(2 173 slov, doba čtení 11 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 7. května podniklo Rusko další dronový útok proti Ukrajině, při němž nasadilo 102 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a imitátorů typu Parodija, vypuštěných z oblastí Brjansk, Kursk, Millerovo, Orel, Primorsko-Achtarsk, z okupované části Doněcké oblasti a z okupovaného Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8:00 zneškodnila 92 nepřátelských dronů na severu a východě země. Zásahy osmi útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na šesti lokalitách a na dalších čtyřech místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Rusko tvrdí, že od středečního večera do čtvrtečního rána jeho protivzdušná obrana sestřelila nad vlastním územím celkem 347 ukrajinských dronů, přičemž podle ruského ministerstva obrany k zásahům docházelo mezi 21:00 a 07:00 moskevského času. Pokud by se tento údaj potvrdil, šlo by o mimořádně vysoký počet i v kontextu dosavadní války, avšak ruská strana tradičně zveřejňuje pouze počty údajně zničených cílů a nikoli celkový rozsah útoku, takže tato tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo směrem na Lypci, u Zeleného, směrem na Izbycké, u Staryce, směrem na Lyman (vesnici), ve Vovčansku, u Symynivky, Vilči a směrem na Malou Vovču.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru zaútočili okupanti u Radkivky, ve směru na Petropavlivku
Kurylivku, u Piščaného, Novoplatonivky a u Borivské Andrijivky.
V lymanském sektoru se bojovalo ve směru na Novoserhijivku, u Nadije, Tverdochlebového, Stavek, a směrem na Lyman, Jampil a Ozerné.
Ve slovjanském směru nebyly hlášeny žádné větší útočné akce.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly zaznamenány žádné útoky okupantů.
Doněcká fronta: V konsťantinivském směru pokračovaly boje u Pleščijivky, Ivanopillije, Kosťantynivky, Illinivky, Stepanivky a směrem Sofijivku a Novopavlivku.
V pokrovském sektoru se bojovalo ve směru na Nový Donbas, u Nikanorivky, Rodynského, Pokrovsku, Hryščiného, směrem na Novooleksandrivku, Ševčenko, u Serhijivky a Molodeckého.
V oleksandrivském sektoru Rusové zaútočili směrem na Verbové, u Novohryhorivky a u Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru se bojovalo u Rybného, směrem na Dobropiliji, Pryluky. u Zeleného, Staroukrajinky, směrem na Hirké a na Huljajpolské.
V orichivském směru Rusové útočili u Ščerbaků.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo návrh změn pravidel pro dovoz zbraní, které počítají s vyřazením Ukrajiny ze seznamu zemí podléhajících dovozním omezením. Uvedla to ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Olha Stefanišyna, kterou cituje Interfax-Ukrajina. Podle Stefanišyny současná pravidla platí od roku 1997 v souvislosti s americko-ruskou dobrovolnou dohodou o omezení zbraní. V praxi znamenají úplný zákaz vyřizování žádostí o trvalý dovoz střelných zbraní a munice vyrobených nebo nacházejících se na území řady postsovětských republik, včetně Ukrajiny, Gruzie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Moldavska, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Nový přístup má podle ní znamenat, že žádosti o dovoz střelných zbraní z Ukrajiny už nebudou automaticky zamítány, ale budou posuzovány individuálně úřadem ATF. Stefanišyna uvedla, že přijetí nových pravidel by právně otevřelo možnosti pro trvalý dovoz některých kategorií ukrajinských zbraní, munice a jejich komponent do USA. Zároveň by mělo odstranit umělé regulatorní bariéry pro vstup ukrajinských výrobců obranných technologií na americký trh. Veřejné připomínkování návrhu má pokračovat do 6. července 2026. Pokud budou připomínky doručeny, ministerstvo spravedlnosti je zohlední ve finální verzi, která má ještě projít meziresortním schvalováním. Podle Stefanišyny by po změně zůstala na seznamu zemí podléhajících omezením dovozu zbraní už jen Ruská federace.
Evropská unie nehodlá měnit rozsah své mise v Kyjevě navzdory výzvám ruského ministerstva zahraničí k urychlené evakuaci zahraničních diplomatů z ukrajinské metropole kvůli možné eskalaci 9. května. Uvedl to mluvčí Evropské komise Anouar El-Anouni, kterého cituje Rádio Svoboda. „Nezměníme svou pozici ani přítomnost v Kyjevě. Ruské útoky jsou bohužel každodenní realitou jak v Kyjevě, tak v dalších částech Ukrajiny,“ řekl El-Anouni. Zároveň neupřesnil, zda Evropská komise považuje riziko za vyšší než obvykle. Mluvčí Evropské komise dodal, že veřejné ruské hrozby útokem na Kyjev jsou „součástí bezohledné taktiky eskalace“. „Rusko se znovu snaží cynicky přenést vinu na Ukrajinu za vlastní agresi, za svou útočnou válku proti Ukrajině,“ zdůraznil El-Anouni.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharova uvedla, že Arménie tím, že na summitu v Jerevanu hostila ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, porušila své ujištění, že nebude podnikat kroky „proti Rusku“. Arménský premiér Nikol Pašinjan naopak zdůraznil, že Arménie není v otázce Ukrajiny spojencem Ruska. Zacharovou cituje The Moscow Times, Pašinjana arménská agentura ArmenPress. Zacharova tvrdila, že arménské vedení při nedávných návštěvách Moskvy „ujišťovalo, že nepodnikne žádné kroky proti Rusku“. Podle ní nyní Moskvu pobouřilo, že Arménie, kterou Rusko považovalo za „bratrskou“, přijala Zelenského „velmi vřele“. „Tak na čí historické straně stojíte? Koho podporujete v historickém kontextu?“ uvedla a dodala, že podobné kroky Jerevanu mohou vážně zkomplikovat rusko-arménské vztahy. Pašinjan na dotaz k ruské kritice odpověděl, že Arménie posílá Ukrajině humanitární pomoc, a zdůraznil: „V otázce Ukrajiny nejsme spojenci Ruska.“
Polsko deklaruje připravenost převzít část amerických jednotek, pokud administrativa Donalda Trumpa omezí vojenskou přítomnost USA v Německu. Prezident Karol Nawrocki uvedl, že Varšava má potřebnou infrastrukturu a bude Washington přesvědčovat, aby americké síly zůstaly v Evropě, ideálně v Polsku nebo v pobaltských státech. Podporu této linii vyjádřil i ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz, podle něhož je posílení americké přítomnosti strategickým cílem Polska. Debata přichází po informacích o plánovaném stažení zhruba 5000 amerických vojáků z Německa během 6 až 12 měsíců, včetně bojové brigády a jednotky dalekonosných paleb.
Rheinmetall souhlasil s výrobou až 100 000 kusů 155mm dělostřelecké munice s prodlouženým dostřelem do 60 kilometrů ročně pro Ukrajinu, přestože Kyjev podle šéfa firmy Armina Pappergera původně požadoval až 1,2 milionu těchto granátů ročně. Německo má výrobu financovat na základě dřívějšího příslibu ministra obrany Borise Pistoria, což potvrzuje rostoucí roli Berlína v dlouhodobém zajištění ukrajinských muničních potřeb. Munice tohoto typu umožňuje zasahovat cíle v hlubším týlu protivníka a je kompatibilní se západními houfnicemi ráže 155 mm, včetně systémů PzH 2000, Caesar či Archer.
Švédská společnost Saab představila nový protitankový náboj HEAT 758 s tandemovou kumulativní hlavicí pro ruční granátomet Carl Gustaf, určený k ničení těžké obrněné techniky vybavené reaktivním pancířem. Přední nálož má nejprve narušit bloky dynamické ochrany, zatímco hlavní kumulativní hlavice následně probíjí až 700 mm homogenní oceli. Munice je kompatibilní s technologií Firebolt a digitálním zaměřovačem FCS 558, který automaticky zohledňuje dálku, teplotu a další balistické faktory. Saab uvádí, že HEAT 758 už vstoupil do sériové výroby na základě objednávky nezveřejněného zákazníka.
Ukrajinská společnost UKR ARMO TECH představila první exempláře lehkého obrněného vozidla DESNA, které má sloužit jako domácí alternativa k americkým vozům HMMWV. První stroje byly sestaveny převážně z čínských komponentů, protože podle výrobce pouze čínští dodavatelé dokázali zajistit potřebnou rychlost a objem dodávek při zachování požadované kvality. Samotná konstrukce, design i technická dokumentace však vznikly na Ukrajině. Firma zároveň uvedla, že v současnosti dováží téměř všechny klíčové části včetně pancéřové oceli, zatímco pancéřová skla již dodává ukrajinský výrobce. Podíl domácích komponentů nyní dosahuje přibližně 40 %, přičemž při sériové výrobě chce podnik zvýšit lokalizaci až na 60–70 % včetně vlastního podvozku.
Americká armáda poprvé odpálila střelu Tomahawk z pozemního systému Typhon na Filipínách, čímž ověřila schopnost nasazení tohoto komplexu v ostrovním prostředí Indo-Pacifiku. Raketa byla vypuštěna z letiště ve městě Tacloban na ostrově Leyte a po letu dlouhém přibližně 600 kilometrů zasáhla cíl ve Fort Magsaysay na Luzonu, přičemž šlo o zkušební střelu bez bojové hlavice. Test proběhl v rámci cvičného scénáře podpory pozemních sil proti simulovanému protivníkovi a potvrdil rostoucí význam Typhonu jako mobilního prostředku dlouhodosahových úderů. Systém na podvozku HEMTT může odpalovat jak střely Tomahawk s doletem přes 1500 kilometrů, tak rakety SM-6.
Dnes si přiblížíme inverzní rozvoj spolupráce mezi Kazachstánem a Ruskem v energetické oblasti. Náměstek ministra energetiky Kazachstánu, Sanžar Žarkešov, oznámil, že Kazachstán plánuje od roku 2027 ukončit import elektrické energie z Ruska, neboť probíhá úspěšný rozvoj vlastní energetické infrastruktury. Dodal, že pokud budou ke konci roku 2026 nebo k počátku roku 2027 úspěšně dokončeny všechny projekty výstavby nových energetických objektů, nebude již potřeba importovat elektrickou energii z Ruska.
Poznamenal také, že rozdíl mezi spotřebou a výrobou dosáhne v tomto roce mezi 1 a 1,2 miliardy kWh (a tento objem bude potřeba importovat z Ruska), rozdíl ale díky budování nových energetických objektů postupně klesá. V roce 2024 dosahoval kazachstánský deficit produkce elektrické energie přibližně 2,1 miliardy kWh, což ukazuje, jak rychlým tempem se kazašská energetika v současné době rozvíjí. Je potřeba zmínit, že Kazachstán byl dříve významným importérem ruské elektrické energie, v minulém roce importoval přibližně 60% veškerého ruského exportu elektrické energie.
V lednu informoval ministr energetiky Kazachstánu, Erlan Akenženov, o tom, že v současné době je v Kazachstánu realizováno celkem 81 energetických projektů o celkovém výkonu 15,3 GW, přičemž náklady na realizaci těchto projektů jsou odhadovány na více než 13 bilionů tenge (tedy v přepočtu necelých 600 miliard Kč). Většina těchto projektů má být dokončena nejpozději v prvním čtvrtletí 2027.
Kazachstán také přerušil s ruskými společnostmi spolupráci v oblasti výstavby nových elektráren. Tepelné elektrárny Semej-3 a Usť-Kamenogorsk budou nově vybudovány ve spolupráci se Singapurem, a elektrárna Kokšetau má být vybudována vlastními silami. Již dříve rezignoval Kazachstán z dodávek parních turbín a generátorů pro elektrárnu GRES-2, novým dodavatelem má být čínská Harbin electric international – jen tato změna dodavatele způsobila pokles nákladů na vybudování jednoho energobloku z 650 na necelých 400 miliard tenge, cena tedy poklesla na přibližně 60% původní částky. Čína také již minulý rok získala kontrakty na výstavbu dvou nových jaderných elektráren.
Pro ruskou energetiku znamená výpadek klíčového importéra elektrické energie značné komplikace, neboť se ruské elektrárny v současné době potýkají i s poklesem odběru elektrické energie ruským průmyslem, a další výpadek spotřeby si vynutí znatelnou redukci výroby, což znamená i značně nižší zisky energetických společností. Nezpomeňme ale ani na výpadek dodávek technologických celků pro kazašské elektrárny, který prohloubí potíže ruských dodavatelů těchto komponent, neboť výstavba novýých objektů v Rusku byla v posledních letech utlumena a výroba, která nahrazuje ztráty způsobené ukrajinskými útoky, pokrývá jen část výrobního potenciálu ruských společností.
Izrael: Kvůli hrozbě raketového útoku hnutí Hizballáh v reakci na zabití velitele elitních jednotek Radwan zrušily Izraelské obranné síly (IDF) několik civilních akcí na severní hranici Izraele. Podle armády bylo po novém bezpečnostním vyhodnocení a po nočním izraelském úderu v Bejrútu rozhodnuto zrušit i akce, které měly výjimku z válečných opatření Velitelství domácí fronty. Současná omezení v komunitách u libanonské hranice povolují shromáždění maximálně 600 osob uvnitř budov a 200 venku.
Izraelská policie oznámila znovuotevření silnic u vjezdu do Jeruzaléma poté, co ultraortodoxní demonstranti zablokovali tramvajovou dopravu na protest proti povinným odvodům v Izraeli. Policie při zásahu zadržela pět lidí.
Izraelská armáda (IDF) potvrdila dnešní útok na severu Pásma Gazy. Podle IDF byl terčem velitelský objekt Hamásu, odkud ozbrojenci připravovali útoky proti izraelským vojákům a civilistům. Armáda uvedla, že při zásahu zahynulo několik členů Hamásu. Ministerstvo vnitra Hamásu dříve informovalo o smrti tří příslušníků bezpečnostních složek.
Libanon: Podle mluvčího IDF byli v posledních dnech zlikvidováni další dva vysoce postavení členové Hizballáhu:
- Hussein Hassan Roumani – zodpovídal za protivzdušnou obranu Hizballáhu.
- (Mahdí) Mohammad Ali Bazzi – v posledních letech vedl zpravodajské oddělení jednotky Nasr.
Somálsko: Ve čtvrti Warlaliska v Mogadišu pokračují tvrdé střety mezi místními obyvateli a vládními bezpečnostními silami. Konflikt vypukl po rozhodnutí úřadů vystěhovat obyvatele z oblasti. Podle svědků probíhá intenzivní střelba, během bojů byly zasaženy a zničeny dva vládní vozy RPG. Obyvatelé a jejich ozbrojení podporovatelé si nadále drží obranné pozice, zatímco vládní síly se údajně z části oblasti stáhly. Místní bojovníci navíc měli převzít několik buldozerů používaných při vystěhovávání.
Napětí v Mogadišu zároveň rychle roste kvůli politické krizi a zhoršující se bezpečnostní situaci. Objevily se zprávy, že místní obyvatelé zabavili několik policejních vozidel spojených s vládou. Opozice tvrdí, že vládě zbývá už jen několik dní legitimity, což dále prohlubuje nestabilitu v jižním Somálsku. Bezpečnostní složky jsou pod tlakem, roste nespokojenost obyvatel a hrozí další eskalace. Kritici obviňují vládu z jednostranných kroků a sporných změn ústavního systému. Evropská unie a OSN vyzývají všechny strany ke zdrženlivosti a dialogu, situace však zůstává velmi napjatá a další vývoj je nejistý.
Al-Šabáb mezitím oznámil útok na pozice somálských sil u města Bahdo ve středním Somálsku. Podle tvrzení skupiny byl při útoku zabit jeden voják a další dva utrpěli zranění.
Mali: Během pročesávací operace zajaly jednotky Fronty za osvobození Azavadu (FLA) desítky vojáků malijských ozbrojených sil (FAMa), kteří se při ústupu směrem k Anéfisu převlékli do civilního oblečení.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, jak snaha Slovenska směřovat diplomacii na “všechny světové strany” stejně vždycky skončí v… Kremlu. Suverénně. Protože když vám všechny země po přímé lince odmítnou povolit přelet do Ruska, nezbývá než hledat okliku. Slovenská delegace tak musí improvizovat: pro notičky k páníčkovi se ani letos nepoletí „úsporně“, ale pěkně přes nás, Německo, Švédsko a Finsko. Geografická diplomacie. V praxi to znamená takovou evropskou okružní jízdu. Jen abyste tam dorazili a vysvětlili, že vlastně jedete jen položit květiny a dát si kafe s diktátorem. Je to krásný obraz nové středoevropské reality: Slovensko se tváří, že je suverénní, ale bez povolení od sousedů nemůže ani odjet olíbat prsten našim nepřátelům. Jestli se ze sebe Fico každé ráno pozvrací, nevíme. Už pár let ale vypadá, že to polyká.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
