(2 751 slov, doba čtení 15 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 15. dubna zaútočilo Rusko na Ukrajinu třemi balistickými střelami Iskander-M z Rostovské oblasti a 324 útočnými bezpilotními prostředky typů Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších, vypuštěnými z oblastí Kursk, Orel, Millerovo, Šatalovo a Primorsko Achtarsk a také z okupovaného Krymu, přičemž přibližně 250 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 7:00 zneškodnila 309 nepřátelských dronů na severu, jihu, východě i ve střední části země. Zásahy balistických střel a 13 útočných dronů byly zaznamenány na devíti lokalitách, na dalších deseti místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana sestřelila 85 ukrajinských dronů, přičemž další informace o celkovém rozsahu útoku tradičně nezveřejnilo. O dopadech na zemi informovali regionální představitelé, podle nichž došlo v Baškortostánu k úmrtí jedné osoby v důsledku útoku dronu, zatímco v Voroněžské a Rostovské oblasti byly zaznamenány zásahy protivzdušné obrany bez hlášených zranění.
Na jednání formátu Ramstein ukrajinská strana uvedla, že její přístup k válce stojí na třech pilířích, tedy na obraně vzdušného prostoru, pozemním boji a tlaku na ruskou ekonomiku. Podle předložených údajů Rusko během této zimy proti Ukrajině vypustilo 462 balistických raket, téměř 600 střel s plochou dráhou letu a 27 tisíc dronů typu Šáhed, jejichž cílem bylo především vyřazení energetické soustavy. Ukrajina tvrdí, že se jí podařilo zvýšit úspěšnost protivzdušné obrany na téměř 80 procent u střel s plochou dráhou letu a na zhruba 90 procent u dronů. Současně uvedla, že ruské ztráty nyní převyšují tempo mobilizace a že ruská armáda ztrácí v průměru 254 vojáků na každý získaný kilometr čtvereční, v Doněcké oblasti pak 428. Kyjev zároveň zdůraznil pokračující tlak na ruskou ekonomiku a logistiku, zejména v energetickém sektoru, a jako hlavní priority znovu označil protivzdušnou obranu, rozšíření výroby ukrajinských dronů a raket a zajištění dostatku dělostřelecké munice dlouhého dosahu.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Staryce, směrem na Lyman a ve Vovčansku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo u Kurylivky, Kupjansku-Vuzlového, Zahryzového, Nové Kruhljakivky, Bohuslavky a Novoplatonivky.
V lymanském sektoru Rusové útočili ve směru na Novoserhijivku, Drobyševe, Dibrovu a Lyman.
V slavjanském sektoru se okupanti snažili postupovat směrem k Ozernému, Zakitnému a Riznykivce.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se bojovalo u Bondarného, Fedorivky Druhé, Markového a u Časiv Jaru.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku provedli Rusové útoky u Kosťantynivky, Pleščijivky, Ivanopilije, Kleban-Byku, Jablunivky, Berestoku, Iljinivky, Stepanivky, Rusyn Jaru, Sofijivky a Novopavlivky.
Ve směru na Kosťantynivku se situace pro ukrajinské obránce v posledních dnech citelně zhoršuje. Rusové provedli sérii hlubších průniků a infiltračních akcí, především východně od města, kde postupují přes lesní pásy a dačové kolonie a nelze vyloučit, že jednotlivé izolované skupiny pronikly hlouběji až do prostoru čtvrti Hora; ruské útočné skupiny byly dříve zaznamenány i poblíž Novodmytrivky. Na jihovýchodním úseku zůstává situace relativně stabilní a ruské útoky jsou zde zatím účinně odráženy, přičemž další průniky do areálu továrny Megatex v centru města potvrzeny nebyly. Nejvážnější vývoj je naopak jihozápadně od Kosťantynivky, kde ruská pěchota zaplavuje prostor Berestoku všemi dostupnými trasami, soustřeďuje zde větší množství živé síly a snaží se protlačit dál. Právě zde navíc malá ruská útočná skupina poprvé pronikla do čtvrti Pivdennyj, čímž fakticky otevřela boj o rozsáhlou jihozápadní výškovou oblast města. Ruská přítomnost je hlášena i ve východní Illinivce a pokračují pokusy dostat se do této oblasti také z jihu. Celkově je stále zřetelnější, že okupanti zvolili pro dobytí Kosťantynivky metodu pomalého sevření ze tří stran, s hlavním důrazem na jihozápadní a východní kleště, které podporují masivním tlakem dronů na ukrajinskou logistiku. Cílem je omezit ukrajinský dohled nad městem, vynutit si další infiltrace a postupně rozrušit obranu zevnitř. Současně je patrná i ruská aktivace u Stepanivky s cílem dobýt Dovhu Balku a následně zvýšit tlak na zásobovací trasy Kosťantynivky, zatímco Moskva zjevně čeká na vhodnější podmínky pro další postup z prostoru Viroľubivky přes otevřený terén.
V pokrovském směru se bojovalo u Dorožného, Bilyckého, Rodynského, severně od Pokrovsku, u Hryščiného, Udačného, Kotlyného, Molodeckého, směrem na Serhijivku a u Muravky.
Ve směru na Oleksandrivku pokračovaly střety u Oleksandrohradu, Voroného, Verbového, Novohryhorivky, Zlahody a Kalynivského.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru Rusové tlačili ve směru na Dobropiliji, Hirké, u Zaliznyčného, Myrného a směrem na Huljajpilské.
V orichivském směru nedošlo k větším bojům.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajina podle ministra obrany Mychajla Fedorova nadále naléhavě potřebuje dělostřelecké granáty ráže 155 mm, zejména s delším doletem, a vyzývá k dalšímu financování české muniční iniciativy, která zajišťuje dodávky munice ze zemí mimo EU a NATO. Po jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) Fedorov uvedl, že jedním z hlavních témat bylo plnění dřívějších závazků a že chce na dalším setkání v červnu zajistit nové finanční přísliby. Generální tajemník NATO Mark Rutte potvrdil, že iniciativa již získala další podporu, stejně jako program PURL, v jehož rámci spojenci pořizují americké zbraně pro Ukrajinu. Mezi státy, které přislíbily další pomoc, patří například Belgie, Bulharsko, Norsko a Estonsko. Britský ministr obrany John Healey zároveň uvedl, že Rusko ztrácí více vojáků, než kolik dokáže nahradit, a zdůraznil nutnost pokračovat v podpoře Ukrajiny, zatímco německý ministr Boris Pistorius upozornil, že Rusko ekonomicky těží z aktuální situace na Blízkém východě prostřednictvím rostoucích cen ropy. Česká muniční iniciativa podle dostupných údajů dodala Ukrajině v roce 2025 přibližně dva miliony kusů velkorážové munice, tedy téměř polovinu všech dodávek tohoto typu, přičemž její pokračování je závislé na financování ze strany partnerských států NATO.
Spojené státy neprodloužily dočasnou výjimku, která třetím zemím umožňovala bez rizika sankcí nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, a třicetidenní opatření zavedené v březnu po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě tak vypršelo bez náhrady. Podle dostupných informací americké ministerstvo financí výjimku tiše ukončilo a neplánuje ani prodloužení obdobného režimu pro íránskou ropu. Tento krok je vnímán jako návrat k přísnějšímu sankčnímu režimu, který má omezit příjmy Ruska z exportu energetických surovin. Moskva to interpretuje jako další zpřísňování sankcí ze strany Washingtonu. Situace se odehrává na pozadí destabilizovaného globálního energetického trhu, kde konflikt na Blízkém východě vedl k omezení dopravy v Hormuzském průlivu a k růstu cen ropy a plynu, což zvyšuje citlivost trhu na jakékoli regulatorní zásahy.
Velká Británie oznámila dosud největší balíček dodávek bezpilotních prostředků pro Ukrajinu, který počítá s předáním až 120 000 dronů do konce roku, přičemž dodávky již byly zahájeny. Balíček zahrnuje široké spektrum systémů, od úderných a průzkumných dronů s dlouhým doletem přes logistické platformy až po námořní bezpilotní prostředky, které již byly ověřeny v bojových podmínkách. Londýn zároveň potvrdil, že v letošním roce dodá Ukrajině také statisíce dělostřeleckých granátů a tisíce střel protivzdušné obrany. Součástí britských aktivit je i zahájení programu zaměřeného na vývoj technologií pro boj s drony naváděnými optickými vlákny.
Německo a Ukrajina během společných vládních konzultací podepsaly řadu dohod zaměřených na posílení protivzdušné obrany, rozvoj bezpilotních systémů a prohloubení obranné spolupráce. V rámci iniciativy „Build with Ukraine“ se obě země dohodly na společné výrobě dronů středního a dlouhého doletu, přičemž vznikne společný podnik s cílem dodat tisíce těchto systémů pro potřeby ukrajinských ozbrojených sil. Německo zároveň podpoří financování schopností hlubokého úderu v objemu několika stovek milionů eur a byla podepsána i dohoda mezi ministerstvy obrany o výměně dat z bojiště, která umožní detailní analýzu nasazení zbraňových systémů a sdílení operačních zkušeností. Spolupráce zahrnuje mimo jiné vyhodnocování využití systémů jako Panzerhaubitze 2000, RCH 155 či Iris-T a zároveň využití ukrajinských digitálních řešení a dat z bojiště. Tento model spolupráce má přispět nejen ke zvýšení efektivity ukrajinské obrany, ale i k rozvoji německého obranného průmyslu a technologických kapacit. Od začátku ruské invaze poskytlo Německo Ukrajině civilní pomoc v hodnotě přibližně 39 miliard eur a vojenskou pomoc kolem 55 miliard eur, přičemž v roce 2026 má celková podpora dosáhnout 11,5 miliardy eur.
Bundeswehr stanovil finální konfiguraci svého nového systému útočné pušky a po více než deseti letech zpoždění, sporů a neúspěšných tendrů začal s jeho zaváděním do výzbroje. První kusy byly dodány již v září 2023 a následně prošly rozsáhlým testováním, na jehož základě došlo k úpravám finální podoby systému. Ten zahrnuje samotnou zbraň HK416, optiku a laserové či světelné moduly, přičemž rámcové smlouvy s firmami Heckler & Koch, Rheinmetall Soldier Electronics a Leonardo Germany umožňují pořízení až 250 000 kompletních systémů. Dosud byly zadány pevné objednávky na přibližně 85 000 pušek, 130 000 laserových modulů a 50 000 zaměřovačů. Samotná platforma HK416 je považována za spolehlivou a bojově ověřenou náhradu za G36, zejména díky stabilní přesnosti i při vysokém tepelném zatížení. Určité problémy však přetrvávají u hlavního zaměřovače, který byl jednotkami hodnocen jako nevyhovující, avšak zůstává součástí programu, aby nedošlo k dalšímu zdržení. Jako řešení bylo integrováno záložní mířidlo pod úhlem 45 stupňů a zároveň probíhá průzkum trhu s cílem nalézt vhodnější optiku.
Francouzské ozbrojené síly v reakci na cvičení simulující útok dronů na leteckou základnu, jehož výsledky byly hodnoceny jako nedostatečné, urychlují posilování protivzdušné obrany svých objektů. Plán počítá s dodáním deseti systémů SAMP/T nové generace a pořízením střel VL-MICA s cílem vytvořit dvouvrstvý obranný systém, doplněný o sedm 40mm protiletadlových systémů RapidFire. Tento kanón, původně vyvinutý pro námořní použití, má i pozemní variantu, která je nyní zaváděna, přesto se však diskutuje o nedostatečném počtu těchto prostředků. Francie zároveň rozvíjí vlastní systémy krátkého dosahu, jako jsou ARLAD a Proteus, což může ovlivnit rozsah nasazení RapidFire v armádě. Na posílení protivzdušné obrany je kromě již schválených prostředků vyčleněna i dodatečná investice ve výši 1,6 miliardy eur do roku 2030.
Dnes vám přinášíme hodnocení ekonomické kondice ruských společností, které publikoval Michail Matovnikov, vedoucí analytik a člen dozorčí rady banky Sberbank. Připomeňme, že Sberbank je s velkou převahou největší ruskou bankou, která je aktivní i na mezinárodním trhu a má pobočky například v Indii nebo Číně. Podobně jako jiné velké ruské korporace je i Sberbank majoritně vlastněn státem.
Matovnikov uvedl, že se ruské společnosti v současné době potýkají s poklesem příjmů, což vede k hospodářskému poklesu, v jehož důsledku jsou banky nuceny odepisovat úvěry, které těmto společnostem udělily. Největšími výzvami, před kterými ruská ekonomika nyní stojí, je podle něj absence zahraniční poptávky po ruském zboží, a také prodlužující se období vysokých úrokových sazeb, které jsou udržovány centrální bankou.
Podle centrální banky nebylo ke konci února tohoto roku již 11,3 procenta všech podnikatelských úvěrů řádně spláceno, což představuje nesplacený dluh ve výši 10,6 bilionu rublů (tedy v přepočtu přibližně 2,8 bilionu Kč), tedy přibližně jedné čtvrtině ruského federálního rozpočtu. Přičemž se neschopnost splácet úvěry podle Matovnikova týká nejen soukromých, ale i státních společností, což si vynutí restrukturalizaci jejich dluhu. To si následně vynutí buď dodatečné subvence ze státního rozpočtu, nebo odpis tohoto dluhu bankami, které jsou vlastněny státem.
Matovnikov dodal, že pro to, aby byl podpořen hospodářský růst, jsou nezbytné zahraniční investice, neboť ruský bankovní sektor již není schopen tento kapitál zajistit, a rozpočtové rezervy byly již také vyčerpány. Ruský rozpočet je dlouhodobě ztrátový a jeho kumulovaný schodek za roky 2022 až 2025 dosáhl výše téměř 15 bilionů rublů, a jen za první tři měsíce tohoto roku se schodek zvýšil o další 4,5 bilionu rublů (v přepočtu činí kumulované zadlužení přibližně 5,1 bilionu Kč, tedy více než dva roční rozpočty ČR).
Přičemž státní obligace, které byly použity na pokrytí tohoto státního dluhu, jsou úročeny sazbou okolo 14 až 16%, což znamená, že při desetiletých obligacích se dlužná částka na konci splatnosti přibližně zčtyřnásobí. Nelze přitom předpokládat, že by došlo v průběhu tohoto roku k rychlému poklesu úrokových sazeb, a tak bude Rusko nuceno pro pokrytí splátek svého zadlužení nuceno vyčleňovat stále větší část svého rozpočtu.
Izrael: Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir při návštěvě jižního Libanonu oznámil, že schválil nové operační plány pro Libanon i Írán. Podle jeho slov izraelská armáda průběžně vyhodnocuje situaci a je na vysokém stupni připravenosti. Letectvo má cíle předem určeny a je schopné okamžitě zahájit intenzivní údery. Zamir také uvedl, že od eskalace bojů v minulém měsíci mělo být v Libanonu zabito více než 1 700 bojovníků Hizballáhu, což označil za významný zásah proti této organizaci.Současně zdůraznil, že Izrael ve spolupráci s americkou armádou výrazně oslabil íránské kapacity, a varoval před tím, aby Írán dosáhl pokroku v jaderném programu či v oblasti Hormuzského průlivu. Dodal, že vydal pokyn, aby oblast jižního Libanonu až k řece Litani byla považována za zónu, kde budou cílem operací bojovníci Hizballáhu. Civilní obyvatelstvo bylo skrze Arabského mluvčího IDF vyzváno aby se stáhlo hlouběji do vnitrozemí.
Libanon: Izraelská armáda uvedla, že jednotky 8. záložní brigády pod velením 91. divize pokračují v pozemních operacích s cílem upevnit frontovou linii na jihu Libanonu. V posledních dnech 91. divize ve spolupráci s letectvem zasáhla objekty využívané bojovníky Hizballáhu. Během jedné z operací vojáci objevili odpalovací zařízení, u nějž byly nalezeny protitankové střely a další výzbroj. Mezi zajištěným materiálem bylo také technologické vybavení, ruční zbraně, výbušniny, granáty a munice.
Izraelské letectvo pro změnu během posledních 24 hodin zasáhlo na jihu Libanonu více než 200 cílů hnutí Hizballáh, uvedla armáda. Podle IDF šlo o bojovníky, objekty využívané organizací a zhruba 20 raketometů, z nichž některé byly použity k útokům na Izrael. V uplynulém týdnu Izrael neútočil na cíle Hizballáhu v Bejrútu ani v hlubších částech Libanonu.
Sýrie: Turecko znovu otevřelo strategický železniční koridor o délce 350 km podél hranice se Sýrií po rozsáhlé modernizaci, která má posílit logistiku a dopravu v regionu. Ministr dopravy Abdulkadir Uraloğlu uvedl, že práce zahrnovaly úseky Kilis–Nusaybin (325 km) a Şenyurt–Mardin (25 km). Provoz byl obnoven 31. března, čímž se obnovilo důležité spojení dlouhodobě zatížené poruchami a nedokončenými opravami. Znovuotevření zapadá do širšího trendu obnovy přeshraniční železniční dopravy. Dne 7. dubna podepsaly Sýrie, Jordánsko a Turecko memorandum o spolupráci se zaměřením na rozvoj železnic. Cílem je přejít od plánů ke konkrétním projektům, včetně možné obnovy historické Hidžázské železnice. Podle Turecka může vznik tzv. blízkovýchodního koridoru posílit obchod a zvýšit tranzitní příjmy. Obnovený úsek u syrské hranice má být jeho důležitou součástí. Zároveň se znovu zdůrazňuje tranzitní role Sýrie. Irák začal vyvážet ropu po souši přes syrské území, aby obešel problémy na námořních trasách. Na terminálu Banijás začala nakládka iráckého mazutu určeného k exportu přes Středozemní moře. Irácká společnost SOMO plánuje přepravu až 650 tisíc tun měsíčně, což posiluje roli Sýrie jako energetického tranzitního uzlu.
V provincii Homs byl odhalen tunel mezi Sýrií a Libanonem využívaný k pašování zbraní; bezpečnostní složky zabavily sklady se zbraněmi a municí. Sýrie dále jedná se saúdskoarabskou nízkonákladovou společností Flynas o projektu „Flynas Syria“; zároveň se od 19. dubna plánuje obnovení přímých letů Damašek–Rijád.
Jemen: Revoluční hnutí za osvobození a nezávislost Jižního Jemenu reorganizovalo své vedení v Adenu. Do čela místní organizace jmenovalo podplukovníka Fahmího Násira Saída Al-Suhajbího, kterého doplní dva zástupci. Dekret podepsal šéf politického byra Fádí Hasan Báúm. Krok přichází v době, kdy konkurenční Jižní přechodná rada oslabila po neúspěšném pokusu ovládnout jihovýchod Jemenu v lednu. Báúm se snaží využít mocenského vakua a prosadit své hnutí jako lídra budoucích jednání o nezávislosti.
Turecko: Při střelbě na škole ve městě Kahramanmaraş na jihu země zemřelo 9 lidí a více než 20 bylo zraněno. Jde už o druhý podobný útok na školu během dvou dnů – při předchozím incidentu utrpělo zranění přes 20 osob.
Burkina Faso: Džihádistické hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedlo, že zaútočilo na vojáky u Titaa (provincie Loroum) a způsobilo jim při útoku ztráty. Zároveň prý jednotky hnutí obsadili stanoviště milice VDP poblíž Ouahigouyi (provincie Yatenga). JNIM také oznámilo, že ráno převzalo kontrolu nad vojenským postem ve Wingu a stanovištěm VDP v Tiu (provincie Kaya).
Dnešní Třešnička™ je z rubriky „mnó, civilizace sice vynalezla drony, ale mentálně pořád sedí v antice na tržišti a řve na Peršany“. Svět se tváří jako high-tech budoucnost, jenže ve skutečnosti sledujeme remaster starých dějin, kde se Řek znovu rozhlíží po moři, Rus se znovu rozechvívá při slově impérium a Amerika opět zjišťuje, že když dáte moc narcistnímu kašparovi s oranžovým filtrem (nebo kvalitními očními linkami), nevznikne Caesar, ale spíš špatně odladěný boss z levné sci-fi. Do toho Evropa TRADIČNĚ (slovo OPĚT už v tomto ztratilo význam) pořádá strategickou poradu, aby rozhodla, zda se má k požáru postavit čelem, bokem, nebo vydat stanovisko o významu vody v současném bezpečnostním prostředí. Všude samá flotila, sankce, drony a dějinná osudovost, ale výsledný dojem je stejně takový, jako když se spartská tragédie hraje ochotníky po třetím svařáku. A nejhezčí na tom je, že to není satira ani parodie. To je jen naše doba, která se každé ráno oblékne jako space opera a večer zakopne o vlastní sandál.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
