(3 959 slov, doba čtení 21 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 25. srpna, od 18:00 dne 24. srpna, Rusko zaútočilo na Ukrajinu jednou balistickou raketou Iskander-M vypuštěnou z Rostovské oblasti, jednou protiradiolokační střelou Ch-31P z Brjanské oblasti a 150 útočnými bezpilotními prostředky typu Šáhed, včetně proudových variant, dále prostředky Gerbera a imitátory dronů Parodija ze směrů Orel a Primorsko-Achtarsk v Rusku, z okupovaného Doněcku a z Hvardijského na okupovaném Krymu. Podle předběžných údajů bylo k 09:00 na severu, jihu a východě země sestřeleno nebo potlačeno 124 bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších typů; sestřelení ani potlačení obou raket Vzdušné síly Ukrajiny neoznámily. Zásahy ruských prostředků vzdušného napadení byly zaznamenány na 17 místech a trosky sestřelených cílů dopadly na dalších 7 místech.
V Charkově raketový úder zasáhl průmyslovou zónu Osnovjanského rajónu a jeden člověk zahynul, zatímco v Kyjevě trosky bezpilotního prostředku poškodily 16podlažní obytný dům v Holosijivském rajónu. V Oděské oblasti zasáhl Šáhed mezinárodní silniční hraniční přechod Vynohradivka na hranici s Moldavskem, poškodil jeho infrastrukturu a způsobil požár, po němž byl provoz přechodu dočasně zastaven.
Během noci provedly ukrajinské bezpilotní prostředky rozsáhlý útok proti území Ruska, okupovanému Krymu a prostoru nad Azovským a Černým mořem. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana zachytila a zničila celkem 148 vzdušných cílů nad Bělgorodskou, Brjanskou, Voroněžskou, Kurskou, Lipeckou a Rostovskou oblastí, Krasnodarským krajem, okupovaným Krymem a nad Azovským a Černým mořem. V Krasnodarském kraji byl potvrzen zásah Afipské rafinerie, kde vypukl požár. V Rostovské oblasti byl během útoku zasažen také Novoshachtinský ropný závod, který následně dočasně přerušil provoz. Ukrajinský generální štáb současně potvrdil poškození stíhacího letounu MiG-29 na vojenském letišti Millerovo v Rostovské oblasti a během úderů 24. srpna a noci na 25. srpna zásahy specializovaného komplexu radioelektronického boje Peresvet-M v okupovaném Luhansku, stanice pro potlačování satelitního spojení Starlink v Myrném na okupovaném Krymu, skladu paliv, maziv a munice v okupovaném Berďansku a skladů materiálně-technického zabezpečení v okupovaném Prymorsku.
Na severoslobodském a kurském směru zaznamenal ukrajinský generální štáb osm bojových střetů, o dva více než 23. srpna. Ruské síly zde provedly 74 dělostřeleckých útoků, z toho sedm salvovými raketomety, a jeden letecký úder dvěma naváděnými pumami. Ostřelování zasáhlo především Tovstodubove, Bačivsk, Koreňok, Ryživku, Seredynu-Budu a další obce Sumské oblasti. V Černihivské oblasti byly ostřelovány Janžulivka, Bohdanove a Kljusy.
Během 24. srpna zaznamenal ukrajinský generální štáb 209 bojových střetů. O den dříve jich hlásil 231, takže celková intenzita poklesla o 22 střetů, přibližně o 9,5 procenta. Ruské síly provedly dva raketové údery třemi raketami, 80 leteckých úderů a použily 234 naváděných pum. Nasadily 9 641 jednorázových útočných dronů a provedly 3 203 dělostřeleckých či minometných útoků, z toho 83 salvovými raketomety. Proti předchozímu dni klesl počet leteckých úderů z 95 na 80, pum z 299 na 234 a dronů z 10 747 na 9 641. Počet ostřelování naopak vzrostl z 3 110 na 3 203 a útoků raketomety z 29 na 83.
Ukrajinské letectvo, raketové vojsko a dělostřelectvo podle generálního štábu zasáhly jedenáct soustředění ruských sil, pět dělostřeleckých systémů, jedno velitelské stanoviště bezpilotních prostředků a jeden další důležitý objekt. Jde tedy o osmnáct jednotlivě vykázaných cílů nebo cílových prostorů.
Kontrola dostupných mapových aktualizací a geolokací neprokázala, že by během 24. srpna vznikl nový, souvislý a udržitelný ruský nebo ukrajinský územní zisk. Objevila se hlášení o menších ruských skupinách u Mykolajivky, Matjaševe a Krasnopodillji, ta však odpovídají možné infiltraci či rozšíření šedé zóny, nikoli potvrzenému obsazení obcí.
Charkovská situace: Na jihoslobodském směru podnikly ruské síly jedenáct útoků proti Kozačí Lopani, Hoptivce, Starycji, Radkivce a Zarubynce. O den dříve zde bylo hlášeno devět útoků. Přes mírné zvýšení intenzity nebyl u Vovčansku ani na ostatních úsecích charkovského pohraničí potvrzen nový souvislý postup.
Ráno zasáhl ruský raketomet Tornado-S Izjum. Raketa dopadla poblíž obytných domů, zabila šestačtyřicetiletého muže a zranila devět lidí včetně třináctileté dívky. Poškozeno bylo nejméně deset soukromých domů a elektrické vedení.
Severovýchodní fronta: Na kupjanském směru byl zaznamenán jediný ruský útok vedený směrem ke Kurylivce. Proti šestnácti útokům z předchozího dne jde o nejvýraznější mezidenní pokles na celé frontě.
Na limanském směru zůstala intenzita beze změny na čtrnácti útocích. Bojovalo se u Lymanu, Novoselivky, Dibrovy a Drobyševa a ve směru na Olhivku.
Na slovjanském směru počet útoků vzrostl z osmi na deset. Ruské jednotky útočily u Kryvé Luky, Zakitného, Dibrovy a Riznykivky a směrem k Raj-Oleksandrivce a Mykolajivce.
Severně od Lymanu provádějí ukrajinské ozbrojené složky sérii protiofenziv. Výsledky zatím nejsou ověřitelné, ale podle předběžných informací se jedná o značný úspěch, který za cenu relativně malých ztrát ukrajinských ozbrojených sil způsobil okupantům značné problémy.
Geolokované video ruského dělostřeleckého ostřelování Lymanu naznačuje ukrajinskou kontrolu tohoto důležitého města. Okupanti se do něj nadále snaží infiltrovat skupinky vojáků, zdá se však, že nejsou příliš úspěšní.
Ukrajinský voják vystupující pod přezdívkou Mučnoj tvrdil, že menší ruské skupiny pronikly do prostoru Slovjanské tepelné elektrárny a k Mykolajivce. Přítomnost jednotlivých skupin v prostoru elektrárny proto hodnotíme pouze jako možnou infiltraci a rozšíření šedé zóny, nikoli jako důkaz souvislé ruské kontroly.
Ukrajinský generální štáb 24. srpna rovněž oznámil zásahy skladů materiálně-technického zabezpečení ve Stepném a Chrustalném v okupované části Luhanské oblasti.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru generální štáb nezaznamenal žádnou ruskou útočnou akci, zatímco 23. srpna hlásil jeden útok. U Časiv Jaru, Bachmutu ani na přístupech ke Kramatorsku nebyla potvrzena změna linie.
Doněcká fronta: Na kosťantynivském směru podnikly ruské jednotky devatenáct útoků u Kosťantynivky, Ivanopillji, Illinivky, Novoselivky a Hruzkeho a směrem k Vilnému a Kučeriv Jaru. Oproti 35 útokům z předchozího dne jde o pokles o šestnáct.
Pokrovský směr byl s 22 útoky nejaktivnějším úsekem fronty. Předchozí den zde bylo hlášeno dvacet útoků. Ruské síly útočily u Rodynského, Myrného, Kotlyného, Udačného a Novomykolajivky a směrem k Novému Donbasu, Dobropillji, Vilnému, Novooleksandrivce, Serhijivce, Muravce a Novopavlivce. Na oleksandrivském směru vzrostl počet útoků z jednoho na čtyři. Boje probíhaly u Nového Záporoží, Andrijivky-Klevcového, Oleksandrohradu a Krasnohirskeho.
Podle jediného ukrajinského frontového zdroje se ruské skupiny uchytily poblíž Matjaševe a Krasnopodillji jižně od Dobropillji a rozšířily zde šedou zónu. Tvrzení nebylo do uzávěru potvrzeno nezávislou geolokací ani mapovou změnou. Nelze z něj proto vyvozovat obsazení obou obcí. Nejvýše může jít o izolovanou infiltraci, průzkumnou přítomnost nebo lokální konsolidaci dříve dosažených pozic.
V rámci vícedenní série ukrajinských úderů byl zasažen ruský velitelský bod ve Staromlynivce v okupované části Doněcké oblasti.
Jižní fronta: Na huljajpolském směru podnikly ruské síly devět útoků u Rizdvjanky, Rivného, Dolynky, Hirkeho, Danylivky a Lisného, o tři více než předchozí den.
Geolokované video ruského dělostřeleckého ostřelování Huljajpole ukazuje, že je tato vesnice opět pod kontrolou obránců, nikoli zemí nikoho.
Na orichivském směru byly stejně jako 23. srpna zaznamenány dva útoky, oba u Novojakovlivky. Spolehlivé informace o novém souvislém postupu nebyly zveřejněny.
Ukrajinská strana oznámila zásah skladu materiálně-technického zabezpečení poblíž Viktorivky v okupované části Záporožské oblasti.
Chersonská fronta: Na podněperském směru nebyla 24. srpna zaznamenána žádná ruská útočná akce, stejně jako předchozí den. Změna kontroly na levém břehu Dněpru ani na ostrovech nebyla potvrzena.
Ukrajinské síly oznámily zásah ruského velitelského bodu ve Strilkovém v okupované části Chersonské oblasti.
Krym: Ukrajinská strana potvrdila zásah ruského radiolokátoru ST-68 u Rozdolného na okupovaném Krymu. Radar slouží k vyhledávání a sledování vzdušných cílů včetně nízko letících prostředků.
Z okupovaného Krymu byly během ruského nočního útoku odpáleny dvě střely Oniks a část bezpilotních prostředků odstartovala z prostoru Hvardijského. Robert Brovdi současně tvrdil, že ukrajinské síly zasáhly tanker a nákladní loď v Černém moři.
Volodymyr Zelenskyj 25. srpna oznámil, že Ukrajina již podle jeho vyjádření obdržela blíže neurčené množství střel pro systémy Patriot a dalších řízených střel z rodiny AIM, současně získala příslib několika francouzských systémů Crotale včetně munice. Zelenskyj neuvedl, které státy jednotlivé dodávky poskytly ani zda v případě střel pro systémy Patriot jde o typy PAC-2, PAC-3 CRI, nebo PAC-3 MSE. Součástí posledních dohod jsou také obranné balíky Litvy a Finska, švédské financování výroby ukrajinských bezpilotních prostředků, německá energetická pomoc a dohoda s Norskem v oblasti dronů. Norsko podle Zelenského navíc potvrdilo přibližně devět miliard eur na financování podpory Ukrajiny pro rok 2027.
Volodymyr Zelenskyj nově zveřejnil konkrétnější podobu návrhů připravovaných společně se Spojenými státy a evropskými partnery pro případné obnovení jednání s Ruskem. Jednostránkový dokument podle něj obsahuje návrh příměří, americkou myšlenku vytvoření zvláštní ekonomické zóny v části Donbasu spravované třetí stranou a samostatnou část věnovanou budoucí roli Evropské unie a NATO. Zelenskyj uvedl, že návrhy nejsou výhradně ukrajinské a vycházejí také z předchozích amerických jednání s Moskvou a Kyjevem. Ukrajinský prezident považuje období od summitu G20 ve Spojených státech v prosinci 2026 do léta 2027 za hlavní časové okno pro americké zprostředkování před zahájením kampaně před americkými prezidentskými volbami v roce 2028. Kreml 25. srpna zpochybnil především možnost správy ekonomické zóny třetí stranou a zopakoval, že Ruskem okupovaná ukrajinská území považuje za součást Ruska.
Francie se podle informací Euronews snaží omezit dobu, po kterou může Ukrajina využívat výjimku umožňující nakupovat zbraně a komponenty mimo Evropu z prostředků devadesátimiliardového programu Ukraine Support Loan. Z celkového úvěru je 60 miliard eur určeno na vojenskou podporu a základní pravidlo stanovuje, že podíl komponentů ze zemí mimo EU a Evropský hospodářský prostor nesmí u financovaného výrobku překročit 35 %. Evropská komise již Ukrajině schválila výjimku pro čínské komponenty bezpilotních prostředků a americké střely Patriot, protože odpovídající evropská výrobní kapacita v požadovaném množství nebo termínu není dostupná. Paříž požaduje, aby podobné výjimky byly pouze dočasné a aby evropské peníze postupně směřovaly především k evropským výrobcům. Devět evropských států včetně Německa, Polska, Nizozemska, Dánska, Finska a pobaltských zemí naopak v červenci vyzvalo Evropskou komisi k maximální flexibilitě při ukrajinských nákupech podle aktuálních bojových potřeb.
Německé vyšetřování pokusu o sabotáž na letišti Lipsko/Halle odhalilo další bezpilotní prostředek a pravděpodobnou výbušninu související s incidentem ze začátku srpna. Podle německých médií byl třetí dron nalezen západně od letiště a poblíž něj vyšetřovatelé zajistili přibližně 50 gramů látky, kterou považují za vojenskou trhavinu hexogen. Policie také nalezla anténu a elektronické komponenty připevněné ke stromu, které mohly sloužit k řízení některého z prostředků. Letiště Lipsko/Halle představuje významný logistický uzel využívaný Bundeswehrem, dalšími státy NATO a ukrajinskou společností Antonov Airlines; první dron s výbušninou byl nalezen poblíž ukrajinského nákladního letounu. Kancléř Friedrich Merz uvedl, že vláda očekává brzké zveřejnění informací o původci operace, německé úřady však Rusko za konkrétní útok zatím oficiálně neobvinily.
Finský prezident Alexander Stubb během návštěvy Kyjeva podpořil další rozšiřování ukrajinských schopností provádět dálkové údery proti cílům na území Ruska. Stubb argumentoval tím, že zvyšování ekonomických a vojenských nákladů války pro Moskvu představuje legitimní součást ukrajinské obranné strategie, a podpořil další pomoc partnerů s rozvojem těchto schopností. Kreml na jeho výroky 25. srpna reagoval mimořádně ostře a mluvčí Dmitrij Peskov označil Stubba společně s britským premiérem Andym Burnhamem za představitele údajné „strany války“. Finský prezident po návratu z Ukrajiny současně označil podporu Kyjeva za jednu z hlavních priorit finské zahraniční a bezpečnostní politiky a zdůraznil potřebu dalšího posilování evropské části NATO.
Ruská rétorika vůči Velké Británii se po rozhodnutí Londýna podpořit ukrajinskou výrobu dálkových zbraní posunula k otevřenému naznačování možných sabotážních operací přímo na britském území. Bývalý ruský náměstek ministra zahraničí Andrej Fjodorov, kterého britská média označují za poradce Kremlu, uvedl, že závody vyrábějící bezpilotní prostředky pro Ukrajinu by mohly být napadeny „neznámými zdroji“. Fjodorov hovořil také o možnosti kybernetických útoků a nevyloučil blíže nespecifikovanou „polovojenskou“ reakci, současně však zdůraznil, že by formálně nemuselo jít o akci ruského státu.
Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov v rozhovoru zveřejněném 25. srpna varoval, že Ukrajina podle jeho názoru postupně ztrácí strategickou iniciativu a má pouze několik měsíců na zásadní změny ve způsobu vedení války. Za klíčové označil masové zavádění autonomních bezpilotních prostředků řízených umělou inteligencí, levných prostředků protivzdušné obrany proti ruským útočným dronům a raketám a rozvoj vlastních balistických zbraní. Tvrdí, že ukrajinský obranný sektor již disponuje řadou potřebných technologií, problém však podle něj představuje nedostatečné propojení vývoje, výroby a operačního nasazení do jednotné strategie. Fedorov rovněž uvedl, že ukrajinské údery proti ruské palivové a vojenské logistice vytvořily pouze dočasné operační okno, než Rusko přizpůsobí obranu a logistiku.
Není pravdou, že by se ruská vláda nezabývala osudem společností, které utrpěly v důsledku dálkových ukrajinských útoků; péče Kremlu má ale poněkud osobitý charakter. Vladimir Putin vydal dekret, podle kterého má být majetek společností, které se staly cílem ukrajinských dálkových útoků nebo by se jejich cílem mohly stát, převzat státem do dočasné správy.
Dekret se má týkat pouze strategicky důležitých (a tedy i hodnotných) objektů. Za takový je ale možné v Rusku prohlásit jakoukoli větší továrnu nebo jiný podnik; na podobném základě byly totiž prováděny konfiskace soukromého majetku i v předchozích letech. Pro každou takovouto konfiskaci byl ale potřeba na ruské poměry zdlouhavý soudní proces a teprve na základě výroku soudu bylo možné majetek převzít – nový dekret však tuto proceduru značně zjednodušuje a převádí ji ze soudního procesu na prosté administrativní rozhodnutí.
Dočasná správa tak může být uvalena nejen na objekty kritické infrastruktury, ale i na další společnosti, které buď nepodnikly, nebo v dostatečném předstihu nezačaly podnikat opatření omezující následky případných dronových útoků. Při dostatečně volném výkladu tohoto dekretu by tak bylo možné konfiskovat majetek například po zjištění, že v daném objektu nejsou dodržovány předpisy BOZP nebo požární bezpečnost.
Dočasnost převzetí kontroly nad soukromým majetkem také v dekretu není jakkoli omezena, což umožňuje převzetí na dostatečně dlouhou dobu, aby byl původní úkon promlčen; následně by bylo možné tento majetek věnovat nebo odprodat oligarchům věrným Kremlu. Vrácení majetku pak má být prováděno pouze na výslovný pokyn Vladimíra Putina.
O jakémkoli právním státu tak v případě současného Ruska přestává být řeč, a systém vlády se posunul zpět do imperiálního období, kdy mohl ruský vládce odebírat nebo přidělovat majetek šlechticům zcela podle své vůle.
Izrael: V Pásmu Gazy pokračují izraelské vojenské operace proti Hamásu. Včera večer byl při útoku izraelského bezpilotního letounu v oblasti mešity al-Albání v Chán Júnisu zabit Razak Abú Šahmá, velitel vojenského křídla Hamásu. Izraelská armáda (IDF) následně upřesnila informace o dalších pěti úderech, které v Pásmu Gazy provedla společně s izraelskou bezpečnostní službou Šin Bet. Útokům podle ní předcházelo varování obyvatel a výzva k evakuaci. Cílem bylo pět skladů zbraní a jedno odpalovací stanoviště Hamásu. Podle IDF se ve skladech nacházely rakety, zbraně, výbušniny, granáty a další vojenské vybavení určené k útokům proti izraelským jednotkám. Izraelská armáda zároveň uvedla, že některé ze zasažených objektů byly vybudovány uvnitř mešit nebo v blízkosti humanitární infrastruktury, kterou měl Hamás podle izraelských tvrzení využívat k ukrývání vojenského materiálu.
Izraelská policie při cílené protidrogové operaci u vjezdu do Haify zabavila stovky tablet extáze a více než šest kilogramů hašiše, které podle policie pravděpodobně měly být určeny k dalšímu prodeji. Policisté při kontrole zastavili podezřelé vozidlo, v němž drogy objevili, a následně zadrželi tři obyvatele jižního Izraele podezřelé z účasti na případu. Všichni tři byli předvedeni před soud, který jejich vazbu prodloužil do neděle 30. srpna. Policie zároveň uvedla, že bude pokračovat v zásazích proti osobám zapojeným do obchodu s drogami s cílem zabránit jejich distribuci a chránit veřejnost. Přesné datum operace nebylo zveřejněno.
Izraelský ministr obrany Jisra’el Katz při dnešní návštěvě jižní Sýrie znovu potvrdil, že izraelská armáda neopustí bezpečnostní nárazníkové pásmo ani pozice na hoře Hermon, dokud podle Izraele bude přetrvávat hrozba ze strany džihádistických skupin. Kac uvedl, že Izrael tím vysílá jasný signál syrskému prezidentovi: izraelská armáda podle něj zůstane v oblasti, aby chránila izraelské obce a hranici. Zároveň dodal, že Izrael zasáhl proti snahám Turecka upevnit svou přítomnost v Sýrii, které podle něj ohrožovaly izraelské bezpečnostní zájmy. Reagoval tak na nedávný izraelský útok na syrskou leteckou základnu. Katz zároveň zdůraznil, že Izrael bude v tomto postoji pokračovat i nadále.
Libanon: Spojené státy se připravují na návrat diplomatů do svých ambasád na Blízkém východě, které byly během války s Íránem evakuovány. Tento krok naznačuje, že Washington v současnosti neočekává obnovení rozsáhlých bojů, přestože bezpečnostní situace v regionu zůstává napjatá. Jako první se mají diplomaté vrátit na americké velvyslanectví v Libanonu, zpočátku však v počtu odpovídajícím přibližně 85 % běžného stavu. Následně se očekává obnovení plného počtu pracovníků také na diplomatických misích v Izraeli, Jordánsku a Ománu. K návratu dochází navzdory tomu, že jednání mezi USA a Íránem se dostala do slepé uličky a šedesátidenní příměří minulý týden vypršelo.
Na jihu Libanonu byly během dneška hlášeny izraelské exploze v obci al-Mansúrí a dělostřelecké ostřelování obce Baní Hajján. I přes pokračující incidenty tak Washington podle všeho hodnotí riziko rozsáhlého obnovení konfliktu jako omezené.
Sýrie: Americké ministerstvo financí zrušilo sankce vůči saúdskoarabskému salafistickému kazateli Abdalláhu al-Muhajsínímu, který pochází z provincie al-Kásim. Spojené státy jej na sankční seznam zařadily v roce 2016 kvůli údajnému poskytování finanční a ideologické podpory organizaci Džabhat an-Nusra, později známé jako Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Zrušení sankcí přichází v době širší revize americké politiky vůči Sýrii. Washington 24. srpna zároveň vyřadil Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus a HTS ze seznamu teroristických organizací.
Vývoj v Sýrii současně doprovází pokračující snaha nových úřadů o potlačení obchodu s drogami. Syrský úřad pro boj proti drogám oznámil zabavení téměř 197 000 tablet Captagonu, které byly ukryty v dutých částech úklidových nástrojů a připraveny k pašování do sousední země. Podle úřadu zásilku odhalilo operativní sledování pašerácké sítě. Vyšetřování nyní pokračuje s cílem identifikovat a zadržet všechny osoby zapojené do pašování. Jde o další z řady podobných zásahů. V předchozím případě syrské úřady překazily pokus o pašování 70 kilogramů hašiše a 45 000 tablet Captagonu do Jordánska pomocí balonů v oblasti provincie Suvajdá. Zásahy jsou součástí širší celostátní kampaně proti drogám, kterou syrské úřady zahájily 26. června. Podle ministerstva vnitra bylo od jejího začátku zlikvidováno 17 laboratoří na výrobu Captagonu, zabaveno 20 skladů a rozbito 90 pašeráckých sítí. Syrské úřady zároveň tvrdí, že významná část dřívější výroby a pašování drog byla spojena s režimem Bašára Asada, který měl podle jejich tvrzení podporovat výrobu Captagonu a jeho distribuci v Sýrii i okolních zemích.
Souběžně s bezpečnostními opatřeními dochází k prohlubování spolupráce mezi Sýrií a sousedním Libanonem. Libanon vydal Sýrii bývalého generálmajora Adila Ísu, někdejšího velitele 17. divize syrské armády. Jde o první podobnou extradici od pádu režimu Bašára Asada v roce 2024. Sedmašedesátiletý Ísa čelí v Sýrii závažným obviněním včetně úmyslného zabití, podílu na vraždách, mučení s následkem smrti a podněcování občanského a sektářského konfliktu. Všechna obvinění odmítá. Ísa byl zadržen 8. srpna poté, co navštívil syrské velvyslanectví v Bejrútu. Libanonské úřady následně zjistily, že je v Sýrii hledaný. K jeho vydání došlo na základě bilaterální dohody o právní spolupráci z roku 1951. Obě země zároveň pokračují v jednáních o předávání vězňů a dalších hledaných osob. Sýrie již dříve předala Libanonu seznam více než 200 bývalých vysokých důstojníků, které hledá v souvislosti s jejich působením za předchozího režimu.
Bezpečnostní situace v zemi zároveň zůstává jedním z hlavních témat izraelské politiky. Izraelský ministr obrany Jisra’el Katz uvedl, že izraelská armáda neopustí horu Hermon ani bezpečnostní nárazníkové pásmo na jihu Sýrie, dokud bude podle Izraele přetrvávat hrozba ze strany džihádistických skupin. Přítomnost izraelských vojáků na Hermonu označil za přímý vzkaz syrskému prezidentovi Ahmadu aš-Šarovi, že Izrael hodlá i nadále chránit své hranice a komunity. Katz zároveň uvedl, že Izrael odmítá také snahy Turecka o upevnění svého vojenského a politického vlivu v Sýrii, které považuje za potenciální bezpečnostní hrozbu.
Na vývoj v Sýrii reaguje také Ukrajina. Její ministr zahraničí Andrij Sybiha přivítal rozhodnutí Spojených států vyřadit Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus. Podle něj Kyjev podporuje novou syrskou vládu i syrský lid po pádu Asadova režimu a chce přispět k obnově země, stabilitě, míru a jejímu dalšímu rozvoji.
Jemen: V Jemenu pokračují střety mezi hnutím Ansaralláh (Húsíové) a silami napojenými na mezinárodně uznávanou vládu. V pondělí Ansaralláh ostřeloval dělostřelectvem pozice 2. brigády Zaraník Jemenských národních odporových sil v oblasti Džabal Dubás v provincii Hudajda, kterou kontrolují vládní jednotky. K dalším střetům došlo severovýchodně od města Taíz, kde se střetly síly Ansaralláhu s jednotkami Prezidentské rady vedení (PLC). Během bojů byly na oblast Makbana západně od Taízu odpáleny také rakety typu Kaťuša, jejichž zbytky byly následně nalezeny na místě.
Na pokračující boje reagují také jemenské vládní síly, které zveřejnily nové videozáznamy úderů bezpilotních letounů proti shromážděním a vojenským pozicím Húsíů. Situace tak zůstává napjatá na několika frontách, především v okolí Taízu a v provincii Hudajda.
Libye: V Libyi pokračuje posilování spolupráce s Tureckem i rozvoj energetického sektoru. Šéf generálního štábu libyjských ozbrojených sil Saláh ad-Dín an-Namrúš včera přijal vedoucího turecké mise v Libyi Mustafu Koşana, který bude v blízké době převelen na jinou pozici. Namrúš mu poděkoval za jeho přínos k rozvoji výcvikových programů a posilování vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi.
Vedle bezpečnostní spolupráce se Libye zaměřuje také na rozvoj svých ropných zdrojů. Předseda Libyjské národní ropné korporace (NOC) Masúd Sulajmán oznámil podpis dohody o dělení produkce se společností Chevron, která navazuje na výsledky licenčního kola z roku 2025. Dohoda představuje významný krok k průzkumu a rozvoji libyjských energetických zdrojů. Sulajmán zároveň v Tripolisu jednal s Jeremym Bërndtem o výběru specializované mezinárodní poradenské společnosti, která by měla dohlížet na rozpočet NOC. Tyto kroky mají přispět k větší transparentnosti hospodaření a zároveň podpořit další rozvoj libyjského ropného sektoru.
Burkina Faso: V Burkině Faso islamistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedla, že při včerejších útocích na několik pozic armády v zemi zabila 12 vojáků. K útokům mělo dojít v provinciích Bam, Dédougou, Soum a Loroum. Skupina zároveň tvrdí, že se zmocnila zbraní a dalšího vojenského vybavení. Tato tvrzení nebyla nezávisle ověřena.
Somálsko: V Somálsku a v příhraničních oblastech Keni pokračuje zvýšená aktivita islamistické skupiny Aš-Šabáb, napojené na al-Káidu. Skupina zveřejnila nové video zachycující útok na somálské speciální jednotky vycvičené s podporou USA na okraji města Bajdabo v provincii Bay na jihu země. Ve stejné oblasti Aš-Šabáb nedávno přepadl také příslušníky somálské armády v Góf Gadúd. Podle dostupných informací při útoku několik vojáků zabil a zmocnil se jejich výzbroje, včetně útočných pušek Type 56 a Type 56-1.
Napětí se zároveň zvyšuje podél somálsko-keňské hranice. V noci Aš-Šabáb zaútočil na pozici keňských obranných sil (KDF) v oblasti Konton v okrese Wajir. Z místa byla hlášena intenzivní střelba a následné boje, informace o případných ztrátách však zatím nejsou k dispozici. Aktivita skupiny v posledních týdnech výrazně vzrostla zejména v severovýchodní Keni, především v okresech Wajir, Mandera a Garissa. Aš-Šabáb zde opakovaně útočí na hlídky, základny a vozidla bezpečnostních složek, což zvyšuje bezpečnostní rizika v oblasti podél hranice se Somálskem.
Pákistán: V Pákistánu zakázaná islamistická skupina Tehrík-e-Tálibán Pákistán (TTP) oznámila, že v oblasti Tadžori v okrese Lakki Marwat sestřelila bezpilotní letoun, který podle jejího tvrzení patřil pákistánským bezpečnostním složkám. Informaci o incidentu se zatím nepodařilo nezávisle ověřit.
Dnešní Třešnička™ bude o kouzelné české vojenské matematice. Když se ukáže, že nějaké číslo je těžko dosažitelné, zvýšíme ho. Dosavadní koncepce chtěla mít v roce 2030 deset tisíc aktivních záložníků. Máme jich něco přes pět tisíc, takže nová koncepce stanoví cíl patnáct tisíc. Výborně. Kdybychom takhle řešili skok vysoký, člověku, který nedoskočí dva metry, jednoduše nastavíme laťku na tři a slavnostně oznámíme zvýšení ambicí. K tomu chceme 32 tisíc profesionálů, další střední brigádu pro NATO, silnější protivzdušnou obranu, Teritoriální síly, Host Nation Support, drony už od čet a rot, nové velení, digitalizaci a samozřejmě modernizaci techniky. Všechno správně. Všechno potřebujeme. Jen existuje taková protivná fyzikální veličina jménem realita, která se na rozdíl od PowerPointu nedá zvětšit tažením za roh tabulky. Nábor se letos konečně rozjel velmi dobře a to je skvělá zpráva, ale z pěti tisíc záložníků neuděláte patnáct tisíc tím, že číslo v koncepci přepíšete tučnějším fontem. Zvlášť když pořád nevíme, kolik peněz bude mít armáda za několik let, přestože právě na tom stojí skoro všechno ostatní. Česká obrana tak získává velmi moderní schopnost, kterou nám může závidět leckterý spojenec. Dokážeme vytvořit celou brigádu, pět tisíc záložníků a několik systémů PVO, aniž bychom kohokoli naverbovali nebo cokoli koupili. Stačí otevřít Word. Na papíře už jsme skoro regionální velmoc. Teď už jen ta drobnost s realitou. Ačkoliv my na valka.online ctíme zásadu, že pero je mocnější než meč.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
