(2 761 slov, doba čtení 15 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 11. července podniklo Rusko další kombinovaný vzdušný útok proti Ukrajině, při němž použilo šest balistických raket Iskander-M a střel systému S-400 z Brjanské oblasti, čtyři řízené letecké střely Ch-59/69 z prostoru okupovaného Krymu, dvě protiradiolokační střely Ch-31 z oblasti Černého moře a 121 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija z několika směrů na území Ruska, okupovaného Donbasu a Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana podle předběžných údajů do 8:30 zneškodnila dvě střely Ch-59/69 a 111 bezpilotních prostředků na severu, jihu a východě země. Zaznamenány byly zásahy balistických raket, dvou střel Ch-59/69 a sedmi útočných dronů na jedenácti místech, zatímco trosky sestřelených cílů dopadly na další tři lokality. Informace o osudu dvou střel Ch-31 se dále upřesňují, přičemž v době zveřejnění hlášení útok ještě pokračoval.
Na satelitních snímcích byly po útoku z 10. července zaznamenány škody na Ilském ropném závodě v Krasnodarském kraji. Podle zveřejněných záběrů byly zasaženy skladovací nádrže, technologické estakády a jednotka ELOU-AVT-5 určená k primárnímu zpracování ropy. Ruské úřady uvedly, že požár vznikl po dopadu „trosek bezpilotních prostředků“. Ilský závod patří mezi největší soukromé rafinerie v regionu s projektovanou kapacitou přibližně 6,6 milionu tun ropy ročně a vyrábí mimo jiné motorová paliva, mazut a bitumen. Podle ukrajinských zdrojů je podnik významnou součástí logistického řetězce zásobování ruských sil na okupovaných územích Ukrajiny a jednotek Jižního vojenského okruhu. Současně Síly bezpilotních systémů Ukrajiny oznámily útok na 28 ruských plavidel v Azovském moři, mezi nimiž bylo 21 tankerů, čtyři remorkéry, dvě nákladní lodě a jedno specializované plavidlo. Ukrajinská strana uvádí celkem 73 zaznamenaných zásahů.
Počet civilních obětí na Ukrajině dosáhl v červnu nejvyšší úrovně od prvních měsíců ruské invaze. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, které na zasedání Rady bezpečnosti OSN představila náměstkyně generálního tajemníka OSN Rosemary DiCarlo, si ruské útoky během června vyžádaly nejméně 265 mrtvých a 1 816 zraněných civilistů. Jde o nejvyšší měsíční bilanci od dubna 2022. OSN od začátku plnohodnotné války potvrdila smrt 16 402 civilistů včetně 802 dětí a zranění dalších 48 428 osob, mezi nimi 2 948 dětí, přičemž skutečné počty jsou podle organizace vyšší. DiCarlo upozornila, že trend pokračuje i v červenci, kdy Rusko během posledního týdne podniklo několik rozsáhlých vzdušných útoků proti Kyjevu a dalším městům. OSN zároveň připomněla, že již v březnu 2026 počet civilních obětí meziročně výrazně vzrostl a že zejména oblasti v blízkosti fronty zůstávají mimořádně nebezpečné kvůli intenzivnímu nasazení dronů, včetně FPV systémů. Podle představitelů OSN tvoří značnou část obětí v těchto regionech starší lidé.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se okupanti pokoušeli postupovat na Kozači Lopan, Izbycke, u Staryci, Lymanu a směrem k Bilému Koloďazu, Zarubynce a Novovasylivce.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru nebyly zaznamenány žádné větší útočné akce.
V limanském sektoru se bojovalo směrem na Borovou, Červonyj Stav, u Ridkodubu, Drobyševeho, Stavek a směrem k Lymanu, Ozernému a Dibrové.
V slovjanském směru Rusové tlačili u Zakitného, Kryvé Luky, Kalenyků, Riznykivky a Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru probíhaly střety směrem na Nikonorivku, Fedorivku Druhou, Tychonivku a na Vasjutynské.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje v Kosťantynivce, u Ivanopillje, Illinivky, Stepanivky a Rusyn Jaru.
V pokrovském sektoru se bojovalo u Toreckého, směrem na Kučeriv Jar, Vilné, u Novošahtového, směrem na Bilycké, Ševčenko, u Hryšyného, Novooleksandrivky, Vasylivky, Kotliného, směrem na Serhijivku, u Udačného, Molodeckého, Novomykolajivky a směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském směru okupanti útočili u Ternového.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru došlo k bojům ve směru na Dobropillji, u Olenokosťantynivky, směrem na Vozdvyživku, Cvitkové, Verchnou Tersu, u Svjatopetrivky, Staroukrajinky a Huljajpilského.
V orichovském sektoru pokračovaly boje ve směru na Ščerbaky.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Český výrobce Zeveta i společnost Ukrajinská bronetechnika odmítly obvinění, že ukrajinské armádě byly dodány nekvalitní nebo nevyhovující jednorázové protitankové granátomety RPG-75M. Podle vyjádření firem byly zbraně od výroby v Česku až po doručení na Ukrajinu přepravovány v zapečetěných bednách pod ozbrojeným doprovodem a dodavatel k nim neměl fyzický přístup. Výrobce Zeveta předložil dokumentaci potvrzující výrobu zbraní v roce 2024 a uvedl, že použití některých starších kovových komponentů je technologicky přípustné, pokud jsou pyrotechnické části nové. Agentura obranních nákupů uvedla, že kontrakt na 6 000 granátometů RPG-75M v hodnotě 637 milionů hřiven získala Ukrajinská bronetechnika díky nejvýhodnější cenové nabídce a že poskytnutí zálohy odpovídalo běžné praxi. Vyšetřování SBU se týká podezření, že část granátometů dodaných v květnu měla pocházet z 80. let, přičemž tajná služba 9. července provedla domovní prohlídky u zástupců ukrajinské společnosti.
Severoatlantická aliance dosud nesplnila svůj závazek ze summitu ve Vilniusu na trvalé rotační rozmístění systémů protivzdušné obrany v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Hlavním důvodem je akutní nedostatek dostupných systémů v Evropě a přednostní vojenská podpora Ukrajiny. V praxi se celý plán omezil pouze na krátkodobá cvičení, jako bylo desetidenní nasazení nizozemských komplexů Patriot v Litvě v roce 2024. Kvůli této situaci NATO formálně změnilo misi vzdušné policie v Pobaltí na misi vzdušné obrany, což umožní rychlejší přesuny sil a úpravy reakčních plánů. Pobaltské státy však nadále postrádají dostatek techniky a investují do vlastní PVO, přičemž samotná Litva plánuje vydat dalších 800 milionů eur na radary, interceptory a antidronové systémy.
Evropská unie plánuje umožnit Ukrajině využívat část úvěru ve výši 60 miliard eur také k nákupu britských zbraní. Po několika měsících jednání se Brusel přiblížil dohodě s Londýnem, která britským obranným firmám otevře přístup k tomuto finančnímu programu. Velká Británie nebude platit pevný vstupní příspěvek, ale její odvody se budou odvíjet od hodnoty ukrajinských kontraktů a nákladů na obsluhu úvěru. Tato dohoda o přístupu k britským zbraním má být oficiálně oznámena na setkání Koalice ochotných v Paříži. Pro Ukrajinu by to znamenalo širší výběr dodavatelů a snazší přístup k britské vojenské technice, zatímco Londýn získá částečný přístup k evropskému obrannému financování po neúspěšných jednáních o programu SAFE.
Polsko je připraveno pomoci Ukrajině s opravami a modernizací stíhacích letounů MiG-29, náklady však podle polského ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze musí plně uhradit Kyjev nebo partnerské státy. Ukrajinská inspekce dříve označila technický stav polských letounů za neuspokojivý, přičemž zvláštní obavy vyvolal stav podvozků a nutnost rozsáhlejších oprav před opětovným návratem do aktivní služby. Varšava původně zvažovala předání až devíti strojů výměnou za přístup k ukrajinským dronovým technologiím, jednání však dosud nebyla uzavřena. Polský zbrojařský koncern PGZ zároveň zvažuje své budoucí zapojení do oprav a servisu ukrajinských letounů F-16 a MiG-29.
Litva a Norsko podepsaly na summitu NATO memorandum o spolupráci při vývoji standardizovaných víceúčelových válečných lodí. Norský program počítá s jedinou modulární platformou, která má nahradit až deset různých tříd plavidel a podle instalovaných modulů plnit úkoly protivzdušné obrany, protiponorkového a protiminového boje, elektronického boje, řízení dronů či útoků na hladinové cíle. Litva v rámci této spolupráce na vývoji lodí předběžně počítá s pořízením čtyř lodí a souvisejících protiminových systémů, aby po roce 2030 nahradila svou stárnoucí flotilu. Nejméně 30 % hodnoty projektu má být realizováno přímo v litevském průmyslu, přičemž memorandum zatím nezakládá pevné finanční závazky.
Ukrajina jedná s Itálií o lokalizaci výroby protiletadlových střel CAMM-ER na svém území. Informace o těchto rozhovorech vyplynula z vyšetřování římské prokuratury týkajícího se ruské špionáže, která se měla pokoušet získat tajné údaje o obranných kontaktech a plánech integrace systému. Vývoj střely CAMM-ER realizovala společnost MBDA pro italský systém PVO Grifo jako náhradu starších kompletů Aspide. Raketa disponuje operačním dosahem až 45 kilometrů, využívá technologii vertikálního studeného startu a je vybavena aktivní radarovou naváděcí hlavicí, takže nevyžaduje trvalé ozařování cíle pozemním radarem a je efektivní proti letadlům, vrtulníkům i střelám s plochou dráhou letu.
Dnes si přiblížíme jeden z důsledků rostoucí nedůvěry na ruském trhu se státními obligacemi. Na úvod je potřeba zmínit, že tyto obligace jsou v posledních letech nabízeny pouze na vnitroruském trhu. Rusko totiž po zavedení sankcí ztratilo přístup na západní finanční trhy. Ani největší současný spojenec Ruska, tedy Čína, nepovoluje emisi ruských dluhopisů na svém finančním trhu. To způsobilo, že podíl zahraničních investorů, kteří drží ruské státní obligace, značně poklesl. V současnosti drží zahraniční investoři již pouze přibližně 6 % veškerého ruského státního dluhu.
To ale znamená, že možnosti prodeje státních dluhopisů jsou značně omezené a podmínky jejich prodeje jsou výrazně více ovlivňovány investičním klimatem v zemi. A to zejména v poslední bedtime není dobré. Investoři velmi negativně vnímají neschopnost vlády dostat pod kontrolu stále rostoucí rozpočtový schodek. Ke konci června dosáhl rozpočtový deficit Ruska úrovně 5,73 bilionu rublů, což představuje přibližně 15 % veškerých plánovaných rozpočtových příjmů pro rok 2026. Důvěře nepřidal ani související zákon, který nedávno schválil ruským parlament a který povoluje ruské vládě zvyšovat zadlužení bez ohledu na limity stanovené státním rozpočtem.
Značně negativně je vnímána také stále se prohlubující krize dodávek paliva v Rusku, která vede k celkovému zpomalení ruské ekonomiky. Významným faktorem je rovněž uzavření dohody mezi USA a Íránem, které v posledních týdnech vedlo k poklesu cen ropy na světových trzích. To se odrazilo i na ceně ropy Urals – její spotová cena se nyní pohybuje okolo 55 USD za barel, tedy na cenové úrovni z počátku února tohoto roku. Připomeňme, že například Indie již opět začala požadovat slevy při nákupu ruské ropy, a reálné prodejní ceny tak mohou být i o 10 USD za barel nižší než spotové ceny na burze.
Výsledkem je, že aby Rusko dokázalo prodat aktuální emisi dluhopisů, muselo přistoupit ke zvýšení jejich úročení:
- U pětiletých dluhopisů vzrostlo úročení mezi polovinou června a dnešním dnem ze 14,5 % na 15,7 %. Maxima dosahovalo úročení na konci října 2024, kdy se pohybovalo okolo 19 %.
- U desetiletých dluhopisů roste úročení již od března, kdy dosahovalo úrovně 14,4 %, a nyní úroková sazba dosahuje 16,17 %. Maximum, kterého bylo dosaženo 29. června (16,62 %), je přitom srovnatelné s předchozím maximem z konce října 2024, kdy úročení dosahovalo velmi podobné úrovně. Pro srovnání, na konci roku 2021 se úročení ruských desetiletých dluhopisů pohybovalo okolo 6 %.
Takto vysoké úročení desetiletých státních dluhopisů indikuje silnou nedůvěru investorů v ruskou ekonomiku. Pro srovnání, například úrokové sazby amerických pětiletých dluhopisů se nyní pohybují okolo úrovně 4,2 %.
Pro Rusko znamená stále rostoucí rozpočtový deficit a současně vysoké úrokové sazby státních dluhopisů vysoké riziko nejen v dlouhodobém, ale nyní již i ve střednědobém horizontu. Je pravděpodobné, že již letos dosáhnou výdaje na obsluhu státního dluhu hranice 10 % veškerých ruských rozpočtových výdajů, a v následujících letech bude tento podíl ještě vyšší. Bez důrazného přiškrcení výdajů na zbrojení, které již letos překročily 50 % veškerých rozpočtových výdajů, tak bude sestavení rozpočtu pro příští rok připomínat svou náročností úspěch při řešení kvadratury kruhu. Podrobnější videoanalýzu k tomuto tématu naleznete na odkazu: ..
Izrael: Izraelská policie zadržela čtyři izraelské osadníky podezřelé z napadení štábu televize CNN poblíž palestinského města Sindžil na Západním břehu Jordánu. Podle policie osadníci zablokovali vozidlo novinářů a poškodili jej. Na místo byli vysláni vojáci, kteří zajistili bezpečný průjezd štábu a následně pomohli se zadržením čtyř podezřelých. Policie jejich vozidlo zabavila a během prohlídky v něm nalezla obušky a nůž. Zadržení byli převezeni k výslechu.
Libanon: Izraelské letectvo (IAF) provedlo několik náletů na obec Al-Mansúrí v jižním Libanonu. Z místa byly zveřejněny záběry zachycující následky útoků a škody způsobené bombardováním. Kromě leteckých úderů izraelské síly ostřelovaly také obce Frún, Dajr Sirján a Kantar v oblasti bezpečnostní zóny na jihu Libanonu.
Sýrie: Syrské vnitřní bezpečnostní síly ve spolupráci s protiteroristickým oddělením v Dajr az-Zauru zadržely Hawrána Šaalána al-Múdího, který je obviněn ze zločinů proti civilnímu obyvatelstvu během služby u bývalé Státní bezpečnosti za vlády Bašára Asada. Podle úřadů vyšetřovatelé zajistili videozáznamy, které údajné zločiny dokumentují. V provincii Tartús mezitím syrské protidrogové jednotky během speciální operace zadržely podezřelého z obchodování s drogami. Při zásahu zajistily 26 kilogramů konopí a útočnou pušku typu Kalašnikov. Zadržený byl následně předán justičním orgánům. Na jihozápadě země vstoupily izraelské jednotky (IDF) do oblasti obce As-Samdáníja aš-Šarkíja ve střední části provincie Kunejtra, kde zřídily dočasné kontrolní stanoviště pro prověřování civilistů.
V oblasti energetiky oznámilo syrské ministerstvo zahájení rozsáhlé distribuce pohonných hmot na čerpací stanice ve všech provinciích. Celkem bylo vypraveno 407 dodávek benzinu a 639 dodávek motorové nafty, což představuje téměř 9,8 milionu litrů benzinu a 15,3 milionu litrů nafty. Celkový objem dodávek tak přesahuje 25 milionů litrů pohonných hmot. Ministr energetiky Muhammad al-Bašír zároveň vysvětlil příčiny nedávných front na čerpacích stanicích. Podle něj je způsobilo stažení nekvalitní šarže benzinu z prodeje, vyčkávání řidičů na očekávané zlevnění a omezení odběrů pohonných hmot některými čerpacími stanicemi.
Po snížení cen prudce vzrostla poptávka, čehož využili překupníci. V reakci na situaci vláda navýšila dodávky, urychlila distribuci pohonných hmot a zpřísnila kontroly. Za poslední týden úřady odhalily 179 případů porušení předpisů, což vedlo k uzavření několika čerpacích stanic a skladů pohonných hmot. Současně pokračují práce na zvýšení domácí výroby paliv, modernizaci rafinerií a obnově palivové infrastruktury. Prezident Ahmad aš-Šará mezitím v Damašku přijal katarského ministra zahraničí Muhammada bin Abdulazíze Al-Chulajfího. Hlavními tématy jednání byly posílení vzájemných vztahů, regionální spolupráce, poválečná obnova Sýrie, humanitární pomoc a možnosti zahraničních investic do obnovy země.
Somálsko: Bezpečnostní síly autonomního regionu Puntland zintenzivnily operace v pohoří Kalmiskaad, jejichž cílem je dopadení a likvidace zbývajících bojovníků teroristické organizace Islámský stát. Podle jejich vyjádření bylo během posledních akcí několik ozbrojenců zabito a armáda zajistila zbraně, munici i další vojenský materiál. Současně pokračují bezpečnostní operace také v okolí metropole Mogadišo, kde je nadále aktivní islamistická skupina Aš-Šabáb. Ta na okraji města odpálila improvizované výbušné zařízení u pozice somálských bezpečnostních sil v oblasti Šejch Ibráhím. Při explozi byl zraněn jeden voják, další oběti hlášeny nebyly. Útok je dalším z řady incidentů v této lokalitě. Již v červnu 2025 zde Aš-Šabáb zaútočil na vojenskou kolonu dálkově odpálenou náloží, při níž zahynuli dva vojáci. Podle bezpečnostních složek zůstává okolí Mogadiša jednou z hlavních oblastí působení této skupiny, která pravidelně využívá improvizovaná výbušná zařízení k útokům na vojenské kolony, kontrolní stanoviště i příslušníky bezpečnostních sil. Na pokračující hrozbu reagují také Spojené státy. Velitelství AFRICOM oznámilo sérii leteckých úderů proti pozicím Aš-Šabábu v oblasti Farsulej západně od Mogadiša, u města Džamaame severovýchodně od Kismaja, v okolí řeky Juba a severozápadně od Kismaja.
Mali: Bezpečnostní situace v Mali zůstává napjatá v důsledku pokračující aktivity ozbrojených skupin napojených zejména na Al-Káidu, jako je například hnutí Džamá`at Nusrat al-Islám wal-Muslimín (JNIM), a Islámský stát. Džihádistická organizace JNIM obvinila malijské ozbrojené síly (FAMa) a ruský Africký korpus z operací v regionech Ségou a Kayes, při nichž mělo podle jejího tvrzení zahynout nejméně devět civilistů. Skupina dále uvedla, že došlo k ničení domů i majetku, a část obětí měla být údajně sťata. Zároveň obvinila vládu a státní média ze zatajování událostí.
Dne 10. července 2026 provedli bojovníci JNIM další útok na malijské vojáky na komunikaci mezi Buguni a Bamako. Při přepadení zahynulo několik příslušníků armády, mezi nimi také kapitán Kusséni Tolo. V rámci pokračujících bojů proti vládním a spojeneckým silám zaútočily jednotky FLA/JNIM na pozice malijské armády a ruského Afrického korpusu v okolí vojenské základny v Anéfisu, kde pokračují boje již osmý den. Výsledek útoku v tuto dobu není znám.
V reakci na aktivitu ozbrojených skupin pokračují v oblasti Anéfisu společné operace ruského Afrického korpusu, malijské armády (FAMa) a jednotek GATIA a MSA. Jejich cílem je vyčištění okolí obce, odminování prostoru a vyhledání zbytků ozbrojenců. Jednotky zároveň provádějí bezpečnostní opatření k zajištění kontroly nad oblastí. Průzkumné jednotky Afrického korpusu během operací údajně nalezly pozůstatky pozorovacího stanoviště Ijáda Ag Ghálího, odkud měl podle jejich tvrzení řídit neúspěšný útok na spojenecký konvoj. Na místě byly objeveny komunikační prostředky, munice, stopy krve a zbytky obvazového materiálu. Mezi nalezeným vybavením měla být také pistole osobního strážce vůdce JNIM. Vedle bezpečnostní situace Mali oznámilo také posun ve vztazích se sousedním Alžírskem. Bamako plánuje návrat svého velvyslance do Alžíru a obnovení leteckého spojení, včetně otevření vzdušného prostoru pro civilní i vojenské lety mezi oběma zeměmi.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že realita bolí, takže to vezmeme hopem. Írán pohřbívá Chameneího, nový Chameneí slibuje pomstu, Hormuzský průliv se tváří jako level v Red Alertu, kde někdo zapomněl vypnout superzbraně, a Don Trampota mezitím na Truth Socialu hlásí, že má na Írán namířeno tisíc raket, další tisíce čekají ve frontě a armáda už dostala rozkazy. Někde mezi tím ještě stihne informovat svět, že prošel perfektní zdravotní prohlídkou a kognitivním testem, protože nic neuklidní globální trhy tak jako osmdesátiletý muž, který současně hrozí zničením civilizace a chlubí se, že správně poznal velblouda. Tohle je Dr. Divnoláska pro éru sociálních sítí, jen místo generála Rippera máme Truth Social a místo doutníku egomaniaka s přístupem k odpalovacím kódům. Írán tvrdí, že příměří dodržel, Amerika tvrdí, že už neplatí, lodě v Hormuzu plují dál a planeta čeká, jestli někdo omylem nezmáčkne tlačítko ve chvíli, kdy si bude dokazovat, že je nejchytřejší chlap v místnosti. Lze to doprdelepráce ještě psát jako satiru? Kde je Kubrick když ho svět potřebuje…
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
