(2 058 slov, doba čtení 11 minut)
Rusko v noci na dnešek podniklo další masivní útok na Ukrajinu pomocí sebevražedných dronů Šahed. Podle ukrajinského letectva dnes protivzdušná obrana 62 dronů sestřelila, dalších 67 dronů mělo být zlikvidováno pomocí systémů radioelektronického boje. 10 dalších pak mělo ukrajinské území opustit. Útoky opět mířily především na Oděskou oblast, kde byly podle vyjádření ředitele vojenské oblastní správy Oleha Kipera zasaženy obytné domy a civilní infrastruktura.
Ukrajina dnes opět vyslala drony nad ruské území. Několik dronů dopadlo do brjanského 120. arzenálu Hlavní raketové a dělostřelecké správy (GRAU), odkud místní hlásí řadu silných explozí. Rozsah škod není znám a není ani dost dobře jasné, zda se v blízké době dozvíme jak místo dopadu vypadá, protože počasí tohoto ročního období nepřeje satelitům.
Další drony pak byly sestřeleny nad Moskevskou oblastí, některé ze strojů po sestřelu dopadly do rezidenčních oblastí v Stanovém a Ramenském. Telegramový kanál Astra pak hlásí, že byl kvůli dronům zastaven provoz letišť Vnukovo a Domodědovo.
Neplecha v Rusku: Podle ruského kanálu Dva Majora nedochází v Kurské oblasti ke změnám na frontě, a to ani přes silný ruský tlak, protože Ukrajinci aktivně podnikají mechanizované protiútoky. Do značné míry za to mohou nesmyslné ruské útoky, které začínají kritizovat i seriózní ruské účty.
Ruský kanál Vojennyj osvědomitel chválí aktivní i pasivní obranu ukrajinských vozidel Bradley M2A2 ODS. Zveřejnil záběry z evakuace ukrajinských vojáků z Nového Putě, kdy toto vozidlo bez problému zvládlo několik úderů ruských FPV dronů. Srovnává to se sovětskou, resp. ruskou technikou, kdy jsou vojáci nuceni často jezdit na korbě vozidla.
Podle ruského kanálu Dněvnik Desantnika byli Ukrajinci vytlačeni mimo Novovivanovku, což však není vůbec jisté, protože příslušníci 47. samostatné mechanizované brigády zveřejnili záběry útoku na lesík v severní části vesnice (geolokalizace). Ve videu je vidět, že poté, co dva stroje Bradley (přičemž jeden je dokonce zasažen dronem) dorazí až na okraj remízku, vystoupivší pěchota v něm zaujímá pozice.
O něco severněji, od Vraního lesa ležícího na linii Kremjanoje – Pogrebki, se nachází dějiště ruských útoků, které se podařilo odrazit příslušníkům 95. samostatné útočné výsadkové brigády. Způsob, jakým sem Rusové útočí, už kritizují i ruské účty, jako je již zmíněný Vojennyj Osvědomitel. Podle autora jde o naprosto nesmyslnou taktiku a při bojích tu podle něj odhadem padly až dvě ruské roty (to podle ruských vojenských příruček představuje ztráty 200-300 mužů). Ruský milbloger Radov k situaci dodává, že současné ztráty v Kurské oblasti dosahují až 50 % a je podle něj naprosto fascinující, že během ruského znovudobývání Snagosti ruské mechanizované síly nezaznamenaly prakticky žádné ztráty.
Radov píše o možné ruské kontrole nad Pogrebkami, ačkoliv se to sám zdráhá potvrdit. Ruské síly se zcela objektivně dostaly až do Orlovky, která leží o něco více na jih, tam ale pohořely.
Vedení Kursku, hlavního města oblasti, se potýká s demonstracemi evakuovaných obyvatel Sudži. Vadí jim, že v prostorách, ve kterých jsou ubytováni, se netopí a teploty tam klesají k bodu mrazu. Jeden z protestujících se vyjádřil tak, že kdyby věděl, jak se k nim budou chovat, zůstal by v Sudže, protože mrznout může kdekoliv.
Charkovská situace: Oleh Syněhubov, ředitel vojenské správy Charkovské oblasti píše, že ve směru na Charkov okupanti provedli dva pokusy o útok ve Vovčansku.
Ukrajinský kanál Žytťa na Peredovoj tvrdí, že situace mezi Lypci a Hlybokým je stabilizovaná, ačkoliv se ruští okupanti pokoušejí o útoky formou malých skupinek. Ty se však má dařit odrážet.
Severovýchodní fronta: Dále šéf charkovské vojenské správy píše, že ukrajinské jednotky odrazily útoky okupantů u Kučerivky, Kruhljakivky a Lozového.
Ruské letectvo opět útočí na mosty přes Oskil, tentokrát se cílem stal ten, který vede přes řeku jižně od Kupjansku-Vuzlového.
Těžké boje navíc pokračují o severní část Teren.
U Bilohorivky útočily na ukrajinské pozice ruské drony a odhalily tak lehký postup Ukrajinců v oblasti (zhruba do těchto míst, soudě dle záběrů od času 1:22). Nejedná se o velký postup a netušíme, kdy k němu došlo. Jde však o první potvrzený postup v těchto místech za poslední zhruba rok a půl. Vedle toho však můžeme na geolokalizovaných videích vidět, že mají Ukrajinci problémy mezi Verchnokamjanským a Ivano-Darivkou a pravděpodobně zde dochází k malému ruskému postupu.
Bachmutská fronta je dnes bez nových informací.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje v centru města, žádné výrazné změny na frontové linii jsme však nezaznamenali Geolokalizované záběry práce ukrajinských ozbrojených sil u Ňu-Jorku ukazují, že zde boje probíhají na jihu Nelipivky, což znamená, že se zde také prakticky nic nezměnilo.
Na severu výběžku směrem na Pokrovsk dochází převážně k pozičním bojům. Podle DeepstateUA obsadili okupanti severní část Hryhorivky, postupoval podél železnice jižně od Petrivky. Rusové se snaží prosadit v polích mezi Novooleksijivkou a Zorkou, v čemž se jim ukrajinské ozbrojené složky snaží zabránit. V centrální části Soncivky ruské jednotky obsadily několik domů východně od křižovatky ulic Centralné a Prokofjevovy, odkud se je nyní snaží ukrajinské jednotky vytlačit. Na jižní straně výběžku na Pokrovsk rusové tlačí u Iljinky a rozšiřují zde zemi nikoho.
Ruské jednotky, které se pravděpodobně pokusily posílit tlak na Jurivku, se dostaly v minovém poli jižně od Novooleksijivky pod dělostřeleckou palbu (geolokalizace). Video, zveřejněné příslušníky jednotky zvláštního určení Omega ukrajinské Národní gardy, ukazují řadu zničených vozidel a mrtvých vojáků v polích jižně od vesnice.
Více na jih hlásí DeepstateUA ruský postup východně od Kurachového, jižně od Maksymilianivky, západně od Pobjedy a severně od Kosťantynivky.
V okolí Vuhledaru postupovali okupanti východně od Bohojavlenky.
Chersonská fronta: Ruský kanál Dva Majora zveřejnil zprávy od příslušníků 205. samostatné motostřelecké brigády, kde si stěžují, že mají vážné problémy při snaze bránit ostrůvky v deltě Dněpru. Chemické ohříváčky, které používají, je totiž prozrazují na obrazovkách dronů s termokamerami, které používají Ukrajinci, a neutěšená je i situace s čluny, které používají k přesunům. Ukrajinci se na ně zaměřují a likvidují je, jakmile je spatří.
Diplomatické a politické události:
Ruský diktátor Vladimir Putin podepsal zákon o strategickém partnerství Ruska se Severní Koreou, který zahrnuje vzájemnou obranu. Informuje o tom agentura Reuters. Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un podepsali tuto dohodu v červnu 2024 po summitu v Pchjongjangu. Dohoda stanovuje, že každá ze stran je povinna přijít na pomoc té druhé v případě ozbrojeného útoku. Jak uvádí ruská agentura Interfax, strany se rovněž dohodly, že nebudou uzavírat dohody s třetími zeměmi namířené proti sobě navzájem a že nedovolí použití svého území k porušování svrchovanosti druhé strany. Dohoda také zahrnuje závazek posílit „multipolární světový řád“ a rozvíjet přeshraniční spolupráci.
Francie brzy pošle na Ukrajinu novou zásilku střel s plochou dráhou letu SCALP a protiletadlových střel pro přenosné protiletadlové systémy Mistral. Uvedl to francouzský ministr obrany Sebastien Lecornu v rozhovoru pro Le Journal du Dimanche. Podle jeho slov by měla Francie dlouhodobě pokračovat ve své vojenské pomoci, a to i po skončení bojů. Ministr také zdůraznil, že země bude pokračovat ve výcviku 2000 ukrajinských vojáků.
Admirál Anthony Radakin, náčelník britského generálního štábu, zdůraznil, že Británie bude Ukrajinu podporovat ve válce s Ruskem, a to bez ohledu na postoj Spojených států po případném zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Tuto informaci přinesly Sky News a BBC. Radakin uvedl, že západní spojenci zůstanou pevně rozhodnuti stát za Ukrajinou „tak dlouho, jak bude potřeba“. Současně odmítl předjímat, jaký postoj by mohla nová americká administrativa k Ukrajině zaujmout, protože je na takové úvahy ještě příliš brzy po volbách. Místo toho se Radakin zaměřil na aktuální situaci na bojišti. Podle něj sice Rusko momentálně získává určité taktické úspěchy a postupuje na nová území, ale jen za cenu obrovských ztrát. Uvedl, že v říjnu Moskva přišla každý den o více než 1 500 vojáků, kteří byli buď zraněni, nebo zabiti. Radakin nicméně zdůraznil, že z dlouhodobého hlediska Rusko prohraje na strategické úrovni. V této souvislosti zmínil například to, že Švédsko a Finsko se mezitím připojily k NATO, což výrazně mění rozložení sil v regionu.
Dnes se podíváme do ruských kin. Této branži se po odchodu západních distributorů z Ruska výrazně zhoršila finanční situace, neboť se zdá, že i když ruská kina vyslyšela vládní požadavek na náhradu západní filmové produkce lokální tvorbou, ruské publikum nemá o tyto filmy zájem a ztráty této branže za posledních šest měsíců dosáhly 8 miliard rublů.
Rioman Isajev, člen asociace majitelů kin, prohlásil, že kino je stejným uměleckým zážitkem jako divadlo, a tak by se měly vyrovnat ceny vstupenek do kin s těmi do divadel. Současná průměrná cena vstupenek je přibližně 350 rublů, což znamená příjem z prodeje vstupenek ve výši 42 miliard rublů, aby však tato branže přežila, potřebuje příjmy ve výši alespoň 60 miliard rublů. Podle Jevgenije Saframova, ředitele agentury Intermedia, je potřeba zvýšit průměrnou cenu vstupenek do kin na nejméně 1000 rublů (tedy na přibližně 240 Kč, což by odpovídalo ceně v ČR – je ale potřeba vzít na vědomí výrazně nižší kupní sílu ruské populace ve srovnání s tou v ČR).
Západní filmy jsou také v Rusku neustále promítány díky pirátským kopiím, které jsou do země v nevalné kvalitě pašovány, následně jsou doplněny ruskými titulky a promítány mimo oficiální kina na různých alternativních místech. Ceny vstupenek na tato promítání se pohybují okolo 400 rublů, ruští diváci jsou tak ochotní i za pirátská promítání platit vyšší částky, než do etablovaných kin (při současné nižší kvalitě záznamu), jen aby mohli shlédnout jinak nedostupné západní filmy.
Zdá se tak, že o veřejně deklarovaný odklon od západních kulturních vzorců, který je hlasitě deklarován ruskými oficiálními kanály, nemají ruští obyvatelé příliš zájem, a pokračují ve sledování západní produkce.
Situace na Blízkém východě:
Sirény se dnes rozezněly na severním Izraelem poté, co na něj bylo z Libanonu vypáleno přes 35 raket. Cíly dnešního náletu byli města Haifa, Metula a oblast Golanských výšin. V Metule byli 3 lidé lehce zraněni úlomky z rakety. Po zásahu raketou byla ve městě Tel Haj poškozena budova místní jídelny. Izraelské letectvo a protivzdušná obrana zlikvidovali zbylé vypálené rakety a jeden dron, který byl na Izrael vypuštěn z Iráku.
Při bojových operacích v jižním Libanonu, nalezli vojáci elitní jednotky izraelského letectva šaldag ve spolupráci s vojáky z 36. divize tunel Hizballáhu pod hřbitovem jedné z vesnic. Tunel měl být 1,5 kilometrů dlouhý a sloužil jako shromaždiště vojáků pro plánovanou invazi Izraele. Vojáci zde kromě velitelství nalezli také ubikace pro mužstvo a sklady se zbraněmi a vojenským vybavením.
Nejméně 9 mrtvých a 20 zraněných si vyžádal nedávný útok Izraelského letectva v Sýrii na budovu v městě Sajda Zajnab poblíž Damašku. Podle dosavadních informací měli v budově pobývat příslušníci Hizballáhu. Je to již podruhé, co Izraelské letectvo provedlo nálet na cíle v tomto satelitním městě, které je dlouhodobě baštou proíranských milic. Izraelské velení útok nijak dále nekomentovalo.
Dnešní Třešnička™ přináší pestrou směsici politických kuriozit. Pojedeme tedy postupně. Začneme oblíbeným seriálem “Fico a jeho politická alchymie.” Slovenský premiér Robert Fico se rozhodl přetavit politickou scénu k obrazu svému. Navrhuje zvýšit volební klauzuli na sedm procent a třicetinásobně navýšit volební kauci, protože příliš mnoho stran prý zemi škodí. Pravděpodobně se inspiroval v kuchařce „Jak uvařit demokracii na mírném ohni“. Pokračovat budeme již známým faktem, že v ruských kasárnách se objevili severokorejští vojáci, kteří si krátí čas sledováním západních filmů pro dospělé. A náš Dima je z toho v rozpacích a neví, jak s nimi komunikovat. Chudák. Možná by pomohla univerzální řeč emotikonů nebo společné karaoke na budovatelské písně z 80. let. Ale co my víme.
A malý blízkovýchodní Fík™ přináší zajímavý pohled z Libanonu, kde známý novinář Tony Abi Najem pronesl své přání, aby Hizballáh nepřestal – ba naopak, aby „dotáhl věci do konce.“ A jaký že konec si představuje? Takový, po kterém by z teroristů nezůstal nikdo naživu. S ohledem na historii Libanonu – pochopitelné.
A pozor! Výjimečně, v pondělí 11.11.2024 od 20:00, budeme mít speciální video podcast na Den válečných veteránů. Jako host se k nám připojí voják, veterán a zástupce Odboru pro válečné veterány a válečné hroby, praporčík Michal Vondráš. Debatovat budeme o něm, o veteránech v české republice, a také o Agentuře pro podporu válečných veteránů. Budeme dostupní na našem partnerském projektu; Twitch kanále Brotherhood Of Terra. Následný záznam bude opět na Youtube. Budeme rádi, když si nás přijdete poslechnout!
Jsme moc rádi za Váš zájem!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
