(2 420 slov, doba čtení 13 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 24. května ruské jednotky zaútočily na Ukrajinu 90 raketami různých typů, včetně jedné balistické střely středního doletu, a 600 drony různých typů. Uvedlo to velení Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Hlavním cílem úderu měl být Kyjev. Radiotechnické jednotky celkem zaznamenaly 690 útočných prostředků – 90 raket a 600 UAV. Šlo o 1 balistickou střelu středního doletu (oblast odpalu Kapustin Jar; podle ukrajinské strany jde o Orešnik), 2 aerobalistické střely Ch-47M2 Kinžal, 3 protilodní střely 3M22 Zirkon, 30 balistických střel Iskander-M/S-400, 54 střel s plochou dráhou letu Ch-101/Iskander-K/Kalibr a 600 útočných dronů typu Šahed, Gerbera, Italmas, křižující munice Banderol a imitátorů typu „Parodie“. K 09:30 protivzdušná obrana podle ukrajinské strany sestřelila nebo potlačila 604 cílů – 55 raket a 549 dronů: 11 balistických střel Iskander-M/S-400, 44 střel Ch-101/Iskander-K/Kalibr a 549 UAV různých typů. Dalších 19 raket podle dostupných informací pravděpodobně nedosáhlo cílů; informace se upřesňují a zjišťují se možná místa dopadu. Zároveň bylo hlášeno, že 16 raket a 51 útočných dronů zasáhlo 54 lokalit a trosky sestřelených dronů dopadly na dalších 23 míst.
Počet zraněných v Kyjevě se v důsledku masivního ruského úderu během dne postupně zvyšoval, údaje byly průběžně zpřesňovány. Konečná bilance masivního ruského útoku na Kyjev je 78 zraněných, mezi nimi dvě děti, a dva mrtví. Podle starosty Vitalije Klička bylo 31 zraněných hospitalizováno, z toho tři ve vážném stavu; dalších 46 lidí dostalo ošetření ambulantně nebo přímo na místě. Škody byly hlášeny ve všech čtvrtích města, v Ševčenkivské čtvrti byly po pádu úlomků raket poškozeny dva obytné domy a administrativní centrum. Na internetu se objevila videa z okolí zničeného obchodního centra Kvadrat, McDonald’s a stanice metra Lukjanivska. Hlášen byl také požár v prostoru trhu, ve dvou školách a na plynovém potrubí mezi obytnými domy.
V reakci na masivní útok na Kyjev Ukrajina požaduje neodkladné svolání zasedání Rady bezpečnosti OSN a společné schůze Fóra OBSE pro bezpečnostní spolupráci a Stálé rady OBSE. Oznámil to ministr zahraničí Andrij Sybiha. Zdůraznil, že OSN, OBSE, Rada Evropy a UNESCO musí poskytnout „adekvátní a rozhodnou reakci na agresora, který se snaží kompenzovat nedostatek vojenského postupu na bojišti terorem proti civilnímu obyvatelstvu“. Ukrajina proto podle něj okamžitě požaduje svolání uvedených jednání a vyzývá partnery k rozhodným koordinovaným krokům, které mají Rusko odradit a donutit k „komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru“.

Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.

Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve směru na Ternové, Starycju a u Petro-Ivanivky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo směrem na Kupjansk-Vuzlový, Kivšarivku a u Kolisnykivku.
V lymanském směru se Rusové snažili postupovat u Novoserhijivky, směrem na Černečinu, Novoselivku, Drobyševé, u Stavek, Zaričného, Lymanu, Jampilu, Dibrové a Ozerné.
Ve slovjanském sektoru pokračovaly boje u Zakitného, směrem na Kryvou Luku a Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru okupanti útočili směrem na Jurkivku a u Markova.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje u Pleščijivky, Ivanopilije, Kosťantynivky, Illinivky, Stepanivky, Torecku, Sofijivku a směrem na Kučeriv Jar.
V pokrovském sektoru se bojovalo směrem na Bilycké, Ševčenko, u Rodynského, Hryščiného, Novooleksandrivky, Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Udačného, Molodeckého a ve směru na Novopavlivku.
V oleksandrivském směru Rusové tlačili u Ternového a Stepového.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru provedli okupanti útoky ve směru na Zlahodu, Novou Zaporožiji, Dobropiliji, Pryluky, Vozdvyživku, Cvitkové, u Zalyznyčného a směrem na Huljajpolské a Čarivné.
V orichivském směru se bojovalo u Luhivského, směrem na Bilohirju a Primorské.
V orichivském směru nebyly hlášeny žádné větší akce.
Chersonská fronta je nadále beze změn.

Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallas uvedla, že příští týden budou ministři zahraničí členských států Evropské unie jednat o zvýšení mezinárodního tlaku na Rusko. Napsala to na sociální síti X. Podle Kallas se Rusko na bojišti dostalo do slepé uličky, a proto terorizuje Ukrajinu úmyslnými údery na centra měst. Masivní útok v noci na 24. května označila za „hrůzné akty teroru, jejichž cílem je zabít co nejvíce civilistů“. Použití střel středního doletu Orešnik pak popsala jako „politickou taktiku zastrašování a nerozumné riziko jaderné eskalace“. Počet zraněných v Kyjevě v důsledku ruského útoku podle dostupných informací vzrostl na 77, mezi nimi jsou i dvě děti. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička je 31 zraněných hospitalizováno, z toho tři ve vážném stavu. Dalších 46 lidí dostalo lékařskou pomoc ambulantně nebo přímo na místě. Zároveň jsou potvrzeny dvě oběti na životech. Během útoku byly škody hlášeny ve všech městských čtvrtích. V Ševčenkivské čtvrti byly podle dostupných údajů po pádu úlomků raket poškozeny dva obytné domy a administrativní centrum. Prezident Volodymyr Zelensky uvedl, že zásahy mířily na obytné domy a školy, a že byl zasažen i potravinový trh u stanice metra Lukjanivska, který patří k nejstarším v Kyjevě.

V jedné z předchozích zpráv v naší ekonomické rubrice jsme zmiňovali propouštění u největšího ruského výrobce nákladních automobilů KamAZ, dnes se na aktuální situaci této společnosti zaměříme podrobněji. Na úvod připomeňme, že tato společnost, jejíž tovární haly se nachází ve městě Naberežnyje Čelny, což je město kterým protéká řeka Kama (odkud pochází název značky), zahájila výrobu v sedmdesátých letech minulého století a od počátku se zaměřuje na výrobu nákladních automobilů s dieselovým motorem (což v té době nebylo v Sovětském Svazu standardem, například nákladní automobily značek GAZ nebo ZIL byly poháněny benzínovým motorem).
Společnost KamAZ zaznamenala již v minulém roce ztrátu ve výši 43 miliard rublů (i přes státní subvence ve výši 73 miliard rublů), jejíž příčinou byl propad poptávky po nákladních automobilech této značky. Společnost je tak v tomto roce snižovat náklady, což ovlivnilo 500 zaměstnanců v dubnu a dalších 1500 zaměstnanců, tedy přibližně 6% zaměstnanců společnosti. Někteří z nich byli propuštěni (naříklad v jednom z logistických center bylo propuštěno 63 pracovníků), jiní byly převedeni na hůře placené pozice nebo jim byly zkráceny úvazky na dvě třetiny.
Jak jsme zmínili výše, primární příčinou ekonomických potíží společnosti je pokles poptávky. Ta se v roce 2025 snížila o téměř 50%, a jen za první čtvrtletí roku 2025 poklesla o dalších přibližně 30%, čemuž odpovídá i provozní ztráta, která za první čtvrtletí tohoto roku činila téměř 9,5 miliardy rublů. Vzhledem k vysokému kurzu rublu, který se nyní pohybuje okolo hranice 70 rublů za 1 USD, představují pro KamAZ na ruském trhu stále větší konkurenci čínské značky, které jsou schopny dodat nákladní automobily s nižší cenou, a současně i vyšší kvalitou, než jaké je za současných podmínek (absence na západě produkovaných komponent z důvodu sankcí) dosáhnout KamAZ.
Připomeňme, že KamAZ je důležitým dodavatelem nákladních automobilů pro ruskou armádu, a to jak ve formě hotových nákladních automobilů, tak i podvozků pro nejrůznější specializované nástavby – na podvozky KamAZ jsou instalovány například nejrůznější velitelské nebo spojovací kabiny, tento podvozek slouží pro instalaci systému protivzdušné obrany Pancir-S1, a nalezli bychom i mnoho dalších využití. Není tak pravděpodobné, že by ruský stát umožnil bankrot společnosti, to ale bude znamenat nutnost dalších subvencí, a jak jsme již mnohokrát zmiňovali, řada ruských společností, která bude v tomto roce potřebovat státní subvence, se neustále prodlužuje.

Izrael: Více než tucet převážně muslimských zemí v oficiálním společném prohlášení odsoudilo rozhodnutí Somalilandu otevřít své první zahraniční velvyslanectví v Jeruzalémě. Ministři zahraničí Saúdské Arábie, Egypta, Kataru, Jordánska, Turecka, Pákistánu, Indonésie, Džibutska, Somálska, Ománu, Súdánu, Jemenu, Libanonu, Mauritánie a Palestinské autonomie označili krok Somalilandu za „nelegální a nepřijatelný“. Uvedli, že jde o „hrubé porušení mezinárodního práva a příslušných rezolucí“ a zdůraznili, že Jeruzalém má být řešen až v rámci konečné mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci. Somaliland, který se od Somálska odtrhl v roce 1991, uznal Izrael jako první stát na světě v prosinci. Nyní oznámil záměr otevřít v Jeruzalémě své velvyslanectví, čímž by se stal osmou zemí s diplomatickou misí ve městě. Většina států má své ambasády v Tel Avivu, protože status Jeruzaléma považují za sporný a mají za to, že má být určen až v rámci finální dohody mezi Izraelem a Palestinci, kteří si nárokují východní Jeruzalém jako hlavní město budoucího státu. Izrael získal východní Jeruzalém během šestidenní války v roce 1967, v roce 1980 ho anektoval a považuje celé město za své hlavní město.
Izraelský prezident Isaac Herzog varoval před postupným společenským procesem „itbe’amut“ (zhrubnutí či barbarizace), který podle něj proniká do hlavního proudu izraelské společnosti. Uvedl, že násilí se v některých částech společnosti stalo běžným a dokonce je někdy oslavováno. Herzog zároveň odsoudil násilí osadníků na Západním břehu Jordánu, kvůli němuž podle něj musí velitelé IDF věnovat většinu času řešení „anarchistických výtržníků“ místo boje proti terorismu. Kritizoval také zneužívání zadržených, útoky na křesťany a muslimy i rostoucí otupělost vůči vraždám v arabské komunitě v Izraeli. „Je zakázáno týrat zadržené, ať už jsou jakkoli odporní. Je zakázáno brát spravedlnost do vlastních rukou. I v té nejoprávněnější válce musíme zachovat Boží obraz v nás,“ uvedl Herzog.
Libanon: Izraelské letectvo (IAF) provedlo sérii úderů na jihu Libanonu a v oblasti Bikáa. Tři nálety zasáhly město Juhmor al-Šafík, další útok mířil na obec Labaja v západní Bikáa a jeden na Zútar aš-Šarkíja v jižním Libanonu. Dva další údery dopadly na město Nimríja na jihu země.
Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že jejich jednotky identifikovaly čtyři příslušníky Hizballáhu, kteří vstoupili do objektu označeného jako „teroristická infrastruktura“. Po jejich lokalizaci byl objekt zasažen a bojovníci zlikvidováni. IDF zároveň zveřejnily záběry zásahu dalšího údajného operativce Hizballáhu, který se pohyboval na motocyklu v blízkosti izraelských vojáků. Armáda dodala, že zničila také několik kusů sledovací techniky, kterou Hizballáh využíval ke sledování pohybu a navádění útoků proti izraelským jednotkám.
Sýrie: Sýrie se připojila k tureckému vojenskému cvičení EFES, kterého se účastní i státy NATO. Náčelník syrského generálního štábu Alí an-Nasán dorazil 20. května do Turecka s delegací důstojníků, aby sledoval a podílel se na manévrech v provincii Izmir. Během návštěvy jednal s tureckým náčelníkem generálního štábu Selçukem Bayraktaroğluem.Cvičení EFES pořádá turecká armáda každé dva roky. Letos se ho účastní přes 10 tisíc vojáků z přibližně 50 zemí. Zapojeny jsou pozemní, námořní i letecké síly, přičemž hlavní důraz je kladen na společné operace, ostré střelby a koordinaci v náročných bojových podmínkách. Podle syrské agentury SANA je účast součástí snahy syrského ministerstva obrany získat zkušenosti ze zahraniční vojenské spolupráce, moderních taktik a výcviku, které Sýrii dosud chyběly. Zapojení Sýrie je dalším signálem sbližování Ankary a Damašku po měsících diplomatických a bezpečnostních jednání. Turecké ministerstvo obrany uvedlo, že jde o podporu obnovy syrské armády a její reformy. Mluvčí ministerstva Zeki Aktürk označil nasazení za „první účast syrské armády mimo území Sýrie“ a potvrdil pokračování tureckých výcvikových programů.
Manévry probíhají ve dvou fázích — nejprve simulace velení pomocí počítačových systémů, poté ostré střelby v oblasti Izmirského zálivu a na polygonu Doğanbey pod velením turecké Egejské armády. Vojenská spolupráce navázala i na nedávné jednání syrského prezidenta Ahmada Aš-Šary s šéfem turecké rozvědky (MIT) İbrahimem Kalınem v Damašku. Obě strany diskutovaly o regionální situaci a rozšíření vzájemné koordinace. Přestože Sýrie není členem NATO, účast na cvičení po boku aliančních států představuje výrazný posun po letech izolace. Ankara prezentuje EFES jako platformu mezinárodní vojenské spolupráce a součást širší strategie regionální stability. Syrští představitelé uvedli, že účast umožní jejich vojákům seznámit se se zahraniční vojenskou organizací, moderním velením a koordinací bojových operací.
Současně izraelské jednotky po půlnoci provedly razii ve městě Džabát al-Chašab na severu provincie Kunejtra, kde prohledaly dva domy a zadržely jednoho místního obyvatele. Tři izraelské tanky se také přesunuly do oblasti Tal ad-Durriját na jihu Kunejtry, odkud se následně stáhly směrem ke Golanským výšinám..

Libye: Turecko chce posílit spolupráci s Libyí v oblasti rybolovu a akvakultury. Po jednání s ministrem námořních zdrojů vlády národní jednoty uvedl turecký velvyslanec v Libyi Güven Begeç, že turecké instituce jsou připraveny podpořit společné projekty v rybářském průmyslu za koordinace agentury TİKA. Obě strany diskutovaly o rozvoji investic a výměně technických zkušeností.
V Tripolisu se mezitím libyjský ministr ropy a plynu Chalífa Abd as-Sádik setkal s japonským velvyslancem Šimmurou Idzuruem. Hlavním tématem byla energetická spolupráce mezi Libyí a Japonskem v oblasti těžby ropy, plynu a obnovitelných zdrojů energie. Libyjská strana označila energetiku za klíčový pilíř hospodářských vztahů, zatímco Japonsko vyjádřilo zájem o návrat svých firem na libyjský trh a zapojení do modernizace infrastruktury. Podobná jednání proběhla také v Tokiu, kde parlamentní náměstek japonského ministra zahraničí Óniši Jóhei jednal se zástupcem libyjského ministerstva obrany Abúbakrem Raffou. O den později jednal velvyslanec Šimmura také se státním ministrem Mohamedem Ben Galbúnem o dalším rozšiřování spolupráce. Japonsko potvrdilo zájem pokračovat v dialogu s Libyí a hledat nové příležitosti k partnerství. Vzhledem k rostoucímu napětí mezi USA a Íránem je zvýšený zájem asijských zemí o libyjský energetický sektor považován za logický krok.
Somálsko: Somálská islamistická skupina aš-Šabáb oznámila, že provedla útok pomocí výbušného zařízení na základnu provládních milicí ve městě Džowhar v provincii Střední Šabelle na jihu země. Podle dostupných informací jsou mezi milicionáři mrtví i zranění.
Prezident somálského Puntlandu Said Abdullahi Deni oznámil, že již neuznává prezidenta Hassana Sheikha Mohamuda jako legitimního vůdce Somálska. Tím se dále vyostřilo napětí mezi federální vládou a tímto poloautonomním regionen. Deni obvinil Mohamuda z nezákonného zneužívání prezidentských pravomocí a vyzval k urgentní schůzce všech politických stran, která by měla stanovit nový volební systém. Somálský ministr vnitra naopak obvinil Denieho z narušování státních institucí a podpory cizích zájmů. Spor zvyšuje obavy z možného vývoje podobného odtržení jako v Somalilandu, i když přímé rozdělení země zatím nehrozí. Deni zároveň podporuje opoziční protesty proti snahám vlády zavést přímé volby, které by nahradily dlouhodobý klanový nepřímý volební systém.
Niger: V Nigeru islamisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) během útoku na vojenskou základnu v Kartassi v regionu Tillabéri ukořistili dron DJI Mavic 3. Přesná verze zařízení zatím nebyla potvrzena.

Dnešní Třešnička™ je fotbalový přenos z poněkud nepřehledného stadionu. V 1. minutě nastoupil domácí Trump United s klasikou „deal or kingdom come“, v 15. minutě hostující Írán FC zahuštěnou obranou vysvětlil, že jaderná otázka vlastně není součástí dnešního zápasu, ve 32. minutě přiběhli postranní rozhodčí z Pákistánu a Kataru a začali mávat, že by se možná mohlo hrát ještě dalších šedesát dnů, pokud se mezitím aspoň trochu otevře Hormuz a někdo schová míč i ego. Podle Axiosu vidí Donnie šance na výhru přesně 50 na 50, což je mimochodem výsledek, který ve fotbale obvykle znamená, že komentátor neví vůbec nic, jen to říká velmi sebevědomě. Financial Times a Reuters mezitím naznačují, že se trenéři pořád handrkují o pravidla, přestávku, otevření průlivu a kdo vlastně komu smí sáhnout na uran, zatímco Rubio z lavičky tvrdí, že je vidět „určitý pokrok“. Stav utkání je tedy po devadesáti minutách 50:50 pro hlasitější stranu. Problém je jen v tom, že stále nevíme kterou.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.