(2 320 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 1. července, podnikla ruská armáda další letecký útok 52 útočnými drony typu Šáhed a imitátory z území Brjanské oblasti, Millerova a Primorsko-Achtarska. Útok směřoval převážně na sever a východ Ukrajiny. Do 09.00 hod. se podařilo zneškodnit 47 bezpilotních prostředků: 14 z nich sestřelily palebné prostředky, dalších 33 bylo ztraceno nebo potlačeno radioelektronickým bojem. Hlášena jsou tři místa zásahu a jedna lokalita s dopadem trosek.
Ráno došlo k útoku ukrajinských bezpilotních letounů na zbrojovku Kupol ve městě Iževsk, sídle koncernu Kalašnikov. Podle očitých svědků zasáhly nejméně dva drony objekt, v němž se vyrábějí protiletadlové systémy Tor, Osa a drony pro ruskou armádu. Zásah vyvolal požár. Zbrojovka leží více než 1300 km od ukrajinského území, což z incidentu činí jeden z nejhlubších náletů na ruské území.
Během června 2025 zneškodnila ukrajinská protivzdušná obrana celkem 4758 vzdušných cílů. Mezi nimi bylo 2453 útočných dronů typu Šáhed, 659 průzkumných dronů a 1479 dalších typů bezpilotních prostředků. Dále bylo sestřeleno 8 raket Ch-47M2 Kinžal, 93 střel Ch-101/Ch-55SM, 27 střel Iskander-K, 14 balistických raket Iskander-M/KN-23, 12 střel Kalibr a 13 leteckých raket Ch-59/69. Letectvo Vzdušných sil provedlo 895 vzletů, z toho přibližně 580 k ochraně vzdušného prostoru a přes 220 k palebné podpoře a úderům. Ukrajinská letadla přitom zničila 646 vzdušných cílů.
Ukrajinská armáda upravila koncepci polních opevnění v reakci na rostoucí závislost na bezpilotních prostředcích a úbytek pěchoty – nové pozice již nejsou primárně budovány pro vedení kontaktní palby, ale jako kryty pro operátory dronů. Opevnění slouží k tomu, aby ochránila personál při řízení bezpilotních prostředků a zároveň zdržela postup útočících ruských jednotek natolik, aby drony mohly zasáhnout cíle včas. Palebné pozice zůstávají součástí obranných struktur, ale jejich role je druhotná vůči bezpilotnímu vedení boje. Jedná se o velkou změnu, která bude jistě brzy reflektována jak ruskou stranou, tak i ostatními armádami zbytku světa.
Neplecha v Rusku:
Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné nové zprávy.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo na severu Hlybokého, severně od Zeleného, ve Vovčanku a na severních přístupech k vesnici Vovčanské Čtory. Další střety probíhaly u Krasne Perše a Dovhenke.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo v okolí Holubivky a směrem na Piščané.
V limanském sektoru pokračovaly střety v Hrekivce, směrem na Nový Myr a u Ridkodubu. Jižněji okupanti útočili u Zeleneho Maje ve směru na Šandryholove a tlačili u Kolodjazy a u Torského.
V siverském sektoru pokračovaly boje v Serebrjanském lese a ruské jednotky se pokoušely postoupit směrem na Vyjimku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru okupanti zaútočili v Časiv Jaru a bojovalo se ve směru na Predtečyné a na Bilou Horu.
Doněcká fronta: V okolí Torecku okupanti útočili u Dilijivky, přes kterou se snaží přiblížit k Bílé Hoře. Na jihu města ruské jednotky zkonsolidovaly pozice na sídlišti Zabalka.
Ve směru na Konsťantynivku se Rusové pokusili postoupit z jihu k Jablunivce a tlačili i v její západní části. Boje pokračovaly ve směru na Rusyn Jar a Poltavku.
Ve směru na Pokrovsk se bojovalo u Ševčenka Perše, kde okupanti obsadili Kopteve a pokoušejí se postupovat směrem k Razine a Novotoretskému. Dále postoupili v Myrném, bojovalo se také u Myroliubivky a směrem na Promin. Těžké boje probíhaly v Lysivce, směrem na Volodymyrivku a v Udačném.
Jižně od Pokrovska pokračovaly boje u Novoserhijivky, kde se okupantům podařilo postoupit. Střety probíhaly také u Muravky a Horichového. V novopavlivském sektoru pokračovali okupanti v tlaku v okolí Záporžiji, kde se snaží získat předmostí v Piddubne a u Komaru, kde se snaží udržet ve vesnici Peredubova. Boje pokračovaly i mezi Ševčenkem a Veselým, kde byli obránci vytlačeni. Jižněji se bojovalo u Novopilu.
Jižní fronta: V tomto sektoru pokračovaly boje u Malynivky a v Kamjance.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Macron a Putin po dvou letech znovu telefonovali. Hlavním tématem byla Ukrajina a Blízký východ. Francouzský prezident Emmanuel Macron a ruský diktátor Vladimir Putin spolu po dlouhé době opět hovořili – telefonát trval přes dvě hodiny a podle Elysejského paláce šlo o jejich první rozhovor od roku 2022. Hlavními tématy byla válka na Ukrajině a napětí na Blízkém východě. Podle Kremlu šlo o „věcný“ rozhovor. Putin opět obvinil Západ z „dlouhodobého ignorování ruských bezpečnostních zájmů“ a z toho, že z Ukrajiny udělal „protiruský výběžek“. Nechyběly ani známé propagandistické narativy, kterými Moskva odůvodňuje svou agresi. Jak na tato slova reagoval Macron, zůstává nejasné. Kreml tvrdí, že se hovořilo i o „možném mírovém urovnání“ konfliktu. Putin údajně zopakoval, že je otevřen „dlouhodobým a komplexním dohodám“, ale zároveň trvá na „odstranění příčin konfliktu“ a uznání „nových územních realit“ – tedy faktické anexe ukrajinského území Ruskem. Další část rozhovoru se věnovala situaci na Blízkém východě, především konfliktu mezi Íránem a Izraelem a americkým útokům na íránská jaderná zařízení. Oba vyjádřili podporu diplomatickému řešení íránského jaderného programu a dohodli se na pokračování kontaktů pro „možnou koordinaci postojů“. Pozoruhodné je, že k rozhovoru došlo navzdory napjatým vztahům. Ještě letos v dubnu označil francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné jednání s ruskými představiteli za „nevýhodné“ pro Francii – v reakci na to, že Rusko veřejně překroutilo obsah rozhovorů mezi ministry obrany obou zemí.
Německo oznámilo, že Ukrajině dodá celkem 165 bojových vozidel pěchoty Marder 1A3 ze zásob Bundeswehru a průmyslu, přičemž nejméně 140 kusů již bylo převedeno ukrajinským jednotkám. V souvislosti s tím se rozšiřuje i výcvik ukrajinských vojáků, který aktuálně probíhá jak na území Ukrajiny, tak v Německu, a zaměřuje se na obsluhu i údržbu těchto vozidel. Výcvik má zajistit efektivnější provoz a opravy techniky, čímž se snižuje riziko provozních poruch a zvyšuje bojová připravenost. Podle otevřených zdrojů bylo v boji dosud nenávratně ztraceno nejméně 33 vozidel Marder 1A3 a dalších 11 až 12 bylo poškozeno nebo opuštěno, přičemž některá z nich byla následně ukořistěna ruskými silami.
V Polsku byl spatřen tank M1 Abrams v australské kamufláži, což téměř jistě souvisí s oznámením Austrálie o darování 49 tanků M1A1 Abrams Ukrajině v rámci vojenské pomoci zaměřené na posílení jejích obrněných schopností. Tyto stroje pocházejí z výzbroje australské armády a jejich výskyt na území Polska naznačuje probíhající tranzit směrem k ukrajinské armádě.
Ukrajinský zbrojní průmysl zahájil výrobu kanadských obrněnců rodiny Senator prostřednictvím nové společné výrobní linky zřízené ve spolupráci mezi Roshel Smart Armored Vehicles a ukrajinským Ukroboronpromem. Podle dohody získal Ukroboronprom plnou výrobní licenci včetně dokumentace, nástrojů a komponentů, což umožňuje vlastní výrobu obrněnců a výrazně zlepšuje servis a opravy stávajících vozidel. Do Kyjeva bylo dosud dodáno přes 1 800 kusů vozidel Senator, která se v bojových podmínkách osvědčila, a linka je zaměřena především na variantu typu MRAP odolnou proti minám.
Dánsko oficiálně podepsalo smlouvu se společností Nammo AS o obnovení výroby munice v bývalé továrně „Ammunition Arsenal“ poblíž Ellingu v Severním Jutsku a současně získá 15% podíl v nově založené společnosti Nammo Denmark A/S. Projekt, financovaný z Akceleračního fondu částkou 8,5 miliardy dánských korun (cca 1,15 miliardy eur), má za cíl posílit domácí kapacity výroby munice a zvýšit bezpečnostní soběstačnost v rámci NATO. Očekává se, že závod vytvoří přibližně 100 nových pracovních míst a od druhé poloviny roku 2027 zahájí výrobu minometných granátů ráže 120 mm, dělostřeleckých granátů ráže 155 mm a střeliva pro ruční zbraně v rážích 5,56×45 mm a 7,62×51 mm.
Společnosti Diehl Defence a POLARIS Raumflugzeuge oznámily 18. června 2025 strategickou spolupráci na vývoji systému Airborne Launching and Attack System (AirLAS), který má představovat bezpilotní platformu nové generace pro protivzdušnou obranu kombinující řízenou střelu IRIS-T s autonomním, opakovaně použitelným nosičem. Cílem systému je poskytnout schopnost přesného úderu na větší vzdálenost, vysokou operační flexibilitu a možnost nasazení z různých platforem včetně pozemních, námořních i vzdušných. První letové zkoušky AirLAS jsou plánovány na konec roku 2025 a projekt má potenciál zásadně proměnit schopnosti ozbrojených sil v oblasti vzdušného boje a protivzdušné obrany.
Německé námořnictvo představilo 14. května 2025 v Berlíně strategický plán „Kurs Marine 2025“, který zásadně mění dosavadní koncepci a nahrazuje dřívější důraz na globální zapojení prioritou národní a alianční obrany, přičemž hlavní operační oblastí zůstane severní křídlo NATO minimálně do roku 2035. Zahraniční mise budou realizovány pouze při dostupnosti kapacit. Stanoveny byly tři klíčové cíle: důraz na severní oblast NATO, dosažení plné operační připravenosti do roku 2029 a vytvoření inovativní flotily do roku 2035. Současné složení flotily čítá 11 fregat, 5 korvet, 6 ponorek a 25 pomocných plavidel, tedy celkem 47 jednotek, zatímco po roce 2035 se počítá s rozšířením na 15 až 16 fregat, 6 až 9 korvet, 9 až 12 ponorek a minimálně 27 pomocných jednotek, což znamená celkem 57 až 64 lodí.
Dnes se zaměříme na pokračující problémy společnosti Gazprom, která je jednou z největších ruských společností a daňové příjmy z těžby ropy a zemního plynu, které tato společnost odvádí, představují přes 5% veškerých rozpočtových příjmů Ruska. Již v minulém roce pomohla ruská vláda společnosti Gazprom tím, že jí udělila daňové úlevy ve výši 600 miliard rublů, a také značně zvýšila ceny plynu pro ruské odběratele (ty vzrostly v předchozích dvou letech o přibližně 36%, a letos a v následujících dvou letech má dojít ke zvýšení cen o dalších 40%), ukazuje se ale, že ani tato pomoc nestačila ke stabilizaci finanční situace Gazpromu.
Gazprom je tak nyní nucen k rozprodávání svých aktiv, například lukrativních nemovitostí v centrech měst, a také k propouštění zaměstnanců. Ani to ale nestačí, a tak Gazprom požádal o vládu o další daňové úlevy, a tato žádost byla již podpořena i samotným Vladimírem Putinem. Podle interních odhadů samotného Gazpromu, které byly v březnu tohoto roku publikovány žurnalisty z Financial Times, může ztráta této společnosti v průběhu následujících deseti let dosáhnout i 15 bilionů rublů (tedy přibližně 37% celého ruského ročního rozpočtu), pokud se nezmění současné podmínky prodeje a vysoký kurz rublu vůči jiným měnám.
Situace Gazpromu tak dostává ruskou vládu do dalšího dilematu. Z jedné strany je Gazprom příliš důležitou společností na to, aby bylo možné dovolit její krach, a tak je velmi pravděpodobné, že Gazprom obdrží daňové úlevy, o které žádal. To však znamená další snížení příjmů do státního rozpočtu, který se již nyní nachází v hlubokém deficitu, a snahy o přenesení nákladů na ruskou populaci již narážejí na limity toho, co je od nich možné získat. Bude tak zajímavé sledovat, jakou cestu si ruská vláda zvolí, a který sektor své ekonomiky obětuje pro záchranu Gazpromu.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelské obranné síly (IDF) zahájily novou pozemní operaci ve městě Gaza, konkrétně ve východní části města, kde se ke 162. obrněné divizi připojila 98. výsadková divize. Hlavním cílem operace je likvidace teroristických struktur a podzemní infrastruktury, včetně skladů zbraní a velitelských center. Brigáda Commando a 7. obrněná brigáda vedou manévry podpořené intenzivním leteckým bombardováním. Podle IDF bylo během operací zasaženo přibližně 100 cílů spojených s palestinskými militantními skupinami.
V jižní části pásma, konkrétně v oblasti Chán Júnis, došlo k jednomu z největších objevů za poslední týdny – výsadkáři IDF zde odhalili a zničili přibližně tři kilometry propojených tunelů využívaných militanty k přesunu, skladování výzbroje a plánování útoků. Na operaci se podílela i elitní ženijní jednotka Yahalom.
Ministr obrany Jisra’el Katz reagoval na incidenty násilí židovských osadníků vůči izraelským bezpečnostním složkám ohlášením nových opatření. Po mimořádné bezpečnostní radě bylo oznámeno posílení přítomnosti policie a vznik meziagenturní pracovní skupiny IDF, Šin Bet a ministerstva obrany. Mimo jiné byl schválen i program zaměřený na reintegraci radikalizované mládeže. Výsledky tohoto programu budou vyhodnoceny za tři týdny. Incidenty zahrnovaly mimo jiné výtržnosti a žhářský útok na vojenský objekt.
Sýrie: Bývalý americký prezident Donald Trump podepsal dekret, kterým pozastavuje většinu sankcí proti Sýrii, platných od 70. let. Změny zahrnují zmírnění omezení ve finanční sféře, zahraničním obchodu a vývozu, a částečné zrušení tzv. „císařského zákona“. Trump rovněž otevřel prostor pro revizi zařazení organizace Haját Tahrír aš-Šám a jejího lídra Abú Muhammada al-Džuláního na seznam teroristů. USA si však vyhrazují právo opatření kdykoli znovu zavést.
V souběhu s tím údajně probíhají diplomatická jednání mezi Sýrií a Izraelem o možné normalizaci vztahů, přičemž jejich konkrétní průběh zatím nebyl zveřejněn.
Africká vsuvka:
Mali: V posledních hodinách došlo k rozsáhlé sérii koordinovaných útoků organizace Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM), napojené na Al-Káidu. Terčem se staly administrativní budovy, vojenské objekty a kanceláře ministerstva vnitra v minimálně sedmi městech: Niono, Diboli, Sandra, Gogui, Cayes a Nioro du Sahel. Kromě toho bylo hlášeno i dělostřelecké ostřelování vojenské základny v Molodo. Významným faktem je, že některá z těchto měst jsou od sebe vzdálena stovky kilometrů – například Kayes leží téměř 600 km od Niono – což naznačuje vysoký stupeň koordinace a plánování útoků ze strany JNIM.
Nejtvrdší boje probíhaly ve městech Kayes a Niono, kde se útočníci dostali do přímého střetu s vládními jednotkami. Podle prohlášení malijské armády se díky rychlé reakci ozbrojených složek, podpoře tzv. afrického sboru (spojeného s ruským ministerstvem obrany) a zapojení místních civilistů podařilo většinu útočníků zneškodnit. Hlásí se více než 80 zabitých členů JNIM a několik zajatců. Ztráty na straně vládních sil zatím nebyly oficiálně zveřejněny.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
