(3 893 slov, doba čtení 21 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 31. července, od 18:00 dne 30. července, Rusko zaútočilo na Ukrajinu 255 útočnými bezpilotními prostředky typu Šáhed, včetně proudových variant, dále prostředky Gerbera, Italmás a imitátory dronů Parodija. Bezpilotní prostředky byly vyslány ze směrů Orel a Kursk v Rusku, z okupovaného Doněcku a z Hvardiiského na okupovaném Krymu. Útok odráželo ukrajinské letectvo, protiletadlové raketové jednotky, prostředky radioelektronického boje, jednotky bezpilotních systémů a mobilní palebné skupiny. Podle předběžných údajů bylo k 08:00 na severu, jihu a východě země sestřeleno nebo potlačeno 195 bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších typů. Zaznamenány byly zásahy 22 útočných bezpilotních prostředků na 14 místech a dopady trosek sestřelených cílů na dalších 4 místech.
Během noci na 31. července provedly ukrajinské bezpilotní prostředky rozsáhlý útok proti několika oblastem Ruska, okupovanému Krymu a prostoru nad Azovským a Černým mořem. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana zachytila a zničila celkem 371 bezpilotních prostředků letounového typu nad Bělgorodskou, Brjanskou, Voroněžskou, Volgogradskou, Kurskou, Rostovskou a Tulskou oblastí, Krasnodarským krajem, Dagestánem, Tatarstánem, okupovaným Krymem a nad oběma moři. Ukrajinský generální štáb potvrdil zásah rafinerie Lukoil-Volgogradněftěpererabotka ve Volgogradu, kde po přímém zásahu vypukl požár, a společnost Wildberries potvrdila požár ve svém volgogradském logistickém komplexu. Zasaženy byly také dva hangáry pro skladování letecké techniky a výrobní dílna leteckého závodu v okupované Jevpatoriji a infrastruktura přístavu Tamaň, kde byl zaznamenán rozsáhlý požár. Ukrajinská strana dále uvedla zásah komplexu radioelektronického boje Pole-21 u Holubivky v okupované Luhanské oblasti, muničního skladu u Naumivky na okupovaném Krymu a ruského velitelského stanoviště v prostoru Bachmutu. Rozsah škod na jednotlivých objektech se nadále upřesňoval.
V severoslobodském a kurském směru došlo ke čtyřem střetům. Rusové provedli jeden letecký úder za použití tří naváděných pum a 78 dělostřeleckých a raketových útoků, z toho tři salvovými raketomety. Ruské ministerstvo obrany oznámilo obsazení Mohrycji a Malé Slobidky, ale toto tvrzení zpochybnil i zdroj napojený na ruské uskupení Sever. Ukrajinské uskupení Kursk současně odmítlo dřívější ruské tvrzení o obsazení Nové Siče a uvedlo, že obec zůstává plně pod ukrajinskou kontrolou.
V noci z 29. na 30. července zasáhly ukrajinské drony infrastrukturu přístavu Taman v Krasnodarském kraji. Záběry a satelitní systém NASA FIRMS potvrdily rozsáhlé požáry v prostoru ropného terminálu Tamanneftěgaz.
Během stejné noci hořely také logistické komplexy společnosti Wildberries v Penzenské oblasti a Sarapulu v Udmurtsku. V Penzenské oblasti byl jeden člověk zraněn a přibližně dvě stě zaměstnanců evakuováno. Wildberries potvrdil požár v Sarapulu a přesměrování zásilek do jiných center. Zprávy o zásahu třetího zařízení v Permu se nepotvrdily, tamní třídicí centrum pokračovalo v provozu.
Ukrajinský generální štáb zaznamenal během 30. července celkem 269 bojových střetů, tedy o 31 více než předchozí den. Nejtěžší boje pokračovaly v kosťantynivském směru, kde Rusové provedli 45 útoků, o třináct více než den předtím. V pokrovském směru bylo zaznamenáno 35 útoků, ve slovjanském 22, limanském sedmnáct a huljajpolském třináct.
Rusové provedli jeden rozsáhlý raketový úder za použití 83 střel a sedmdesát leteckých úderů, při kterých svrhli 254 naváděných pum. Nasadili také 8 980 jednorázových útočných dronů a provedli 2 941 dělostřeleckých a raketových útoků, z toho 39 salvovými raketomety. Ukrajinské raketové vojsko a dělostřelectvo zasáhly čtyři stanoviště pro řízení dronů, tři prostory soustředění ruských sil, sedm velitelských stanovišť a jeden další důležitý objekt.
DeepState zveřejnil novou mapovou změnu u Novomarkového, která podle automatizovaného porovnání map odpovídá rozšíření ruské kontroly přibližně o 1,5 km². Přesné datum, kdy k fyzickému posunu došlo, však nebylo určeno.
Charkovská situace: V jihoslobodském směru Rusové šestkrát zaútočili u Staryce, směrem na Ochrymivku, Chatné a u Zapadného. Oproti předchozímu dni počet útoků klesl o více než polovinu.
Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že jeho jednotky obsadily Jurčenkove, zatímco další ruské zdroje oznámily obsazení Bilyj Kolodjazu. Ani jedno tvrzení nebylo geolokačně doloženo. Ukrajinský 16. armádní sbor uvedl, že u Bilyj Kolodjazu neprobíhají boje o obec, Rusové zde nemají souvislé pozice ani nesoustřeďují větší síly. Do prostoru pouze vysílají jednotlivce a malé skupiny, jejichž úkolem je obejít ukrajinská postavení, ukrýt se, vztyčit vlajku nebo natočit materiál pro ruskou propagandu. Ukrajinská 159. brigáda severně od obce zajala dva takové vojáky.
Geolokované záběry dále zachycují pět ruských pum FAB 250 dopadajících na údajné ukrajinské pozorovací stanoviště západně od Ivaškyného. Materiál dokládá pokračující využívání letectva k podpoře infiltračních skupin, ale nepotvrzuje obsazení obce ani další rozšíření souvislé ruské kontroly. Operátoři ruského střediska Rubikon současně od konce března postupně zesilují činnost v severní a východní části Charkovské oblasti.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru Rusové devětkrát zaútočili směru na Tiščenkivku a Radkivku. Zdroj napojený na ruské uskupení Západ tvrdil, že Ukrajinci dálkově zaminovávají komunikace patnáct až dvacet kilometrů za frontou, aby narušili zásobování ruských jednotek.
V limanském směru Rusové provedli sedmnáct útoků u Hrekivky, Novomychajlivky, Novoselivky, směrem na Drobyševé, u Stavek, Lymanu, Ozerného a Dibrové.
Ve slovjanském směru podnikli dalších 22 útoků u Zakitného, Kryvé Luky, směrem na Mykolajivku, Piskunivku, u Ryznikyvky a směrem na Raj-Oleksandrivku.
Ruské zdroje nadále tvrdily, že jejich jednotky postupují jižně od Piskunivky, ale nepředložily geolokovaný důkaz. Jiné ruské zdroje naopak připustily, že ukrajinské jednotky nadále drží východní a jižní část Lymanu a působí také v Kalenykách. Geolokované záběry zachycují pět pum FAB 250 dopadajících na ukrajinské postavení v Rajhorodku severovýchodně od Slovjansku. Rusové se tímto způsobem snaží ničit budovy a opěrné body, jejichž trosky následně využívají malé pěší skupiny k infiltraci.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru Rusové čtyřikrát zaútočili u Fedorivky Druhé, Nykyforivky a Tychonivky.
DeepState rozšířil ruskou kontrolu u Novomarkového přibližně o 1,5 km². Jde o jedinou novou mapovou změnu zveřejněnou během sledovaného dne. Změna se nachází v prostoru severovýchodně od Kosťantynivky, kde Rusové dlouhodobě tlačí podél kanálu Severní Doněc–Donbas.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru Rusové provedli 45 útoků v Kosťantynivce, u Illinivky, směrem na Dovhou Balku, Stepanivku, Rusyn Jaru a u Sofijivky. Šlo o nejzatíženější úsek celé fronty a o výrazné zvýšení aktivity oproti předchozímu dni.
Navzdory počtu útoků nebyl potvrzen další souvislý ruský postup ve městě ani jeho okolí. Ruský zdroj připustil, že ukrajinské jednotky pronikají z Mykolajpillji zpět do Dovhé Balky a že nadále drží pozice v Červeném severovýchodně od Kosťantynivky. Ukrajinští operátoři dronů zde zásobují malé obranné skupiny a komplikují Rusům konsolidaci dříve dosažených infiltračních pozic.
Ukrajinská 28. mechanizovaná brigáda také zveřejnila záběry zajetí ruského vojáka v Oleksijevo Družkivce. Jeho úkolem mělo být natočit materiál dokládající údajnou ruskou kontrolu obce. Událost potvrzuje, že se jednotliví ruští vojáci dostávají do zástavby, ale zároveň ukazuje, že zde nemají bezpečné zásobování ani souvislou kontrolu.
V pokrovském směru ukrajinští obránci zastavili 35 útoků. Bojovalo se směrem na Torecké, Vilné, Novy Donbas, u Bilyckého, ve směru na Matjaševé, Ševčenko, u Novooleksandrivy, Kotlyného, Udačného, Moloděckého, Novomykolajivky, Muravky a ve směru na Novopavlivku.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo obsazení Černihivky a další ruské zdroje tvrdily, že Rusové ovládli Vodjanské, postoupili severně od Myrného a mezi Bilyckým a Svitlým. Žádné neruské zdroje tato tvrzení nepotvrdily. Na pokrovském úseku proto nebyla zaznamenána nová souvislá územní změna.
Ukrajinské drony zasáhly ruskou kolonu v prostoru Novohrodivky, přibližně dvacet kilometrů za frontou. Zveřejněné záběry zachycují zásahy bojových vozidel pěchoty, osobních automobilů a nákladních vozidel. Přesný počet zničených nebo neopravitelně poškozených strojů nebyl uveden.
V dobropilském prostoru se Rusové nadále pohybují především v malých pěších skupinách. Evidují se ruské infiltrace přibližně čtyři kilometry od Dobropillji, zatímco souvislá ruská kontrola dosahuje asi 8,2 kilometru od jihovýchodního okraje města. Ruské zdroje popisují tento tlak jako přípravu širokého obchvatu slovjansko-kramatorské aglomerace, současný způsob vedení bojů a praktická nemožnost nasadit větší mechanizované síly však rychlý operační manévry neumožňují.
V oleksandrivském směru Rusové dvakrát zaútočili směrem na Kalynivské a u Peršotravnevého.
Ukrajinské Síly Bezpilotních systémů včera zveřejnily souhrn zásahů za červenec, který zahrnoval systém Buk M3 převážený na podvalníku u okupovaného Snižného a prostor pro skladování a vypouštění útočných dronů na letišti v Doněcku. Přesná data těchto dvou zásahů nebyla uvedena.
Jižní fronta: V huljajpolském směru Rusové podnikli třináct útoků směrem na Kosivcevé, u Vozdviživky, směrem na Cvitkové, Hirké a Čarivne.
Ruské jednotky pravděpodobně dokončily obsazení Huljajpole a Myrného někdy po konci dubna 2026. Hodnocení vychází z dlouhodobé absence důkazů o ukrajinských pozicích uvnitř obou obcí a z hlášené ruské infiltrace dále na západ u Novoselivky, Huljajpilského, Čarivného a Vozdvyživky.
V orichivském směru ukrajinské jednotky zastavily dva útoky u Bilohirji a Ščerbaků. Podle ukrajinského vojenského pozorovatele Kosťantyna Mašovce umožnily ukrajinské protiútoky mezi Stepnohirskem a Plavným převzít na západě Záporožské oblasti taktickou iniciativu a přinutit ruskou 58. vševojskovou armádu přejít k aktivní obraně. Ukrajinci mají nadále působit v Lobkovém a pronikat směrem k jižní části Stepnohirsku a Prymorského. Přesný rozsah ani datum těchto pohybů nebyly geolokačně doloženy.
Chersonská fronta: V přidněperském směru Rusové neprovedli žádnou pozemní útočnou akci. Pozemní boje nehlásily ani ruské zdroje a linie kontaktu na levém břehu Dněpru a v prostoru říčních ostrovů zůstala beze změny.
Krym: Včera byl SBS oznámen zásah ruské základny bezosádkových člunů u Snižného a radiotransparentních krytů radarových antén u Ochotnyčeho. Stejný souhrn uvádí zásahy dalších čtyř tankerů v Černém a Azovském moři. Veřejně dostupný seznam však částečně shrnoval činnost Sil bezpilotních systémů během celého července, takže přesné datum každého jednotlivého zásahu nelze ověřit.
Ukrajinská vojenská rozvědka současně zveřejnila záběry zásahu stanice komplexu elektronického boje Murmansk BN u mysu Fiolent. Samotný útok proběhl již v noci z 26. na 27. července.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil přípravu systémových změn ve způsobu, jakým velení vyhodnocuje vývoj na frontě a reaguje na ruské útoky. Generální štáb má zrychlit předávání informací, rozhodování o přesunech záloh a poskytování podpory jednotlivým brigádám. Jednání se účastnili vrchní velitel Mychajlo Drapatý, úřadující ministr obrany Jevhenij Chmara a náčelník generálního štábu Ihor Skybiuk. Vedení státu se zabývalo také obranou proti balistickým raketám a ochranou ukrajinských přístavů a námořního exportu. Zelenskyj současně nařídil zesílit jednání s evropskými spojenci o dalších prostředcích protivzdušné a protiraketové obrany.
Připravovaný americký zákon o sankcích proti Rusku čelí komplikacím kvůli ustanovením, která by prezidentovi umožnila zavést až stoprocentní cla proti zemím nakupujícím velké množství ruské ropy a plynu nebo pomáhajícím Moskvě obcházet sankce. Opatření by se mělo vztahovat na pět největších dovozců ruských energetických surovin a pět hlavních států zapojených do obcházení sankcí. Návrh obsahuje také sankce proti ruským představitelům a prodloužení amerických omezení proti íránskému energetickému a zbrojnímu sektoru. Část demokratů i republikánů však odmítá předat prezidentovi další rozsáhlé celní pravomoci a varuje před růstem cen a narušením spolupráce se spojenci. Zákon může projít Senátem, jeho schválení ve Sněmovně reprezentantů ale zůstává nejisté.
Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval k prohloubení boje proti korupci v ozbrojených silách a urychlení modernizace čínské obrany. Na jednání politbyra zdůraznil, že armáda musí zůstat plně pod kontrolou Komunistické strany Číny a že hlavním měřítkem všech reforem má být bojová účinnost. Peking chce dále rozvíjet inteligentní vojenský systém, bezpilotní prostředky a kybernetické a informační schopnosti. Projev přichází před 99. výročím založení Čínské lidové osvobozenecké armády a v době rozsáhlých čistek v jejím velení. Podle některých západních hodnocení korupční případy oslabily připravenost armády a odhalily nedostatky v její velitelské struktuře.
Saúdská Arábie představila návrh mnohonárodní námořní obranné koalice, která má chránit obchodní plavbu a energetické trasy v Rudém moři, průlivu Báb al Mandab a Adenském zálivu. Mezinárodního jednání se zúčastnili zástupci 43 států a Evropské unie. Vznik koalice podpořilo čtrnáct zemí, mezi nimi Turecko, Pákistán, Egypt, Súdán a Džibutsko. Saúdská Arábie chce být zakládajícím a vedoucím státem a nabídla umístění společného velitelství na svém území. Iniciativa reaguje na útoky jemenských Húsíů proti plavidlům spojeným se Saúdskou Arábií a na jejich vyhlášení námořní blokády.
Itálie plánuje v rámci programu A2CS vybudovat rodinu až 1 050 pásových bojových vozidel založených na platformě KF41 Lynx. Vedle bojových vozidel pěchoty, prostředků protivzdušné obrany, samohybných minometů, průzkumných a velitelských vozidel má vzniknout také varianta těžkého prostředku přímé palebné podpory. Ta má využívat věž Hitfact s kanónem ráže 120 mm, která je příbuzná systému používanému na kolových vozidlech Centauro II. Program společně realizují společnosti Leonardo a Rheinmetall prostřednictvím společného podniku LRMV. Výroba má ve značné míře probíhat v Itálii a dodávky celé rodiny vozidel jsou plánovány do roku 2040.
NATO prověřilo schopnost přesunout těžké pozemní jednotky z Německa přes Polsko do Litvy v situaci, kdy by byla železniční, letecká a námořní přeprava omezená. Německý 93. tankový prapor přesunul z Munsteru do prostoru litevské Rukly přibližně osmdesát kusů těžké kolové a pásové techniky, včetně tanků, obrněných vozidel a nákladních automobilů. Část přesunu probíhala po vlastní ose a měla prověřit přeshraniční koordinaci, průjezdnost tras a rychlost posílení východního křídla. Jednotka se stane součástí dvacáté rotace mnohonárodního bojového uskupení NATO v Litvě. Uskupení vede německá 45. obrněná brigáda a vedle Němců v něm působí vojáci z Nizozemska, Norska, Belgie, Česka, Lucemburska a Chorvatska.
Francouzská zbrojní agentura DGA převzala první sériový vrtulník NH90 Caïman ve variantě Standard 2 určené pro speciální síly. Stroj dostal modernizované optoelektronické vybavení, upravený nákladový prostor a systémy umožňující působení v noci a za výrazně zhoršené viditelnosti. Francie objednala celkem osmnáct těchto vrtulníků pro 4. vrtulníkový pluk speciálních sil. Jejich zavedení umožní postupně převést dosavadní vrtulníky H225M Caracal k francouzskému letectvu. Dodávky všech objednaných NH90 mají být dokončeny na jaře 2029.
Bundeswehr pokračuje v intenzivních zkouškách kolových obrněných vozidel Patria 6×6, která mají nahradit část stárnoucí rodiny transportérů Fuchs. Německo zatím pevně objednalo 349 vozidel ve čtyřech základních konfiguracích. Zkoušky zahrnují provoz v obtížném terénu, testování stability, zatížení podvozku a dlouhodobé namáhání vozidla i posádky. Případné konstrukční nedostatky mají být odstraněny ještě před zahájením sériové výroby. Část následné výroby a integrace specializovaných variant má být po transferu technologií zajišťována německými podniky.
Již dlouho jsme se nevěnovali ruským ocelárnám, a je třeba to napravit, neboť i vývoj v tomto sektoru ruské ekonomiky je pro naše čtenáře jistě zajímavý. Vzhledem ke stále rostoucím investicím do ruského zbrojního sektoru by bylo možné očekávat, že ocelárny jsou jedny z těch ruských podniků, kterým se za současné situace daří velmi dobře, opak je ale pravdou.
Pokud se zaměříme na tři největší ruské hutní kombináty, tedy Severstal, NLMK (tedy Novolipecký metalurgický kombinát) a MMK (tedy magnitogorský metalurgický kombinát), uvidíme následující hospodářské výsledky za první pololetí roku 2026:
- NLMK: zisk 20,5 miliardy rublů, což znamená meziroční pokles o 54%.
- Severstal: zisk 4,1 miliardy rublů, což znamená meziroční pokles o 89%.
- MMK: ztráta 19,1 miliardy rublů.
Zhoršil se i celkový obrat tohoto sektoru, jen příjmy největšího ruského koncernu Severstal za první polovinu tohoto roku poklesly v meziročním srovnání o 70,2 miliardy rublů. Pro zachování dostatečné likvidity se Severstal rozhodl k nevyplacení dividend svým akcionářům, k tomuto rozhodnutí ale došlo již sedmé čtvrtletí v řadě, což ukazuje, že stav společnosti dlouhodobě není dobrý. Hodnota akcií Severstalu tak v posledním roce značně poklesla (o přibližně 40%), a pohybuje se nyní na podobné úrovni, jako při krátkém propadu jejich hodnoty v září roku 2022, přičemž obě období byly nejnižší v posledních deseti letech.
V procentuálním meziročním srovnání jsou pak poklesy příjmu jednotlivých koncernů následující:
- Severstal: pokles o 14%
- NLMK: pokles o 11,6%
- MMK: pokles o 10%
Přičemž pro srovnání reálného poklesu příjmů je tyto nominální poklesy potřeba ještě navýšit o reálnou inflaci v Rusku, která, jak jsme informovali 22.7., se také pohybuje okolo 15%.
To pak znamená krizi ruského ocelářství, v jaké se rento sektor ekonomiky (který odpovídá za přibližně 15% ruského HDP) nenacházel od počátku devadesátých let. Oficiálními příčinami jsou pokles vnitroruské poptávky (se slovem recese se v oficiálních ruských vyjádřeních nikdy nesetkáte, tento jev je vždy, někdy značně kreativně, opisován) a propad exportu, který je způsoben západními sankcemi, vysokým kurzem rublu a rostoucími přepravními náklady.
To se projevilo i na poklesu objemu výroby surového železa, který za prvních pět měsíců tohoto roku meziročně poklesl o 8,4%, přičemž již loňské výsledky byly nejhorší za posledních 15 let. Ruské ocelářství se tak propadá do stále hlubší krize, ze které se vzhledem k přebytku čínské oceli na světových trzích (což je způsobeno potížemi čínského developerského sektoru, což vedlo k poklesu poptávky po oceli a ta nyní směřuje na světové trhy) dostane jen obtížně, i kdyby byly sankce odvolány a mezinárodní trh s Ruskem obnoven.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) a kontrarozvědka Šin Bet oznámily, že při čtvrtečním leteckém úderu v Gaze byl zabit Abd al-Rahím Abd al-Haj Júsuf Kardí, zástupce velitele buňky Hamásu, který se podle Izraele podílel na útoku ze 7. října 2023. Kardí, jenž zároveň působil jako lékař v nemocnici Šífa, měl podle izraelské armády proniknout během útoku na izraelské území a následně se podílet na držení izraelské rukojmí Romi Gonenové v zajetí v Gaze, včetně prostor nemocnice Šífa. Izrael mu rovněž přičítá odpovědnost za zadržování těla vojákyně Noi Marcianové, která byla během zajetí zavražděna. Její ostatky byly později nalezeny a vyzvednuty izraelskou armádou. Podle izraelské armády byl Kardí cílem útoku i proto, že navzdory příměří údajně pokračoval v plánování dalších útoků proti izraelským vojákům a civilistům.
Jednání o budoucnosti Pásma Gazy po ukončení války mezi Izraelem a Hamásem se stále více soustředí na otázku odzbrojení palestinského hnutí, vytvoření nové správy území a nasazení mezinárodních bezpečnostních sil. Podle představitelů Hamásu by v rámci připravovaného uspořádání mohli správu zbraní převzít palestinští technokraté. Zbraně by měly být evidovány, zabezpečeny a uskladněny pod dohledem nově vytvořeného civilního orgánu, který by měl postupně převzít správní pravomoci v Pásmu Gazy. Hamás se podle dostupných informací snaží zachovat určitou politickou roli, zároveň však čelí silnému mezinárodnímu tlaku na omezení své vojenské infrastruktury. Návrh označovaný jako plán „Rady míru“ počítá s principem „jedna autorita, jeden zákon, jedna ozbrojená síla“. Jeho cílem je ukončit existenci ozbrojených struktur Hamásu jako samostatné vojenské organizace, odstranit jeho schopnost provádět útoky proti Izraeli a vytvořit podmínky pro dlouhodobou stabilizaci oblasti. Odzbrojovací proces by měl podle návrhu probíhat postupně. První fáze by se měla zaměřit na bezpečnostní složky Hamásu a jejich lehké zbraně. Následně by mělo dojít k odevzdání těžkých zbraní, raketových systémů a další vojenské techniky. Součástí procesu má být také likvidace rozsáhlé sítě podzemních tunelů, které Hamás využívá k přesunům bojovníků, ukrývání zbraní a plánování útoků.
Hamás však podle dostupných informací odmítá úplné odzbrojení bez politických záruk. Hnutí požaduje, aby případné složení zbraní bylo spojeno s úplným stažením izraelských jednotek z Pásma Gazy a s jasným vymezením budoucí palestinské správy. Součástí navrhovaného řešení má být také vytvoření nové palestinské bezpečnostní síly a zapojení mezinárodních jednotek, které by pomáhaly udržovat pořádek a dohlížely na přechodné období. Tyto síly by měly spolupracovat s technokratickou správou Gazy a pomoci zabránit obnovení ozbrojené moci Hamásu nebo dalších militantních skupin. Američtí představitelé zároveň uvedli, že významnou roli v budoucím uspořádání by mohla sehrát Palestinská samospráva. Ta však podle Washingtonu musí nejprve prokázat, že dokáže efektivně spravovat území, zajišťovat bezpečnost a provádět reformy. Teprve poté by mohla získat větší odpovědnost při případné správě Pásma Gazy. Americký prezident Donald Trump podle představitelů své administrativy očekává, že Izrael nebude bránit realizaci navrženého plánu. Washington zároveň zdůrazňuje, že jeho cílem je vytvořit podmínky, které zabrání návratu Hamásu k plné vojenské moci a umožní dlouhodobou obnovu Gazy. Budoucnost plánu však zůstává nejistá. Největšími překážkami jsou otázka skutečného odzbrojení Hamásu, podoba nové palestinské správy, rozsah pravomocí mezinárodních jednotek a role Izraele v bezpečnostním uspořádání po skončení bojů. Úspěch celého procesu bude záviset především na tom, zda se podaří najít kompromis mezi izraelským požadavkem na úplné odstranění vojenských schopností Hamásu a palestinskými požadavky na politickou budoucnost a ukončení izraelské vojenské přítomnosti v Pásmu Gazy.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) zveřejnila záběry rozsáhlé demolice tunelového komplexu Hizballáhu pod hřebenem Beaufort v jižním Libanonu. Podle armády před samotným odstřelem několik týdnů zajišťovala a prohledávala podzemní prostory, zatímco nadále monitoruje další rozsáhlou síť tunelů pod vrchem Talat Alí al-Táhir, kde se údajně stále nacházejí desítky bojovníků Hizballáhu.
Podle izraelské armády bylo při operaci zničeno několik kilometrů víceúrovňových tunelů včetně velitelského stanoviště jednotky Badr. K odstřelu bylo údajně použito přibližně 700 tun výbušnin, což z něj činí jednu z nejsilnějších řízených demolic v oblasti Beaufortu za poslední roky.
Exploze zasáhly nejméně šest podzemních objektů severně i jižně od hradu Beaufort a v okolí obce Arnún. Vzniklo několik rozsáhlých kráterů, část hřebene se sesunula a tlaková vlna poškodila domy i rozbila okna v okolních obcích v okrese Mardžajúún. Prach a suť zasáhly také obec Dajr Mímás. Libanonské Geofyzikální centrum uvedlo, že exploze vyvolaly seizmické otřesy odpovídající zemětřesení o síle 3,8 stupně.
Izraelská armáda zároveň zveřejnila mapu a záběry z nitra údajného tunelového komplexu Hizballáhu pod Beaufortem. Současně izraelské dělostřelectvo ostřelovalo oblast Talat Alí al-Táhir zápalnou a osvětlovací municí. Po útocích v lokalitě vypukly požáry, přičemž na zveřejněných záběrech je zachycen okamžik shozu zápalné munice i následky rozsáhlé demolice.
Irák / Írán: Írán v noci provedl další sérii dronových útoků proti základnám íránských kurdských opozičních skupin v iráckém Kurdistánu. Zásahy byly potvrzeny v provinciích Arbíl a Sulajmáníja, přičemž po útocích byly zaznamenány sekundární exploze. Podle dostupných informací zasáhly dva bezpilotní letouny základnu Demokratické strany íránského Kurdistánu (PDKI) ve městě Kója východně od Arbílu. Jednalo se již o čtvrtý útok na tuto základnu během tohoto týdne. Další dron zaútočil na základnu organizace Khabat u města Topzawa severně od Arbílu. Na zveřejněných záběrech jsou vidět kurdské bezpečnostní síly, které se pokoušely sestřelit přilétající drony palbou z ručních zbraní.
Somálsko/Keňa: Džihádistická skupina Aš-Šabáb podnikla další útok na základnu keňských ozbrojených sil v okrese Wajir na území, které skupina označuje za somálské a „okupované“ Keňou. Současně zaútočili její bojovníci také na kontrolní stanoviště provládních domobranců u města Baidoa v regionu Bay. Při útoku byli podle dostupných informací zabiti nejméně dva příslušníci domobrany a další dva utrpěli zranění. Útočníci navíc ukořistili dva útočné pušky a zásobu munice.
Mali: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že převzala kontrolu nad velitelstvím domobrany Dozo jižně od města Niono v regionu Ségou.
Malijské ozbrojené síly zároveň oficiálně převzaly nové úderné bezpilotní letouny Bayraktar AKINCI na základně v Sévaré. Přesné datum jejich dodání nebylo zveřejněno, podle dostupných informací však na začátku července na základně přistál transportní letoun. Na zveřejněných fotografiích byly navíc rozmazány obličeje některých vojáků. Mali tak posílilo svůj arzenál úderných dronů, které díky dlouhé době letu a pokročilým průzkumným schopnostem představují významnou podporu v boji proti povstalcům. Přesto však nemohou plně nahradit pilotované bojové letouny, které unesou výrazně větší bojovou zátěž a dokážou zasáhnout cíl mnohem rychleji. Význam pilotovaného letectva však v posledních letech oslabil. Letouny Super Tucano i Su-25 utrpěly ztráty při nehodách a bojových operacích – první Su-25 havaroval krátce po dodání v říjnu 2022, druhý byl podle dostupných informací sestřelen během bojů na severu země v září 2023. Malijské letectvo se proto stále více spoléhá na bezpilotní prostředky.
Dnešní Třešnička™ bude o gerontodemenci globálních i miniglobálních lídrů. Když Donald Trump před časem zjistil, že Španělsko je třeba potrestat cly a politickým kartáčem, náš Andy předvedl typickou československou schopnost: když oni, tak my taky, jen o rok později, bez souvislosti a pokud možno zbytečně. Po migračním náporu na Ceutu tak okamžitě hlásí, že se má Španělsku zavřít Schengen. Ne posílit hranici, neposlat Frontex, nepomoci Madridu zvládnout desítky tisíc lidí, ale prostě odstřihnout stát o téměř padesáti milionech obyvatel od volného pohybu, protože když starý muž najde jednoduché řešení, není radno mu komplikovat den realitou. Vzniká nám tak nový transatlantický systém včasného varování; kdy Trump něco plácne, o pár měsíců později to zachytí Bába a vydá za vlastní státnickou doktrínu. Škoda jen, že Španělsko není nějaká bezvýznamná plážová kolonie, ale jeden z potravinových motorů Evropy. Rajčata, papriky, citrusy, olivový olej a další věci, které se nedají nahradit tiskovou konferencí ani další lány agrobaronovy řepky. V moderním evropském socialis-kapitalismu se totiž můžeme hádat o Schengen, cla i migranty, ale řepkou se pořád nenajíme. Až Andy uzavře Španělsko, možná konečně zjistí, že česká soběstačnost chutná po biopalivu.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
