(2 025 slov, doba čtení 11 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
Dnes 4. května Rusko zaútočilo balistickou střelou Iskander-M a také 88 útočnými bezpilotními prostředky typu Šahed (včetně proudových), Gerbera, Italmas a imitátory typu „Parodie“. Podle předběžných údajů bylo k 18:30 ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno 70 nepřátelských dronů typu Šahed, Gerbera, Italmas a imitátorů typu „Parodie“ na východě, severu a jihu země. Zároveň byly zaznamenány zásahy balistickou střelou a 14 útočnými drony.
V noci na dnešek zasáhl dron výškový obytný dům v moskevské čtvrti Ramenki, přibližně šest kilometrů od Kremlu, přičemž podle moskevských úřadů si incident nevyžádal žádné oběti. Podle místních zdrojů bezpilotní prostředek prorazil stěny několika místností ve vyšším patře a část fasády dopadla na automobily pod budovou. Moskevský starosta Sergej Sobjanin následně uvedl, že protivzdušná obrana zneškodnila ještě další dva drony mířící na město. Ruské ministerstvo obrany pak za celou noc hlásilo sestřelení 117 ukrajinských bezpilotních prostředků nad západní částí Ruska a nad moskevským regionem.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Staryce a směrem na Lyman (vesnici) a Mitrofanivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo ve směru na Kurylivku a Kivšarivku.
V lymanském sektoru Rusové tlačili u Nového Miru, Drobyševého, Lymanu a Ozerného.
Ve slovjanském sektoru se okupanti snažili postoupit směrem na Kalenivku, Riznykivku a Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru probíhaly střety u Orichovo-Vasylivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru se bojovalo u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ivanopillije, Kosťantynivky, Illinivky, Stepanivky, Rusyn Jaru a Sofijivky.
V pokrovském sektoru Rusové útočili ve směru na Dorožné, Bilycké, u Rodynského, Pokrovsku, Hryščiného, směrem na Novooleksandrivku, u Kotlyného, Udačného, Molodeckého, směrem na Serhijivku, u Muravky a směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském směru došlo ke střetům u Oleksandrohradu, Voroného, Berezového, Zlahody, Jehorivky a Krasnohirského.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru došlo k útokům ve směru Pryluky, u Olenokosťantynivky, směrem na Cvitkové, Verčniju Tersu, u Svjatopetrivky, směrem na Hirké, Zaliznyčné, Huljajpolské a Čarivné.
V orichivském směru se bojovalo u Ščerbak a údery ukrajinských dronů ukazují, že okupanti nadále drží pozice v Lukjanivském.
Německý poslanec Roderich Kiesewetter, obranný expert vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU), navrhl společně s Ukrajinou vyvinout evropský ekvivalent amerických střel Tomahawk. Řekl to ve vysílání Tagesschau. Kiesewetter označil rozhodnutí Spojených států nerozmístit v Německu střely dlouhého doletu Tomahawk za „obří chybu“. Podle něj odmítnutí rozmístění, které mělo čelit ruské jaderné hrozbě, „ovlivní schopnost Německa se bránit“. Tvrdí, že tento krok Spojených států „porušuje bezpečnostní zájmy NATO“ a vysílá signál Rusku, které podle něj „už v roce 2017 porušilo smlouvu o omezení raket středního a krátkého doletu“. Bezpečnostní expert CDU Nico Lange zároveň uvedl, že Rusko má „potenciální moc nad námi“, protože jeho střely Iskander jsou rozmístěny v Kaliningradské oblasti a v případě útoku by mohly ohrozit Německo. „Rusko o ničem nevyjednává, jen předkládá hotová fakta,“ uvedl. Kiesewetter vyzval Evropu k vývoji společné střely s Ukrajinou, která by byla analogií amerického Tomahawku. Podle něj by takové střely mohly být už do roku 2030 ve výzbroji evropských států. Rozhodnutí USA nerozmístit střely v Německu označil za „mnohem vážnější výzvu“ než případné stažení 5 000 amerických vojáků ze země.
Ruský velvyslanec v Moldavsku Oleg Ozerov uvedl, že Moskva bude v případě násilného řešení konfliktu „chránit“ Rusy v Podněstří. Moldavské ministerstvo zahraničí mu následně doporučilo, aby se soustředil na své přímé povinnosti. Informuje o tom NewsMaker. Ozerov prohlásil, že Moskva „zvažuje všechny možnosti a všechny scénáře, včetně nepravděpodobných“, pokud jde o případnou eskalaci na území Podněstří. Dodal také, že „i když jsou tyto scénáře dnes nepravděpodobné, zítra může být situace jiná“. Možné negativní důsledky přitom spojil s postupem moldavských úřadů. Moldavský ministr zahraničí Mihai Popșoi uvedl, že slova ruského velvyslance jsou součástí mechanismu ruské hybridní války proti Moldavsku. Zdůraznil, že v Moldavsku nejsou porušována práva ruskojazyčných obyvatel, „na rozdíl od Ruské federace“ ve vztahu k moldavským občanům. „Doporučujeme panu Ozerovovi, aby se věnoval diplomatické práci, protože to nejsou moldavské drony, kdo narušuje ruský vzdušný prostor, ale ruské. Nejsou to moldavské jednotky, kdo stojí u hranic Ruské federace, ale ruské jednotky jsou nelegálně rozmístěny u Moldavska už více než 30 let. A suverenitu naší země i naši neutralitu narušuje jen jediný stát na světě – Ruská federace,“ uvedl Popșoi.
Ruská strana podle Bohdana Ochrymenka, vedoucího sekretariátu Koordinačního velitelství pro zacházení s válečnými zajatci, v současnosti téměř nikoho nežádá k výměně a někdy je prý nutné ji přesvědčovat, aby si převzala i vlastní občany. Řekl to v rozhovoru pro Ukrinform. „To platí i pro cizince, kteří bojovali za Rusko. Už jich máme v zajetí dost. Rusové o ně v rámci vyjednávání nemají zájem. Z ruské strany nepadl žádný požadavek – kromě dotazů ohledně Severokorejců. Několikrát se ptali, zda jsme připraveni předat Severokorejce,“ uvedl. Ochrymenko označil otázku zajatých vojáků ze Severní Koreje za „citlivou“, protože podle mezinárodního humanitárního práva za ně odpovídá země, která je do ozbrojeného konfliktu zapojila. Podle něj bude Ukrajina připravena otázku severokorejských zajatců, kteří podle mediálních informací požádali o převoz do Jižní Koreje, zvážit, „pokud diplomaté a právníci najdou mechanismus“.
Dnes se budeme opět věnovat ukrajinským sankcím, které byly v minulém týdnu uvaleny na ruský ropný průmysl. Nejdříve ale krátké shrnutí útoků za měsíc duben – to bylo provedeno více než dvacet útoků na ruskou ropnou infrastrukturu, z toho na devět rafinerií. Pět rafinerií bylo pak poškozeno natolik, že bylo nezbytné přerušení veškeré výroby v daném objektu.
V minulém týdnu pak údery na ruskou ropnou infrastrukturu nepolevily. 28.4. byla již počtvrté za posledních několik týdnů zasažena rafinerie Tuapse, kde útok vyvolal požár několika zásobníků s ropnými produkty. Ve městě Tuapse byla následně vyhlášena evakuace, ovšem pouze ve čtvrti přímo přiléhající k rafinerii, která byla zasažena požáry, způsobenými hořícími ropnými produkty tekoucími z rafinerie do ulic této čtvrti. Obyvatelům ostatních čtvrtí tohoto města byla evakuace doporučena, musí ji ale realizovat vlastními silami. Satelitní snímky ukázaly, že výsledkem tohoto útoku bylo zničení dalších šesti zásobníků v areálu rafinerie. Zničeno nebo vážně poškozeno je tak nyní 34 zásobníků, přičemž zasažena byla většina velkých zásobníků v tomto komplexu.
V noci na 29.4. pak ukrajinské drony způsobily požár v rafinerii Orksknětěorgsyntez, která leží u města Orsk v Orenburgské oblasti. Rafinerie je jednou z menších (zpracovatelský výkon okolo 6 milionů tun ropy ročně), je zde ale produkovaná široká paleta ropných produktů včetně leteckého paliva, a tak zásah této rafinerie negativně ovlivní zásobování ruské armády.
Ráno 30.4. byla dále zasažena rafinerie Permněftěorgsyntez, která se nachází u města Perm a je vlastněná koncernem Lukoil. Rafinerie je klíčová pro zásobování regionu, a také jednou z nejmodernějších v celém Rusku, a tak se její poškození (cílem útoku byla podle záběrů z místa požáru jedna z destilačních kolon rafinerie) bude vzhledem k nemožnosti přímo nakoupit západní technologie odstraňovat ruským technikům velmi obtížně.
U města Perm byl proveden i útok na přečerpávací stanici, a to v noci na 29.4. Tato přečerpávací stanice je jednou z klíčových v regionu, neboť leží na páteřním ropovodu, kterým směřuje ropa do exportních terminálů jak v Černém, tak v Baltském moři.
Již delší dobu nebyl v našem přehledu zmíněn baltský terminál Primorsk, což ukrajinské drony napravily díky útoku, který proběhl v noci z 2. na 3.5., a v rámci kterého byl poškozen jak jeden z kotevních bodů pro plnění tankerů, tak i přistavní infrastruktura. Dále byla ukrajinským útokem poškozena přečerpávací stanice Gorkij, následkem útoku byly zničeny dva zásobníky o objemu 50 000 m3. V areálu přečerpávací stanice byla poškozena také filtrační stanice a jeden ze skladů. Každé takovéto poškození přečerpávacích stanic snižuje celkový průtok ruských ropovodů, což vytváří tlak na ropné společnosti a nutí je omezovat těžbu.
Útokům se v minulém týdnu nevyhnuly ani tankery ruské stínové flotily. Jeden z nich, tanker Marquise, byl 2.9.4. napaden ukrajinskými drony, když v Černém moři přibližně 210 km od terminálu Tuapse čekal, až jej bude možné naložit.
Další dva tankery ruské stínové flotily byly poškozeny útoky ukrajinských námořních dronů v blízkosti přístavu Novorossijsk. Podle záběrů útoků, které byly publikovány, byly oba tankery poškozeny na zádi v oblasti přímo sousedící s lodním šroubem, což si vyžádá nákladnou opravu v suchém doku.
Ukrajinci ale nebyli jediní, kdo v minulém týdnu zasahoval proti ruské stínové flotile. Švédská pobřežní stráž v Baltském moři obsadila tanker Jin Hui, který plul pod falešnou vlajkou. Oficiální příčinou k zadržení tankeru bylo podezření z absence pojištění a také obavy ze špatného technického stavu lodi.
Izrael: Izraelská armáda uvedla, že v Pásmu Gazy zabila dva operativce Hamásu, z nichž jeden se během války podílel na raketových útocích proti Izraeli. V neděli vojáci na severu Gazy zastřelili muže, který se přibližoval k jednotkám severní brigády divize Gaza. Podle následné analýzy šlo o operativce odpovědného za odpalování raket na Izrael. Dnes ráno byl na jihu Pásma Gazy zabit další ozbrojenec, který se blížil k jednotkám 188. obrněné brigády. Armáda uvedla, že oba zásahy měly odstranit hrozbu.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) dnes podnikla zásah proti raketovému stanovišti Hizballáhu na jihu Libanonu a zajistila zde sklad zbraní. Podle armády jednotka průzkumu brigády Givati našla desítky raket i další výzbroj, včetně útočných pušek, RPG a dalšího vybavení. V oblasti byly také připravené odpalovací rampy namířené na jednotky na jihu Libanonu i na Izrael.
V oblasti Kafraya bylo dnes zaznamenáno několik leteckých útoků Izraelského letectva (IAF).
Írán: Írán odpálil z Busheru na Spojené arabské emiráty čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo tamní ministerstvo obrany. Tři byly zneškodněny, jedna dopadla do moře. Země čelila i útokům dronů. Protivzdušná obrana všechny hrozby zachytila a slyšené exploze souvisejí s jejich likvidací.V ropné průmyslové zóně Fudžajra, klíčovém přístavu na pobřeží Ománského zálivu, vypukl požár. Přístav je strategický, protože leží mimo Hormuzský průliv, který Írán zablokoval. Úřady krátce vyzvaly obyvatele k ukrytí, poté vydaly oznámení o pominutí nebezpečí. Írán dnes také vyslal dva drony proti obchodní lodi SAE.
Americká armáda odmítla, že by íránské střely zasáhly její lodě v Hormuzském průlivu. „Žádná loď amerického námořnictva nebyla zasažena,“ uvedlo Centrální velení USA (CENTCOM). Dodalo, že americké síly podporují operaci Project Freedom a prosazují námořní blokádu íránských přístavů. Zda se některé lodě ocitly pod palbou, ale bez zásahu, CENTCOM neupřesnilo. Íránská agentura Fars dříve tvrdila, že dvě střely zasáhly americkou loď při průjezdu průlivem.
Somálsko: Během posledních dvou dnů došlo v oblastech Kalmiskaad, Iini-Sidoode a Miraale ke střetům mezi silami Puntlandu a bojovníky Islámského státu.
Dnešní Třešnička™ bude o dni vítězství, který stále nepřichází. V Moskvě se z pompézních oslav vítězství nad spojencem z roku 1939 a smutné připomínky obsazení jen poloviny Evropy stává spíše Den nervů, ticha a improvizace. Kreml sice navzdory spekulacím přece jen potvrdil vojenskou přehlídku 9. května, ale co se bude ukazovat, když všechna téčka vyhasla někde u Malé Tokmačky a poslední Armata byla nejspíš ze zoufalství zkanibalizována na “suvenýry”. Pomocnou ruku, ale nabídl přímo Zelenský. Defilovat na Rudém náměstí by totiž mohly alespoň ukrajinské drony. Záhy po této zprávě Rusko vyhlásilo na den přehlídky jednostranné příměří. Ne kvůli lidem – kvůli programu. A pokud Ukrajina „naruší oslavy“, schytá to „centrum Kyjeva“. Co přijde příště? Zahájí nějakou speciální vojenskou operaci? Pošlou na vojáky na Donbas? Zelensky na to reagoval po svém: příměří ano, ale ne na počkání pro oslavu, nýbrž už od noci z 5. na 6. května. Ukrajina totiž považuje lidský život za hodnotnější než výroční show. Z Rudé pevnosti se prý ozvalo: “Rouhání!” A do toho všeho přichází další perla: V Kremlu už nejméně od března probíhá panika kvůli strachu z úniků informací a dokonce i spiknutí proti Putinovi. No jo, každý diktátor ví, že věřit lidem je risk. Věřit elitám je sebevražda. Věřit vlastní ochrance je… loterie. A když máte strach, že by vás někdo mohl „řešit dronem“, tak přehlídka přestává být demonstrací síly a stává se jen další křečí umírajícího impéria. Fico mezitím oznámil, že na přehlídku samozřejmě nejde, prý stejně bude stát za prd. Jen si odskočí položit květiny a dát si „krátké setkání“ s Putinem. Nic velkého. Taková obyčejná návštěva u diktátora, jako když jdete pro rohlíky a před Jednotou pokecáte se spolužákem ze základky. Jen prosí bez výčitek, jo – protože prý tahle válka “začala dřív než druhá světová”. Člověk skoro čeká, že příště oznámí, že 9. květen vlastně ani neexistuje, ale on tam přesto půjde, aby poděkoval.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
