(2 759 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 18. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu 176 útočnými drony Šahed a dalšími typy. Protivzdušná obrana zneškodnila 103 nepřátelských cílů. Oznámily to Vzdušné síly Ozbrojených sil Ukrajiny. Dalších 67 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Neplecha v Rusku: Dnes z této části bojiště nemáme příliš mnoho informací. Boje by měly pokračovat ve Sverdlikovu a v Pogrebkách. Ruské propagandistické zdroje hlásí vytlačení ukrajinských sil ze západní části Kurilovky, nicméně nám k tomu chybí důkazy. Ukrajinské zdroje se k situaci v Kurilovce nevyjadřují, což může naznačovat, že boje zde stále probíhají.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Okupanti se nadále snaží rozšířit předmostí u Fyholivky a Dvořičné na západním břehu Oskilu a boje pokračují u Kruhljakivky, Makijivky, Jampolivky.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru obránci drží pozice a boje pokračují na stejných místech, jako v předchozích dnech.
Doněcká fronta: V Torecku stejně jako v Časiv Jaru nedošlo k žádnému novému vývoji a boje pokračují na západě a severu města. Severně od Ňu-Jorku pokračují okupanti v pokusech probít se do Novospaského, ale prozatím zde mají jen těžké ztráty.
Ve východní části výběžku na Pokrovsk pokračují boje východně od Baranivky, u Lysivky a Dačenského. V Piščaném a jeho okolí pokračují stabilizační akce ukrajinských ozbrojených sil, obránci kontrolují západní a severní část vesnice a okupanti se drží na jihu a v areálu dolu číslo 3. Okupanti nadále tlačí v Udačném. Více na jih ruské jednotky postoupily v severovýchodní a severozápadní části Andrijivky a pokračují v zde útocích. Ukrajinské jednotky, podporované obrněnými vozidly, v této vesnici provádějí protiútoky v řadě oblastí, ale okupanti sem přisouvají další a další rezervy.
Ve směru na Konstantinopol Rusové postoupili v západní části vesnice Ulakly, což dokazují i videa práce ukrajinských dronů a pokračují v útocích na Konstantinopil, který zároveň ostřelují jak pomocí dělostřelectva, tak za přispění frontového letectva.
Západně od Veliké Novosilky okupanti opět postupovali několik set metrů ve směru na Burlatské.
Jižní a Chersonská fronta beze změn.
Diplomatické a politické události:
V saúdskoarabském Rijádu skončila jednání mezi ruskou a americkou delegací. Trvala přibližně 4,5 hodiny. O události informuje agentura Reuters. Podle zahraničněpolitického poradce ruského diktátora Jurije Ušakova, který se jednání zúčastnil, probíhala „ne špatně“ a Rusko se Spojenými státy se prý dohodly na zohlednění vzájemných zájmů. Současně však poznamenal, že „je zatím těžké říci“, zda se Ruská federace a Spojené státy skutečně přibližují, ale toto téma bylo během schůzky údajně diskutováno. Delegace měly „velmi vážný rozhovor o všech otázkách“. Ušakov také reagoval na zprávy západních médií o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem v Saúdské Arábii příští týden (24. února – 2. března). Podle něj je nepravděpodobné, že by k tomu došlo tak brzy. Poradce dále uvedl, že samostatné týmy ruských a amerických vyjednavačů začnou jednat ohledně Ukrajiny „v pravý čas“, aniž by upřesnil konkrétní termín.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruce sdělila agentuře Reuters, že během jednání se strany dohodly na vytvoření konzultačního mechanismu „k odstranění třecích ploch“ v rusko-amerických bilaterálních vztazích s cílem normalizovat práci diplomatických misí. USA a Rusko by také měly jmenovat „týmy na vysoké úrovni“, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení války na Ukrajině a dosažení míru, který bude „trvalý, udržitelný a přijatelný pro všechny strany“. Mezi dalšími body dohody bylo položení základů pro budoucí spolupráci „v otázkách vzájemného geopolitického zájmu a také historických ekonomických a investičních příležitostí, které vzniknou v důsledku úspěšného ukončení konfliktu na Ukrajině“. Mezitím jeden z ruských vyjednavačů Kirill Dmitrijev pro Reuters uvedl, že američtí a ruští představitelé diskutovali i o ekonomické spolupráci, včetně globálních cen energií. Podle něj je zatím předčasné mluvit o kompromisech, ale obě strany „začaly naslouchat jedna druhé, přistupovat k sobě s respektem a jako rovný s rovným“.
Americký ministr zahraničí Mark Rubio na tiskové konferenci po jednáních naznačil možnou účast EU v budoucích rozhovorech o válce na Ukrajině „v určitém bodě“. Zdůraznil také, že budoucí mírová dohoda musí být přijatelná pro všechny účastníky konfliktu. Americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz uvedl, že jedním z Trumpových principů při jednáních o Ukrajině je, aby válka skončila trvale a v budoucnu se neopakovala. Dodal také, že budoucí vyjednávání se budou týkat otázky území a bezpečnostních záruk.
Spojené státy a Rusko se také dohodly na obnovení personálu svých ambasád ve Washingtonu a Moskvě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to uvedl v komentáři pro agenturu Associated Press.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval rusko-americká jednání v Saúdské Arábii a poznamenal, že mají stejnou atmosféru jako ruské ultimátum na začátku plnohodnotné invaze. Uvedl to během setkání s ukrajinskou komunitou na velvyslanectví Ukrajiny v Turecku, na které odkazují UNIAN a Noviny.live. Podle Zelenského v úplném začátku ruské invaze v roce 2022 Ukrajině nepomáhala žádná země. Podpora podle něj začala až ve chvíli, kdy si všichni uvědomili, že Rusko Ukrajinu neovládne a že on sám nikam neutekl. Mezitím Rusko v té době předložilo Ukrajině ultimátum, ve kterém požadovalo snížení velikosti ukrajinské armády, uznání okupovaných území jako ruských a také dosazení proruského vedení do čela země. „Zdá se, že nyní probíhají nějaká jednání ve stejné náladě. Ale tentokrát mezi zástupci Ruska a USA. Opět o Ukrajině bez Ukrajiny. Zajímalo by mě, odkud se bere pocit, že na tato ultimáta přistoupíme teď, když jsme to neudělali ani v nejtěžším okamžiku?“ řekl prezident a dodal, že na ruská ultimáta „nepřistoupil a nepřistoupí“.
Italská premiérka Giorgia Meloni během mimořádného setkání evropských lídrů v Paříži vyjádřila pochybnosti ohledně nasazení evropských jednotek na Ukrajině. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na zdroj, uvedl server Barron’s. Během schůzky Meloni uvedla, že vyslání vojsk by bylo „nejtěžším a nejméně efektivním“ způsobem, jak zajistit mír na Ukrajině. Premiérka také zdůraznila důležitost zapojení Spojených států do jakýchkoliv jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti, přičemž upozornila, že by setkání nemělo být vnímáno jako „antitrumpovská“ iniciativa. Podle AFP si Meloni nebyla jistá, zda se summitu zúčastní, a dávala přednost formálním diskusím v rámci EU. Přesto se nakonec jednání zúčastnila, ale neudělala žádná veřejná prohlášení. Kromě toho se politička téměř tři týdny nevyjadřovala novinářům a vyhýbala se komentářům k většině prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Polský prezident Andrzej Duda se setkal se zvláštním vyslancem USA pro válku na Ukrajině Keithem Kelloggem. Po schůzce se pozitivně vyjádřil o krocích Washingtonu. O události informoval server RMF24. Po setkání uvedl, že chce uklidnit všechny Poláky, protože v evropském prostoru panuje „velká nejistota“. „Podle mého osobního názoru Amerika velmi razantně vstoupila do hry, pokud jde o ukončení války na Ukrajině,“ ujistil Duda. Svého amerického protějška Donalda Trumpa označil za „mimořádně odhodlaného člověka“ a dodal, že jeho kroky bývají zpravidla účinné. „Očekávám, že dojde alespoň k zastavení bojů, a doufám, že ruská agrese proti Ukrajině bude zastavena. Je pro nás zřejmé, že tato válka nemůže skončit vítězstvím Ruska a musí být obnoven spravedlivý mír,“ zdůraznil polský prezident. Podle něj je jedinou otázkou, za jakých podmínek se bude jednat, a proto je potřeba „velmi rozhodná politika“. Duda věří, že Trump ji dokáže vést. Kromě toho polský prezident uvedl, že Washington nemá v úmyslu snižovat počet amerických vojáků v Polsku. „Naopak, doufám, že se jejich počet zvýší,“ dodal.
Francie plánuje ve středu uspořádat další setkání k diskusi o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Tentokrát Paříž pozvala evropské země, které dříve nepozvala, a také Kanadu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na diplomatické zdroje. Podle zdrojů agentury mezi pozvané země patří: Norsko, Kanada, Litva, Estonsko, Lotyšsko, Česko, Řecko, Finsko, Rumunsko, Švédsko a Belgie. Některé země se však mohou připojit prostřednictvím videokonference. Setkání je naplánováno na 19. února.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Evropa je připravena poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky a více investovat do vlastní bezpečnosti. Oznámil to na své stránce na síti X po mimořádném summitu v Paříži, který uspořádal Emmanuel Macron. „Evropa je připravena a ochotna zvýšit své úsilí. Vést v poskytování bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Jsme připraveni a ochotni mnohem více investovat do naší bezpečnosti. Detaily budeme muset doladit, ale závazky jsou jasné,“ napsal Rutte.
Francouzský premiér François Bayrou vyjádřil obavy ze známek vznikající aliance mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem. Informuje o tom stanice BFMTV. Zdůraznil, že setkání v Elysejském paláci s několika evropskými lídry, které se konalo předchozí den k diskusi o Ukrajině a bezpečnosti na kontinentu, tyto obavy „nerozptýlilo“. Podle Bayroua „poprvé od roku 1945 může válka přijít na evropskou půdu“. „Jsme v kontextu 30. let, kdy se k nám blíží ledovce, a setkání v Paříži v Elysejském paláci je neodsunulo,“ uvedl premiér. Dále prohlásil: „Jsme svědky neuvěřitelné aliance mezi Putinem a Trumpem, která Evropu na jejím vlastním území odsouvá na okraj.“ Podle Bayroua je „strašné sledovat slabost Evropské unie“ v této otázce.
Polský deník Rzeczpospolita se kriticky zaměřil na stav polského zbrojního průmyslu a označil ho za „nedokončený domácí úkol nejlepšího studenta“. Navzdory obrovským výdajům na obranu polská vláda stále nemá jasnou strategii pro rozvoj domácí výroby zbraní a munice. Nejpalčivějším problémem zůstává výroba dělostřelecké munice ráže 155 mm – přestože vláda přijala několik programů na zvýšení zásob a financování navýšení produkce, Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ) zatím ani nepředstavila konkrétní plán, jak výrobu navýšit. Podobné problémy provází i produkci houfnic Krab, které si na Ukrajině vedou výborně. Přestože již před dvěma lety bylo oznámeno přidělení 800 milionů zlotých na vybudování druhé výrobní linky v Bumaru v Gliwicích, finance se tam dosud nedostaly a vedení PGZ údajně ani není přesvědčeno o nutnosti této investice. Další ukázkou neefektivity je výroba munice pro raketomety – místo státního Mesko ji pravděpodobně převezme soukromá WB Group ve spolupráci s korejskou Hanwha Aerospace, neboť jednání mezi PGZ a Korejci zkrachovala. Podobně nevypadají dobře ani rozhovory o montáži tanků K2 v Polsku.
Dnes se zaměříme na jeden z jevů v ruské ekonomice, který je možné pojmenovat například tak, že pravá ruka nechce vidět to, co dělá levá. Z jedné strany vidíme usilovný boj s inflací, a to jak pomocí regulačních mechanismů centrální banky, tak i pomocí kreativního využití statistiky (jak jsme informovali včera), z druhé strany jsou ale do ruské ekonomiky neustále pumpovány nekryté peníze.
Podle údajů centrální banky za rok 2024 se peněžní agregát M2, který zahrnuje hotovost v oběhu a také veškeré prostředky na bankovních účtech všech kategorií klientů zvětšil o 19,2%, a dosáhl 117 bilionů rublů. Obdobné tempo vzrůstu objemu hotovosti, tedy o 19,4% bylo zaznamenáno i v roce 2023, v roce 2022 pak tento objem vzrostl o 24,4%. Celkově tedy od počátku invaze vzrostl objem rublů v oběhu o 77%, to odpovídá částce 51 bilionů rublů.
Podle statistik centrální banky se téměř dvě třetiny tohoto objemu, tedy 31,1 bilionu rublů, nachází v rukou ruských obyvatel, na účtech společností se nachází o přibližně 15 bilionů rublů. Za tyto nově “vytištěné“ peníze se však v ekonomice neobjevilo nové zboží, objem importu ve výši necelých 300 miliard USD zůstává nižší než v letech před invazí, a i lokální produkce spotřebního zboží v Rusku je na stagnující úrovni.
Centrální banka se snaží omezit přísun nových peněz na trh pomocí udržení vysokých úrokových sazeb, díky čemuž je jejich značná část deponována v bankách. Jak jsme uvedli i například včera, politický tlak na centrální banku může vést ke snížení úrokových stop, což by vedlo k uvolnění tohoto objemu financí do ekonomiky, a vzhledem k tomu, že tyto prostředky nejsou kryty žádným zbožím, nutně by vedlo k rychlému růstu inflace.
První náznaky potíží spojených s rostoucím objemem peněz v oběhu ukazují prosincové údaje týkající se agregátu M0 (tedy celkové sumy rublů v oběhu), která zaznamenala oproti předchozím měsícům strmý růst. Přičemž u zahraničního kapitálu dochází k neustálému odlivu z Ruska, a tento nárůst objemu peněz je způsoben pouze státními investicemi do armády a zbrojního průmyslu. Při snížení úrokových sazeb centrální bankou lze tak očekávat prudký vzrůst objemu peněz v ekonomice a tím i strmé zvětšení inflace v Rusku.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelská protivzdušná obrana dnes vypálila raketu nad horu Hermon proti vlastnímu dronu. Podle vyjádření IDF u něj došlo k závadě a ztrátě spojení. Na základě těchto informací bylo poté rozhodnuto dron sestřelit a minimalizovat tak možné ohrožení civilního obyvatelstva.
Libanon: Izraelská armáda se dnes v souladu s dohodou o příměří stáhla z části dříve okupovaného libanonského území, zejména z pobřežní zóny. Zbytek území zůstává alespoň prozatím pod izraelskou kontrolou. Před stažením se Izraelcům podařilo vyhodit do povětří několik vesnic, včetně Kfar Šuby, a neméně zničené byly i další osady, z nichž se stáhli. Libanonská armáda již převzala území, která zůstala za nimi.
Sýrie: Nové syrské úřady oznámily první telefonát tálibánského premiéra Hasana Achunda syrskému prezidentovi Ahmadu Al-Šárovi. Tálibán se překvapivě s opožděním rozhodl poblahopřát syrským technokratům k ustavení prozatímní vlády. Již dříve se obě strany vzájemně využívaly k tomu, aby si před domácím publikem daly negativní příklad. Na první pohled poněkud zvláštní ochlazení vztahů se vysvětluje tím, že obě země mají různé patrony, pro Damašek je to Turecko a pro Tálibán Írán, kteří spolu příliš nevycházejí. Teherán však nehodlá po nástupu „revolucionářů“ k moci přerušit veškeré styky se Sýrií a stejně jako jejich ruští kolegové se snaží do země vrátit. Jinak by Tálibánu nemělo nic bránit v navázání přátelských vztahů se Sýrií, takže se dala očekávat větší aktivita v této věci, ale zatím dochází jen k výměně telefonátů a prohlášení.
Dnes v noci se objevily zprávy o útoku neznámých dronů na leteckou základnu Hmímím v provincii Latákíja, kde se nachází ruská armáda. Informace nebyly prozatím oficiálně potvrzeny ani z jedné strany. Proto doporučujeme k nim přistupovat s odstupem. Zprávy přicházejí na pozadí probíhajících jednání mezi ruskou a novou syrskou vládou o možnosti zachování vojenských základen
Turecké ozbrojené síly pokračují v kombinovaných úderech na pohraniční oblast Sýrie kontrolovanou Kurdskou stranou pracujících (PKK) . Společné dělostřelecké a letecké bombardování zde Kurdům působí citelné ztráty a značné potíže. Sami kurdští komunisté přiznali smrt dalších 5 svých ozbrojenců u mostu Karkozak v důsledku bombardování.
Kurdové zároveň oznámili, že pokračují v jednání s novou syrskou vládou o své budoucnosti v Sýrii.
Africká vsuvka: Příslušníci ugandských ozbrojených složek, dnes vstoupili do města Bunia, hlavního města provincie Ituri v Demokratické republice Kongo. Podle vyjádření šéfa armády Kainerugaba na sociální síti X. Ten slíbil bojovat proti milicím CODECO na východě země. Hnutí se údajně zaměřuje na menšinové kmeny, hlavně Hemy, v blízkosti hranic, na které pak útočí. Při posledním velkém útoku mělo hnutí CODECO na svědomí přes 52 mrtvých civilistů. Ugandská armáda tvrdí, že do Bunii vstoupila se souhlasem konžských úřadů. Nasazení předcházelo pondělní jednání, na kterém se obě strany dohodly na společném nasazení. Závěrem je důležité podotknout, že ugandská armáda se nebude zapojovat do bojů proti jednotkám hnutí M23, které v současné době provádí ve východní provincii severní a jižní Kivu bojové operace.
Erasto Bahati Musanga, povstalci z hnutí M23 jmenovaný guvernér provincie Severní Kivu, oznámil, že přístavy v Gomě a Bukavu budou znovu otevřeny v úterý. Plavba po jezeře Kivu, jednom z největších jezer v Africe, byla zakázána od konce ledna, kdy povstalci zahájili ofenzívu na město Goma. Na dobytých územích dále probíhají zabezpečovací operace a přípravy na další postup. Podrobnější zprávy z bojů s konžskými ozbrojenými silami dnes hlášeny nebyly.
Dnešní Třešnička™ bude lekcí ruské diplomatické školy, kde lež není jen nástroj, ale životní styl. Během jednání, kde americká delegace navrhla moratorium na útoky na energetickou infrastrukturu na Ukrajině, se ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vytasil s naprostou perlou: Rusko prý na civilní objekty neútočí a “nikdy neohrozilo ukrajinský energetický systém” (a pokud ano, určitě to byla práce ukrajinských transformátorů, které explodují čistě ze stresu – pozn. red.). Tohle je fascinující výrok od představitele země, která pravidelně bombarduje elektrárny, rozvodné sítě a teplárny tak důkladně, že i Stalin by záviděl. Lavrov také nezapomněl dodat, že přítomnost jednotek NATO na Ukrajině je pro Moskvu „nepřijatelná“. To je zajímavá poznámka od státu, který vtrhl přes hranice svého souseda a okupuje jeho území se stovkami tisíc vlastních vojáků, ex-Wagnerovců, Kadyrovovo hrdlořezů, a i s odsouzenými vrahy a chovanci ústavů pro choromyslné, co dostali za frontu rovnou lístek na svobodu. Na závěr Lavrov naznačil, že USA „začínají lépe chápat ruskou pozici“. Přeloženo z diplomatické ruštiny: Západ jedná, jak když lačnej sere, takže to zkoušíme oddalovat na city, než se dáme trochu do kupy a zatlačíme dál. Kdyby ruská diplomacie byla školou, Lavrov by byl nejspíš tím učitelem, který se čtyřicet let nezmohl na nic jiného než nazpaměť diktovat z (ne)falšované učebnice dějepisu a osahávat dorostenky.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
