(2 461 slov, doba čtení 13 minut)
Rusové dnes podnikli další masivní útok na ukrajinská města s využitím nejen dronů, ale také střel s plochou dráhou letu a balistických střel. Ukrajinské vzdušné síly hlásí útok 74 sebevražednými drony Šahed (z nich mělo být sestřeleno 47), 7 střelami s plochou dráhou letu (bez sestřelů), 4 střelami Kalibr-K (3 sestřeleny), 27 střelami Ch-101/Ch-55SM (23 sestřeleno), 4 střelami Ch-59/69 (4 sestřeleny) a jednou balistickou střelou Iskander-M nebo severokorejskou variantou KN-23 (bez sestřelu).
Ruská munice dnes dopadala na Kramatorsk (devět zraněných, z toho dvě děti) a do Dnipra. Ukrajinský web Kyiv Independent pak hlásí útoky na Lvovskou, Ivano-Frankivskou a Cheronskou oblast. Podle portálu zemřel jeden člověk v Dnipru, celkem bylo dalších šestnáct lidí zraněno.
Jen pro ilustraci, takto vypadá podle ruských kanálů situace na tom západě Ukrajiny, na kterém se nebojuje.
Ukrajinci v noci zaútočili na destilérii v Tambově ve stejnojmenné oblasti. Závod je znám výrobou nejen konzumního, ale také technického lihu, který je využíván v mnoha odvětvích, včetně toho vojenského. Geolokalizaci poskytl telegramový účet portálu Astra.
K velkému požáru došlo ve volgogradské rafinérii, ale podle telegramového účtu Supernova jde o nehodu, která nesouvisí s ukrajinskými útoky.
Neplecha v Rusku: Ruský kanál Dva Majora hlásí pokračující boje především na severozápadě a jihovýchodě ukrajinského průlomu. Konkrétně informuje o bojích na “přístupech” k Nikolajevce a Machnovce, což naznačuje, že střety neprobíhají přímo ve vesnicích, ale především před nimi. Obzvláště u Machnovky, která tvoří hlavní obrannou linii před Sudžou, je tato informace důležitá, protože by potvrzovala naše domněnky o vytlačení Rusů z prostoru vesnice. Považujeme však za důležité zmínit, že za posledních několik dní není z prostoru kolem Sudžy moc dostupných záběrů ani ověřitelných informací.
Ruské kanály hlásí postup směrem k Ruskému Porečnému, což ilustrují videozáběry ruského pěchotního útoku, který se Ukrajincům podařilo odrazit pomocí dělostřeleckého přepadu (geolokalizace, prostor je lépe čitelný na satelitních snímcích z 5. ledna).
Rusové ostřelují pomocí salvových raketometů prostor mezi Martynovkou a Michajlovkou, což ukazuje na setrvalou ukrajinskou přítomnost v těchto místech na frontě (geolokalizace).
Jurij Bodnar, příslušník ukrajinské 80. samostatné výsadkové brigády, která bojuje proti ruské armádě v Kurské oblasti, se pro Kyiv Post rozpovídal o střetech se severokorejskými vojáky. Podle něj jsou mnohem tvrdší, než byli například nechvalně proslulí Vagnerovci, žoldáci, kteří dobyli ukrajinský Bachmut. Severokorejci jsou podle Bodnara velmi dobře vycvičení v používání ručních palných zbraní a nemají vysoké nároky, čemuž je měla naučit desetiletá povinná vojenská služba, kterou musí v KLDR absolvovat každý muž. Zdá se, že Bodnar o nich mluví se zjevně zaslouženým respektem.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk se okupantům podařilo dobýt zpět střední část Kolsnykivky, kterou se ukrajinským ozbrojeným silám podařilo před měsícem osvobodit (geolokalizace).
Bachmutská fronta: V Časivu Jaru opustily ukrajinské síly sídliště Novyj a okupanti nyní drží prakticky celou jižní část města. Útoky ruských dronů na ukrajinské pozice na sídlišti Desjata ukazují, že se zde zatím fronta drží, což platí i pro severní část areálu závodu na výrobu žáruvzdorných cihel, na kterou ruské útočné skupiny nadále podnikají útoky. Situace ve městě se za posledních několik dnů značně zhoršila.
Ruský milbloger Radov teprve dnes opět zveřejnil mapy, které z ruského pohledu potvrzují ruský postup do závodu. To je zhruba o týden později, než jsme se tyto zprávy dozvěděli z ukrajinské strany.
Doněcká fronta: V Torecku zuří silné pouliční boje, situace se zde však příliš nezměnila. Ukrajinské zdroje píší, že sever města je země nikoho a ukrajinské ozbrojené složky nadále drží několik pozic na jihu města, což odpovídá situační mapě, kterou včera zveřejnily ruské kanály.
Ve směru na Pokrovsk podle Deepstate pronikli okupanti do Uspenivky, postoupili mezi Novooleksandrivkou a Naděždynku, zároveň postoupili v Jasenovém.
Dačne, vesnička, která v současné době tvoří hlavní překážku ruského postupu na západ od Kurachova, je velmi silně ostřelována a pravidelně na ukrajinské pozice v ní útočí i ruské drony.
Pod Kurachovým Rusové postupovali severně od Kosťantynopilského a v Jantarném, kde se jim včera podařilo vyvěsit ruskou vlajku přibližně v centrální části vesnice (geolokalizace).
Ve směru na Velykou Novosilku pokračují těžké boje v okolí vesnic Neskučné a Novyj Komar. Samotná Velyká Novosilka je pod neustálou palbou dělostřelectva i ruského frontového letectva.
Jižní fronta je dnes bez nových informací.
Chersonská fronta: Ruský dron přeletěl až do nechvalně proslulé Čornobajivky, kde utrpěly ruské okupační síly masivní ztráty při Chersonské protiofenzívě. Zde zasáhl a údajně zničil ukrajinský letoun. Faktem však je, že jde o zničený stroj, který je dlouhodobě vidět i na google mapách.
Diplomatické a politické události:
Bývalý předseda Evropské rady Donald Tusk v rozhovoru pro polská média uvedl, že Rusko plánovalo teroristické útoky na civilní letadla po celém světě. Oznámení učinil během středečního jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Varšavě, cituje jej server Novinky.cz. Tyto záměry měly údajně zahrnovat použití zbraní, které by ohrozily bezpečnost letectví, a měly za cíl destabilizovat globální bezpečnostní situaci. Tusk dále zmínil, že tyto plány byly součástí širší strategie Kremlu zaměřené na šíření chaosu a strachu, přičemž neopomenul zdůraznit, že ruské vedení systematicky využívá teroristických metod jako nástroje zahraniční politiky. Prozatím však chybí detailní informace a nezávislé potvrzení těchto tvrzení, která naznačují další eskalaci ruského agresivního přístupu vůči Západu.
NATO plánuje zahájit operaci „Baltic Sentry“, zaměřenou na ochranu klíčové podmořské infrastruktury v Baltském moři. Generální tajemník NATO Mark Rutte oznámil, že aliance nasadí fregaty, hlídková letadla a další prostředky k posílení bezpečnosti v regionu. I když v době míru nelze fyzicky zabránit přístupu plavidel, včetně ruské „stínové flotily“, k podmořské infrastruktuře, hlavním cílem operace je vytvořit podmínky pro odstrašení potenciálních pachatelů. NATO usiluje o to, aby každý útok na podmořskou infrastrukturu skončil rychlou identifikací a potrestáním viníků. Tím chce aliance vyslat jasný signál o své schopnosti chránit klíčové zájmy členských států a zajistit stabilitu v oblasti Baltského moře.
Německo se snaží zrychlit dodávky vozidel MRAP na Ukrajinu, které v roce 2024 probíhaly pomaleji, než bylo plánováno. Berlín slíbil dodat 400 vozidel FFG MRAP (licenční BATT UMG), víceúčelových obrněných vozidel 4×4, jež mohou plnit různé mise, od přepravy vojáků po zdravotnickou evakuaci. Do konce roku 2024 bylo plánováno dodat 200 kusů, ale kvůli administrativním a výrobním komplikacím se podařilo dodat pouze 103 vozidel. Zpoždění údajně způsobila nutnost získat americký souhlas pro export, jelikož vozidla vznikla na základě americké licence. Kritika v médiích a tlak na zrychlení vedly k navýšení dodávek v posledních šesti týdnech roku 2024. Nyní je otázkou, zda bude v roce 2025 možné udržet plánovaných 20 dodávek měsíčně.
Ukrajinské ozbrojené síly by mohly z Německa získat další kolová bojová vozidla na podvozku Boxer, jak naznačil generální ředitel KNDS Ralf Ketzel při předání první kolové houfnice RCH 155. Ukrajinský velvyslanec Oleksii Makeiev během slavnostního ceremoniálu v Kasselu uvedl, že po houfnici RCH 155 bude dalším bojovým vozidlem založeným na podvozku Boxer stroj s 30mm výzbrojí, což naznačuje dodávku kolových bojových vozidel pěchoty RCT30 Boxer. Bundeswehr plánuje pořízení 150 těchto vozidel pro své „Střední síly“, zatímco Nizozemí hodlá nakoupit 72 kusů. Na Ukrajinu bude podle seznamu německé federální vlády dodáno devět těchto vozidel, přičemž jejich role se může lišit – kromě tradičního nasazení jako bojového vozidla pěchoty mohou být využita také k ochraně kolových houfnic RCH 155 proti hrozbě dronů.
Spojené království oznámilo investici ve výši 162 milionů liber na zvýšení výroby lehkých víceúčelových protiletadlových raket Martlet (LMM) a na zajištění dodávky prvních 650 raket na Ukrajinu do konce roku 2025. Rakety Martlet, vyvinuté společností Thales, jsou lehké a všestranné střely s laserovým a infračerveným naváděním, navržené pro boj proti dronům, vrtulníkům a nízko letícím letadlům. Váží pouhých 13,5 kg, mají dosah až 6 km a jsou kompatibilní s vrtulníky, loděmi i pozemními systémy, což z nich činí ideální zbraň pro rychlou obranu.
Francouzská armáda plánuje na jaře 2025 nasazení kompletní brigády na východním křídle Evropy, v rámci cvičení NATO Dacian Spring 2025. Tento krok má být strategickým signálem vůči potenciálním protivníkům a demonstrovat schopnosti rychlé reakce. Na rumunskou půdu bude během 10 dnů rozmístěno několik tisíc vojáků, přibližně 50 tanků Leclerc, stovky vozidel pěchoty a desítky samohybných děl CAESAR. Brigáda Centaur, opírající se o zdroje 7. obrněné brigády, posílí současný prapor mise Aigle. V plánu je i nasazení letecké podskupiny armádního lehkého letectva (ALAT) a belgického praporu jako podpory. Operace je součástí širšího programu strategické signalizace, jak uvedl náčelník generálního štábu armády generál Pierre Schill.
Francie podle uniklých informací provedla na podzim 2024 tajné cvičení s kódovým označením „Perseus“, které simulovalo rozmístění francouzských jednotek na Ukrajině pro případ ruského průlomu z Běloruska. Scénář zahrnoval operace v okolí kyjevské řeky Dněpr a byl inspirován zkušenostmi z úspěšné ukrajinské obrany proti ruské invazi v roce 2022. Cvičení, do kterého byly zapojeny speciální jednotky, proběhlo v naprostém utajení a mělo ověřit schopnost rychlého nasazení a reakce na krizový scénář ve východní Evropě. Podle zdrojů zpravodajských kanálů mělo cvičení připravit francouzské síly na zajištění bezpečnosti v případě, že by bylo nutné poskytnout přímou vojenskou podporu Ukrajině v rámci širšího aliančního závazku.
Dnes se podíváme na další vývoj v ruském civilním letectví, konkrétně se zaměříme na stav projektu letounu MS-21. Ten byl plánován jako konkurence letounů jako Airbus 320 nebo Boeing 737, a měl v tomto segmentu nejen nahradit tyto letouny západních výrobců na linkách provozovaných v Rusku, ale i představovat pro výše zmíněné výrobce silnou mezinárodní konkurenci.
Projekt letounu MS-21 (název je možné přeložit jako letadlo pro střední vzdálenosti, určené pro 21. století) byl spuštěn v roce 2007 a měl představovat nejmodernější letoun této třídy ve světovém měřítku. Podle původních plánů měl tento letoun převážet pasažéry na pravidelných linkách již v roce 2024, a produkce měla v roce 2029 dosáhnout již 72 strojů ročně. K výrobě celkem 270 letounů do roku 2030 získala továrna v Irkutsku také půjčku od ruské vlády, a to ve výši 283 miliard rublů.
Velkou brzdou se ale pro projekt staly západní sankce, kvůli kterým musely být původní motory Pratt&Whitney vyměněny za lokálně produkované PD-14. S těmi již prototyp tohoto letounu absolvoval mnoho letů a získal i lokální certifikaci, počátek sériové výroby se ale stále odkládá, což ministerstvo průmyslu a obchodu vysvětlilo objektivními technickými potížemi při realizaci projektu takových proporcí v civilním letectví, a také komplikacemi při nahrazování importovaných komponent lokálně produkovanými.
Situaci okolo letounu MS-21 okomentoval i předseda sdružení cestujících v letecké přepravě Kiril Janov, který uvedl, že podle jeho názoru není tento typ tím letounem, jaký by Rusko v současnosti potřebovalo. Podle něj jsou daleko důležitější, než letouny středního doletu, ty s dlouhým doletem a pro polární regiony, a jako příklad uvedl letouny An-24 a An-26, které tyto trasy obsluhují v současné době (u An-24 se jedná o turbovrtulový letoun produkovaný od roku 1959).
Vicepremiér Denis Manturov dodal, že by urychlení sériové výroby pomohlo, pokud by byl letoun zkrácen. V naší redakci výrobě letadel příliš nerozumíme, ale logika, že kratší letoun lze bez úprav vyrobit rychleji, se nám příliš nepozdává, a i celkově jsme k plánům rozběhu sériové výroby tohoto letounu značně skeptičtí. Ve výrobních halách producenta se v současné době nachází 21 rozestavěných letounů tohoto typu v různém stádiu dokončení, nic ale nenasvědčuje tomu, že by je měl výrobce v dohledné době dokončit.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izrael a Hamás dosáhli dohody o příměří a propuštění všech rukojmích. Podle Reuters a Times of Israel zahrnuje šestitýdenní příměří, postupné stažení IDF z Pásma Gazy a výměnu palestinských vězňů za izraelské rukojmí. Jednání byla zprostředkována Egyptem a Katarem s podporou USA a byla dokončena těsně před inaugurací Donalda Trumpa. Katarský premiér Mohammed bin Abdulrahman al Thani dnes potvrdil úspěšné uzavření dohody. Izraelské ministerstvo zdravotnictví se připravuje na přijetí rukojmích a poskytování potřebné zdravotní péče.
IDF dnes podnikla dronový úder proti palestinským teroristům v Dženínu, který si podle palestinských úřadů vyžádal pět obětí. Evakuační příkaz byl zároveň vydán pro civilisty v Džabalíji v reakci na útoky na jednotky IDF v severní Gaze. Civilisté se následně mají odebrat do krytů a tam počkat na další instrukce. Jedná se o jedno z opatření IDF minimalizovat ohrožení civilního obyvatelstva při bojových operacích.
Libanon: Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Sýrie: Situace u přehrady Tišrín v Manbídži zůstává beze změn, boje pokračují bez významných územních zisků. Turecké letectvo dnes obnovilo bombardování kurdských pozic v Rakka a Ankara nadále vyzývá Kurdy k složení zbraní.
Milbloger War & Conflict News informuje o operaci nového syrského režimu proti odbojovým buňkám severně od Hamy. Cílem je zvýšení bezpečnosti v regionu za využití těžké techniky.
Izraelské operace v nárazníkové zóně v Sýrii vedly k zabavení přes 3300 zbraní, dvou tanků a dalšího vojenského vybavení. IDF zdůrazňuje, že jejich působení v oblasti je dočasné.
Izraelské letectvo (IAF) dnes také provedlo varovný letecký úder na konvoj převážející zbraně do blízkosti nárazníkové zóny. Záměrně byly útoky směřovány mimo konvoj, což vedlo k jeho rozpuštění.
Dnešní Třešnička™ bude… vlastně v zavařovačce s liháčem napsaným rokem 1988. Hnutí Stačilo! nás obšťastnilo svými „osvobozeneckými“ plány na zákon o zahraničních agentech, který by podle Kateřiny Konečné měl zajistit, že nám „nikdo nebude kecat do veřejného zájmu.“ Až na to, že Konečná očividně nepochopila, že NATO a EU nejsou žádné zahraniční mocnosti, ale páteř naší bezpečnosti a prosperity. Když se ohlédneme do historie, podobné nápady často předznamenaly politickou katastrofu. Stejný scénář nám teď podsouvají ideoví dědicové těch, kteří po roce 1948 házeli nepohodlné do jednoho pytle s imperialisty a místo budovali přátelství na věčné časy s Kremlem. Jak to skončilo? Špiclování, železná opona a ekonomika v troskách. Zestátnění veřejnoprávních médií a referendum o NATO či EU jsou jako vystřižené z ruského manuálu pro podkopávání stability Západu. A aby to bylo absurdní, o transparentnosti a „odkud jdou peníze“ káže právě parta, která se až nebezpečně podobá páté koloně. Ostatně, i ruští ideologové označili Stačilo! za stranu nakloněnou ruské imperiální politice, tak jaképak copak, že jo? Jaké máme štěstí, že v NATO nikdo nemá chuť uspořádat referendum o tom, jestli má Česká republika zůstat chráněna největší vojenskou aliancí v dějinách.
Hnutí Stačilo? Opravdu ano. Stačilo to jednou v roce 1948. Už nikdy více.
A pozor! Nedávno jsme měli opět náš video podcast. Samozřejmě jsme pořádně probrali vývoj na frontě za uplynulou dobu od toho posledního podcastu, nicméně hlavním předmětem byla nová sbírková iniciativa, kterou jsme založili, a o které bychom rádi informovali. Záznam si můžete poslechnout v našem archivu na Youtube.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
