Osmanští vojáci v Palestině roku 1917. Všichni tři příslušníci 79. pěšího pluku jsou vyznamenáni německým železným křížem druhé třídy. Zajímavostí je, že vojáci, mimo praporečníka (Sanjakdar), na sobě mají německé blůzy M1907/1910 a také, že na zástavě jsou verše z Koránu.
Tento speciální prapor byl pluku propůjčen za mimořádné výkony v obraně sinajsko-palestinské fronty. Tradice nošení zástav s citacemi islámské svaté knihy sahá až do dob založení Osmanské říše v roce 1299.
Na počátku první světové války se Osmanská říše mohla přiklonit na kteroukoli stranu. Když však Británie zabavila nové válečné lodě, které Britové pro Osmanskou říši právě postavili, přiklonil se Mehmet V. na stranu Německa a vyhlásil roku 1914 válku Dohodě.
Dohoda postupně otevřela několik front: na Kavkaze, v Palestině a v Mezopotámii, kde se k britským vojskům přidávali arabští nacionalisté. V bitvě o Gallipoli Osmané ubránili strategicky důležitý Dardanelský průliv. Osmanská říše se ale rychle vyčerpala, zemi zachvátil hladomor a ve válce pokračovala jen díky německé podpoře. V druhé půlce roku 1918 se fronty začaly hroutit a Osmanská říše proto urychleně uzavřela 30. října 1918 příměří.
Nicméně válka byla doprovázena další arménskou genocidou, při které Osmanská říše vyvraždila mezi lety 1915 a 1918 přibližně 1,5 milionu Arménů. Arménská komunita v Turecku v důsledku genocidy fakticky zanikla.
Autor: /PH/
Editor: /JT/
Pokud se Vám článek líbil, můžete nás podpořit sledováním, sdílením nebo komentářem.
