(2 774 slov, doba čtení 15 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 5. května Rusko zaútočilo na Ukrajinu 11 balistickými střelami Iskander-M z Rostovské, Voroněžské a Brjanské oblasti Ruské federace a také 164 útočnými bezpilotními prostředky typu Šahed (včetně proudových), Gerbera, Italmas a imitátory typu „Parodie“. Starty dronů byly vedeny ze směrů Brjansk, Kursk, Šatalovo, Orel, Primorsko-Achtarsk a Millerovo (Ruská federace) a z Hvardijského na dočasně okupovaném území Autonomní republiky Krym. Podle předběžných údajů bylo k 09:00 ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno 1 balistická střela a 149 nepřátelských dronů typu Šahed, Gerbera, Italmas a imitátorů „Parodie“ na severu, jihu, východě a ve středu země. Zároveň bylo zaznamenáno osm zásahů balistickými střelami a 14 zásahů útočnými drony na 14 lokalitách a také dopady trosek po zničených cílech na 10 lokalitách. Dvě nepřátelské balistické střely podle ukrajinské strany cílů nedosáhly.
Druhá největší ruská ropná rafinerie, Kirišská rafinerie v Leningradské oblasti, po útoku ukrajinského dronu zastavila zpracování ropy. S odvoláním na své zdroje o tom informuje agentura Reuters. Podle zdrojů agentury zásah poškodil tři ze čtyř jednotek primární destilace ropy a také několik dalších technologických jednotek. Rafinerie Kirišiněfteorgsintez je označována za největší v regionu a jednu z největších v Rusku. Její kapacita činí zhruba 20–21 milionů tun ropy ročně a podnik se podle dostupných údajů podílí na více než 6 % celkového objemu zpracování ropy v Ruské federaci. Zároveň se uvádí, že ropná čerpací stanice v této oblasti patří mezi klíčové objekty zajišťující dodávky ropy a ropných produktů pro export přes přístav Primorsk. Bezpečnostní služba Ukrajiny potvrdila, že v Leningradské oblasti byly úspěšně zasaženy ropné infrastrukturní objekty: podle SBU vypukly požáry v rafinerii i na čerpací stanici v Kiriši. Gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko potvrdil požár v průmyslové zóně města.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Prylipek, Starycy a Ambarného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo u Radkivky.
V lymanském směru se okupanti pokoušeli o postup v okolí Drobyševého, Lymanu, Jampilu a Ozerného.
Ve slovjanském směru probíhaly střety u Zakytného, směrem na Kryvou Luku a Riznykivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru Rusové tlačili ve směru na Nykyforivku, Malynivku a Viroljubivku.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru se bojovalo u Pleščijivky, Illinivky, Kosťantynivky a Stepanivky.
V pokrovském sektoru pokračovaly boje ve směru na Bilycké, u Rodynského, Pokrovsku, Hryščiného, směrem na Novooleksandrivku, u Udačného, Molodeckého, Novomykolajivky, Muravky a směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském směru Rusové útočili u Sičněvého, Verbového, Jehorivky, Zlahody a směrem na Novou Zaporožiji.
Jižní fronta: V huljajpolském směru docházelo ke střetům u Dobropilji, Varvarivky, Olenokosťantynivky, směrem na Verčniju Tersu, u Svjatopetrivky, Staroukrajinky, směrem na Hirke, Zaliznyčné a Čarivné.
V oblasti Orichivu se Rusové pokusili postoupit v okolí Ščerbaků.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Spojené království uvalilo nové sankce na 35 osob a právnických subjektů spojovaných s výrobou dronů a s náborem migrantů do ruské armády pro válku proti Ukrajině. Vyplývá to z informací zveřejněných na webu britské vlády. Britská strana uvádí, že Rusko verbuje zahraniční migranty, kteří do země přicházejí „hledat lepší život“, a posílá je do války proti Ukrajině jako „potravu pro děla“. V jiných případech mají být lidé nuceni pracovat v podnicích obranného průmyslu, mimo jiné v programu Alabuga Start zaměřeném na výrobu dronů. Podle britské vlády jsou nová opatření zaměřena také na podnikatele a firmy, které mají „posilovat“ schopnosti ruské dronové výroby. Na sankční seznam se tak dostal například podnikatel Pavel Nikitin, jehož společnost podle britských údajů vyvíjí útočné drony VT-40 používané při útocích na Ukrajinu. Sankce se týkají i Poliny Azarnych, bývalé ruské učitelky, která podle britské strany podvodně verbovala prostřednictvím telegramového kanálu občany Sýrie a dalších zemí Asie a Afriky k účasti ve válce proti Ukrajině. Novináři podle britských informací dohledali téměř 500 případů, kdy zajišťovala tzv. pozvánky umožňující mužům ze Sýrie, Egypta a Jemenu vstup do Ruska s cílem připojit se k armádě. Na seznam se dostaly také firmy a zprostředkovatelé z Číny a Thajska, kteří mají podle britské vlády Rusku dodávat komponenty pro vývoj bezpilotních prostředků a další vojenské zboží. „Tyto sankce odhalují a narušují činnost těch, kteří obchodují s migranty jako s potravou pro děla a dodávají nelegální komponenty do dronových továren diktátora Vladimira Putina, které pak míří na nevinné civilisty a infrastrukturu,“ uvedl britský ministr pro Evropu Stephen Doughty.
Všeruské centrum pro studium veřejného mínění (VCIOM) nezveřejnilo pravidelný týdenní rating ruského diktátora Vladimira Putina, který předtím klesl na nejnižší úroveň od roku 2022. Informuje o tom The Moscow Times. VCIOM obvykle každý pátek publikuje průzkum důvěry v ruské politiky a míru schvalování státních institucí. Minulý pátek, 1. května, však průzkum zveřejněn nebyl a neobjevil se ani po víkendu. Loni VCIOM Putinův rating publikoval 9. května navzdory státnímu svátku. Tehdy sociologové odhadovali míru „schvalování“ na 78,3 %. Od té doby měl Putinův ukazatel „schvalování“ podle VCIOM klesnout o 12,7 bodu. Poslední zveřejněný průzkum podle těchto informací ukázal pokles na 65,6 %, což má být nejnižší úroveň podpory během plnohodnotné války proti Ukrajině. Washington Post tento vývoj spojoval s únavou ruské společnosti z války, se sankcemi vůči Rusku a se snahou vlády omezovat občanům přístup k internetu.
Evropská komise vyhlásila výzvu pro zájemce, kteří se chtějí stát zakládajícími členy nové Ukrajinsko-evropské dronové aliance. Přihlášky je možné podávat do 25. května, uvedla Evropská komise. Komise zároveň označila výrobu dronů za jednu z priorit členských států EU v rámci dokumentu „Defense Readiness Roadmap 2030“. Podle Komise „nedávná opakovaná narušení vzdušného prostoru členských států EU“ ukázala naléhavost vytvoření pružného a moderního evropského systému schopného čelit bezpilotním prostředkům. Z tohoto důvodu Evropská komise ve spolupráci s Ukrajinou spouští Ukrajinsko-evropskou dronovou alianci, která má propojit výrobu dronů a inovace z EU a zároveň zapojit státy Evropského hospodářského prostoru a Evropského sdružení volného obchodu spolu s Ukrajinou. Aliance má přispět k evropské výrobě dronů a systémů proti bezpilotním prostředkům. Evropská komise nyní hledá kandidáty se zkušenostmi v oblasti evropských a ukrajinských obranných dronů, kteří by se stali zakládajícími členy aliance. Vybraní uchazeči mají vytvořit první správní radu Ukrajinsko-evropské dronové aliance a určovat její činnost a priority.
Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej 1532 sad JDAM-ER pro Ukrajinu v hodnotě přibližně 373,6 milionu dolarů, které umožňují přeměnit klasické neřízené letecké pumy na přesně naváděnou munici s prodlouženým doletem. Ukrajina požaduje 1200 kompletů KMU-572 a 332 kompletů KMU-556, přičemž balík zahrnuje také zapalovače FMU-139, náhradní díly, technickou a logistickou podporu, software i dokumentaci. Systém JDAM-ER využívá inerciální navigaci s GPS korekcí a rozkládací křídla, která umožňují zasahovat cíle na vzdálenost až desítek kilometrů, čímž zvyšuje přesnost úderů a zároveň snižuje riziko pro nosné letouny.
Německo nadále čeká na oficiální reakci Spojených států ohledně žádosti o nákup odpalovacích systémů Typhon a střel s plochou dráhou letu Tomahawk, přičemž Berlín podal žádost již v červenci minulého roku a zvažuje akvizici až 400 střel verze Block Vb v hodnotě přesahující jednu miliardu eur. Cílem je překlenout nedostatek schopností dlouhodosahových úderů do doby zavedení evropských systémů vyvíjených v rámci programu ELSA, avšak proces komplikuje vyčerpání amerických zásob po konfliktu s Íránem, kdy USA spotřebovaly значné množství přesné munice a nyní upřednostňují doplnění vlastních arzenálů před exportem. Situaci dále zhoršilo rozhodnutí Pentagonu zrušit plánované rozmístění systémů Tomahawk, SM-6 a hypersonických Dark Eagle v Německu, což podle ministra obrany Borise Pistoria znovu vytváří mezeru v odstrašujících schopnostech země a nutí Berlín hledat alternativní řešení, včetně urychlení vývoje evropských kapacit Deep Precision Strike nebo jiných náhradních prostředků.
Spojené státy informovaly Norsko o možných zpožděních v dodávkách zbraní, přičemž se pravděpodobně jedná především o rakety protivzdušné obrany, které Oslo očekává v rámci modernizace svých schopností. Podle norského ministerstva obrany zatím nebylo přijato žádné finální rozhodnutí a probíhá intenzivní dialog s americkou stranou, nicméně širší kontext naznačuje systémový problém – Washington po konfliktu s Íránem spotřeboval значné množství munice a nyní upřednostňuje doplnění vlastních zásob a přesuny techniky na Blízký východ. Podobná upozornění obdržely i další evropské státy, včetně zemí Pobaltí, což signalizuje potenciální narušení dodavatelských řetězců v rámci NATO. Norský premiér Jonas Gahr Støre uvedl, že klíčové dodávky zatím ohroženy nejsou, situace však podle něj podtrhuje nutnost posílení evropské obranné autonomie a rozvoje vlastních kapacit, zejména v oblasti protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, která je pro Norsko vzhledem ke sdílené hranici s Ruskem strategicky zásadní.
Italský obranný rozpočet na rok 2026 čelí riziku výrazných škrtů kvůli tlaku EU na snížení nadměrného rozpočtového deficitu pod 3 % HDP. Řím tak ztrácí prostor pro využití evropských mechanismů k rychlému navyšování vojenských výdajů a prostředky z programu SAFE mají být podle dostupných informací využity spíše ke kompenzaci rozpočtových škrtů než k rozvoji nových obranných technologií. Ohroženy jsou zejména programy modernizace pozemní techniky, nákup terénních vozidel, kolových samohybných houfnic, rozvoj dronových schopností, raketová výzbroj a doplňování muničních zásob. Situace ukazuje napětí mezi evropským tlakem na fiskální disciplínu a současnou potřebou zvyšovat obranné kapacity, přičemž vzhledem k blížícím se volbám v roce 2027 se neočekává rychlé politické zlepšení.
V Novosibirsku byli vědci Valerij Zvěgincev a Vladislav Galkin odsouzeni k 12,5 roku vězení v kolonii s přísným režimem v případu údajné vlastizrady souvisejícím s publikací odborného článku o aerodynamice v zahraničním časopise. Oba působili v oblasti vysokorychlostní aerogasdynamiky a jejich práce se týkala technických aspektů přívodů vzduchu pro nadzvukové prostředky, tedy oblasti využitelné i při vývoji ruských hypersonických systémů. Článek měl před zveřejněním projít dvěma kontrolami bez zjištění státního tajemství, přesto jej ruské úřady vyhodnotily jako předání citlivých informací.
Austrálie vybrala Northrop Grumman pro vybudování domácí průmyslové základny na výrobu raketových motorů na tuhé palivo, což má posílit soběstačnost země v oblasti řízené munice. Program začne investicí zhruba 91,6 milionu dolarů a využije modernizovaný státní muniční závod Mulwala v Novém Jižním Walesu, kde má do roku 2030 začít výroba motorů pro rakety GMLRS. Následně má vzniknout specializovaný komplex, který by měl být operační do roku 2033 a umožnit sériovou výrobu různých typů motorů. Canberra zároveň zapojí domácí firmy a technologické partnery, aby vytvořila odolnější dodavatelské řetězce a otevřela australským podnikům přístup na globální obranný trh. Program je součástí širší iniciativy GWEO, která má během příští dekády výrazně rozšířit výrobu řízených zbraní a munice v Austrálii.
Turecko představilona výstavě SAHA EXPO 2026 svou první národní mezikontinentální balistickou raketu Yildirimhan, jejíž deklarovaný dosah má činit až 6000 kilometrů a maximální rychlost přibližně Mach 25. Systém má využívat kapalné palivo na bázi oxidu dusičitého, čtyři motory a pravděpodobně vícestupňovou konstrukci, přičemž bojová hlavice má být konvenční o hmotnosti kolem tří tun. Raketa má být odpalována z mobilního kolového zařízení, jehož podrobnosti zatím nebyly zveřejněny.
Katarem darovaný Boeing 747-8i pro Donalda Trumpa dokončilnezbytné úpravy a letové zkoušky a v létě má začít dočasně sloužit jako prezidentský letoun USA pod označením Air Force One. Stroj označovaný jako VC-25B Bridge má překlenout období do dokončení nových hlavních prezidentských letounů VC-25B, které mají nahradit stárnoucí VC-25A používané od roku 1990. Letoun dostane červeno-bílo-modré zbarvení zvolené Trumpem, přičemž rychlost úprav kontrastuje s obvyklými mnohaletými cykly přestavby prezidentských speciálů. Projekt však vyvolává právní a etické otázky kvůli původu letadla jako daru od Kataru i kvůli financování úprav, které má být hrazeno z nevyužitých prostředků programu mezikontinentálních raket Sentinel.
Dnes si přiblížíme, jak se vyvíjejí nákupní preference ruské populace. Změny v preferencích nákupu spotřebního zboží jsou přímým indikátorem toho, zda daná populace bohatne, nebo naopak chudne, přičemž ideálním indikátorem jsou nákupy základních potravin a dalšího spotřebního zboží všeobecné potřeby, tedy například balené vody.
Její prodeje za měsíce leden až duben 2026 poklesly v meziročním srovnání o 14%, přičemž producent minerální vody JSC Kavminvody zaznamenal meziroční pokles prodejů o 35%. Na poklesu prodejů měla kromě klesající kupní síly ruské populace (82% Rusů se nyní obává, že ceny v obchodech porostou rychleji než platy) i samotná cena balené vody, která v Rusku jen od počátku tohoto roku vzrostla o 1,8% pro běžnou balenou vodu a o 8,6% pro minerální vodu.
Podle agentury Rosstat činila průměrná cena balené pitné vody 43,7 rublu, tedy v přepočtu přibližně 11,5 Kč, cena tedy odpovídá ceně balené vody v našich obchodech. Průměrná cena minerální vody byla pak 83,5 rublu, tedy v přepočtu přibližně 22 Kč za litr, což značně převyšuje ceny v našich obchodech, a je logickou příčinou toho, že její prodeje v meziročním srovnání poklesly tak výrazně, jak jsme zmínili.
Pokles nákupu spotřebního zboží můžeme u ruské populace sledovat již od minulého roku, kdy již byla patrná preference nákupu levnějších potravin, ale i například oděvů nebo obuvi. V tomto roce se pak tato tendence dále prohlubuje, a není příliš pravděpodobné, že by se na této tendenci mělo v následující době mělo něco změnit.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) uvedla, že dnes i včera provedla údery na severu Pásma Gazy proti ozbrojeným členům Hamásu, kteří podle ní představovali bezprostřední hrozbu pro její jednotky. Podle armády byl dnes zasažen ozbrojený tým poblíž sil u tzv. Žluté linie. V jiném incidentu včera vojáci 14. záložní obrněné brigády zaznamenali pět ozbrojenců přibližujících se k linii příměří. V obou případech zasáhlo letectvo na základě navedení pozemních sil. Armáda tvrdí, že většina ozbrojenců byla zabita a další utrpěli ztráty, bez bližších podrobností. Palestinská agentura Wafa uvádí, že při dnešním útoku zahynul jeden člověk a několik dalších, včetně těžce zraněných, bylo zraněno. Při včerejším incidentu byl hlášen další mrtvý a několik zraněných, mezi nimi i civilisté.
Média kritická k Hamásu informují o přestřelkách mezi jeho ozbrojenci a členy rodiny Kafarneh v západní části města Gaza na ulici al-Kasr. Záběry ukazují hořící vozidlo, podle některých zpráv Hamás oblast uzavřel. Podrobnosti zatím nejsou známy. Rodina Kafarneh patří k velkým klanům v Gaze, původem ze severu Pásma. Okolnosti střetů zůstávají nejasné.
Libanon: Velení IDF uvedlo, že od začátku operace jeho jednotky zničily pět podzemních tunelů a údajně tisíce objektů infrastruktury Hizballáhu v dané oblasti. Armáda dále oznámila, že při přímých střetech a leteckých úderech eliminovala přes 250 bojovníků a objevila stovky zbraní, včetně dronů, výbušnin, protitankových střel a RPG.
Sýrie: Syrské ministerstvo vnitra a zpravodajská služba oznámily zadržení osob napojených na Hizballáh, které údajně plánovaly sabotážní akce včetně atentátů na vysoce postavené vládní představitele. Koordinované bezpečnostní razie v Damašku, Aleppu, Homsu, Tartúsu a Latakii vedly k rozbití organizované skupiny. Její členové podle dostupných informací pronikli do Sýrie po speciálním výcviku v Libanonu. Podle úřadů skupina připravovala kampaň zaměřenou na narušení veřejné bezpečnosti a stability země.
Spojené Arabské Emiráty (UAE): Spojené arabské emiráty uvádějí, že Írán na ně druhý den po sobě útočí raketami a drony.
Včera podle ministerstva obrany odpálil 12 balistických raket, tři střely s plochou dráhou letu a čtyři drony. Lodě amerického námořnictva USS Truxtun a USS Mason byly zaznamenány kotvící u pobřeží Spojených arabských emirátů, kde pomáhají s obranou země proti íránským útokům.
V důsledku íránských raketových a dronových útoků omezil Spojené Arabské Emiráty svůj vzdušný prostor a zavedly mimořádná bezpečnostní opatření. Lety jsou dočasně povoleny jen po vybraných trasách, a to minimálně do 11. května. Opatření navazuje na nedávné útoky, při nichž země aktivovala protivzdušnou obranu a varovala obyvatele před možným dalším nebezpečím.
Mali: Malijská junta jmenovala Assimi Goïtu ministrem obrany vedle funkce prezidenta na dobu neurčitou. Krok následoval po zabití dosavadního ministra obrany Sadio Camara, který 25. dubna 2026 zahynul při útoku džihádistického hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) na svou rezidenci v Kati.
Situace v zemi zůstává napjatá. Při ústupu generála Elhadj Ag Gamou z Kidal byla v oblasti Tamasna na východě opuštěna část techniky; poté generál zamířil na jih do Gao. Opuštěná vozidla mezitím převzaly síly FLA.
Zdroj napojený na ruský Africký korpus v oblasti hlásí, že při průzkumné operaci u města Niono (region Ségou) odhalili vojáci Afrického korpusu společně s malijskou armádou (FAMa) skupinu ozbrojenců. Část z nich byla při následném zásahu zlikvidována, zbytek uprchl. Při leteckém průzkumu byly následně zjištěny další dvě osoby, které pokládaly minu na silnici využívané vojenskými kolonami i civilisty. Na místo byla vyslána jednotka, která je zadržela a předala malijským bezpečnostním složkám. Pyrotechnik Afrického korpusu poté silnici zajistil a minu odstranil.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že rozesmáté fotky s Ruttem nejsou zadarmo. Andrej Babiš totiž zase jednou předvedl svůj oblíbený ideologický trojskok: včera byla obrana zbytečný luxus pro fialové válečné štváče, dnes je potřeba ještě letos najít dvacet miliard a příští týden se možná dozvíme, že tank je vlastně taková pojízdná sociální dávka. První žena infla(ce)granti, Schillerová, tak dostala milý úkol najít v rozpočtu další miliardy, protože úsměvy na aliančních summitech mají zjevně pevný ceník a každé přátelské poplácání po zádech od generálního tajemníka NATO stojí zhruba jednu menší rozpočtovou amputaci. Je to vlastně krásné. Ještě nedávno ANO prodávalo voličům představu, že bezpečnost se dá nahradit remcáním na Brusel a levnějším rohlíkem, a teď najednou zjišťuje, že svět je plný nepříjemných Rusů, drahých závazků a účtenek, které se nedají umlčet tiskovkou. Gratulki a tleskanky.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
