(3 085 slov, doba čtení 17 minut)
V noci na 4. července provedla Ruská federace další z nejmasivnějších vzdušných útoků proti Ukrajině s celkovým nasazením 550 vzdušných cílů. Převážnou část tvořily útočné drony Šáhed a jejich imitace, které startovaly z oblastí Kursk, Šatalovo, Orjol, Brjansk, Millerovo a Primorsko-Achtarsk. Útok dále zahrnoval jednu hypersonickou střelu Ch‑47M2 Kinžal z Lipecké oblasti, šest balistických raket Iskander‑M z Brjanské oblasti a čtyři střely Iskander‑K z oblastí Kursk a Voroněž. Hlavním cílem útoku byl Kyjev. Podle údajů k 08:00 byla PVO schopna eliminovat 478 vzdušných cílů – 270 přímým zásahem, 208 prostřednictvím REB. Z toho bylo sestřeleno 268 dronů Šahed a dvě střely Iskander‑K. Zaznamenáno bylo 72 zásahů (63 drony a 9 raket) ve 8 lokalitách, trosky dopadly na dalších 33 místech.
Při nočním ruském útoku došlo mimo jiné k poškození konzulárního oddělení polského velvyslanectví. Podle šéfa polské diplomacie Radoslawa Sikorského jsou všichni zaměstnanci v pořádku, avšak incident podle něj podtrhuje urgentní potřebu Ukrajiny po moderních prostředcích PVO. Podle RBK Ukrajina byly také v hlavním městě zasaženy obytné domy, školy, zdravotnická zařízení a dopravní infrastruktura. Poškození železniční infrastruktury vedlo k přesměrování vlaků směřujících na západ země, což způsobilo zpoždění spojů, informovaly Ukrajinské dráhy.
Ruské ministerstva obrany hlásí, že jejich protivzdušná obrana zneškodnila 48 ukrajinských dronů nad pěti oblastmi Ruské federace. Jedním z cílů ukrajinských útoků bylo město Sergijev Posad v Moskevské oblasti, kde podle ukrajinského generálního štábu drony zasáhly podnik vyrábějící termobarické nálože pro ruské bezpilotní prostředky. V důsledku útoků došlo k výpadkům dodávek elektřiny,
Podle ukrajinských představitelů a západních zpravodajských služeb má být v rámci narůstající podpory KLDR pro Rusko do války na Ukrajině nasazeno až 30 000 severokorejských vojáků. Satelitní snímky údajně zachycují logistické přípravy na jejich přijetí. Od srpna 2024 mělo v bojích na území západního Ruska, kde operují ukrajinské jednotky, zahynout přibližně 4 000 z dosud nasazených 11 000 severokorejských vojáků.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Ve městě Šebekino během dnešního dne došlo k útoku bezpilotních letounů na místní chemický závod. Jinak je zde situace beze změn.
V Kurském i Sumském směru pokračují bojové operace, ale během dnešního dne jsme nezaznamenali žádné zásadní změny.
Charkovská situace: Ve Vovčansku pokračují těžké boje. Ruské síly obsadily pohraniční vesnici Milove a rozšiřují operace ve směru na Ambarne. Více na východ okupanti postoupili v okolí Topoli a obsadili další pohraniční obec Strojivka.
V posledních dnech zahájily jednotky 83. střeleckého pluku ruské 69. střelecké divize lokální útok v oblasti Zarubynka–Milove–Ambarne, čímž otevřely novou linii bojů v severovýchodním pohraničí Charkovské oblasti. Pluk byl vytvořen na základě 138. střelecké brigády v Leningradském vojenském okruhu a jeho prvky byly dříve nasazeny v Kurské oblasti.
Ukrajinské pozice v oblasti Milove brání pohraniční brigáda Hart, podporovaná jednotkou z 107. brigády územní obrany. Podrobnosti o bojích zatím nejsou známy kvůli absenci ověřených informací, ale ruské záběry ukazují překročení řeky Kozynky a obsazení centra Milove (50.1554,37.6619) včetně budovy kulturního domu. Vesnice pravděpodobně nebyla silně bráněna a tvořila spíše krycí pásmo před hlavní ukrajinskou obranou umístěnou v lesnatých výšinách západně od Milove.
Severovýchodní fronta: V Kupjanském sektoru pokračovaly boje u Kindrašivky, směrem na Petropavlivku a v oblasti Zahryzového.
V Limanském sektoru okupanti útočili u Nadiji, Hrekivky, směrem na Nový Myr a u Ridkodubu, odkud se snaží přiblížit ke Karpivce. Dále probíhaly útoky u Zelené Doliny ve směru na Šandryholove, na severních přístupových cestách ke Kolodjazy a u Torského.
Ve směru na Siversk pokračovaly střety v Serebrjanském lese. Ruské síly se rovněž pokoušely o postup na Vyjimku a Fedorivku.
Bachmutská fronta: V Kramatorském sektoru ruské jednotky útočily ve směru na Bílou Horu.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují tvrdé boje na jižním okraji města, kde se okupanti pokoušejí prorazit směrem na Pleščijivku.
Ve směru na Konsťantynivku Rusové útočili z jihu směrem k Jablunivce a Oleksandro-Kalynovému. Intenzivní střety probíhaly i ve směru na Rusyn Jar a Poltavku.
Na pokrovské ose se nadále bojuje u Novotoretského a Razine, v okolí Myrného, Malynivky, Myroljubivky, směrem na Promin a Novopavlivku a také v Udačném.
Jižně od Pokrovsku probíhají útoky severně a západně od Novoserhijivky, u Horichového a v Oleksijivce. V novopavlivském směru pokračují střety v Dačném, které zůstává zemí nikoho. Ruské síly vytvořily předmostí v Piddubném, což komplikuje obranu oblasti. Boje se soustředí také kolem Komaru, kde Rusové postoupili u Fedorivky a pokračují v tlaku směrem na Myrné. Další střety probíhají severně od Ševčenka a u Vilného Pole.
Jižní fronta: V tomto sektoru fronty se bojuje u Malynivky a v Kamjanském, kde zůstává situace vážná.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Prezidenti Ukrajiny a Spojených států Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump uskutečnili 4. července telefonický rozhovor, během něhož se zaměřili na aktuální vývoj na frontě a dopady ruských vzdušných útoků. Podle vyjádření prezidenta Zelenského byla projednána situace kolem protivzdušné obrany a obě strany se dohodly na spolupráci s cílem posílit ukrajinskou schopnost chránit vzdušný prostor. Dále se jednalo o možnosti spolupráce v oblasti obranného průmyslu, včetně společné výroby, zejména v segmentech dronových technologií a pokročilých obranných systémů. Diskuze se rovněž týkala investic, vzájemných akvizic a diplomatických priorit v širším transatlantickém rámci. Rozhovoru předcházela zpráva o pozastavení amerických dodávek klíčové munice, kterou inicioval zástupce šéfa Pentagonu Elbridge Colby kvůli obavám z nízkých zásob. Ukrajina mezitím předložila USA návrh nového balíčku vojenské pomoci, který by měl být financován z vlastních zdrojů.
Rozhodnutí o pozastavení části americké vojenské pomoci Ukrajině v červenci 2025 učinil ministr obrany USA Pete Hegseth, a to navzdory závěrům velení ozbrojených sil, že další dodávky neohrozí bojovou připravenost americké armády. Hegseth nařídil revizi stavu zásob munice, která podle dostupných informací odhalila nízkou úroveň některých typů přesně naváděné munice, nicméně operační štáb nedoporučil pozastavení pomoci. Přesto ministr jednostranně rozhodl o přerušení dodávek, přičemž jeho krok podpořil zástupce ministra obrany Elbridge Colby, dlouhodobý zastánce snížení americké angažovanosti na Ukrajině a přesunu zdrojů do indopacifického regionu. Krok vyvolal překvapení v americkém Kongresu i ve vedení Ministerstva zahraničí, kde byl označen za politicky motivovaný. Mezi pozastavenými položkami se nachází rakety PAC-3 pro systémy Patriot, řízené střely GMLRS, 155mm dělostřelecká munice, střely AIM-7, Hellfire, Stinger a další. Jedná se o zbraně z balíčku schváleného ještě za administrativy prezidenta Bidena, z něhož Ukrajina dosud obdržela přibližně 90 %. Prezident Zelenskyj oznámil, že situaci hodlá projednat s prezidentem Trumpem během telefonického rozhovoru 4. července.
Kreml reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyjádřil zklamání z nedávného telefonického rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a označil jej za „neuspokojivý“. Podle mluvčího Dmitrije Peskova Moskva „pozorně sleduje“ Trumpova vyjádření a oficiálně opakuje svou údajnou otevřenost k ukončení války diplomatickou cestou. Peskov však dodal, že dosažení cílů Ruska je v současnosti možné pouze vojenskými prostředky, což znamená pokračování bojových operací. Putin během rozhovoru s Trumpem potvrdil, že Moskva nehodlá ustoupit od svých strategických cílů na Ukrajině, ale vyjádřil zájem o další kolo bilaterálních jednání s Kyjevem, přičemž odmítl možnost mezinárodní mediace. Ruská strana rovněž navrhla výměnu propagandistických filmů podporujících „tradiční hodnoty“. Trump po hodinovém rozhovoru uvedl, že nedošlo k žádnému pokroku a že je „velmi zklamán“ neochotou ruské strany válku ukončit.
Diplomatický spor mezi Ukrajinou a Maďarskem se dále vyostřil poté, co ukrajinské ministerstvo zahraničí předvolalo maďarského velvyslance Antala Geizera v reakci na opakované nedůstojné výroky a vnitropolitickou kampaň Budapešti, která využívá Ukrajinu jako součást předvolebního boje. Podle maďarského náměstka ministra zahraničí Leventeho Magyara ukrajinský zástupce Oleksandr Miščenko jednání s velvyslancem předčasně ukončil, aniž by si vyslechl odpověď, což Budapešť označila za ztěžující okolnost pro vedení dialogu. Maďarská diplomacie současně obvinila Ukrajinu z neřešení situace maďarské menšiny na Zakarpatsku a vyjádřila postoj, že případné přijetí Ukrajiny do EU je otázkou zásadního významu pro evropský mír a pro samotné Maďarsko. Spor eskaloval v době, kdy maďarská vláda zahájila kontroverzní kampaň s plakáty přirovnávajícími ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k lídrovi domácí opozice Péteru Magyárovi, čímž Ukrajinu přímo zapojuje do maďarské předvolební rétoriky.
Německo a Ukrajina oznámily prohloubení spolupráce v obranném sektoru se zaměřením na digitalizaci ozbrojených sil, přičemž klíčová jednání se uskutečnila v Berlíně. Ukrajinskou delegaci vedla náměstkyně ministryně obrany Kataryna Černogorenko, která zdůraznila, že Kyjev považuje Německo za strategického partnera v oblasti vojenské digitalizace. Ukrajinci během jednání představili své zkušenosti s nasazováním digitálních nástrojů napříč armádními strukturami – od náboru, přes logistiku a podporu vojáků, až po operační inovace na bojišti. Spolupráce se má zaměřit na sdílení osvědčených postupů, výměnu technologií a zavádění interoperabilních řešení s důrazem na vysokou flexibilitu a adaptabilitu v podmínkách moderního boje.
Francouzská společnost Arquus a německý Daimler Truck podepsaly dohodu o spolupráci zaměřenou na vývoj, výrobu, prodej a servis vojenských kolových vozidel, přičemž deklarují úzkou integraci při konkrétních projektech. Cílem je vytvořit vozidla lépe přizpůsobená potřebám budoucích uživatelů a využít synergii výrobních i vývojových kapacit ve Francii a Německu. Jedním z hlavních směrů spolupráce je plánovaná modernizace vozového parku francouzské armády, kde obě firmy spojí technologické know-how i průmyslové zázemí. Partnerství má rovněž potenciál ovlivnit širší evropský trh s vojenskými užitkovými vozidly, zejména v kontextu tlaku na standardizaci a interoperabilitu v rámci NATO a EU.
Německá zbrojovka Rheinmetall dokončila 1. července 2025 výstavbu výrobního závodu v hodnotě 200 milionů eur ve městě Weeze v Severním Porýní-Vestfálsku, který bude vyrábět střední části trupu pro americké stíhací letouny F-35A Lightning II. Výrobní linka vznikla ve spolupráci s firmami Northrop Grumman a Lockheed Martin a výroba má být zahájena ještě v červenci. První komponenty budou z Německa dodány do USA na podzim 2026 k finální montáži. Závod vznikl za méně než 18 měsíců a je vnímán jako strategický prvek transatlantické průmyslové spolupráce, který posiluje evropský podíl na globálním dodavatelském řetězci F-35. Podle belgického vicepremiéra Krise Peeterse evropské firmy vyrábějí až 30 % všech součástí F-35. Belgická vláda požádala, aby další její objednané stroje byly montovány v italském závodě Cameri FACO, místo v americkém Fort Worth. Německo si samo objednalo 35 letounů F-35A, které nahradí stroje Tornado využívané k plnění úkolů sdílení jaderných zbraní NATO.
Polsko podepsalo s Jižní Koreou novou smlouvu na dodávku 180 tanků K2 v hodnotě 6,7 miliardy dolarů, přičemž klíčovým prvkem kontraktu je zahájení jejich výroby v Polsku. Z celkového počtu bude 117 tanků vyrobeno v Koreji, zatímco zbylé stroje, včetně více než 60 kusů v lokalizované verzi K2PL, budou smontovány v závodě Bumar-Łabędy v Gliwicích pod státní Polskou zbrojní skupinou PGZ. První dodávky jsou plánovány na rok 2026. Vznik nové výrobní linky na tanky v rámci EU představuje významný průmyslový a strategický krok, který má potenciál posílit autonomii evropské obranné výroby. Zároveň však program čelí kritice kvůli vysoké ceně a technickým potížím stávajících tanků K2GF, které Polsko již provozuje. Podle expertů trpí tato verze nedostatky a vyžaduje časté opravy, přičemž téměř třetina vozidel má být dlouhodobě neprovozuschopná. Analytici upozorňují, že k nákupu další série tanků byl armádní tlak motivován i snahou stabilizovat provozuschopnost celého typu.
V Německu probíhají otevřené přípravy zdravotnického systému na možný válečný konflikt, přičemž nemocnice aktivně pracují na krizových plánech, zajištění soběstačnosti a logistické odolnosti v případě ozbrojeného napadení. Tento přístup zahrnuje jak fyzické zabezpečení infrastruktury, tak plánování kontinuity péče a zásobování. Polský tisk upozorňuje na kontrastní situaci v Polsku, kde obdobná opatření nejsou veřejně známa a kde chybí transparentní komunikace ohledně připravenosti zdravotnického sektoru. Podle odborníků, jako je profesor Tomasz Grzyb, se Polsko potýká s nízkou mírou důvěry mezi veřejností a státem, což omezuje schopnost organizovaně reagovat na krizové situace. Zatímco Německo a Finsko otevřeně zapojují společnost do krizového plánování a zvyšují povědomí o obranných opatřeních, Polsko čelí riziku, že absence veřejně komunikované strategie oslabí jeho schopnost reagovat v případě konfliktu.
Evropská obranná agentura (EDA) zahájila projekt LEO2VLEO, jehož cílem je vývoj demonstrační konstelace tří manévrujících vojenských satelitů operujících mezi nízkou (LEO) a velmi nízkou oběžnou dráhou Země (VLEO). Smlouva v hodnotě 10 milionů eur je spolufinancována nizozemským ministerstvem obrany a rakouskými ozbrojenými silami. Satelity velikosti 16U budou vypuštěny do dvou let a mají sloužit jako technologická demonstrace schopností reálného snímkování Země pro vojenské účely. Projekt, vedený společností ISISPACE a konsorciem evropských partnerů, představuje posun v oblasti obranného využití kosmu v rámci EU. Manévrovatelnost mezi LEO a VLEO má zajistit vyšší rozlišení snímků, rychlejší reakční schopnosti na krizové situace a současně omezit riziko kolizí v přeplněných orbitálních vrstvách. Využití VLEO navíc otevírá nové možnosti pro sledování a průzkum v podmínkách nižší orbitální hustoty.
Ruský koncern Rostěch ohlásil již čtvrtou letošní expedici bojových vozidel pěchoty (BMP-3) a zároveň potvrdil ambiciózní plán vyrábět 300 až 400 strojů ročně. Podle agentury Interfax je většina kusů z výroby osazena improvizovanou ochranou; tyčovými clonami, přídavnými pancéřovými „klecemi“ proti dronům a multispektrální kamufláží Nakidka – což ukazuje, že zrychlovaná produkce musí zároveň reagovat na frontovou realitu a vysoké ztráty techniky.
Kurganmashzavod, jediný ruský výrobce nové generace BMP, přechází na dvacet čtyři hodin provozu v šestidenním cyklu a loni hlásil, že za první půlrok vyrobil 95 % celoročního objemu z roku 2022; ve druhém pololetí chtěl tempo ještě navýšit o dalších 30 %. Podnik tím částečně kompenzuje enormní ztráty armády. Vizuálně ověřené zdroje uvádějí, že od února 2022 ruské síly přišly o více než 2 000 bojových vozidel BMP všech variant.
Ekonomická stránka však neméně září. BMP-3 je oproti starším BMP-2 zhruba dvojnásobně drahý (odhady jsou 2,7–3 mil. USD za kus) a při plánovaném objemu 350 vozidel by samotné šasi znamenalo roční účet kolem jedné miliardy dolarů. S doplňkovým pancéřováním a elektronikou se tak konečná faktura může přiblížit 1,4 mld USD – tedy zhruba 5 % letošního ruského federálního rozpočtu na obranu. Financování jde převážně z preferenčních úvěrů, které stát bankám dotuje; jen v roce 2023 se objem těchto půjček zbrojovkám zvýšil na odhadovaných 25 bilionů rublů, což už představuje systémové riziko pro ruský bankovní sektor.
Zrychlená výroba navíc naráží na limity subdodavatelů: motory UTD-29M stále vyžadují západní obráběcí nástroje a optiku pro zaměřovače se Rostěch pokouší nahrazovat levnějšími čínskými komponenty, což snižuje kvalitu i životnost systémů a prodlužuje záběh sériové výroby. Pro Rusko tak BMP-3 symbolizuje dvojí tvář válečného hospodářství: v tabulkách roste tempo dodávek, ale skutečné náklady (finanční i technologické) přinášejí další dluh a závislost na šedém dovozu kritických dílů.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelský ministr obrany Jisra’el Katz a náčelník generálního štábu Eyal Zamir označili operaci Rising Lion za historický úspěch v obraně proti íránským hrozbám. Katz uvedl, že šlo o strategický triumf, který narušil íránský jaderný program i výrobu raket. Zamir dodal, že operace byla výsledkem let příprav a špičkové práce vzdušných sil, rozvědky a protivzdušné obrany.
Sýrie: Syrský ministr zahraničí Asaad al-Šajbání signalizoval ochotu obnovit dohodu o stažení s Izraelem z roku 1974. Prohlášení učinil po telefonátu se svým americkým protějškem Marcem Rubiem. Dohoda byla porušena po pádu Bašára Asada, kdy Izrael obsadil nárazníkovou zónu u syrských hranic s odvoláním na bezpečnostní vakuum. OSN tento krok označila za porušení mezinárodní dohody.
Írán: V reakci na nedávný konflikt s Izraelem Írán pozastavil spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Všichni inspektoři MAAE bezpečně opustili Írán a vrátili se do Vídně. Agentura vyzývá k obnovení monitoringu, který byl přerušen krátce po izraelsko-americkém útoku na íránská jaderná zařízení. Íránské rozhodnutí schválil parlament, Spojené státy označily tento krok za nepřijatelný a vyzvaly Teherán k návratu k jednáním.
Africká vsuvka:
Somálsko – Keňa: Džihádisté z hnutí al-Šabáb rozšířili své operace do severovýchodní Keni, kde zahájili sérii útoků proti keňským vládním silám v regionu Mandera u somálských hranic. Cílem byl mimo jiné armádní tábor v okrese Hareri-Suuki, přičemž útok byl podle svědků dobře koordinovaný a intenzivní.
Současně bylo mezi El Kaalowem a El Golijem použito improvizované výbušné zařízení (IED) proti vojenskému konvoji, což vedlo ke zničení armádního transportéru a obětem mezi vojáky. Al-Šabáb nadále využívá propustnosti hranice a operuje v oblastech s historicky silným somálským vlivem. Tyto útoky ukazují na slabiny keňské obrany v příhraničním pásmu a přetrvávající schopnosti džihádistů provádět údery i mimo Somálsko.
Niger: Skupina Džamát Nusrát al-Islám wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že obsadila vojenské stanoviště nigerské armády ve vesnici Samira v provincii Tillaberi. Nigerská vláda zatím situaci nekomentovala. Útoky v tomto regionu jsou součástí širší destabilizace západního Sahelu džihádistickými skupinami.
Aféra na Středním východě:
Pákistán: V regionu Miranšáh v Severním Vazíristánu roste napětí poté, co tři místní kmeny oznámily, že pokud vláda do 8. dne tohoto měsíce neodvolá rozhodnutí o chystané vojenské operaci, uchýlí se k ozbrojenému odporu. Cílem plánované operace je zajistit bezpečnost v oblasti, která čelí narůstajícím útokům na armádu, státní představitele a infrastrukturu. Prohlášení kmenových vůdců znovu upozorňuje na křehkou rovnováhu mezi státní mocí a autonomními kmenovými strukturami v této dlouhodobě nestabilní oblasti.
Dnešní Třešnička™ bude probouzecí. Tak jsme si v pátečním horkém poledni konečně vyzkoušeli, jak chutná ruská energetická dieta: stačil pád jednoho fázového vodiče a půlka Česka se proměnila v LARP na Mariupol, jen s více kapučínka a s méně dělostřeleckých granátů. Metro stálo, výtahy hrály ruskou ruletu s klaustrofobiky a chemičky v Litvínově zchladly rychleji než Putinův výraz když Prigo jel na Moskvu. A zatímco připravení zahrádkáři nahazovali dieselagregáty a premiér Fiala sliboval nějaké to světlo na konci tunelu, Kyjev ten samý den kosil stovky ruských darů z nebe – Šáhedy, Kinžály, Iskandery – čtvrtým rokem v kuse. A přesto tam kartou platíte i kafe před bunkrem a úřady jsou většinou online, i když okna duní. Chápete ten rozdíl? My po dvou hodinách bez proudu brečíme nad nefunkční Wi-Fi, Ukrajinci z toho denně dělají celoroční olympijskou disciplínu přežití. Tak si to užijme, my Češi, příště si k tomu třeba zapalme svíčku… a třeba teď už i víme, proč poslat Ukrajině další pomoc. A vůbec. Rusko je hovno.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
