale obvykle realizovány pouze v deklarativní rovině, kdy sice dojde k vypracování velmi nákladných studií, zahájení prací je ale vzhledem k vysokému rozpočtovému schodku neustále odkládáno, a obyvatelé odlehlých regionů se tak nedočkají nové infrastruktury po dlouhá desetiletí.
Izrael: Izraelské jednotky (IDF) dnes při zásahu ve městě Nábulus na Západním břehu zastřelily jednoho Palestince a čtyři další zranily, uvedli palestinští zdravotníci. Obětí je podle palestinského ministerstva zdravotnictví 26letý Naíf Fíras Zijád Samaró. Armáda uvedla, že během operace na vojáky někteří Palestinci házeli kameny. „Jednotky reagovaly prostředky k rozptýlení davu a následně i ostrou střelbou, aby odvrátily hrozbu a dav rozehnaly,“ uvedla s tím, že zaznamenala několik zásahů. Armáda dále uvedla, že vojáci na severu Pásma Gazy zastřelili palestinského ozbrojence, který se k nim přiblížil a představoval bezprostřední hrozbu. Podle armády šlo o osobu z oblasti tzv. „žluté linie“, která se k jednotkám Severní brigády divize Gaza přiblížila nebezpečným způsobem. Vojáci ji následně zneškodnili.
Libanon: Izraelská armáda uvedla, že ve východní části jižního Libanonu zničila asi 80 metrů dlouhý tunel hnutí Hezbollah. Podle ní měl několik místností využívaných k pobytu bojovníků; po prozkoumání ho ženisté zlikvidovali. Jednotky zároveň objevily desítky zbraní určených k útokům na vojáky – útočné pušky typu kalašnikov, kulomety, protitankové střely i munici a další vybavení. Na jih od předsunuté obranné linie pak vojáci zastřelili dva ozbrojené útočníky, kteří podle armády představovali bezprostřední hrozbu.
Sýrie/Jordánsko: Ozbrojené síly Jordánska oznámily, že provedly údery na cíle spojené s obchodem se zbraněmi a drogami podél severní hranice království. Operace byla zaměřena na zabránění pašování na území Jordánska a zasáhla továrny, výrobní objekty i sklady využívané pašeráky. Údery byly vedeny na základě zpravodajských informací s vysokou přesností. Armáda zároveň deklarovala připravenost pokračovat v preventivních akcích proti jakýmkoli hrozbám pro bezpečnost a suverenitu země. Současně Jordánsko i Sýrie posilují boj proti přeshraničnímu obchodu s drogami. Syrské ministerstvo vnitra oznámilo, že jeho protidrogová jednotka provedla začátkem dubna sérii operací u Damašku, při nichž rozbila mezinárodní drogovou síť. Byly odhaleny tajné výrobní a skladovací prostory i distribuční centra a zabaveno přibližně milion tablet captagonu a kilogram hašiše. Zásilka podle úřadů dorazila z Libanonu a měla směřovat do dalších zemí. Zadrženo bylo několik klíčových členů sítě včetně jejího organizátora. Další zásah proběhl v Džaramáně, kde byl dopaden pašerák vydávající se za policistu. Syrské úřady zdůraznily, že tyto akce jsou součástí širší koordinace mezi specializovanými jednotkami a pohraničními silami. Podle jordánských představitelů pašeráci stále častěji mění taktiku a využívají nestability v regionu i příznivých podmínek k zesílení aktivit. Počet pokusů o nelegální převoz drog a zbraní výrazně roste, což zvyšuje tlak na pohraniční bezpečnost. Obě země proto pokračují v koordinovaných krocích proti organizovaným sítím.
Na diplomatické úrovni mezitím Sýrie jedná o posílení spolupráce. Delegace vedená ministrem zahraničí As’adem aš-Šajbáním navštívila Egypt, kde diskutovala o rozvoji obchodních a investičních vztahů. Paralelně probíhají i jednání s dalšími partnery, včetně Libye, zaměřená na spolupráci v oblasti justice a vzdělávání.
Mali: Bezpečnostní situace v samotném Mali zůstává nestabilní. Na severozápadě se jednotky přesouvají z Tessalitu do Aguelhoku, kde se mají spojit s místní posádkou, přičemž se očekává další stažení směrem k Anefis, který má být nadále udržen. Napjatá je také situace v oblasti Soribougou, která čelí blokádě ze strany džihádistické skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM). Ta navíc přerušila důležitou silnici spojující hlavní město Mali s mauritánským přístavem Nouakchott, čímž výrazně narušila regionální dopravu a zásobování.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že některé komedie mají víc vrstev než cibule a Andrej Babiš víc způsobů, jak freneticky nacpat cokoliv pod dvě procenta na obranu. Letiště Karlovy Vary mají nově přejít pod armádu, prodlouží se dráha, přidá se strategický nátěr a najednou to celé voní bezpečností, NATO a vlastenectvím s přímou linkou na rozpočet. Přitom je to krásně mnohovrstevnaté. Jedna vrstva říká obrana státu, druhá letecká záchranka, třetí turisté z Baku a čtvrtá snaha schovat pod alianční procenta všechno od ranveje po novou vyvoněnou vojenskou nemocnici. Protože když už člověk loví miliardy, vezme síť a hází ji do každého rybníka. A nejhezčí na tom je, že letiště Líně, to opuštěné a nemilované dítě vojenské správy, kde tentýž Babiš ještě nedávno chtěl stavět supertovárnu na baterky, najednou zase nikoho nezajímá. Nová česká obranná politika je vlastně trochu jako Šrek. Na první pohled zelená groteska, uvnitř cibule a pod každou slupkou další vrstva účelovosti. Jedna vrstva je obrana, druhá zdravotnictví, třetí průmysl, čtvrtá regionální rozvoj a pátá obyčejné rozpočtové čachry, které se jen tváří strategicky. Když je potřeba továrna, vojenské letiště se promění v průmyslovou zónu. Když je potřeba nahnat procenta do NATO, mezinárodní letiště se zase převlékne za vojenskou infrastrukturu. V českém vydání totiž dvě procenta nejsou cíl. Jsou to cibule. Loupeš, loupeš a brečíš.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
