O pár týdnů později bude zajat během bitvy o severokorejský Unsan.
Římskokatolický kněz českého původu Emil Kapaun se narodil 20. dubna 1916 ve městě Pilsen, v Kansasu. Ve čtyřiadvaceti byl vysvěcen na kněze a v roce 1944 vstoupil do armády, kde sloužil jako vojenský kaplan. Po Druhé světové válce sloužil v Indii a Barmě. V roce 1948 se vrátil ke službě vojenského kaplana a o další dva roky později byl z Japonska povolán do Koreje.
Kapaun doprovázel vojáky do prvních linií a sloužil improvizované mše mezi zákopy. V srpnu 1950 byl za svou statečnost oceněn jedním z nejvyšších vyznamenání za chrabrost v boji; Bronzovou hvězdou.
S 1. jízdní divizí se probojoval z pusanského perimetru a dostal se až asi 80 kilometrů od čínské hranice. Avšak po překvapivém útoku Čínské lidové armády se jeho jednotka musela začít stahovat. On se nicméně rozhodl zůstat s asi osmi sty muži, kteří kryli ústup. Kapaun jim chtěl poskytnout morální podporu. Během bojů odvážně čelil nepřátelské palbě a dle záznamů zachránil na 40 vojáků před smrtí.
Emil odmítl opustit zraněné vojáky a padl tak do zajetí během čínské ofenzivy u Unsanu na severu Koreje. Podle svědectví přeživších se během následujícího pochodu smrti a pobytu v zajateckém táboře, kde byli spojenečtí vojáci vystaveni nelidskému zacházení, pro své druhy obětoval. Zemřel 23. května 1951 na následky podvýživy, úplavici a zápal plic. Posmrtně byl vyznamenán Distinguished Service Cross.
O výjimečnosti Kapaunovy osobnosti svědčí také to, že od roku 2011 probíhá ve Vatikánu proces jeho blahořečení. Kapaun by se tak mohl stát vůbec prvním blahoslaveným americkým vojákem. Dne 11. dubna 2013 jej americký prezident Barack Obama vyznamenal in memoriam nejvyšším americkým vojenským vyznamenáním, Medailí cti (Medal of Honor).
