(2 403 slov, doba čtení 13 minut)
V noci zaútočila ruská armáda na Ukrajinu 143 drony Šahed. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo ráno potvrzeno zničení 95 dronů nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Černihivskou, Čerkaskou, Kyjevskou, Žytomyrskou, Chmelnyckou, Dněpropetrovskou a Mykolajivskou oblastí. Dalších 46 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Kromě toho ruské síly odpálily z okupovaného Krymu dvě balistické rakety na Oděskou oblast, přičemž vzdušné síly jejich úspěšné zneškodnění zatím neoznámily.
Polský analytik Jarosław Wolski upozornil na zajímavou nesrovnalost – podle jeho odhadů chybí v ruské armádě přibližně 600–800 tanků a neupřesněné množství BMP z produkce roku 2024. Očekával, že na frontu dorazí více nových a repasovaných vozidel, avšak reálně bylo nasazeno jen asi 50 % předpokládaného počtu. Nabízí se dvě možná vysvětlení: buď Wolski přecenil schopnosti ruského obranného průmyslu, nebo Moskva vytváří nové, dosud neaktivní armády hluboko na svém území, které by mohly být připraveny na ofenzivu v létě 2025.
Neplecha v Rusku: Ruské výsadkové jednotky potvrdily dobytí Sverdlikova, přičemž východní část vesnice ještě drželo několik ukrajinských obránců.
Propagandista Radov potvrzuje, že okupanti Sverdlikovo ovládli, ale zároveň uvádí, že na východě vesnice se ještě držely ukrajinské jednotky. V současnosti zde ruské síly provádějí zabezpečovací operace, aby plně upevnily kontrolu nad tímto územím.
Podle ruského kanálu Slivočnyj Kapríz dochází v okolí města Sudža k pozičním bojům mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami. V jižní části Sverdlikova údajně ruské síly postoupily o přibližně 300 metrů směrem k demarkační linii mezi Ruskem a Ukrajinou. Předsunuté ruské pozice v obytné části vesnice byly následně ostřelovány ukrajinským dělostřelectvem.
Útočné jednotky ruských ozbrojených sil překročily říčku Lokňa a rozšířily pásmo kontroly na východním okraji Sverdlikova podél silnice Koreněvo–Sudža. V této oblasti postoupily přibližně o 700 metrů, přičemž jejich pozice jsou nadále pod palbou ukrajinských jednotek.
A dnes bude i Kurský lískáč™. Ruská 155. brigáda, proslulá svou schopností být opakovaně rozprášena na všech frontách, se rozhodla, že nejlepší taktikou bude uspořádat přehlídku pod rudými vlajkami přímo na ukrajinské frontě. Výsledkem je samozřejmě naprostý chaos. Jak hlásí ruské zdroje, kolona 155. brigády se v plné parádě vydala po zaminované cestě přímo do rojů ukrajinských dronů, a pokud měl někdo v Kremlu pocit, že to bude velkolepá ukázka síly, tak měl pravdu – ukázka to skutečně byla.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Lyman pokračují boje na západním břehu řeky Oskil, kde se rusové snaží prorazit u Fiholivky, stejně jako u Dvoričné a Západného. Ve směru na Kupjansk pokračují poziční boje u Synkivky, zatímco jižněji se bojuje na jihu Kruhljakivky, u vesnice Stepy, v Jampolivce a v Serebrjanském lese. Postup okupantů jsme zde však nezaznamenali.
Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru přichází v poslední době málo informací. Rusové nadále ostřelují část města západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel, což potvrzuje, že tuto oblast stále drží ukrajinské ozbrojené složky. Boje probíhají i na severu a jihu města.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné výrazné změny.
Ve směru na Pokrovsk se rusové s novými posilami opět pokoušejí převzít iniciativu. Těžké boje se odehrávají v Piščaném, Kotlyne, Udačném, Uspenivce, Záporižiji a Andrijivce. Menší postup okupantů hlásí DeepstateUA pouze v okolí Záporožiji a Andrijivky, kde se snaží dostat na jih směrem k vesnici Ulakly. Situace je zde pro obránce obtížná, ale prozatím relativně stabilní.
Západně od Kurachového je situace po včerejších silných ruských útocích velice složitá. Rusové se dostali z jihu k vesnici Ulakly a stejným směrem se pokoušejí proniknout do Konstantinopile. Ukrajinské zdroje popisují situaci jako kritickou. Celkově se jedná o další kapsu, ze které se budou muset ukrajinské jednotky pravděpodobně stáhnout pod palbou okupantů.
Ve směru na Velikou Novosilku se situace rapidně zhoršila. Na sever od města se okupantům podařilo překročit řeku Morke Jaly, obejít vesnici Novy Komar a dostat se do Novoočeretuvate. Ukrajinská obrana v tomto sektoru prozatím není dostatečně silná a okupanti se tak mohou pomalu přibližovat hlavní ukrajinské opevněné obranné linii v tomto směru.
Jižní a Chersonská fronta opět beze změn.
Diplomatické a politické události:
Spojené státy zaslaly evropským vládám seznam otázek týkajících se jejich účasti na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Zajímají se především o to, jaké kroky od Washingtonu spojenci očekávají. O dokumentu, který byl odeslán minulý týden, informuje agentura Reuters. Obsahuje šest bodů a otázek zaměřených na evropské kroky i podíl USA. Podle agentury mnoho evropských vlád tento přístup uvítá, protože daly najevo, že bezpečnostní záruky mohou poskytnout pouze s podporou Washingtonu. „Jaké požadavky na podporu USA, pokud vůbec nějaké, by vaše vláda považovala za nezbytné pro svou účast na těchto bezpečnostních ujednáních? Zejména jaké krátkodobé a dlouhodobé zdroje by podle vás měly Spojené státy poskytnout?“ ptá se Washington. Dokument rovněž zjišťuje, které evropské a/nebo třetí země by podle respondentů mohly nebo chtěly být součástí takového ujednání a zda by jejich vláda byla ochotná rozmístit jednotky na Ukrajině v rámci mírového uspořádání. Washington se také zajímá o to, jaké kroky by USA, jejich spojenci a partneři měli být připraveni podniknout v případě ruského útoku na tyto síly. „Jaké další schopnosti, vybavení a možnosti údržby je vaše vláda připravena poskytnout Ukrajině, aby zlepšila svou vyjednávací pozici a zvýšila tlak na Rusko?“ stojí v dokumentu. Dále se Spojené státy dotazují, jaké kroky by vlády byly ochotny podniknout k posílení sankcí proti Rusku, včetně přísnějšího vymáhání stávajících opatření. Dva evropští diplomaté uvedli, že diskuse o společné odpovědi Evropy stále probíhají, přičemž někteří se domnívají, že reakce by měla být kolektivní.
Ráno 16. února uspořádali evropští ministři zahraničí, kteří se účastní Mnichovské bezpečnostní konference, neformální schůzku zaměřenou na podporu Ukrajiny. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaia Kallas zdůraznila, že Evropa je pevně jednotná v podpoře Ukrajiny a posilování vlastní obrany. „Brzy přijdeme s novými iniciativami, které tento proces posunou vpřed,“ uvedla Kallas. Podle médií to byla právě ona, kdo setkání svolal. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna konstatoval, že existuje „jasné porozumění“ ohledně nutnosti pokračující podpory Ukrajiny, zesílení tlaku na Rusko a posílení obranných schopností Evropy: „Budeme pokračovat dál.“ Připomeňme, že na Mnichovské bezpečnostní konferenci zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg prohlásil, že Evropa se nebude účastnit jednání o řešení rusko-ukrajinské války. Zároveň ale slíbil, že její zájmy budou brány v potaz.
Finský prezident Alexander Stubb se domnívá, že Evropská unie by měla také mít zvláštního zástupce pro Ukrajinu, aby sehrála významnou roli v jakémkoli mírovém procesu. O jeho návrhu informuje agentura Reuters. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci Stubb uvedl, že EU by měla postupovat „podobně jako v Kosovu“. Během války v Kosovu v letech 1998–1999 měla EU zvláštního zmocněnce, kterým byl Martti Ahtisaari. „Evropa potřebuje zvláštního vyslance, jako byl Martti Ahtisaari, a poté jeho zástupce na úrovni… Kellogga, … a tím získáme přímý zájem na věci,“ vysvětlil Stubb. Jeho názor podpořil i chorvatský premiér Andrej Plenković. „Co nám v posledních letech v otázce Ukrajiny chybělo, je jedna osoba, která by byla vysoce respektovaná všemi – jak v Moskvě, tak v Kyjevě, a která by měla podporu ve Washingtonu, evropských metropolích i mezi dalšími lídry, včetně států Globálního Jihu. [Osoba], která by měla autoritu vést mírová jednání,“ uvedl Plenković.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil nové údaje o ztrátách ukrajinských ozbrojených sil od začátku války. Podle něj činí počet padlých více než 46 000. Uvedl to v rozhovoru pro NBC News. Dodal, že desítky tisíc vojáků jsou nezvěstné nebo mohou být v zajetí. Kromě toho je 380 000 vojáků zraněno.
Portugalsko a Albánie se připojí k německému projektu evropského protiraketového štítu ESSI (European Sky Shield Initiative), čímž se počet zúčastněných států zvýší na 23. Tyto dvě země dosud téměř neměly žádné schopnosti protiraketové obrany, takže jejich přistoupení k iniciativě dává smysl. Projekt, zahájený Německem v říjnu 2022 v rámci NATO, usiluje o vytvoření vícevrstvého systému PVO v Evropě, který by se opíral o kombinaci německých systémů Skyranger 30 a IRIS-T SLM, amerických Patriot PAC-3 a izraelských Arrow 3. Přestože ESSI získává podporu napříč Evropou a dokonce i mezi nečleny NATO, jako jsou Švýcarsko a Rakousko, narazil i na kritiku, zejména ze strany Francie a Itálie. Ty namítají, že iniciativa upřednostňuje neevropské zbrojní systémy místo toho, aby podpořila domácí vývoj evropských řešení.
Německá CSU představila svůj „hlavní plán na posílení Bundeswehru a obrany Německa“, který zahrnuje masivní navýšení personálu, techniky i rozpočtu. Pokud by po volbách CSU obsadila ministerstvo obrany, favoritem na tuto pozici je Florian Hahn, současný mluvčí obranné politiky poslaneckého klubu CDU/CSU. Plán zahrnuje zvýšení síly Bundeswehru na 500 000 vojáků (včetně záloh), a to prostřednictvím znovuzavedení branné povinnosti. V materiální oblasti CSU požaduje „plnou výzbroj všech bojových jednotek“, včetně 300 nových tanků, 500 BVP a 2500 dalších vozidel. Dalším velkým cílem je vytvoření „dronové armády“ se 100 000 bojovými UAV domácí výroby. Námořnictvo má získat dronový nosič na ochranu Severního a Baltského moře, zatímco letectvo má obdržet 1000 řízených střel Taurus a má být vyvinuta nová střela s doletem 2500 km. Kromě toho plán počítá s posílením protivzdušné obrany (2000 nových záchytných raket pro IRIS-T, Patriot a Arrow), rozšířením kybernetických a vesmírných schopností a přísnější kontrolou dezinformací a hybridních hrozeb. CSU navrhuje obranný rozpočet ve výši 3 % HDP a zásadní reformu systému zadávání zakázek, včetně desetiletého plánování podle francouzského vzoru. Celkově jde o ambiciózní plán, který by Německo posunul k mnohem vyšším výdajům na obranu, než je současný stav – otázkou však zůstává jeho politická a ekonomická realizovatelnost.
Dnes se zaměříme na to, jak vnímali inflaci v lednu 2025 ruští obyvatelé. Podkladem bude výstup z průzkumu veřejného mínění, který pravidelně publikuje ruská centrální banka, údaje uvedené níže jsou tedy zcela oficiální.
V lednu 2025 vnímalo růst cen jako velmi výrazný 59% dotazovaných, což odpovídá úrovni na počátku roku 2024 (v lednu 2024 byl tento podíl 61%). Podíl dotazovaných podle kterých vzrostly ceny přiměřeně, byl 32%, a podle 6% ceny vzrostly jen nevýrazně. Že by se ceny snížily neuvedl nikdo, a pouze 2% dotazovaných uvedly, že na tento dotaz nedokáže odpovědět.
Při dotazu na produkty, u nichž vnímají dotazovaní, že se u nich v lednu 2025 zvýšily ceny výrazně, uvedlo 51%, že se jednalo o maso a drůbež, 49%, že u mléka a mléčných výrobků, 43%, že ovoce a zeleninu, 39%, že ryby a mořské plody, a 36%, že vejce. Celkově došlo podle dotazovaných, kteří nemají dostatečnou finanční rezervu, k meziroční inflaci na úrovni 17,5%, lépe situovaní dotazovaní uvedli, že vnímají růst cen na úrovni 15,4%. Pro srovnání, v lednu 2024 byly tyto hodnoty 18,2 a 14%.
Pokud se podíváme na aktuální ceny některých potravin v Rusku, vidíme, že například 82% máslo Ekonomik v balení o váze 150g stojí aktuálně 214,99 rublů, tedy v přepočtu přibližně 51Kč (86 Kč po přepočtení na u nás běžné balení o váze 250g). Kilogram krupicového cukru stojí 92,20 rublů, tedy v přepočtu přibližně 22 Kč. Obě tyto potraviny jsou tedy dražší, než v ČR,přičemž je potřeba zohlednit ještě i značně nižší kupní sílu značné části ruské populace.
Pro ty je dostupná určitá škála základních produktů se sociálními cenami, například 800 g pohanky za 61,99 rublů (tedy v přepočtu přibližně 15 Kč), při zohlednění například výše ruských důchodů je ale pro tyto vrstvy obyvatel i nákup dotovaných potravin jen o málo levnější, než jak je tomu u nás. Je tak evidentní, že centrální banka není schopna svými nástroji jakkoli snížit inflaci, která se udržuje na vysoké úrovni zejména díky státním investicím do zbrojního sektoru, pro obyvatele bez vazby na armádu nebo zbrojní sektor se ale finanční situace neustále zhoršuje.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: IDF dnes provedlo varovný dronový úder v jižní části Pásma Gazy poté, co se civilní vozidlo pokusilo k návratu na sever využít nepovolenou trasu. V souladu s podmínkami příměří zůstává jedinou schválenou cestou silnice Salah a-Din, kde jsou vozidla kontrolována soukromou bezpečnostní firmou. Ve stejný den byli na severu Pásma vojáci IDF donuceni vypálit varovné výstřely poté, co se k jejich pozicím přiblížily podezřelé osoby.
Pašerácký dron nesoucí zbraně byl dnes sestřelen izraelskou protivzdušnou obranou krátce poté, co překročil hranici z Egypta do Izraele. Při prohlídce trosek byla nalezena dlouhá střelná zbraň a munice. IDF v posledních měsících eviduje rostoucí počet pokusů o pašování zbraní pomocí dronů z egyptského území.
Libanon: Izraelské letectvo dnes provedlo další sérii náletů na infrastrukturu Hizballáhu v severní části Libanonu. IDF uvedla, že cílem úderů byla odpaliště raket a další vojenské systémy, u kterých byla v posledních dnech zaznamenána zvýšená aktivita.
Sýrie: Turecké zprostředkované zdroje potvrdily, že při včerejším útoku amerického bezpilotního letounu byli zabiti dva libyjští džihádisté – Abdur-Rahman al-Libi a Fadl al-Libi, členové již zaniklé teroristické skupiny Hurast al-Din.
Z oblastí Manbídže a Rakká dnes nejsou hlášeny žádné významné události.
Africká vsuvka: Islamisté dnes zaútočili na patrolu provládních milic poblíž Matuny v Luberské oblasti. Přepad si vyžádal pět mrtvých na straně milic. Kromě toho byl zaznamenán nárůst útoků na civilní obyvatelstvo v regionech Mabuja, Beni a Ituri v Konžské demokratické republice.
V oblasti Jižního Kivu se jednotkám M23 podařilo vstoupit do města Bukavu, strategického centra východního Konga. Na záběrech, které sdílel milbloger War&Conflict News, jsou vidět jednotky M23 postupující na Náměstí nezávislosti v severní části města. Zprávy z místa naznačují minimální odpor – zdá se, že jak vládní síly, tak místní představitelé před povstalci uprchli. Centrální věznice byla opuštěna dozorci, načež se většina vězňů rozutekla. Ztráta Bukavu představuje pro konžskou vládu obrovskou strategickou ránu, neboť jde o druhé největší město ve východní části země. Otázkou nyní zůstává, kam se jednotky M23 přesunou dál. Možným cílem je Lubumbashi, avšak ten se v tuto chvíli nachází příliš daleko. Realističtější variantou je postup směrem na Uviru či Kindu.
Dnešní Třešnička™ bude ve znamení dobře odvedené práce. Česká iniciativa na zajištění munice pro Ukrajinu nejenže běží dál, ale stihla dodat už 1,6 milionu kusů velkorážové munice. Prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci potvrdil, že financování je zajištěno minimálně do dubna a že česká diplomacie dál vyjednává s partnery o rozšíření pomoci. Ačkoliv jsme země o velikosti jednoho většího ruského regionu (toho, který si Moskva tradičně pamatuje jen při mobilizaci), podařilo se nám ukázat, že v praktické pomoci Ukrajině můžeme být vzorem. České ruce opět dodávají zbraně proti ruskému imperialismu – kašly kašly Suvorov/Rezun chrchly chrchly – ale i jako aktivní součást evropské bezpečnosti.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
