(2 532 slov, doba čtení 13 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 18. července podniklo Rusko další kombinovaný vzdušný útok proti Ukrajině, jehož hlavním směrem byla Oděská oblast. Použilo dvě balistické rakety Iskander M, dvě protilodní střely Oniks, tři řízené letecké střely Ch-59/69 a 90 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, včetně proudových variant, dále Gerbera, Italmás, vyčkávací munici Banderol a imitátory Parodija. Ukrajinská protivzdušná obrana podle předběžných údajů do 9:00 zneškodnila jednu střelu Ch-59/69 a 69 bezpilotních prostředků na severu, jihu a východě země. Zaznamenány byly zásahy raket a 19 útočných dronů na 19 lokalitách, zatímco trosky sestřelených cílů dopadly na dalších pět míst.
Ukrajina rychle přesouvá pozemní robotiku z experimentální fáze do běžného provozu na frontě. Jen v červnu provedly ukrajinské jednotky více než 16 600 logistických a evakuačních misí pomocí bezpilotních pozemních systémů, což představuje meziměsíční růst o 18,6 procenta. Tempo rozšiřování je přitom výrazné i v delším srovnání, zatímco v listopadu 2025 šlo přibližně o 2900 nasazení a v březnu 2026 o 9000, nyní je počet misí téměř šestinásobný proti podzimu. Hlavním přínosem těchto prostředků není palebná síla, ale omezení rizika pro personál při zásobování, evakuaci raněných a pohybu v prostorech pod dohledem ruských dronů a dělostřelectva. Tomu odpovídá i prudký růst zakázek, protože ukrajinská agentura pro obranné nákupy už uzavřela smlouvy na více než 22 tisíc pozemních robotických systémů s dodáním během roku 2026 a další nákupy pokračují. Pozemní bezpilotní prostředky se tak postupně stávají běžnou součástí ukrajinské logistiky a částečnou odpovědí na nedostatek lidí.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje směrem na Kozaču Lopaň, Izbycké, Lyman a Vilču.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru proběhl útok ve směru na Šijkivku.
V lymanském směru pokračovaly boje u Novoselivky a směrem na Drobyševe, Lyman, Jampil a Ozerné.
Ve slavjanském sektoru se bojovalo u Zakitného, Kryvé Luky, Riznykivky a také ve směru na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru Rusové útočili ve směru na Nykyforivku a Malynivku.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje v Kosťantynivce, u Ivanopilije, Iljinivky a ve směru na Rusyn Jar.
V pokrovském sektoru se okupanti snažili postupovat u Sofijivky, Torecku, směrem na Bilozerské, Nový Donbas, Bilycké a Ševčenko, u Hryščiného, Vasylivky a Myrného, směrem na Serhijivku, u Udačného a Molodeckého a směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském sektoru provedli okupanti útok ve směru na Berezové.
Jižní fronta: V huljajpilském směru probíhaly střety v Dobropiliji a směrem na Kosivceve, dále ve Vozdvyživce, Olenokosťantynivce a směrem na Verchní Tersu, Cvitkové, Hirké a Čarivné.
V orichivském sektoru pokračovali okupanti v tlaku ve směru na Novoandrijivku a u Prymorského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již druhý den jedná s veliteli klíčových bojových uskupení o situaci na frontě, potřebách jednotek a dalším vedení operací. Schůzky probíhají v době veřejných protestů požadujících odvolání vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, oficiální komunikace prezidentské kanceláře však žádné personální změny nepotvrdila. Podle Financial Times Zelenskyj shromažďuje hodnocení zkušených velitelů a současně posuzuje možné kandidáty na Syrského nástupce. Do konzultací byli zapojeni velitelé armádních, výsadkových a národních gardových sborů i představitelé sil bezpilotních systémů. Současné napětí souvisí také s odchodem bývalého ministra obrany Mychajla Fedorova, jehož spor s generálním štábem a Syrským vyvolal širší debatu o tempu technologických a organizačních reforem ukrajinské armády.
Prezident Volodymyr Zelenskyj také oznámil soubor kroků zaměřených na zlepšení vztahů s Polskem, které označil za klíčového partnera pro bezpečnost regionu. Kyjev podle něj otevře archivy Bezpečnostní služby Ukrajiny a zahraniční rozvědky týkající se tragických událostí na Volyni ve 20. století a zároveň vydá větší počet povolení k pátracím a exhumačním pracím. Ukrajinská strana chce ve spolupráci s Polskem rozšířit kapacity pro jejich provádění a posílit dialog mezi oběma společnostmi. Zelenskyj rovněž avizoval diplomatické kroky a navýšení podpory Ukrajinskému institutu národní paměti, který má lépe hájit ukrajinské zájmy v historických otázkách.
Velká Británie zvýší od jara příštího roku počet svých vojáků v Estonsku ze současných přibližně 900 na 1 200. Rozšíření kontingentu vychází z aktualizované dohody o obranné spolupráci a má posílit schopnost NATO rychle reagovat na případnou krizi na severovýchodním křídle. Před příjezdem čtvrté britské brigády budou v Estonsku předem rozmístěny zásoby munice, což má zvýšit mobilitu a zkrátit dobu nasazení jednotek. Britové současně plánují rozmístit prostředky dlouhého dosahu, zejména různé typy bezpilotních systémů. Nově formovaná jednotka má být podle Londýna přímo přizpůsobena hrozbám vycházejícím z Ruska. Obě země chtějí zároveň rozšířit spolupráci obranných průmyslů a vzájemné nákupy technologií. Estonsko paralelně připravuje výstavbu nové základny v pohraniční Narvě za přibližně 15 milionů eur.
Česká skupina CSG zahájila v muničním závodě Iowa Army Ammunition Plant výstavbu komplexu Future Artillery Complex, který má od roku 2029 vyrábět až 36 000 dělostřeleckých granátů ráže 155 mm měsíčně. Nový státem vlastněný a soukromým dodavatelem provozovaný závod nahradí více než padesát let starou výrobní linku a vzniká na základě kontraktu americké armády v hodnotě až 632 milionů dolarů, uzavřeného s dceřinou společností MSM North America. Stavba má trvat přibližně 40 měsíců, následovat bude zprovoznění a zkoušky technologie. Projekt je součástí širší modernizace americké muniční základny a má přispět k cíli produkovat 100 000 kusů 155mm munice měsíčně, jehož dosažení se dosud zpožďuje.
Skupina poslanců polské strany Právo a spravedlnost požádala ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze o vysvětlení, proč stát nezadává nové objednávky na vrtulníky S-70i Black Hawk vyráběné závodem PZL Mielec. Podle autorů interpelace může po dokončení kontraktu na 32 strojů pro Filipíny a při absenci větších exportních zakázek dojít k ohrožení udržitelnosti polské výrobní linky. Poslanci současně kritizují, že evropský finanční nástroj SAFE dostatečně nezohledňuje podniky v Polsku vlastněné americkým kapitálem, což by mohlo negativně ovlivnit další investice. Upozorňují také na nedostatek objednávek pro víceúčelový letoun M28, který by mohl být využíván pro průzkum, dopravu či boj proti dronům. Odpověď ministerstva má objasnit další plány se závodem, programem S-70i i letouny M28. PZL Mielec mezitím zahájil výrobu komponentů pro hasicí vrtulníky S-70 Fire Hawk určené českému ministerstvu vnitra.
Německo a Francie podle všeho přehodnocují původní podobu programu Main Ground Combat System (MGCS), který měl vést ke vzniku společné rodiny obrněných vozidel na jednotné platformě. Z aktuálního vyjádření německého ministerstva obrany již zmizela zmínka o vývoji společného tanku či celé rodiny vozidel. Místo toho se projekt pravděpodobně zaměří na vývoj platformově nezávislých digitálních technologií umožňujících propojení budoucích pilotovaných i bezpilotních bojových prostředků. Posun odráží dlouhodobé neshody mezi Berlínem a Paříží ohledně konstrukce budoucího hlavního bojového tanku, zejména v otázkách věže a hlavní výzbroje. Podobný vývoj již dříve postihl také program FCAS, který se z ambiciózního projektu společné bojové platformy postupně proměnil především ve spolupráci na síťové architektuře a digitálních schopnostech.
Dnes se zaměříme na pokračující odliv kapitálu z Ruska. Na úvod připomeňme, že většinu majetku, a tedy i kapitálu, má v Rusku v rukou relativně úzká skupina oligarchů, která je vůči Kremlu sice bezvýhradně politicky loajální (s oligarchy, kteří mu loajální nejsou, se Vladimír Putin vypořádal ještě v průběhu svého prvního prezidentského období na počátku 21. století), jejich ekonomické zájmy ale kvůli krokům ruské vlády zejména v posledních letech značně utrpěly, a tak se oligarchové snaží o vyvedení svého majetku mimo dosah ruského státu.
Toto vyvádění majetku, i když ve výrazně menším měřítku, než v jakém ho můžeme sledovat po roce 2022, začalo již po ruské okupaci Krymu v roce 2014, kdy byly na Rusko uvaleny první ekonomické sankce. V tomto období byl z Ruska vyveden kapitál s následující hodnotou:
- Rok 2014: 154,1 miliard USD (tedy přibližně 7 bilionů rublů podle středního kurzu za daný rok)
- Rok 2015: 58,1 miliard USD (tedy přibližně 3,7 bilionu rublů)
- Rok 2016: 19,8 miliard USD (tedy přibližně 1,3 bilionu rublů)
- Rok 2017: 31,3 miliard USD (tedy přibližně 1,8 bilionu rublů)
- Rok 2018: 67,5 miliard USD (tedy přibližně 4,2 bilionu rublů)
- Rok 2019: 22,1 miliard USD (tedy přibližně 1,4 bilionu rublů)
- Rok 2020: 47,8 miliard USD (tedy přibližně 3,4 bilionu rublů)
- Rok 2021: 72 miliard USD (tedy přibližně 5,2 bilionu rublů)
Jen za první čtyři roky tak byl z Ruska vyveden majetek, odpovídající veškerým rozpočtovým příjmem za rok 2016, a za celé toto období odpovídá přibližně 20% HDP Ruska za rok 2021.
Nová vlna odlivu kapitálu z Ruska začala se zahájením invaze na Ukrajinu:
- Rok 2022: 217 miliard USD (tedy přibližně 14 bilionu rublů)
- Rok 2023: 52 miliard USD (tedy přibližně 4,4 bilionu rublů)
- Rok 2024: 47 miliard USD (tedy přibližně 4,3 bilionu rublů)
Zpomalení odlivu kapitálu z Ruska v letech 2023 a 2024 mohlo být způsobeno jak západními sankcemi, tak i restrikcemi ruské centrální banky, která se snaží bránit odlivu kapitálu z Ruska.
Údaje pro rok 2024 nebyly centrální bankou publikovány, pro rok 2026 je ale z údajů patrné, že odliv kapitálu oproti letům 2023 a 2024 opět zrychlil. Jen za prvních pět měsíců roku 2026 byl z Ruska vyveden kapitál v hodnotě 24,48 miliard USD, v posledních měsících odliv kapitálu probíhal následovně:
- Duben 2026: 7,81 miliardy USD (tedy přibližně 600 miliard rublů)
- Květen 2026: 4,96 miliardy USD (tedy přibližně 350 miliard rublů)
- Červen 2026: 5,78 miliardy USD (tedy přibližně 400 miliard rublů)
Toto chování ruských oligarchů je logické nejen s ohledem na rostoucí nestabilitu ruské ekonomiky, ale také na to, že zrychluje proces znárodňování ruských společností – od roku 2022 bylo již státem převzato 805 společností o celkové hodnotě přibližně 6,5 bilionu rublů. Kreml začal také od minulého roku vyžadovat “dobrovolné” příspěvky na vedení invaze na Ukrajině, a tak se nelze ruským oligarchům divit, že se snaží svůj (ať již jakoukoli formou nabytý) majetek zabezpečit.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že dnes v jižním Libanonu provedla úder proti buňce příslušníků Hizballáhu obsluhující dron v oblasti, kde působí izraelské jednotky. Podle IDF jednotky komanda odhalily nepřátelský dron nad oblastí Kfar Tebnit. Izraelské letectvo následně provedlo průzkum a identifikovalo několik členů Hizballáhu, kteří dron řídili z úkrytu poblíž izraelské bezpečnostní zóny.
Jeden libanonský voják zahynul a důstojník s dalším vojákem byli zraněni při explozi neznámého předmětu ve vojenském vozidle ve městě Mansúrí na jihu Libanonu. Libanonská armáda uvedla, že okolnosti incidentu nadále vyšetřuje, další podrobnosti však nezveřejnila.
Satelitní snímky zachycují budovu střední školy Al Mahdí v Bint Džbajl, která byla podle dostupných informací zničena během izraelské demoliční operace v oblasti. Izraelská armáda zároveň připravuje operace zaměřené na likvidaci rozsáhlých podzemních tunelových sítí Hizballáhu v jižním Libanonu, které mají patřit jednotce Badr. Další izraelská demoliční operace proběhla v oblasti Zawtar Šarkíja, kde armáda provedla silný řízený výbuch. Zveřejněné záběry mají zachycovat průběh demolice v oblasti Zawtar.
Sýrie: Irák a Sýrie podepsaly dohodu o obnově ropovodu Irák–Sýrie. Dokument stvrdili představitelé irácké společnosti Basra Oil Company a Syrské ropné společnosti. Obnovený ropovod Kirkúk–Banijás má sloužit jako alternativní exportní trasa k Hormuzskému průlivu. Po dokončení by měl přepravovat přibližně 2 miliony barelů ropy denně, přičemž významnou roli při jeho obnově mají sehrát americké společnosti.
Syrská správa pozemních a námořních přístavů zároveň oznámila rozbití pašerácké sítě, která využívala tranzitní konvoje k dovozu zakázaného zboží. Při raziích celníci provedli prohlídky skladů, zabavili nelegální zboží a zahájili právní kroky. Úřady zatím neuvedly, o jaké zboží šlo ani ze které země pocházelo.
Írán: Americké ozbrojené síly pokračovaly v sedmé po sobě jdoucí noci v úderech proti cílům v Íránu. Podle velitelství CENTCOM byly zasaženy sledovací systémy, vojenská logistická infrastruktura, podzemní sklady zbraní a námořní kapacity. Do operace byly zapojeny bojové letouny, bezpilotní prostředky, válečné lodě a další vojenské prostředky. CENTCOM uvedl, že USA pokračují v nátlaku na Írán a zároveň prosazují námořní blokádu íránských přístavů. V regionu podle amerických údajů působí více než 50 000 příslušníků ozbrojených sil USA.
V Íránu byly po amerických náletech hlášeny exploze v několika oblastech. V provincii Jazd mělo být podle místních úřadů zasaženo okolí města Jazd pěti střelami, přičemž nebyly hlášeny oběti. Další útoky měly směřovat proti infrastruktuře v provincii Hormozgán, kde měly být poškozeny dopravní komunikace včetně mostů spojujících Bandar Abbás s Rúdánem a tunel Šahíd Mirzáí na trase Bandar Abbás–Hádžíábád. Íránské úřady vyzvaly obyvatele k omezení cestování v zasažených oblastech.
Podle íránských médií pokračovaly americké údery také proti ostrovu Lárak u ostrova Kišm a oblasti Džásk. Na ostrově Lárak měla být zasažena věž sloužící k řízení námořní dopravy v místním přístavu. V okrese Džásk měl být zasažen odsolovací závod, což údajně poškodilo elektrická zařízení a vodní čerpadla a způsobilo přerušení dodávek vody pro přibližně 20 obcí. Současně Írán provedl další vlny raketových a dronových útoků v rámci operace „Nasr 2“. Státní média zveřejnila záběry odpalu balistických střel Kheibar Šekan, Zolfaghar, Fateh-110 a Chádž Qásim spolu s drony Šáhid. Odpaly byly hlášeny z oblastí Tabríz, Urmija, Chorramábád a dalších míst. Íránské zdroje následně informovaly o úderech proti cílům v Jordánsku, včetně základny Muwaffaq Salti a oblasti letecké základny Al-Azraq, kde byl zaznamenán kouř po dopadech střel.
V Jordánsku byly po íránském útoku satelitními systémy NASA FIRMS zaznamenány tepelné anomálie v prostoru základny Muwaffaq Salti. Data potvrzují přítomnost tepelných zdrojů, ale neumožňují přesně určit rozsah ani charakter poškození. Zasažena byla také letecká základna Al Azraq, ovšem rozsah poškození zde také není znám.
Další dopady byly hlášeny v Kuvajtu, kde měly íránské útoky zasáhnout energetickou a odsolovací infrastrukturu. Kuvajtské ministerstvo energetiky uvedlo, že jeden z napadených závodů byl zasažen požárem a některé výrobní jednotky byly preventivně odstaveny za účelem ochrany personálu a stability elektrické sítě. Obyvatelé byli vyzváni k omezení spotřeby elektřiny během oprav. Kuvajtský hasičský sbor oznámil zranění několika hasičů a jednoho pracovníka při zásazích u dvou zasažených objektů. Satelitní snímky Sentinel-2 následně zachytily sloupce kouře nad přístavem Šuaíba, kde mělo dojít k útokům připisovaným íránským silám.
Libye: Ředitel odboru pro Asii a Austrálii libyjského ministerstva zahraničí Hasan Mohamed bin Rabha se v Tripolisu setkal s čínským velvyslancem Ma Süe-liangem. Jednání se zaměřilo na rozvoj bilaterálních vztahů, především v oblasti ekonomiky a investic. Pozornost byla věnována také usnadnění vstupu čínských občanů do Libye, což Tripolis vnímá jako možný krok k obnovení aktivit čínských společností v zemi. Obě strany již dříve dosáhly dohody o zapojení Libye do čínského platebního systému CIPS, zahájení přímých bankovních operací a investicích Libye do čínských dluhopisů.
Mali: V oblasti Tabarišat na trase Gao–Anefis provedly síly Fronty za osvobození Azavadu (FLA) a džihádistické skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) přepad kolony malijské armády (FAMa) a jednotek ruského Afrického korpusu. Podle dostupných informací bylo zničeno nebo ukořistěno několik vojenských vozidel včetně obrněné techniky. Zdroje uvádějí, že při útoku zahynulo několik malijských vojáků, více než 20 jich mělo padnout do zajetí a zbytek kolony ustoupil směrem ke Gao. Objevily se také záběry zachycující zajaté vojáky a techniku po útoku. JNIM se k operaci přihlásila s tím, že ji provedla společně s FLA. Skupina tvrdí, že zničila více než 30 vozidel včetně cisteren a způsobila malijským a ruským silám značné ztráty na lidech i technice.
Malijská armáda následně potvrdila, že jedna z kolon FAMa–AK se stala terčem přepadu. Ve svém prohlášení uvedla, že pokračují odvetné operace, přestože podle dostupných informací byly boje v té době již ukončeny. Tvrzení o rozsahu ztrát zatím nebyly potvrzeny.
Dnešní Třešnička™ bude velmi jednoduchá a krátká. Prezident Pavel se nechal slyšet, že si neumí představit, aby komunikace s Babišem takhle fungovala dál. Česká kohabitace tak konečně vstupuje do fáze, kdy se už netváří jako ústavní praxe, ale jako manželská terapie bez terapeuta a s novináři za dveřmi. Séjm, Pájo. Séjm.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
