(2 989 slov, doba čtení 16 minut)
V noci na 23. února podnikly ruské síly další rozsáhlý letecký útok na Ukrajinu, při kterém nasadily 267 úderných dronů Šahed, různé varianty návnad a tři balistické rakety Iskander-M/KN-23. Podle Velení vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny se protivzdušné obraně podařilo zničit 138 dronů nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Kyjevskou, Černihivskou, Čerkaskou, Kirovohradskou, Žytomyrskou, Chmelnyckou, Rovenskou, Mykolajivskou, Oděskou a Dněpropetrovskou oblastí. Dalších 119 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje, přičemž tři zamířily na Bělorusko a jeden přeletěl zpět do Ruska.
Analytik Clément Molin využil sněhové pokrývky na většině Ukrajiny k analýze dělostřeleckých a bombových útoků zachycených satelitními snímky, které nyní výrazně lépe zobrazují oblasti intenzivního ostřelování. Zaměřil se na klíčové bojové zóny v okolí Pokrovska, Torecka, Kosťantynivky a Časiva Jaru, kde je viditelné intenzivní ostřelování pozic obou stran. Ukázalo se, že ukrajinské bombardování v Pokrovském směru je srovnatelné s ruským a primárně cílí na ruskou pěchotu a obrněné jednotky během ruských útočných operací.
Ruské pokusy o ochranu proti dronům pomocí improvizovaných ocelových sítí nepřinesly očekávané výsledky, což vedlo k nasazení alternativních opatření. Aktuální záběry ukazují, že ruské jednotky začaly ve větší míře využívat kouřové clony jako obranný prostředek proti přesně naváděné munici a dronovým útokům. Zatím není jasné, do jaké míry je tato taktika účinná, ale nasazení kouřových clon dává odpověď na otázku, zda sítě proti dronům jsou účinnou ochranou. Zřejmě nikoliv.
Neplecha v Rusku: Poziční boje různého stupně intenzity pokračují v okolí Sverdlikova, Nikolského, Malé Lokně a Čerkasské Konopelky. V jižní části posledně jmenované oblasti ruské jednotky útočí pěšími formacemi a pokoušejí se proniknout do centrální části osady. Ukrajinští obránci se zde brání s podporou dronových jednotek a dělostřelectva, což prozatím ruské útoky úspěšně odráží.
V oblasti Sverdlikova okupanti nadále stahují zálohy s cílem zaútočit ve směru na Lebedivku, trasu R-200 a jižní lesní porost. Podle některých ruských zdrojů mají výsadkáři 106. divize VDV rozvíjet průlom v ukrajinských obranných liniích. Tyto informace však zatím nebyly potvrzeny ani ukrajinskými, ani dalšími ruskými kanály.
Ruské zdroje uvádějí, že jejich jednotky aktivně provádějí útoky na ukrajinské pozice severně od vesnice Orlivka. Intenzita bojů se sem přesunula poté, co se ukrajinské síly údajně stáhly z Pogrebek na lépe udržitelné pozice. Propagandista DnevnikDesantnika dodává, že brzké „osvobození“ vesnice Marijivka by mohlo uvolnit další ruské jednotky k provedení ofenzivy směrem na Orlivku. To by potvrzovalo zprávy z předchozích dnů o přísunu ruských posil do této oblasti.
Ruský pokus o průlom do Sumské oblasti z Kursku skončil nezdarem. Ukrajinský důstojník Alex situaci okomentoval sarkasticky: „Myšlenka asi dobrá, ale měli jste si podrobněji prostudovat mapy.“
Dronové jednotky UA_REG TEAM pokračují v likvidaci ruské logistiky v týlu.
Charkovská a Severovýchodní fronta je dnes bez nových informací.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru jsme kromě útoků ruských dronů v jihozápadní části města nezaznamenali žádnou výraznější aktivitu.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné změny.
Ve směru na Pokrovsk pokračují ukrajinské ozbrojené složky ve stabilizačních akcích u Lysivky, Piščaného, Kotlyne a Udačného. Na jihu jsou okupanti aktivnější – Rusové tlačí u Uspenivky, jižně od Nadijivky a jižně od Andrijivky.
Západně od Kurachového jsme nezaznamenali žádné změny, těžké boje se vedou o Konstantynopil. Ukrajinské zdroje v oblasti hlásí vysokou aktivitu ruských dronů, což obráncům výrazně komplikuje situaci. Dodávají, že značná část těchto dronů je vedena na optickém vlákně, což znesnadňuje jejich rušení.
U Veliké Novosilky pokračují rusové v postupu na Očeretuvate a Burlacké. Zároveň se snaží Očeretuvate obejít z východu, což se jim prozatím nedaří. Fronta v této oblasti zatím není stabilizovaná a ukrajinské síly se zde snaží brzdit ruský postup.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Ukrajina odmítla požadavek USA na vytvoření fondu ve výši 500 miliard dolarů, který měl být součástí dohody o poskytnutí podílu Washingtonu na vlastnictví vzácných nerostů. O tom informoval ukrajinský představitel blízký jednáním pro Bloomberg. Podle zprávy měl tento fond kompenzovat USA pomoc, kterou poskytují Kyjevu od začátku rozsáhlé ruské invaze. Ukrajina však tvrdí, že skutečná výše obdržené pomoci je přibližně pětkrát nižší a činí více asi 90 miliard dolarů. Dalším důvodem odmítnutí dohody je podle zdroje Bloombergu nedostatek záruk ze strany USA ohledně budoucí vojenské a finanční pomoci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven opustit svůj post výměnou za bezpečnostní záruky. Uvedl to na fóru „Ukrajina. Rok 2025.“ „Pokud je potřeba, abych opustil svůj post, jsem připraven. Mohu jej vyměnit za NATO, pokud budou takové podmínky. Dnes se soustředím na bezpečnost Ukrajiny, ne na to, co bude za 20 let, a nemám v plánu být u moci desetiletí. Proto je to asi můj hlavní cíl a mé vroucné přání,“ poznamenal Zelenskyj. Kromě toho ukrajinský prezident označil bezpečnostní záruky pro Ukrajinu skrze členství v NATO za „nejlevnější variantu.“ „Nevím, jak jednání dopadnou. Ale ať už to někdo chce, nebo nechce, toto téma je na stole bezpečnostních záruk (členství Ukrajiny v NATO – pozn. red.). Je velmi důležité, že nejde o jednací stůl, ke kterému je Ukrajina přizvána, ale o náš vlastní stůl,“ zdůraznil. V kontextu podepisování dohod o zahraniční pomoci Zelenskyj uvedl, že Ukrajina potřebuje férovou dohodu. „Když Spojené státy prodávají zbraně Izraeli, Kataru, Saúdské Arábii, Spojeným arabským emirátům, vydělávají na tom 100 %? Chci jen vést dialog s prezidentem [USA Donaldem] Trumpem. Myslím, že v tomhle jsem spravedlivý.“ Zelenskyj také zdůraznil, že „Trump tu nebude navždy, ale my potřebujeme trvalý mír.“
Polský prezident Andrzej Duda uvedl, že bez pomoci USA Ukrajina „nepřežije“ válku s Ruskem. Zároveň však zdůraznil, že nesmí být dovoleno, aby Rusko tuto válku vyhrálo. Jeho slova cituje RMF 24. Po rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem Duda uvedl, že šéf Bílého domu „usiluje o zastavení krveprolití“, a vzhledem k tomu, že Rusko je lhostejné ke svým ztrátám, tato válka „musí nějak skončit“. Zároveň však Duda zdůraznil, že ruská válka proti Ukrajině musí skončit spravedlivým a trvalým mírem, a dodal, že musí existovat záruky, že „válka se nevrátí a že Rusko už nikoho nenapadne“. Kromě toho polský prezident uvedl, že během rozhovoru s Trumpem mu vysvětlil svůj pohled na to, s kým bude nutné vyjednávat, a zároveň vyzval amerického prezidenta, aby nezapomínal na to, že „Putin je důstojník KGB“.
Ministerstvo obrany USA popřelo tvrzení prezidenta Donalda Trumpa, že Washington vyčlenil 350 miliard dolarů na pomoc Ukrajině. Skutečná částka se ukázala být několikanásobně nižší. O tom informoval Pentagon pro Voice of America. Od začátku rozsáhlé invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 přidělil americký Kongres přibližně 183 miliard dolarů na podporu Ukrajiny. Z této částky Pentagon odeslal Ukrajině 65,9 miliardy dolarů ve vojenské pomoci, přičemž dalších 3,9 miliardy dolarů, které Kongres schválil na vojenskou podporu Kyjevu, zůstává nevyužito. Jak upozorňuje Voice of America, přibližně 58 miliard dolarů z celkových 183 miliard dolarů pomoci Ukrajině bylo utraceno přímo v USA. Tyto prostředky byly směřovány na rozvoj amerického obranného průmyslu, buď na nahrazení starých zbraní dodaných Ukrajině novými americkými zbraněmi, nebo přímými investicemi do průmyslu.
Místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství Julia Svyrydenko uvedla, že největší výzvou, které v současnosti čelí ukrajinská ekonomika, je nedostatek pracovníků. O tomto tématu hovořila na fóru „Ukrajina. Rok 2025.“ Podle jejího názoru Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky ke zlepšení ekonomické situace. Svyrydenko zdůraznila, že bez bezpečnostních záruk se Ukrajinci, kteří jsou nyní v zahraničí, nevrátí, a podle jejích slov jich je přibližně 5 milionů. „Bez bezpečnostních záruk nebude byznys investovat na Ukrajině. Bez záruk se nevrátí miliony Ukrajinců ze zahraničí. Na bezpečnostní záruky musíme nahlížet jako na předpoklad ekonomického růstu,“ uvedla Svyrydenko.
U příležitosti třetího výročí rozsáhlé invaze Ruské federace na Ukrajinu připravilo Spojené království největší balík sankcí proti Moskvě. O tom informuje The Independent. Očekává se, že britský ministr zahraničí David Lemmy oznámí zavedení nových sankcí v pondělí 24. února. Podle jeho slov jsou nové restrikce zaměřeny na „zasazení rány příjmům Ruské federace a zbrzdění vojenské mašinérie Vladimira Putina“. Britský ministr zahraničí rovněž poznamenal, že nyní je „kritický moment“ pro Ukrajinu, Spojené království a Evropu jako celek a že toto období představuje nejen tři roky boje, ale také tři roky, kdy Británie stála po boku Ukrajiny. „Je také čas utáhnout šrouby Putinovu Rusku. Zítra plánuji oznámit největší balík sankcí proti Rusku od prvních dnů války – oslabíme jejich válečnou mašinérii a snížíme příjmy, které živí plameny destrukce na Ukrajině,“ zdůraznil Lemmy. Připomeňme, že dříve se velvyslanci zemí Evropské unie dohodli na 16. balíku sankcí proti Rusku. Oficiální přijetí sankcí se očekává 24. února, kdy se v Bruselu setkají ministři zahraničí.
V Německu dnes probíhají parlamentní volby, které podle posledních průzkumů téměř jistě vyhraje CDU/CSU, čímž se Friedrich Merz pravděpodobně stane novým německým kancléřem. Jeho strana však nebude mít dostatek hlasů na samostatné vládnutí a bude nucena vytvořit koalici, přičemž nejpravděpodobnější variantou je spojení s SPD a Zelenými. Pokud se potvrdí dosavadní předpoklady, může nová vláda vzniknout do Velikonoc, jak naznačil vlivný člen CDU a mluvčí strany pro zahraniční politiku Jürgen Hardt. V pozadí těchto voleb však hraje roli i vzestup krajně pravicové a proruské AfD, jejíž popularita v posledních měsících roste. Strana se těší podpoře nejen tradičních proruských dezinformačních sítí, ale také například Elona Muska, jehož platforma X podle zjištění analytiků zvýhodňuje obsah podporující AfD.
Finsko zaznamenává rekordní počet dobrovolníků připravených připojit se k potenciální mírové misi na Ukrajině. Svaz záložníků oznámil, že je připraven podpořit jakékoli politické rozhodnutí finské vlády v této věci, a podle dostupných údajů se k účasti na vojenských misích krizového managementu přihlásilo více než 3000 finských záložníků – nejvíce za posledních 20 let. Pokud by mise probíhala pod záštitou OSN, Finsko by mohlo využít již existující procesy pro nasazení svých sil, které by se skládaly z dobrovolných záložníků a menšího počtu profesionálních vojáků.
Polský tisk spekuluje, zda se Turecko nemůže stát náhradou za USA v geopolitických otázkách souvisejících s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl odložit svou plánovanou návštěvu Saúdské Arábie, aby se neúčastnil tamních americko-ruských jednání, a místo toho zamířil do Ankary. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během setkání s ukrajinskou delegací jednoznačně podpořil nezávislost a územní celistvost Ukrajiny, přičemž obě tyto záležitosti označil za „nevyjednatelné“. Současně navrhl, aby se Turecko stalo místem pro mírové rozhovory, a zdůraznil, že Ankara usiluje o ukončení konfliktu již tři roky. Erdogan také označil mírovou iniciativu navrženou Donaldem Trumpem za „paralelní“ k těmto snahám. S ohledem na aktuální nejistotu na americké i evropské politické scéně se Erdogan začíná jevit jako stabilní geopolitický aktér – alespoň z pohledu Kyjeva. Tento paradoxní jev kontrastuje s tureckou politikou poslední dekády, která byla „dynamická“ a často kontroverzní. Erdogan se zaměřuje především na posilování tureckého vlivu a pragmaticky se angažuje v regionálních konfliktech, přičemž výsledkem bylo mimo jiné urovnání situace v Náhorním Karabachu, Kataru a částečně i v Sýrii. Turecko sice nejedná z altruistických důvodů, ale tvrdě hájí své vlastní zájmy – podobně jako USA. Otázkou zůstává, zda by Ankara v případě oslabení amerického vlivu skutečně mohla částečně převzít roli Washingtonu v Evropě.
Bundeswehr obdrží až 256 kolových obrněných vozidel Piranha V, která budou součástí projektu Tactical Wide Area Network for Land Based Operations (TaWAN LBO). První dodávka zahrnuje 58 vozidel a celková hodnota kontraktu se pohybuje ve stovkách milionů eur. Piranha V bude sloužit jako platforma pro malý radioreléový systém, přičemž vozidla budou vybavena 15metrovým teleskopickým stožárem a komunikační technologií pro zabezpečené spojení na velké vzdálenosti. Zajímavé je, že Bundeswehr tímto nákupem rozšiřuje svou flotilu kolových obrněných vozidel 8×8, kde již disponuje 403 kusy GTK Boxer. Podobná redundance se objevuje i u vozidel 6×6, kde vedle očekávaného nástupce TPz Fuchs na bázi Patrie 6×6 bude souběžně nasazen průzkumný model odvozený z 6×6 verze Piranha V. Dodávky mají začít v roce 2026, přičemž GDELS na projektu spolupracuje s Rheinmetallem, který má celkovou odpovědnost za jeho realizaci. Pro zajištění provozní připravenosti vznikne v Neubrandenburgu nové centrum systémové podpory. Financování nákupu pochází ze speciálního obranného fondu a individuálního plánu 14, přičemž projekt byl oficiálně schválen rozpočtovým výborem Bundestagu 29. ledna 2025.
Dnes si přiblížíme, jak změny v americké zahraniční politice po nástupu prezidenta Trumpa a jeho administrativy pomohly ruské ekonomice. Podle izraelského analytika Juvala Levina je evidentní, že Spojené Státy nyní zaujaly podobnou pozici jako v letech před rozpadem Sovětského Svazu, tedy že se snaží zabránit celkovému kolapsu ruské ekonomiky. Přičemž Levin dodává, že Američané poněkud naivně věří, že se jim pomocí této politiky podaří vnést rozkol mezi Rusko a Čínu. To je však jen málo pravděpodobné, neboť hospodářské vazby Ruska s Čínou jsou již nyní velmi silné, a lze očekávat, že se při oživení ruské ekonomiky se ještě dále rozvinou.
Kurz ruského rublu v reakci na změnu politiky posílil v posledních týdnech o přibližně 13% a v současné době se stabilizoval na hodnotě okolo 88 rublů za USD, tedy na úrovni, na které se nacházel naposledy v srpnu minulého roku, a podobnými vzrůsty zareagovala i moskevská burza. To pomůže zejména ruským importérům, tedy i zbrojní výrobě, neboť mnoho komponent pro ruské zbraně, zejména elektroniky, je importováno, ať již přímo nebo pomocí prostředníků.
Je však i jedna oblast ruské ekonomiky, které posílení rublu není příliš vhod, a sice exportérům nerostných surovin. Při současném poklesu ceny ruské ropy a potížích s exportem způsobeným zařazení velké části ruské stínové flotily na sankční seznam bylo již v předchozích měsících pro ruské společnosti exportovat ropu se ziskem, a posílení hodnoty rublu jejich situaci dále komplikuje.
Posílení rublu tak nelze vnímat jako jev pro ruskou ekonomiku jednoznačně pozitivní, pozitivní efekty ale jednoznačně převažují a je otázkou, čeho tímto krokem americká administrativa v dlouhodobějším horizontu dosáhne.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelská policie ve spolupráci se zpravodajskou službou Šin-Bet zadržela deset osob ve spojení s pašováním zbraní z Jordánska do Izraele. Devět izraelských občanů a jeden Palestinec ze Západního břehu byli převezeni k dalším výslechům. Při zátahu bylo zabaveno 34 pistolí a čtyři dlouhé zbraně.
IDF dnes poprvé od roku 2002 schválila nasazení tanků na Západním břehu. Četa 188. obrněné brigády bude operovat v oblasti kolem města Dženín, kde podpoří jednotky zapojené do probíhající protiteroristické operace Železná zeď. Současně bylo oznámeno, že jednotky Nahalské pěší brigády a elitní komando Duvdevan dnes zahájily operace v okolí města.
Ozbrojené složky Palestinské samosprávy dnes v Ramalláhu rozehnaly shromáždění na podporu pohřbu zabitého vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha.
Libanon: V Bejrútu se dnes konal pompézní pohřeb bývalého vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha. Při této příležitosti se izraelské letectvo rozhodlo připomenout svou přítomnost – IAF zveřejnilo záběry leteckého úderu, který Nasralláha zlikvidoval.
IAF dnes také provedlo sérii náletů na cíle Hizballáhu na jihu a severu Libanonu poté, co u nich byla zaznamenána podezřelá aktivita, která byla v rozporu s podmínkami příměří. Zasaženy byly objekty v údolí Biká a v pobřežním městě Týr.
Sýrie: Americký bezpilotní letoun dnes zasáhl civilní vozidlo u města Idlíb. Bližší informace o cíli úderu zatím nejsou známy, pravděpodobně však šlo o dalšího vysoce postaveného důstojníka dnes již rozpuštěné organizace Churas al-Din.
Africká vsuvka: Konžští policisté ve městě Bukavu v provincii Jižní Kivu se rozhodli přejít na stranu hnutí M23. Po sérii porážek konžské armády vážně poklesla důvěra místních obyvatel ve schopnost vlády udržet kontrolu nad východní částí země, což vedlo k hromadným dezercím. Prezident Demokratické republiky Kongo mezitím přiznal sérii vojenských neúspěchů, ale slíbil posílení armády s cílem znovu získat východní regiony. Vyhlásil výzvu k většímu zapojení obyvatel do mobilizace, která však kvůli kmenovému rozdělení země probíhá velmi pomalu. Z postupu jednotek M23 na města Uvira a Lubero v provinciích Severní a Jižní Kivu dnes nejsou hlášeny žádné nové zprávy.
V oblasti střední Šebelle v Somálsku pokračují útoky islamistické skupiny Al-Shabaab, která je napojená na Al-Káidu. Bojovníci této organizace nově převzali kontrolu nad městem Ali Fol Dheer a zahájili sérii nájezdů na tamní základny somálských bezpečnostních sil. Jedná se o trend z posledních měsíců, kdy Al-Shabaab využívá oslabení somálských jednotek po odchodu některých afrických mírových sil (ATMIS) a pokračuje v expanzi zejména v centrálních a jižních oblastech země.
Dnešní Třešnička™ bude nadějná, ale s hořkým podtónem. Tři roky války a Praha opět ukázala, že má páteř. Na Staroměstském náměstí se v předvečer smutného výročí sešly tisíce lidí, aby opět podpořily Ukrajinu. Prezident Petr Pavel, jako klíčový řečník, vystoupil s projevem, který byl přesně takový, jaký měl být – přímý, pevný a nepohodlný pro ty, kdo by nejraději viděli, aby Ukrajina „nějak“ zmizela z agendy. Když pronesl slova „nikdo nemá právo zaměňovat agresora a napadeného“, náměstím se rozezněl pískot a nevůle ke jménu Donald Trump – jako nechtěná ozvěna reality, že v Bílém domě teď sedí muž, jehož loajalita ke spojencům je přinejmenším diskutabilní. Pavel nikoho přímo nejmenoval, ale bylo jasné, na koho jeho narážky míří. Dav to pochopil. A když mluvil o tom, že „spravedlivý mír“ nesmí znamenat odměnu pro agresora, sklidil hlasitý souhlas. V posledních týdnech se sice ukazuje, že západní jednota dostává trhliny, ale pokud něco z této akce vyplynulo, pak to, že my máme jasno. Jestli má být tato válka symbolickým bojem za pravidla, která byla nastavena po druhé světové válce, pak se v Praze ukázalo, že ne všichni jsou ochotni tuhle kapitolu jen tak přepsat. A to je důležité – i kdyby se Washington rozhodl, že má pro Evropu “nový plán”, tady u nás víme, na které straně dějin chceme stát.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
