(2 944 slov, doba čtení 16 minut)
V noci podnikly ruské síly masivní letecký útok na ukrajinskou kritickou infrastrukturu, přičemž hlavním cílem byly objekty plynárenského průmyslu. Podle údajů ukrajinského letectva bylo zaznamenáno 261 vzdušných cílů, včetně 67 řízených a balistických raket a 194 dronů Šahed a různé typy klamných cílů. Rusové vypustili 35 řízených střel Ch-101/Ch-55SM, osm střel Kalibr, tři balistické rakety Iskander-M/KN-23, čtyři upravené protiletadlové střely S-300 a osm řízených střel Ch-59/69.
Ukrajinská protivzdušná obrana pak sestřelila celkem 134 cílů, z toho 25 řízených střel Ch-101/Ch-55SM, osm střel Kalibr, jednu řízenou leteckou střelu Ch-59/69 a 100 dronů Šahed. Dalších deset ruských raket nedosáhlo svých cílů a 86 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Do obrany se také poprvé zapojily i francouzské stíhačky Mirage-2000, které dorazily na Ukrajinu před měsícem, spolu se stíhačkami F-16.
Neplecha v Rusku: Situace v Kurské oblasti zůstává napjatá, zejména v Sudžanské oblasti, kde pokračují těžké boje. Ruské jednotky postoupily až 4 km do hloubky ukrajinského území v okolí obce Kurilovka a podél úžlabiny Cholodnyj Jar, kde se snaží postupovat západním a severním směrem. V oblasti obce Sverdlikovo pokračují útoky ruských manévrových skupin směrem k jihu podél hranice.
Na severu Sumské oblasti dochází k bojům v pohraničních oblastech, kde se ruské síly pokoušejí postupovat podél lesních pásů směrem k Basovce. Kanál Slivočnyj Kapríz uvádí, že ruské jednotky rozšířily své kontrolované území v okolí Sudži až o 1 km na ukrajinském území, celkový postup v oblasti údajně dosahuje více než 5 km.
Podle ruských zdrojů (včetně propagandisty Radova) ruské jednotky obsadily vesnice Stará Soročina, Nikolajevka a Viktorovka, následně měly vytlačit ukrajinské síly ze severního výběžku Malé Lokni. Probíhají boje v lesních pásech u železnice, kde se ruské síly snaží proniknout do samotné Malé Lokni. Obsazení vesnice Stará Soročina potvrdil i ruský milbloger Majakovsk.
Naopak ukrajinské speciální jednotky 6. pluku Rangers provedly v Kurské oblasti úspěšný nájezd na ruské pozice.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ruské síly mírně rozšířily své předmostí na západním břehu řeky Oskil a postoupily severovýchodně od Fyholivky. Boje pokračují i u Zahryzového, kde se ukrajinské síly úspěšně brání a způsobují okupantům ztráty. Situace v Bilohorivce se komplikuje – nové záběry z ukrajinských dronů naznačují, že ukrajinská kontrola nad vesnicí je minimální a většina území spadá do šedé zóny. Ruští vojáci se na motorkách snaží postupovat západním směrem po silnici do Hryhorivky. Ukrajinská obrana se nadále soustředí na křídový lom a jeho terikon, kde pokračují boje.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru okupanti podnikli velký mechanizovaný útok s nasazením 25 kusů obrněné techniky. Útok postupoval ze sídliště Desjata Čechovou ulicí směrem na jih, kde byl tvrdě odražen obránci z 24. brigády Ozbrojených sil Ukrajiny. Ukrajinské síly zničily nebo vyřadily 16 kusů ruské techniky a způsobily okupantům těžké ztráty. Není zatím jasné, zda se ruské jednotky udržely v některých pozicích. Kromě tohoto útoku se situace v Časiv Jaru dočasně stabilizovala, hlavní hrozbou pro obránce však nadále zůstávají drony naváděné po optickém vlákně, které ruské síly stále častěji nasazují.
Doněcká fronta: V Torecku probíhají boje na severu, jihu i v centru města, ale detailní informace zůstávají omezené.
Na směru Pokrovsk se situace výrazně nezměnila. Okupanti po několikadenní pauze znovu zesílili tlak v této části fronty a bojuje se u Baranivky, Lysivky, Dačenského, Ševčenka, Piščaného a Kotlyného. Změny v linii fronty jsou minimální. Jižně od Pokrovsku se objevují zprávy, že Andrijivka je téměř celá pod kontrolou ruských sil, ale chybí vizuální potvrzení.
V Konstantynopilu se podle míst ostřelovaných ruským dělostřelectvem zdá, že vesnice je nyní plně pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil. Rusové zde, podobně jako v Časiv Jaru, nasadili větší množství sebevražedných dronů vedených po optickém vlákně, což zvyšuje tlak na obránce.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Rozhořčení amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Rusku údajně sílí kvůli ruskému chování a neustálému ostřelování Ukrajiny. O vývoji situace informuje Axios, který se odvolává na zdroje z Bílého domu. Podle publikace ruské útoky na Ukrajinu eskalují, a to navzdory Trumpovým výzvám k příměří. Prezident Spojených států navíc pohrozil Rusku rozsáhlými sankcemi v bankovním sektoru a zavedením nových cel, dokud nebude dosaženo příměří a konečné dohody o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. „Rusko dnes Ukrajinu na bojišti drtí,“ uvedl Trump a vyzval obě strany k okamžitému zahájení mírových jednání. Axios podotýká, že je to poprvé od nástupu do úřadu, kdy šéf Bílého domu veřejně pohrozil Moskvě.
Americká letecká společnost Maxar Technologies odpojila Ukrajinu od svých satelitních snímků. O rozhodnutí informoval portál Militarniy, který se odvolává na vlastní zdroje. Uživatelé satelitních služeb obdrželi zprávu, že přístup ke snímkům byl pozastaven „na základě administrativního požadavku“. Podle portálu se však skutečný důvod skrývá v americkém zákazu poskytování zpravodajských informací Ukrajině, a to i prostřednictvím komerčních služeb. Maxar byl údajně hlavním dodavatelem komerčních satelitních snímků pro Ukrajinu, které pomáhaly sledovat pohyb ruských jednotek. Díky těmto snímkům bylo možné potvrdit zničení klíčových cílů na okupovaných územích i přímo v Rusku. Vojenský telegramový kanál „CyberBoroshno“ uvedl, že ukrajinská armáda měla přístup k satelitním snímkům na všech úrovních, což umožnilo sledovat nejen taktické přesuny nepřítele, ale i aktivity na operačně-strategických objektech.
Nicméně Spojené království bude i nadále poskytovat Ukrajině zpravodajské informace, i když v menším rozsahu než Spojené státy. O této skutečnosti informoval The Guardian s odvoláním na své zdroje. Podle britského tisku bude Londýn nadále analyzovat získaná data a poskytovat Ukrajině varování před útoky či příležitosti k úderům hluboko na ruském území. Spojené království ovšem přestane Ukrajině předávat informace, které samo získalo na základě dohod o sdílení dat se Spojenými státy. „Britská zpravodajská síť není tak rozsáhlá jako ta americká a nemůže ji plně nahradit,“ přiznal bývalý vládní insider. Ukrajina však i nadále získává data ze satelitů, pozemních stanic, průzkumných letounů, jako je Rivet Joint, a dokonce i od tajně nasazených pozemních jednotek. Kromě toho využívá i informace z otevřených zdrojů. Dříve nabídla Ukrajině vlastní zpravodajské údaje také Francie, reagující na omezení ze strany USA.
Italská premiérka Giorgia Meloni navrhla, aby se na Ukrajinu vztahoval článek 5 Severoatlantické smlouvy, přestože není členem NATO. O jejím návrhu informoval Financial Times. „Myslím, že by to byla stabilní, dlouhodobá a účinná bezpečnostní záruka, lepší než některé jiné návrhy, které jsem viděla,“ prohlásila Meloniová. Článek 5 NATO stanovuje, že útok na kteréhokoli člena Aliance je považován za útok na všechny členské státy. Současně však italská premiérka vyloučila účast italských vojáků v případné mírové misi a zdůraznila, že nasazení evropských jednotek na Ukrajině by bylo „nejkomplikovanějším rozhodnutím“.
Polsko zvažuje vystoupení z Dublinské a Ottawské úmluvy, které zakazují používání kazetové munice a protipěchotních min. Tuto možnost zmínil polský premiér Donald Tusk během svého projevu v Sejmu 7. března, jak cituje RMF24. „Nastal čas, aby se Polsko, využívajíc své vlastní zkušenosti i zkušenosti Ukrajiny z bojiště, odvážněji podívalo na své schopnosti v oblasti nejmodernějších zbraní,“ zdůraznil Tusk. Připomeňme, že Litva 6. března již vystoupila z mezinárodní Úmluvy o kazetové munici. Rozhodnutí padlo v červenci 2024, avšak faktické odstoupení proběhlo až nyní.
Ve Spojeném království porota shledala tři bulharské občany vinnými ze špionáže pro Rusko. O verdiktu informoval The Guardian. Obvinění čelí Katrin Ivanova, Vanja Gaberova a Tichomir Ivančev, kterým hrozí až 14 let vězení. Soud má konečný rozsudek vynést na začátku května. Z trojice obžalovaných byl při líčení fyzicky přítomen pouze Ivančev, zatímco Ivanova a Gaberova se připojily k jednání prostřednictvím videokonference z věznice HMP Bronzefield. Frank Ferguson, šéf protiteroristického oddělení britské prokuratury, uvedl, že šlo o „vysoce organizovanou špionážní operaci“. Skupina pracovala pod vedením Orlina Ruseva, dalšího bulharského občana, který se již přiznal ke špionáži stejně jako jeho zástupce Biser Džambazov.
Ukrajina obdržela 752 milionů liber (přibližně 971,2 milionu dolarů) od Spojeného království. Peníze pocházejí z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. O přijaté finanční podpoře informoval premiér Ukrajiny Denys Šmyhal. Částka byla poskytnuta v rámci iniciativy G7 ERA, která počítá s úvěrem pro Ukrajinu, krytým výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Peníze budou využity na posílení obranných schopností země. „Očekáváme, že všechna suverénní aktiva Ruské federace budou v budoucnu konfiskována a převedena ve prospěch našeho státu,“ uvedl Šmyhal.
Spojené království uzavřelo dohodu se společností Anduril UK o dodávce pokročilých útočných dronů ukrajinským ozbrojeným silám, které mají posílit jejich schopnosti v Černém moři a pomoci čelit ruské agresi. Dodávky zahrnou nejen samotné bezpilotní letouny, ale i odpalovací zařízení a náhradní díly, přičemž jejich realizace je plánována v nadcházejících měsících. Program je řízen agenturou Defence Equipment and Support (DE&S) v rámci Mezinárodního fondu pro Ukrajinu (IFU), který dosahuje více než 1,3 miliardy GBP a zahrnuje příspěvky několika spojeneckých zemí, přičemž samotné Spojené království přispělo částkou 500 milionů GBP. Kromě této dohody Londýn nadále poskytuje Ukrajině rozsáhlou vojenskou a finanční podporu, která za poslední rok přesáhla 5,26 miliardy GBP, včetně 3 miliard GBP ročně na vojenskou pomoc a 2,26 miliardy GBP v půjčkách určených na vojenské výdaje.
Polsko vyjádřilo ochotu diskutovat o francouzském „jaderném deštníku“ jako součásti evropské bezpečnostní architektury, což naznačil polský premiér Donald Tusk během jednání v Bruselu 6. března. Francouzský prezident Emmanuel Macron tento koncept poprvé navrhl v roce 2020, avšak tehdy se setkal s nedůvěrou v zemích bývalého východního bloku. Situace se však změnila s rostoucí nejistotou ohledně budoucího zapojení USA do NATO, což vyvolalo obavy i v Německu, kde budoucí kancléř Friedrich Merz zdůraznil potřebu evropského řešení jaderného odstrašení. Macron nyní opět otevírá otázku francouzské jaderné ochrany pro evropské spojence, přičemž Varšava tento návrh považuje za „velmi slibný“. Tusk zdůraznil, že detaily budou klíčové, ale francouzská iniciativa může poskytnout strategickou výhodu vůči Rusku.
Litva formálně odstoupila od Úmluvy o zákazu použití kazetové munice, přičemž její rozhodnutí vstoupilo v platnost 6. března po šestiměsíční lhůtě od podání příslušných dokumentů OSN. Tento krok, schválený litevským parlamentem v červenci loňského roku, je odůvodněn rozsáhlým nasazením této munice Ruskem během války na Ukrajině. Úmluva, přijatá v roce 2008 a platná od roku 2010, má aktuálně 111 signatářů, mezi něž nepatří mimo jiné Spojené státy, Rusko, Ukrajina ani Polsko. Vilnius současně zvažuje i odstoupení od Ottawské úmluvy zakazující používání protipěchotních min, přičemž rozhodnutí v této věci by mělo padnout v následujících měsících.
Italská společnost Leonardo a turecký Baykar podepsaly 6. března 2025 v Římě memorandum o porozumění o vytvoření společného podniku zaměřeného na vývoj a dodávky bezpilotních leteckých systémů (UAS) pro evropské armády. Nový subjekt se sídlem v Itálii spojí odborné znalosti Baykaru v oblasti dronových platforem s technologiemi Leonarda v oblastech senzorových systémů, certifikace a užitečného zatížení. Spolupráce je součástí širšího evropského úsilí o posílení bezpilotních schopností, přičemž italská armáda zvažuje akvizici až 1300 dronů, potenciálně i prostřednictvím této aliance. Neoficiální informace naznačují, že každá hlavní jednotka italské armády by mohla obdržet přibližně 100 dronů, což podporuje spekulace o rozsahu budoucího kontraktu. Partnerství se zaměřuje na zajištění interoperability s NATO a evropskými obrannými strategiemi a očekává se, že bude mít širší dopad na italsko-tureckou obrannou spolupráci i mimo oblast bezpilotních systémů.
Dánsko v rámci rozsáhlé modernizace obrany uzavřelo dohodu o nákupu moderních protilodních raket od norské společnosti Kongsberg, čímž se odklání od dosavadních dodávek z USA. Tento krok je součástí širšího strategického rozhodnutí posílit dánské ozbrojené síly v reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska a napětí kolem Grónska. Rozhodnutí o výrazném navýšení obranných výdajů bylo přijato v únoru a zahrnuje investici ve výši 50 miliard DKK (přibližně 6,7 miliardy EUR).
Francie zrychluje výrobu stíhaček Rafale, přičemž Dassault Aviation plánuje zvýšit produkční kapacity až na pět letounů měsíčně. Generální ředitel Éric Trappier oznámil, že tempo výroby vzrostlo z méně než jednoho kusu měsíčně v roce 2020 na současné dva kusy, přičemž cílem pro nadcházející měsíce je dosažení tří letounů měsíčně. V roce 2024 bylo dodáno 21 stíhaček a v roce 2025 se očekává 25 kusů. Navzdory rostoucímu tempu se Dassault Aviation nadále potýká s problémy v dodavatelském řetězci, což ovlivňuje rychlost implementace nových výrobních plánů. Společnost zároveň s napětím očekává podpis indické objednávky na 26 námořních Rafale a potenciální výhru v tendru MRFA na 114 letounů, což by vedlo k otevření nové montážní linky v Indii. Každé zvýšení produkční kapacity je dlouhodobým procesem, přičemž Trappier upozornil, že zvýšení výroby o jeden letoun měsíčně trvá minimálně dva roky.
Dnes se zaměříme na pokračující problémy ruského zemědělství, přičemž ty již dosáhly takové úrovně, že je ruská vláda nemohla již dále ignorovat a byly předloženy k vyřešení samotnému ruskému vůdci Vladimíru Putinovi. Ministerstvo informací ho informovalo o vysokém riziku vzrůstu ceny pšenice určené pro výrobu mouky, které je důsledkem klesajících objemů její sklizně v Rusku.
Podle únorových odhadů ministerstva může růst cen překročit maximální strop, který byl stanoven na úrovni 15 600 rublů za tunu pšenice třetí třídy a 15 100 rublů za tunu pšenice čtvrté třídy, což přinutí ruskou vládu k zahájení intervencí majících za cíl stabilizaci trhu. Aktuální cena pšenice je 16 000 rublů za tunu pšenice třetí třídy a 15 500 rublů za tunu u pšenice čtvrté třídy, což odpovídá ročnímu růstu cen u třetí třídy o 24% a u čtvrté třídy o 48%.
Experti vysvětlují takto vysoký vzrůst cen poklesem objemu sklizně, která v roce 2024 dosáhla 82 milionů tun brutto podle údajů Rosstatu, mnoho údajů však nasvědčuje tomu, že je toto oficiální číslo vyšší než skutečná úroveň sklizně. I při oficiálních údajích se také jedná o pokles objemu sklizně o přibližně 11% méně než v předchozím roce.
Výhled na rok 2025 předpokládá další pokles o nejméně 5%, příčinou má být menší rozloha oseté plochy, nižší hektarový výnos (způsobený přechodem na lokální odrůdy, jak jsme informovali dříve) a výkyvy počasí. Další příčinou nižšího výnosu má být klesající ziskovost zemědělské produkce. Vidíme tak že výkon ruského zemědělství klesá obdobně jako je tomu u ostatních sektorů ruské civilní ekonomiky, a výhled na rok 2025 předpovídá pokračování tohoto trendu.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: V samotném Jeruzalémě dnes bylo rozmístěno přes tři tisíce policejních příslušníků v rámci bezpečnostních opatření, provazejici první páteční modlitbu měsíce Ramadán v městě Al Aksa. Podle dosavadních informací se odpoledních modliteb zúčastnilo okolo 90 tisíc lidí.
V severním pásmu Gazy dnes IDF provedlo úder bezpilotnim letounem poté, co si všimli skupinky Palestinců, kteří zakopávali výbušné zařízení poblíž oblasti, kde operovali vojáci IDF. Jedná se již o druhý případ, kdy se teroristé pokusili o provokaci. IDF důrazně varovalo občany Gazy, aby se nepřibližovali do oblastí, ve kterých operují jednotky IDF.
Libanon: Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Sýrie: 6. března začala v provincii Latákíja další operace vládních sil proti protivládním skupinám. Ty nová vláda systematicky prováděla po celé zemi v rámci upevnění své pozice a zvýšení bezpečnosti. V tomto případě však bývalí syrští vojáci režimu Bašára Asada kladli vládním silám vážný odpor a v průběhu bojů zabili více než 16 vládních bojovníků a donutili je k ústupu, načež velení syrských ozbrojených sil vyslalo do Latákíje další síly, včetně tanků a vrtulník. Po vypuknutí ozbrojených střetů v Džale a Latákii vyzvala Rada alavitů obyvatelstvo k protestům proti nové vládě. V západní Sýrii protivládní síly oznámily vytvoření „Vojenské rady pro osvobození Sýrie“. Blíže k soumraku vstoupil konvoj tureckých ozbrojených sil do provincie Idlib přes hraniční přechod Bab al-Hawa. Místní obyvatelé rovněž hlásí pohyb kolony tureckých vojáků směrem k přehradě Tišrín. Podél syrsko-libanonské hranice, v oblastech Hermel a Homs, začaly ozbrojené střety mezi libanonskými šíitskými klany a syrskými vládními silami.
Od dnešního rána pokračují urputné boje mezi silami syrské vlády a jejími odpůrci v pobřežním pásu Alevi (města Tartús a Takia). Dosud desítky zabitých a zraněných v bojích, které začaly v Džablehu.
Nové vládní „bezpečnostní síly“, které do regionu dorazily a které se skládají výhradně z bojovníků HTS, lokalizovaly ohniska ozbrojeného odporu a nyní masakrují všechny alavity, které najdou. Ve většině případů jde o hromadné střílení: převážně mužské obyvatelstvo je shromažďováno ve skupinách a buď zastřeleno na místě, nebo odvezeno kamsi nákladními auty a popraveno jinde.
Dnešní Třešnička™ bude o oslíkovi, co měl k snídani vtipnou kaši. Muž, který byl americkým prezidentem Trumpem vyslán na Ukrajinu a prvních několik týdnů zde říkal přesný opak toho, co znělo z Washingtonu byl zřejmě uveden do továrního nastavení a byl mu vložen mozek servilního budižkničemi. Ano, řeč je o Keithu Kellogovi, o kterém jsme spekulovali, že se vracel z Ukrajiny stopem, protože se až podezřele dlouho nehlásil. Tento “speciální” vyslanec pro záležitosti Ukrajiny nyní přišel s několika, přinejmenším zajímavými, tvrzeními, které nás upřímně velice rmoutí. Tak například někdejší lednový jestřáb, který chápal, kdo je v této válce agresor si nyní pochvaluje zastavení pomoci Ukrajině. Tuto taktiku popisuje jako “trefit osla po čumáku prknem”, protože Ukrajinci měli v Bílém domě prý řešit ekonomické aspekty dohody o nerostech a místo toho podle něj tlačili na Trumpa a požadovali bezpečnostní záruky. Tak to si tu estrádu raději pustíme ještě jednou, protože jsme měli dojem, že Trump a JD mleli takový pytloviny, že Zelenskému měla z medicínského hlediska z uší valit pára. Ve svém projevu během setkání Council of Foreign Relations pak hovořil o tom, jak je velice důležité dostat obě znesvářené strany k jednacímu stolu. A celé to z našeho pohledu zabil “vtípkem”, doslova “táta džoukem”. Posuďte sami: “Pamatujete, jak prezident říkal, že válku ukončí do 24 hodin? Neřekli jsme, ale který den”…ha ha ha hi hi, Keithe. Za to ty jsi si dal za cíl najít řešení do 100 dní od inaugurace. Tak to se ti čas krátí, vtipálku!
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
